Čína prý podle USA ohrožuje americké panování v západním Pacifiku

19. 8. 2010

JU│ Ruská Nezavisimaja gazeta, stejně jako česká Mladá fronta Dnes, si všímá závěrů americké studie o budoucí politice Číny. Pentagon vydal pro Kongres výroční zprávu o stavu ozbrojených sil v Číně. Podle ní se Čína chystá k střetu s USA kvůli Tchajwanu.

Americká studie uvádí, že probíhá modernizace všech druhů vojsk čínské armády. Že byly vyvinuty nové ponorky na atomový pohon vybavené mezikontinentálními balistickými raketami a že probíhají zkoušky s novým typem balistické protilodní rakety schopné zasáhnout mateřské letadlové lodi v západní částí Pacifiku.

Americký analytik «NG» uvádí, že taková raketa by znamenala konec amerického panování ve světových oceánech. Zatím Čína ještě nemá dostatečné množství špionážních družic na nízké dráze letu a proto ještě není schopna přesného navádění těchto raket. Ale srovná-li se situace před deseti lety, pak tehdy bylo možno jen desetinu čínských ponorek považovat za moderní a nyní je to již polovina její flotily.

Rozvíjí se kosmické zbraně a byla vytvořeny jednotky pro informační válku. Jejich úkolem je vyvinout počítačové viry schopné napadat počítačové systémy velení vojsk. Američané také přiznávají, že hackeři, bezpochyby z Číny, pronikli do báze dat o vývoji nejmodernější americké útočné stíhačky, což je největší americký zbrojní projekt posledních let.

Podle názoru Američanů dnes Čína usiluje o to, aby omezila možnosti USA zasáhnout do případného konfliktu o Tchajwan, bude-li nutné ho násilím „osvobodit“. Proto je rozvíjena ponorková flotila a systém protivzdušné obrany. Podle zákona o vztazích s Tchajwanem jsou USA povinny dodávat na Tchajwan zbraně k jeho obraně, ale nejsou již povinny ho bránit, bude-li napaden.

Závěry americké studie potvrzuje analytik Pavel Kamennov z Institutu Dálného Východu ruské Akademie věd. Podle něho skutečně Čína usiluje o to vytvořit adekvátní protiváhu silám potenciálního protivníka v Jihočínském moři a v Indickém oceánu. Nejbližším úkolem ozbrojených sil je podle něho schopnost uhájit zájmy země v 200 mílovém pobřežním ekonomickém pásmu. K tomu má Čína několik desítek útočných ponorek vybavených raketami třídy „loď–loď“ a „země–loď“. Pokud jde o ponorky strategického určení, pak v osmdesátých letech měla Čína jen jednu, která nebyla bojeschopná. Nyní má další dvě vybavené mezikontinentálními raketami s jadernými hlavicemi a ty jsou plně bojeschopné.

Jak známo, v roce 1989 NATO vyhlásilo embargo na dodávky zbraní do Číny. Proto se výstavba čínské armády opírala dlouhá léta o spolupráci s Ruskem. Do roku 1960 Čína dostávala všechny druhy nestrategických zbraní ze SSSR. Byly to tanky, stíhačky, ponorky, protilodní rakety pod. Některé z těchto zbraní jsou využívány dosud.

Později po obnovení vztahů s Čínou se Číňané pokusili získat licence a dosáhnout plné lokalizace výroby licencovaných zbraní případně alespoň dostat jejich jednotlivé kusy a kopírovat je. Nejznámější je příklad licence na Su-27 (čínský název J-11) a také krádeže Su-33 (jak uvádějí ruská media věrnou kopií této stíhačky je čínský J-13), stejně jako je to okopírování ruských leteckých motorů a dalších zbraní.

Licence byly v posledních letech zpravidla poskytovány tak, že klíčové části byly dodávány z Ruska, ale Číňané je okopírovali, případně mírně pozměnili a vyrábějí je sami. Proto dnes začíná průnik čínských zbraní na světový trh. To Rusové nelibě nesou, neboť jde často o kopie ruských analogů, které jsou nabízeny na nižší cenu.

Uvedená fakta nejsou velkým překvapením. Jsou jen potvrzením toho, že Čína jako dnes velikostí světová ekonomika číslo dvě, má své ekonomické zájmy a musí být schopna je také hájit v budoucím světě. Také proto vyslala své vojenské lodi do boje se somálskými piráty. Prostě ruku v ruce s rozvojem ekonomiky jde i růst její vojenské moci.

Také proto je dnes Čína na druhém místě ve světě s 78 mld. USD vojenských výdajů. Přitom Rusko uvádí 41 mld. USD a Velká Britanie 58 mld. USD. Oproti USA s vojenskými výdaji přesahujícími 630 mld. USD je stále ještě trpaslíkem, ale zvládne-li některé moderní technologie, což může být otázka krátké doby, stane se určující silou v regionu. Rozhodne-li se, že do deseti let „se spojí“ s Tchajwanem, resp. nastolí-li program sjednocení s Tchajwanem, analogický řešení Hongkongu – jedna země a dva systémy, pak mu v tom vojensky nikdo nebude moci zabránit.

Пекин подрывает господство США на море - КНР добыла секрет нового американского бомбардировщика ZDE

iDnes: Čína tajně zbrojí, s USA chce válčit o vliv v Jihočínském moři ZDE
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 19.8. 2010