31. 1. 2007
Základna: minimálně deset let dohadování českých politiků, vojáků a vědců za zády občanůCopak mohla asi už před deseti lety dělat Karlova univerzita za výzkum pro Pentagon a americkou protiraketovou obranu? Co se dělo a nejspíš ještě děje pod pláštíkem české vědy za zbrojní projekty? Ví ministerstvo školství a poslanci školského výboru Parlamentu, že peníze na financování školství vědy a výzkumu na Karlově univerzitě využívají USA pro svůj program Hvězdných válek? Spojené státy už krouží kolem České republiky už minimálně deset let, aby si zde vytvořily předpolí pro realizaci svého projektu Hvězdných válek. Není to tedy pouze politika Bushovy administrativy, realizující ambiciózní plán na ovládnutí vzdušného i kosmického prostoru bojovými prostředky. Uvnitř americké administrativy nejsou až tak významné politické rozdíly. Hlavní zahraničně politické think-tanky jsou obsazeny vyváženě - jak republikány, tak i demokraty - představiteli armády, průmyslu i politiky. Vrána vráně oči nevyklove... Stejně tak i americké zbrojní firmy nejsou pouze republikánské, nebo pouze demokratické. Politika USA se nemění s momentální změnou politických elit. Společným jmenovatelem je snaha po politické, ekonomické, technologické i vojenské hegemonii. |
Podtajemník ministerstva obrany pro akvizice a technologie, Dr. Paul G. Kaminski, vyjádřil 19. března 1997 na zasedání podvýborů pro výzkum, vývoj a pořizovací náklady Výboru národní bezpečnosti "sbližování dvou trendů - zvýšené pravděpodobnosti použití vojenských sil k operacím koalice a snížení rozpočtu amerického ministerstva obrany - což dělá důvod pro větší spolupráce s přáteli a spojenci v oblasti vyzbrojování. " S cílem maximalizovat součinnost, snížit výdaje a obranu a zároveň s cílem obhájit schopnosti amerického vojenského průmyslu, Dr. Kaminski zdůraznil, že "... budeme muset vymyslet technologie a průmyslovou bázi Spojených států k modernizaci vybavení vojenských sil za dostupné ceny a - nakonec - získat tak 'nejlepší výsledek' v přepočtu na peníze." Brigádní generál Curtis H. Emery II , zástupce náčelníka pro protivzdušnou a raketovou obranu BDMO USAF v tomto kontextu řekl, že americký zájem na mezinárodní spolupráci je motivován třemi základními prvky:
Ballistic Missile Defense Act z roku 1995, obsažený v kapitole 236 rozpočtu National Defense Authorization Act na fiskální rok 1996 říká podle generála, že "je v zájmu Spojených států. . .doplňovat schopnosti raketové obrany tak, aby se rozvíjely a nasadili je do své výzbroje i američtí spojenci a možní koaliční partneři. ...Kongres přikazuje prezidentovi spolupracovat na oboustranném základu ve vývoji, rozmístění a operabilitě systému balistických střel (ballistic missile defenses)." Diskuze a závazky vůči systému raketové obrany jsou multilaterální - smluvně definované Aliancí NATO i v dvoustranných smlouvách s jednotlivými státy. Během minulé dekády, spojenci investovali přes 250 milionů USD prostřednictvím programů spolupráce , které jsou přímo svázané s americkým programem BMD . Tato spolupráce je povzbuzením pro širší dohodu o pravděpodobnosti a dopadu použití raket v operačním konfliktu a uznání potřeby vyvinout efektivní, vrstvenou odezvu na tuto hrozbu. Jiné státy nyní poznávají existující a objevující se hrozby útoku balistických střel, což by jako důsledek diskuze a závazků aktivitám TMD by naše přátelství a spojenectví zvětšilo. ... Nové plány rozvoje jsou drahé a jednostranný vývoj a výstavba je někdy dělá nerealizovatelné. Prostřednictvím mezinárodní spolupráce na rozvoji, takových jako je MEADS (Medium Extended Air Defense System), sdílení finančních břemen nám dovolí vývoj vysoce účinných obranných systémů ve spolupráci s našimi spojenci. Například, v roce 1993, odhad nákladů Army/BMDO RDT&E pro jeden počáteční samostatný program USA byl 3.1 miliardy USD. Spolupráce s Německem a Itálií snížila tento cenový odhad na 2.1 miliardu USD pro RDT&E... Brigádní generál Emery