V důsledku neshod o uprchlické krizi hrozí úplný rozklad Evropské unie

20. 1. 2016

Plán Berlína a Bruselu na povinné rozdělování uprchlíků vyvolá zřejmě v EU ostré mezivládní konflikty

Berlín a Brusel prosazují radikální změny evropské azylové politiky. Balík provázaných opatření z Evropské komise, který bude zveřejněn během několika týdnů, bude požadovat trvalé a povinné rozdělování uprchlíků do všech zemí Evropské unie v důsledku zrušení principu, podle něhož uprchlíci měli dosud žádat o azyl v první zemi EU, do níž přišli.

Tyto předpisy, známé jako Dublinské předpisy, pocházející z devadesátých let, jsou široce považovány za nefunkční a Angela Merkelová je v Německu opustila už loni v září, když přislíbila Syřanům azyl v Německu bez ohledu na to, kde vstoupili na území EU.

Evropská komise oznámila už před Vánocemi, že v březnu zruší Dublinský předpis. Avšak pro to musí existovat dohoda o sdílení uprchlíků, kteří přicházejí přes hranice jižních pohraničních států EU. Tato otázka je toxická a vyvolala už dosud největší roztržku v rámci EU mezi Západem a postkomunistickými zeměmi.

Německo, Rakousko a Holandsko prosazují rychlou dohodu, která má být uzavřená do léta, ohledně nového systému pohraničních stráží EU, které budou mít konečnou pravomoc rozhodovat o pohraniční situaci, ta bude odebrána národním vládám. To je také velmi sporné opatření, protože to znamená omezení národní suverenity jednotlivých vlád rozhodovat o situaci na svém území. Týká se to hlavně Řecka, protože Řecko je hlavním bodem vstupu uprchlíků do EU.

Většina uprchlíků přišla do Německa, Rakouska a Švédska, což se považuje za neférové a neudržitelné. Minulý týden se Německo a Rakousko snažily přesvědčit Slovinsko, aby dovolilo umístit německé a rakouské pohraniční stráže na slovinsko-chorvatské hranici. Slovinsko to odmítlo.

Kdyby se Merkelové a Junckerovi podařilo v EU zvítězit, v létě 2016 by Evropa měla dobře strukturovanou, jednotnou azylovou politiku. Avšak jejich návrhy na společnou koordinovanou azylovou politiku naopak vedou k obrovským rozbrojům.

Východoevropané zásadním způsobem odmítají přijmout západoevropský multikulturalismus prostřednictvím migrace. Navzdory loňské říjnové dohodě o rozdělení 160 000 uprchlíků po evropských zemích jich zatím bylo rozděleno jen 300.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Související články

Černí pasažéři

21.1. 2016 / Bohumil Kartous

Aby mohli existovat černí pasažéři, musí k tomu být příhodné podmínky. Principiálně je možné být černým pasažérem jen tehdy, existuje-li dostatečná většina, která černými pasažéry není. Kdybychom všichni byli černými pasažéry, například ve veřejné do...

Babišoviny dezinformují českou veřejnost o uprchlické krizi

20.1. 2016 / Jan Čulík

Jde zřejmě prostě o to, že Východoevropané se stylizují do pozice obětí, chudých příbuzných, kterým mají všichni ostatní povinnost pomáhat. Jakmile se ale "bohatší příbuzní" dostanou do problémů a potřebují solidaritu a pomoc od "chudých příbuzných",...

Obsah vydání | Středa 20.1. 2016