Ministr Tvrdík kalkuluje s tím, že zapojení do programu by výhledově zajistilo relativně levnou obranu českého vzdušného prostoru. V rámci dohod o rozmístění raketových systémů by ho mohla střežit americká letadla.

"Může umožnit při stejných, nebo nižších nákladech výrazně vyšší stupeň obranyschopnosti České republiky. Je to pohled dopředu," řekl ministr Tvrdík pro ČTK. Jak Tvrdík uvedl, při návštěvě Washingtonu zahájil první konzultační etapu.

Ministerstvo obrany doposud prosazovalo nákup 24 nových nadzvukových stíhaček. Po srpnových povodních Tvrdík variantu se stíhačkami přehodnotil a během několika následujících měsíců by chtěl podle svých slov uzavřít smlouvu, která by jasně ukázala, že Česko má zájem vstoupit do amerického projektu.

"Domluvili jsme se na tom, že vznikne pracovní tým, který povede jednání se zástupci USA. Výsledek těchto jednání bude předložen k rozhodnutí vládě a parlamentu," řekl Tvrdík.

Ministr Tvrdík již z Washingtonu předeslal, že se pokusí přesvědčit všechny politické strany včetně opozice, aby projekt podpořily. S rozmístěním raket na území ČR by podle slov svého místopředsedy Petra Nečase neměla žádný problém ODS. "Jedinou podmínkou je, aby u nás systém nebyl jenom umístěn, ale aby naše území také chránil," uvedl Nečas.

Souhlasil by i v případě, že by ostatní evropské státy své území Američanům nenabídly. Nečas soudí, že "názory některých evropských politiků jsou v tomto ohledu dost krátkozraké a hloupé."

Ačkoliv celý projekt obrany má podle Pentagonu stát až 64 miliard dolarů, Spojené státy svým spojencům nabízejí i účast bez finančního přispění - nepeněžního vkladu. "Tím může být aktivní účast expertů, nebo možnost přijetí radarových a informačních senzorů na našem území," vysvětlil Tvrdík.

O zahájení prací rozhodla vláda prezidenta George Bushe s odůvodněním, že nový americký systém protiraketové obrany je nutný pro ochranu USA a Evropy před možnými útoky zemí, jakými jsou Irák a Severní Korea.

Výstavbu na Aljašce přitom odstartovaly Spojené státy jen dva dny poté, co jednostranně odstoupily od smlouvy o nerozmísťování raketových systémů - ABM.

Vypovězení smlouvy z roku 1972 tvrdě kritizovalo Rusko a své výhrady dávali najevo i někteří spojenci USA v NATO. Porušením ABM se naruší strategická rovnováha a svět ustoupí nazpět v odzbrojovacích snahách. Dohoda totiž zapovídala vybudování systémů protiraketové obrany chránící celé území státu.

Právě v červnu skončila šestiměsíční výpovědní lhůta, když předtím prezident Bush loni v prosinci vypovězení smlouvy formálně oznámil. "Smlouva ABM nám neumožňovala chránit náš národ a naše přátele," prohlásil tehdy Bush s ohledem na teroristické útoky z 11. září.