Požadavky Pentagonu na čínskou armádu jsou nesplnitelné, varují vědci

19. 8. 2010

Výroční zpráva Pentagonu byla vydána uprostřed napětí mezi USA a Čínou ohledně amerického prodeje zbraní Tchajwanu, amerického námořního vojenského cvičení s Jižní Koreou a rostoucího čínského vojenského sebevědomí v jihočínských mořích. Zpráva Pentagonu argumentuje, že navzdory drobným zlepšením v otevřenosti čínské armády "zvyšuje pokračující uzavřenost ve věci čínských vojenských a bezpečnostních záležitostí nejistotu a zintenzivňuje potenciál pro nedorozumění a chybné prognózy".

Čínská armáda vydává analýzy o své práce a pokouší se v posledních letech zlepšit styky s jinými armádami. Podílí se častěji na společných cvičeních a účastní se mírových mísí. Avšak Shi Yinhong, expert na čínsko-americké vztahy na Renmin University, uvedl: "I když Čína za posledních několik let zintenzivňuje svou vojenskou otevřenost, v současné době je pro Čínu nemožné přijmout takovou míru otevřenosti, jakou požadují Spojené státy."

Čína letos oznámila, že její vojenský rozpočet bude zvýšen o 7,5 procenta na 531,11 miliard yuanů. Dosud Čína každoročně zvyšovala vojenský rozpočet o více než deset procent. Nynější zpomalení výdajů na čínskou armádu podle expertů jednak odráží obavy čínské vlády, která si nepřeje, aby to vypadalo, že Čína horečně zbrojí, a jednak je důsledkem finančních omezení. Čína argumentuje, že její výdaje na zbrojení jsou o hodně nižší než výdaje USA a že americký vojenský arzenál je technologicky daleko modernější.

Pentagon se domnívá, že Čína vydává na armádu asi dvakrát tolik, než co přiznává. Podle Pentagonu má Čína nejaktivnější program pro vývoj pozemních balistických střel a střel s plochou dráhout letu na světě a že vyvíjí protinámořní balistickou střelu s doletem více než 1500 km, schopnou zasáhnout letadlové lodi v západním Pacifiku.

Pentagon dodává, že Čína zřejmě bude schopna postavit vlastní letadlovou loď až za pět let, i když zahraniční pomoc by to urychlila. Pentagon také předpovídá: "Je nepravděpodobné, že by v následujících deseti letech byla Čína schopna vybudovat a udržovat velké jednotky pro vysoce intenzivní bojové operace daleko od svého území."

Peking letos v lednu suspendoval vojenské styky s USA za to, že Spojené státy prodávají zbraně Tchajwanu. Ve zprávě Pentagonu se praví, že i když Peking zlepšuje hospodářské a kulturní styky s Tchajwanem, pokračuje v hromadění střel naproti ostrovu a rozšiřuje svou vojenskou nadřazenost.

Minulý měsíc reagoval Peking hněvivě, když vstoupila americká ministryně zahraničí do územního sporu ohledně Jihočínského moře mezi Čínou a několika regionálními mocnostmi, včetně Vietnamu a Filipín. Hillary Clintonová tvrdí, že vyřešení tohoto konfliktu bylo diplomatickou prioritou a bylo ve státním zájmu USA.

Jiné země si stěžují, že Čína začíná v tomto konfliktu zastávat tvrdší postoj. Čína nedávno začala označovat tuto strategickou vodní cestu, která je také potenciálně bohatá na přírodní zdroje, za svůj "klíčový zájem".

Čína si také stěžuje na americké plány společně s Jižní Koreou provádět vrty ve Žlutém moři, mezi Čínou a korejským poloostrovem: "Spojené státy, jak se zdá, chtějí deklarovat světu: Tichomořská oblast Asie a oceány zůstávají pod správou Spojených států," píše se v komentáři oficiálního čínského komunistického Lidového deníku.

Zhu Feng ze Školy mezinárodních studií Pekingské univerzity uvedl, že souhra všech těchto problémů vedla "bezprecedentnímu zintenzivnění" napětí, ale dodal, že pravděpodobnost konfliktu zůstává nízká.

Drew Thompson, expert na Čínu v Nixonově středisku ve Washingtonu, varoval: "Americká armáda a čínská armáda nemají vzájemné porozumění. Nemají pravidla cesty, pravidla navigace.To je velmi znepokojující."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout