|
20. 2. 2007
Antabus pro léčbu rakoviny?Co si o tom myslíte?Chtěl bych tímto článkem oslovit onkology a širokou lékařskou veřejnost. Sám lékař nejsem a nemohu všechny informace dostatečně kvalifikovaně posoudit. Cítím však zároveň i to, že si je nemohu nechat jen pro sebe. Rád bych zdůraznil, že v tomto článku píši o výsledcích solidního vědeckého výzkumu, nikoli o něčem, co snad není vědecky popsané a vysvětlitelné. Články autorů označených tučně lze stáhnout z veřejného internetu bez jakéhokoli poplatku. |
|
Disulfiram, známý jako Antabus, je používaný už půl století v běžné klinické praxi jako lék proti alkoholismu. Nemusí tedy procházet žádnými testy na zvířatech. Jeho účinky na lidský organismus jsou známy a popsány. Lze jej ihned použít v klinické praxi. V roce 2003 vyšel v prestižním vědeckém časopise Molecular Pharmacology (Shiah SG et al.) článek přinášející důležitou informaci o tom, že disulfiram potlačuje schopnost nádoru vytvářet si cévní systém a metastazovat. Oba procesy hrají přitom klíčovou roli při zhoubném bujení. V následujícím roce se v tomtéž časopise (Sauna ZE et al.) objevil výklad již dříve pozorované (Loo TW & Clarke DM v J Natl Cancer Inst 2000) schopnosti disulfiramu potlačovat tzv. MDR. MDR (tzv. MultiDrug Resistance) je schopnost rakovinných buněk vypudit ze sebe účinná léčiva. U pacientů s MDR chemoterapie selhává. Tentýž rok se objevil v prestižním časopise Molecular Cancer Therapeutics (Brar SS et al.) případ téměř úplného vyléčení pacientky, která trpěla metastází melanomu do jater a která po 53 měsících léčby žije v dobré fyzické i psychické kondici. Lékaři použili disulfiram (přesný postup léčby je patentován v USA, nicméně je podrobně popsán ve zmíněném článku). O rok později, tedy předloni, vyšel v Nature Reviews Cancer (časopis, který je mezi těmi, jež se věnují výzkumu na poli rakoviny možná zcela nejprestižnější) obsáhlý přehled (Nakanishi C & Toi M), který tvrdí, že mnohá léčiva používaná proti rakovině mohou rakovinnou buňku, přesně popsaným mechanismem, před smrtí spíše chránit, než ji zabíjet. Tento mechanismus, který rakovinnou buňku dokáže ochránit (v poslední době se o něm píše často jako o hlavním viníku zhoubného bujení -- např. Haefner B. v Drug Discov Today 2002, Karin M v Nature 2006), potlačují s ohledem na účinnost proti rakovině nejlépe tzv. "inhibitory proteasomu". Disulfiram je dle dvou článků z minulého roku (Lövberg H et al. v Int J Cancer a Chen D et al. v Cancer Res) právě látkou s těmito vlastnostmi. O tom, že dithiokarbamátové komplexy se zinkem (pravděpodobný produkt reakce disulfiramu se zinkem, obsaženým v krevním séru) dokáží inhibovat proteasom, svědčí ovšem mnohem více dřívějších publikací. Co si o tom myslíte? Proč disulfiram nevyzkoušet? |
