Sociální demokraté na tiskové konference bezprostředně po jednání předsedů parlamentních stran nechodí, neb pořádají vzápětí své vlastní. A tak sestava čelných figur ODS, komunistů, lidovců a zelených působí docela roztomile. Téměř jako čtyřkoalice. Zvláště za situace, kdy opatrnému manévrování uvyklá KSČM koketovala s myšlenkou nominovat svého kandidáta na předsedu sněmovny též. Třeba by jej bývali mohli podpořit koaliční poslanci v touze ukončit Topolánkovo trápení. Nestane se. Předseda sněmovní volební komise Petr Tluchoř z ODS nedostal do včerejší 16.00 hodiny, kdy byl poslední termín pro nominace poslaneckých klubů, žádné jméno pro volbu předsedy sněmovny. Až se sejde Poslanecká sněmovna na pokračování své ustavující schůze, vyhlásí volební komise další termín nominací a schůze bude opět přerušena. Zajímavé je, že pokud se objevuje s komunisty Jiří Paroubek, ozývá se ryk vůkol, zatímco barevná směsice, která sociální demokraty neobsahuje, působí klidem Betléma.

Při jméně Jiří Dolejš jihnou i lidovci, koneckonců "dočasný" předseda sněmovny byl jeho nápad. Předseda ODS Mirek Topolánek si stěžoval, že ČSSD odmítá všechny návrhy koaličních partnerů.  Sociální demokraté ale nemají povinnost podporovat možnou budoucí koaliční vládu, neb jsou prozatím stávající vládou i stávající opozicí. Vzhledem k tomu, jak si komunisté s trojkoalicí padli demonstrativně do náruče navzdory předešlému antikomunismu všech, patrně jedinou opravdovou. Že by se opakoval scénář z volby prezidenta Klause?

Zelený předseda  a patrně polyglot Martin Bursík, který přijel do sněmovny s kufrem, se pochlubil, jak v Bruselu převáděl nemožné návrhy ČSSD agendy REACH do srozumitelné formy. Jemu srozumitelné podoby. Jak hluboce lidské. Nejspíš ale odborníci stávající vlády neměli touhu formulovat myšlenky stejně jako Bursík. To by měli ve sněmovně šest poslanců... Kromě toho, že v Bruselu musel opravovat ty nemožné evropské normy (co by tam bez něj asi dělali?), brojil proti nové opoziční smlouvě, protože pochopil, že zelených by se patrně netýkala. Také se pochlubil, že dostal SMS od "osoby blízké Jiřímu Paroubkovi". To by se Topolánkovi stát nemohlo... "Informoval mne, že viděl koncept smlouvy o velké koalici, který obsahoval ujednání o změně volebního systému ve většinový," řekl Bursík. "Zároveň informace obsahovala výzvu, že je ještě čas, aby byla podpořena vláda ČSSD."  Existují prý paralelní aktivity ČSSD ve vztahu k Zeleným. Víc ale odmítl říci, čímž sám sebe uvrhl v podezření, že se dělá jen zajímavým.

Filip byl daleko sdílnější: stojí o odblokování jednání, variantu, které se zatím nikdo nehodlá chytit. Princip je opravdu jednoduchý a logický: pokud by byla vláda ODS, měla by předsedu sněmovny ČSSD a naopak. Komunisté by byli oním strážcem parlamentní demokracie: "Návrh je jednoduchý, takto zvoleného předsedu bychom mohli i odvolat."

Sobotka preferuje konstruktivní přístup.  Situace povolební je okamžitě řešitelná umožněním zvolit sociálního demokrata do čela ČSSD a podpořit jej bez dalších podmínek -- situace by v tu chvíli byla odblokována. "Navrhli jsme, aby se volba nekonala. Prezident avizoval setkání s pěti stranami, chce vnést nové světlo a přijít s novou iniciativou,  chceme tedy  počkat." ČSSD znovu požádala ODS o setkání programových týmů  a vyzvala ODS, aby také nominovala programový  tým. ODS chce volbu bez jakékoliv politické dohody, je to podle ní plýtvání časem. Politika v tuto chvíli je opravdu plýtvání časem. Strategické plýtvání časem.

Prezident Václav Klaus zahájí ve čtvrtek povolební rozhovory s lídry pěti stran zastoupených ve sněmovně. V první fázi pozval na Pražský hrad předsedy zelených, lidovců a komunistů. Martin Bursík, Miroslav Kalousek i Vojtěch Filip pozvání přijali. Aby ne... K jednacímu stolu s předsedou občanských demokratů Mirkem Topolánkem a šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem má prezident zasednout v pátek. Podle nepotvrzených zákulisních informací chce Klaus v pátek po předpokládaném negativním výsledku sondáží zasáhnout do procesu sestavování vlády a odejmout Topolánkovi pověření k  jejímu sestavování a nebo jej přimět, aby svůj mandát složil sám. Druhým mužem ODS a druhým pokusem prezidenta Klause by ovšem neměl podle téhož zdroje být pražský primátor Bém, o kterém se v médiích spekuluje, ale ústecký primátor a stínový ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič, protivník Jiřího Paroubka v parlamentních volbách. Tím by započal odchod Topolánka a jeho nejbližších z čela ODS -- jedna z nevyřčených podmínek všeobecně smírného řešení povolebního patu, která by měla u Klause skrytě radostnou podporu. I senátorský klub ODS setrvává na svém odmítavém stanovisku k jakékoliv formě velké koalice. Prázdný a falešný Topol... Politika se nedá dělat se všemi dveřmi zavřenými. Klaus musí ukázat ODS, že si jako svého předsedu vybrala politika, který není politikem. Protože politik nikdy neříká nikdy.

Likvidace cestou vyzdvihnutí na piedestal možnosti a příležitosti je efektní a efektivní - zvláště, když Gandalovič je vášnivým obráncem amerického protiraketového deštníku, o kterém tvrdí, že je jedním z řešení, jak lze efektivně čelit současným mezinárodněpolitickým rizikům a potenciálním hrozbám, které musí každá odpovědně koncipovaná strategie obranné politiky předvídat. Ale prezidentem není už Havel. Klaus, povinen být "prezidentem všech občanů", včetně těch oranžových a rudých, oproti tomu už jednou řekl, že by americká základna ohrozila bezpečnost České republiky. Srovnal možnost existence americké základny v Česku se sovětskou vojenskou okupací Československa v srpnu 1968. Budoucí existence či neexistence základny Bushových hvězdných válek by mohla být oním zákulisním katalyzátorem politického uklidnění v českém parlamentu. Pro současné ultrapravicové polské diplomaty je získání základny jednou z nejvyšších priorit posledních let, třešničkou na dortu odměny za své angažmá v Iráku. Američané si své loutky umí vodit na provázku stejně dobře, jako umí Klaus počítat do 200 a 281.