Roman Joch a přijatelnost otroctví

20. 8. 2010 / Adam Votruba

Nevím, jestli má cenu se ještě k Jochovi vracet, ale zaujalo mě, jak se postavil ke svému výroku o otroctví, tak Vám to dávám na vědomí, píše Adam Votruba.

V on-line rozhovoru na idnes.cz se Roman Joch pokusil tzv. "vykroutit" ze svého tvrzení, že gentleman může vlastnit otroky. Na otázku: "Proč podle vás smějí gentlemani vlastnit otroky?" odpověděl takto:

Byl to historický esej o pojetí gentlemana, v němž jsem napsal, že někteří z nejlepších gentlemanů v dějinách (např. George Washington) vlastnili otroky. A v zápětí hned další - bezprostředně další (!) - věta říkala, že (aby byli skutečnými gentlemany) byli zavázáni ve svém svědomí (noblesse oblige) ony otroky propustit, dát jim svobodu! Tuto druhou větu - kterou evidentně museli číst, neboť následovala hned po té první - mí kritici (jsou to zlatíčka) zamlčeli. Jak typické! Ale nezlobím se na ně, možná neumějí číst.

Ve své odpovědi Roman Joch zamlčel dvě skutečnosti. On neprohlásil pouze to, že nejlepší z gentlemanů vlastnili otroky, ale také to, že "gentleman v principu otroky vlastnit může". Toto tvrzení nelze interpretovat jinak než, že podle Romana Jocha je otroctví morálně přípustné. Je sice pravda, že zároveň napsal, že gentleman by měl otroky propustit na svobodu, ovšem "taktně" zamlčel, že na témže místě také tvrdil, že dotyčný gentleman by tak měl učinit nejpozději ve své závěti. Na tom, že dvacet či padesát let může "gentleman" držet někoho v otroctví, zřejmě podle Romana Jocha není nic špatného. Aby nedošlo k mýlce uvádím celý odstavec, kde se inkriminovaná věta objevila:

Jak se mají na současnou demokracii dívat gentlemani? Uvědomme si, že gentlemana necharakterizují jen vzdělání, dobrý vkus, charakter a státnické dovednosti, nýbrž i svobodymilovnost!! Gentleman je nutně svobodným člověkem, který svou svobodu miluje natolik, že je pro něj nepředstavitelné, aby byl nesvobodným byť jen minutu. Gentleman raději zemře, než by byl otrokem; i když na straně druhé gentleman v principu otroky vlastnit může. Dokonce někteří z nejlepších gentlemanů v dějinách otroky vlastnili. Já bych však tvrdil, že jejich povinností -- noblesse oblige -- bylo dát jim svobodu, ať již za svého života, nebo nejpozději závětí.

Zdroj ZDE

Roman Joch, ředitel "Občanského institutu"
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 20.8. 2010