ve svém projevu vypočítával všechny země, které se z různých důvodů účastní na programu americké protiraketové obrany. Jako jenu ze zemí jmenoval i Českou republiku. BMDO zkoumá příležitosti ke společným projektům na technologickém výzkumu a spolupráci s několika zeměmi ve střední a východní Evropě. Dialog a nějaké přesně definované malé projekty byly odstartovány s Českou republikou a Polskem. Česká republika, se například účastnila personální výměny, při které český vědec navštívil americká výzkumná a vývojová zařízení BMD . Později může americký vědec navštívit zařízení v Česku. Dále, BMDO má malé výzkumné kontrakty v České republice; například s Karlovou univerzitou v Praze. Copak mohla asi už před deseti lety dělat Karlova univrzita za výzkum pro Pentagon a americkou protiraketovou obranu? Co se dělo a nejspíš ještě děje pod pláštíkem české vědy za zbrojní projekty? Ví ministerstvo školství a poslanci školského výboru Parlamentu, že peníze na financování školství vědy a výzkumu na Karlově univezitě využívají USA pro svůj program Hvězdných válek? Britské listy to vědí. Výzkumné instituce v České republice pro Hvězdné války mimo jiné vyvíjely za peníze MDA zaostřování pro technologii infračervených detektorů. Grant, formálně poskytnutý NATO, a ne Pentagonem, získala v roce 1996 MFF UK (Höschl P. ). Použitelné též pro vývoj raket ASRAAM. Další granty NATO měly zajistit výzkum seismických parametrů hlubinného skladu jaderného materiálu (použitelné i pro "jiné" prostory stovky metrů pod zemí) a další geodynamický výzkum. Další graty NATO směřovaly třebas do oblasti tenkovrstvých li-iontových mikrobaterií a další výzkum v oblasti mikroelektroniky, výzkumu buněk po ozáření ap. Vše výsledky použitelné pro vojenské použití. Nejparadoxnější je, že o granty NATO (grantové programy Security Through Science , Science for Peace, Cooperative Science and Technology , Modelling and Simulation Group a další) se musí žádat velmi podrobnou rešerší a projektem výzkumného záměru. Peněz přitom pro českou vědu není v NATO mnoho - 6 milionů eur. Pracovník AV ČR (Dr. Milada Glogarová - FÚ AV ČR) také zastupuje Českou republiku ve vědeckém výboru NATO... Analytici americké vědecké rozvědky si tak přijdou na dost podrobné informace o výzkumu v té které "přátelské" zemi - za její peníze. Otázkou zůstává, zda vůbec někdo mapuje, jaké informace z české vědy plynou za oceán a kolik vědců vlastně slouží vojenskému výzkumu pro cizí země. Věda prý nezná hranic... AMVIS - NATO Science Programme, ZDE NATO Aktual ZDE
NATO a věda ZDE
Missile Defense Agency - Ballistic Missile Defense System - Draft Programmatic Environmental Impact Statement - DoD 2004 ZDE Na závěr generál vypočítal přínos specifické mezinárodní spolupráce na systému protiraketové obrany.
Zdroj , na který BL upozornil pečlivý čtenář TK ZDE |
Americká protiraketová základna v České republice | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
31. 1. 2007 | Kdo je odborníkem? | Antonín Hubený | |
31. 1. 2007 | Pan Cvek by měl přestat hledat trojského koně, kde již není | Daniel Veselý | |
31. 1. 2007 | Oznámení o rozhodnutí... | ||
31. 1. 2007 | Základna: minimálně deset let dohadování českých politiků, vojáků a vědců za zády občanů | Štěpán Kotrba | |
31. 1. 2007 | Radar v Česku: bezpečnostní riziko nebo zbytečné obavy? | Stanislav Kaucký | |
31. 1. 2007 | Washinton Post: Proti americkým raketám ve východní Evropě protestují místní lidi i Rusko | ||
31. 1. 2007 | "NE!" americké základně znamená "NE!" Americe? | Miloš Dokulil | |
30. 1. 2007 | Nové americké vojenské základny: Vedlejší efekt nebo příčiny války? | ||
30. 1. 2007 | A proč jsem proti já? | Pavel Zoch | |
30. 1. 2007 | Co vy na to? | ||
30. 1. 2007 | Když se dva perou, třetí se směje | ||
30. 1. 2007 | ČR nebude americkým vazalem | ||
30. 1. 2007 | Chcete muset zase chodit na vojnu? | ||
30. 1. 2007 | Pozoruhodné důvody, proč neuspořádat referendum | ||
30. 1. 2007 | Pro referendum |