Z Káhiry do Kolína nad Rýnem: Je veřejné sexuální obtěžování skutečně zakořeněné v arabské kultuře?

22. 1. 2016 / Daniel Veselý


Sexuální útoky proti ženám v průběhu silvestrovských oslav rozpoutaly obrovskou vlnu nenávistných verbálních útoků proti migrantům v Evropě. Politické zneužívání těchto událostí zastřelo skutečnost, že sexuálně motivované násilí není pouze či primárně arabský nebo muslimský problém, píše na stránkách izraelského deníku Haaretz egyptsko-belgický novinář Khaled Diab.


Satirický magazín Charlie Hebdo publikoval kreslený vtip, jehož prostřednictvím svým čtenářům sugeruje, že kdyby utonulý syrský chlapec Alan Kurdi žil a dospěl, stal by se z něj „opičák“ a „osahávač zadků“. Šlo o drsnou reakci na šokující vlnu krádeží a sexuálního obtěžování žen v Kolíně nad Rýnem během silvestrovských oslav, které prohloubily protiimigrační a protiuprchlické nálady napříč Evropou.

Obhájci této kresby tvrdí, že jde o parodii, jež „zrcadlí veřejný rasistický diskurs“ a přináší „průkazné svědectví o našem antiimigračním postoji“.

Domnívám se, že Charlie Hebdo se spíše servilně podbízí rostoucím protiuprchlickým náladám, než aby jim čelil. Sociální média v Německu a po celé Evropě byla počínaje událostmi v Kolíně nad Rýnem zaplavena obrovskou vlnou nenávistných verbálních útoků vůči migrantům. Na Facebooku se vyrojily apely vyzývající k pronásledování cizinců, jež si mezi migranty vyžádaly oběti násilných trestných činů.

Samozřejmě, že tím nechci tvrdit, že nejsem pobouřen násilnostmi spáchanými na ženách v Kolíně nad Rýnem. Rozsah a podstata těchto útoků mi připomínají události na náměstí Tahrír v Káhiře, kde skupinky mužů okolo demonstrantek vytvářely takzvaný pekelný kruh a sexuálně je napadaly. Některé z těchto útoků byly ve skutečnosti politicky motivované. Výpovědi obětí těchto napadení a další důkazy nasvědčují tomu, že násilníci byli placenými konfidenty egyptského režimu a tajnými policisty, jejichž úkolem bylo takto zastrašovat ženy mezi demonstrujícími. Za dalšími útoky pravděpodobně stálo Muslimské bratrstvo a jiní islamisté, kteří se tradičně dopouštějí násilností proti ženám, jež bojují za svá práva a rovnost pohlaví.

Sexuálně motivované útoky na ženy v Kolíně nad Rýnem mohly mít obdobnou povahu; zřejmě byly předem naplánované a mohly mít politickou motivaci, ačkoliv zůstává záhadou, kdo za nimi mohl stát a za jakým účelem se jich dopustil.

Tyto události dokázalo v Německu politicky vytěžit například nechvalně proslulé protiislámské hnutí Pegida.

Nicméně není vůbec jasné, jakou mají sexuální útoky a obtěžování spojitost s islámem - nebo přinejmenším - jak by se tato víra měla v této souvislosti lišit od jiných náboženství. Kupříkladu skupina syrských uprchlíků vyrobila leták, který adresovala německé společnosti a v němž stojí psáno: „Naše kulturní hodnoty byly těmito zločiny (silvestrovskými útoky) pošlapány. Naše hodnoty zahrnují respekt jak vůči ženám, tak vůči mužům – a taktéž respekt pro tělesnou integritu.“

Během silvestrovských násilností v Kolíně nad Rýnem byla jedna německá žena před útočníky zachráněna skupinkou syrských uprchlíků, která okolo ní vytvořila ochranný kordon a pomohla jí nalézt jejího přítele. Jeden z jejích zachránců si stěžoval, že o dobrých lidech nikdo nemluví.

Kdyby islám skutečně nesl vinu za kolínské násilnosti, dalo by se očekávat, že podobné schéma nalezneme v islámském světě. Avšak neoficiální důkazy ukazují, že žádné takové schéma neexistuje.

Provedl jsem malý nevědecký průzkum mezi muslimskými ženami, které osobně znám. Ptal jsem se jich na jejich zkušenosti se sexuálním obtěžováním v různých islámských zemích. Najevo vyšlo, že sexuálně motivovanému násilí ženy čelí zejména v Egyptě, Pákistánu a Indii, kde žije muslimská menšina. Oproti tomu třeba v předválečné Sýrii se mnou dotazované ženy se sexuálním obtěžováním vůbec nesetkaly.

Příkladně v Egyptě je sexuální obtěžování epidemicky rozšířené proto, že je součástí silného odporu proti probíhající genderové revoluci, v jejímž rámci se ženy stávají více asertivními a nesmlouvavými, když na přetřes přijdou jejich požadavky na rovnoprávnost.

Podrobnější informace ZDE

Vytisknout

Související články

Burani a ženy

4.2. 2016 / Václav Dušek

Pokrytecky odsuzujeme mnohoženství a sami, pánové, máme manželku, tu stěží kdo z nás uživí - a představa o dvou třech manželkách v nás budí zděšení. Kdo by to živil, proboha?! My máme okroužkovaný přístav a k tomu semotamo milenku. Vyjde laciněji než...

Obsah vydání | Pátek 22.1. 2016