Jan Bohdal odstoupil z funkce člena Rady České tiskové kanceláře

19. 8. 2010 / Jan Bohdal

Dlouhodobě se mi také nepodařilo prosadit návrhy na optimalizaci a zprůhlednění fungování Rady ČTK. Myslím, že bez zlepšení práce Rady ČTK není kontrola veřejnoprávní tiskové agentury dostatečná. Jednání Rady ČTK navíc několikrát za poslední krátké období probíhala mimo stanovená pravidla a Rada ČTK se tak vědomě vystavovala riziku možného zpochybnění svých rozhodnutí. Díky takovému fungování ostatně Rada ČTK již čelí soudnímu řízení.

Je nutné poznamenat, že vinu na nedostatcích ve fungování Rady ČTK nenesou pouze její členové díky svému nedostatečnému přístupu, ale rovněž zastaralá legislativa. Zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, nebyl nikdy novelizován a je pro současné fungování této veřejnoprávní tiskové agentury téměř nepoužitelný. Troufám si tvrdit, bez jakýchkoliv obvinění, že současný stav vyhovuje vedení ČTK, protože kontrolní orgán agentury de facto nemá nástroje pro efektivní zákonnou kontrolu. To se týká zejména hospodaření této veřejnoprávní instituce. Upozorňuji, že nedostatečná kontrola může zapříčinit značné škody při hospodaření s veřejným majetkem přesto, že se v zákoně hovoří o "nakládání s vlastním majetkem". Uvedený zákon byl totiž koncipován pro přechodné období do možné privatizace ČTK nebo do převedení na jiný subjekt podle zvláštního zákona. Po téměř 20 letech fungování ČTK podle zastaralého zákona se situace stala nebezpečnou, protože se ČTK nyní snaží chápat majetek jako ryze vlastní s tím, že s ním nakládá jako běžná obchodní společnost. Zapomíná však, že se jedná stále o přechodný stav a že nakládá s majetkem, propůjčeným jí veřejností do správy.

Rada ČTK je dlouhodobě neochotná hledat řešení, naopak se staví odmítavě k běžným postupům, které by zprůhlednily jak její fungování, tak fungování samotné České tiskové kanceláře. Rada například odmítá veřejná zasedání s vysvětlením, že na jejím jednání jsou prezentovány citlivé údaje obchodního charakteru. Takové části však při jednáních Rady ČTK hrají spíše minoritní úlohu. Praxe v jiných mediálních radách ukazuje, že tento problém je jednoduše řešitelný prohlášením "citlivého" bodu programu za neveřejný. Podle mého názoru se jedná o hru proti zájmu veřejnosti, která by za normálních podmínek měla být informována.

Je to právě Rada ČTK, která by měla zajistit všemi možnými prostředky přístup k co největšímu množství informací. Namísto toho tento kontrolní orgán složený ze zástupců veřejnosti vydává pouze stručné zápisy, ze kterých se veřejnost není schopna dozvědět téměř nic. Jednotliví členové Rady ČTK jsou vázáni mlčenlivostí o průběhu jednání a zároveň nelogicky nemají možnost zveřejnit své například rozdílné stanovisko v zápisu z jednání. To může vzbuzovat pocit, že ve veřejnoprávní ČTK není něco v pořádku. Nejedná se však o jediný problém. Některé další jsem již popsal na svém blogu http://bohdal.blog.idnes.cz, který jsem nakonec speciálně zaměřil na fungování Rady ČTK i agentury ČTK. Mediální problematice bych se chtěl do budoucna znovu věnovat, přes negativní zkušenost s prací Rady ČTK a zároveň vlastně také kvůli ní.

Po svém odstoupení vážně zvažuji několik možností návratu do mediálního prostředí, které mi bylo z titulu funkce člena Rady ČTK zapovězeno.

Vytisknout