Především je potřeba odlišít rakovinu - zhoubné bujení z epitelových buněk od ostatních nádorů. Není to totéž a léčba je odlišná. Melanocyty, buňky produkující pigment, nejsou epitelové a melanom není rakovina. Například. Disulfiram zasahuje velmi podstatně do metabolismu buněk. Díky jeho majoritnímu (většinovému) používání, je znám jeho účinek na blokaci odbourávání alkoholu a metabolismus neuropůsobků v mozku. Nicméně jeho zásah do metabolismu je velmi komplexní.

Co víme o rakovinných (nádorových) buňkách mimo jiné je, že jejich metabolismus je velmi redukován. V podstatě nejsou schopné využívat klasické cesty s využitím kyslíku ale pracují anaerobní (bezkyslíkovou) cestou, bez jeho využití. To je místo kde disulfiram může zasáhnout.

Tolik "nástřel" teorie. Nicméně zpět na zem. Uvedení léku do klinické praxe pro určitý způsob terapie je poněkud složitý proces. Především se neopírá o několik pozitivních výsledků ale o jakési váhy pozitiv a negativ. Obé je, bohužel, zastoupeno vždy.

Specielně problematika metabolické cesty alkoholu v játrech (blokace disulfiramem) jeho působení v mozku (snad interference disulfiramu) je skutečně téma do vědeckých (nevím, co znamená "prestižní") časopisů a nikoliv, při vší úctě, na BL.