Bodláky Václava Duška

Růžové vyhlídky

21. 1. 2016 / Václav Dušek

Můžeme ztratit leda své světové důchody. Tak proč neprotestujeme, čeho se obáváme, na koho čekáme, na Godota snad? Napapaní strojvůdci pomyslného bujarého času prosperity s kapsama vyfutrovanýma nadměrnými platy se nezastydí, kdepak ruměnec, vy bláhoví staříci a stařenky. Zíráš na dopis a říkáš si - hrome, do aprílu ještě daleko, ne, to není možné... ale je, milá sedmá či osmá gumo, čtyřicet korun jsou také peníze. Hlavně nekušni. Jo, závist zrozená v dinosauří rudé době odšuměla daleko za humna... I chytrák Míla pochopil a příležitosti se uchopil a hnedka šlo o spící konta v miliardách. A že si zákonodárci přidali prachy a berou náhrady za náhrady a mají větší žaludky, potřebu lítat do tramatárií a přitom nežblebtnou cizím jazykem a s chybami pak naším - tedy ponašemu, kasáme si trika, strašíme EU, módně i Rusáky, vojenské šviháky a ...

A staroba je neduh k zamyšlení. Nejlépe se ti bude, kašpare, myslet v loži sociálního ústavu, kde budeš zapsán, evidován, uskladněn a poté vyskladněn za pomoci černých havranů, uložen do hrobu, či kolumbária. 

Budou ti hrát tklivé písně, uroněné slzy spočinou v kapesnících pozůstalých a přátel - odešel člověk, žil čestně, chudě, hrdost ho rdousila, pravda ubíjela, naděje svitla a zhasla. Stáří bez radosti, úděl většiny. V kořistnickém světě, kde se na lejnu blahobytu popásají hltaví šulíni neveselo. 

Můžeš všechno a nezmůžeš nic. Leda máš v hlavě brouka neomylnosti a miluješ se nade vše - pak klidně vypustíš myšlenku, že budeš kandidovat na prezidenta, Kazimíre Trumbero - a že znám snílků a pomatenců dlouhou řádku; lezou mezi lid a nabízí svou ubohou schránu bez duše. 

Můžeme ztratit důchody - ale co lidství? Kam jsme zahrabali odvahu hlasitě zvolat: Nelžete, přestaňte krást, dělat z nás voly, političtí mizerové, pohádkoví Palečci, pějete si osobní hymnu před spaním? 

Ty jdi sem a ty jdi tam, čekejte až zavolám. Čekáme marně. Partaje vychytralých bytostí bez bázně a hany, připravených údajně sloužit lidu této země. Pohádky nestojí za nic ani v televizní bedně, snaha neznamená úspěch, a vaše pohádky jsou opravdu stupidní a uvěřit jim může jen kamarád doktora Alzheimera. 

Býváme svědky natřásání pavího peří od prokazatelného nýmanda až k profesorským švihákům. Staří - nuda. V nudě pozoruješ zástupy třesoucích se občanů na funkce zajišťující bohatý žlab, na výhru v euoromilionech, eurojackpotu, sazce a sportce. 

Chtivý důchodce vlezl do herny s výherními automaty a prohrál důchod ve chviličce - jo, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Stařecké družiny brousí městy, sedají na lavičkách a moudře hodnotí svět zmaru. 

Kdysi provolávali slávu hanbářům i vrahům. Provolávání slávy se nosí v každé době a všude po světě. Davy vypuštěné do arény úspěchu pominutě řádí a vědí naprosto jistě, jak pohnout zeměkoulí k prospěchu lidstva. Zvolení pohnuli modrou kuličkou mnohokráte a lidem zbyly oči pro pláč. 

Lumpové s námi hrají vabank - my držíme, však už jsme toho vydrželi, nemám pravdu? A ještě bohdá vydržíme. Od stáří se očekává neomylná moudrost. Staří trousí zdarma silné myšlenky. Hovořte, poučujte a snažte se vyjít s málem - no, tak, jak dlouho chcete ještě pobírat důchod, že se nestydíte tahat z eráru peníze. 

Pravda, za čtyčicet korun se pomějeme a paní ministryně pod krkem zase povyroste. Dívej se občane, jak vládní čeládka hltá ze studeného bufetu žrádlo, doma se nestihli nakrmit, chudáci, dřou do úpadu a obyčejný lid ničeho nechápe. A těch pár mudrlantů a závistivců vem čert. Růžové vyhlídky ničeho nestojí, jsou zdarma. Nádhera.

Vytisknout

Související články

Kupředu, partajníci

28.1. 2016 / Václav Dušek

Ovšem, svět nespal. Pohnul se - k lepšímu, horšímu? Mrkněte do krasohledu, nebo do křivohledu? Partaj fialkovitých si honí tričko, vidět je nádobíčko. Sociálně laděná partička, samá honička, stíhá odrážet zelenýho strýčka, bacha, piráti se nám množí...

Vysoce inteligentní vrazi

27.1. 2016 / Václav Dušek

Pomáhají a chrání - k smíchu. Protimluv, lež! Policajti jsou chráněni vládními poskoky, soudními mršinami; i proto tolik generálů ve funkcích a generálové skuteční se obracejí v hrobě. Nu, všimné za hemeroidné. Kde být mají, tam nejsou. Projíždějí se...

S kým přijde zákon

14.1. 2016 / Václav Dušek

Pokud zákonem nařídí, že budeš platit za jakous takous státní veletelevizi, která jede reklamy na přilepšenou, aby náhodou neskončila v soukromých prackách, můžeš vyrazit do ulic s heslem - Dost bylo televize - z krkavčích hor. Zpravodajství, zastara...

Mediální učni Rádia Jerevan

7.1. 2016 / Václav Dušek

V letech dinosauřích přinášelo rádio Jerevan lidem břitký humor, ach, kdeže loňské sněhy jsou. Dnes není potřeba vymýšlet, stačí smečovat. Dva talenti nadaní uměleckým virem baví spoluobčany vulgarismy v domnění, že se národ svíjí smíchy v křečích a...

Co se škádlívá, to se rádo mívá

31.12. 2015 / Václav Dušek

Polévka rybí rozlita - nebo nalita? Hezký zvyk. Díval jsem se na fešáka starostu a viděl jsem herce pana Smolíka, jak v roli filmového knížete pána varší ten polévka pro chuda pakaž. A v uších mi zazněla slova vypáprděné partajnice, která se smíchem ...

Obsah vydání | Čtvrtek 21.1. 2016