16. 2. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 2. 2007

DOKUMENT

Jak vyřešit případ příslušníka Lidových milicí ve funkci vrchního ředitele České televize

Zpráva generálního ředitele České televize k personálnímu obsazení funkce vrchního ředitele -- pro projednání s Radou České televize

Vzhledem k informacím, se kterými vrchní ředitel České televize pan ing. František Lambert seznámil Radu České televize ve svém písemném prohlášení při příležitosti posledního zasedání Rady České televize dne 7. 2. 2007, tj. vzhledem k problematice jeho údajného formálního členství v Lidových milicích, předkládám Radě České televize následující zprávu spolu s návrhem řešení k projednání. Funkce "vrchní ředitel" uváděná v tomto materiálu zároveň zahrnuje i funkci řízení programových útvarů České televize, protože -- jak víte-organizační změnou byly tyto útvary v minulosti podřízeny vrchnímu řediteli.

V postavení generálního ředitele České televize jsem v dalším postupu a samozřejmě rovněž při zpracování tohoto materiálu veden třemi základními motivy, které spolu vzájemně souvisejí.

Pro jasnost dalších závěrů je vytýkám již na tomto místě:

  • Jsem povinen chránit důvěryhodnost a stabilitu České televize a nedopustit zpochybňování jejího postavení a působení v čase, který je vzhledem k nastávající digitalizaci, resp. určení způsobu jejího provedení znovu klíčový pro její další existenci.
  • Je mou povinností a hodlám tuto věc řešit v souladu se zákonem o České televizi a dalšími právními předpisy. Přitom to musí být takové řešení, které bude přesvědčivé, právně jisté a nevystaví Českou televizi pod tlak pochybností, že je účelově ohýbán, popřípadě obcházen zákon. K tomuto se pak váže následující bod.
  • Současná situace je zatížena několika skutkovými a právními nejasnostmi, ať se to již týká otázky, zda lze Františka Lamberta považovat za příslušníka Lidových milicí či otázky právních následků pro případ, že by tomu tak bylo. Tyto problémy je nutno vyřešit způsobem, který u veřejnosti nevyvolá pochybnosti, zda nebyl a není účelově obcházen zákon. To může s konečnou platností učinit pouze soud. Níže navržené řešení vytváří předpoklady pro možnost soudního přezkumu a následného pravomocného rozhodnutí soudu ve všech sporných otázkách. Takové rozhodnutí bude muset respektovat nejenom statutární orgán České televize, ale také veřejnost. A jedině takové rozhodnutí může objasnit, co se stalo a jestli byl porušen zákon.

Jsem přesvědčen, že výše uvedené zásady musí být upřednostněny před osobními zájmy či ohledy, ať již to platí pro mne či můj osobní vztah s Františkem Lambertem, byť to může být a je bolestivé.

Vznik současné situace

Tento případ má od počátku formální i lidskou stránku. Už v pátek 9.2. 2007 jsem považoval za nezbytné veřejně reagovat na tiskové prohlášení senátora Jiřího Oberfalzera a zdůraznit, stejně jako i v tomto materiálu, že jsem možná mohl postupovat striktněji, ale rozhodně jsem neporušil vědomě zákon. O tom, jestli byl vůbec zákon porušen, mám i nadále určité a důvodné pochybnosti, ale jak jsem již naznačil ve výše vypočtených zásadách, hodlám ponechat na nezávislém soudu, aby tuto věc vyjasnil.

Na prvním místě znovu uvádím, že jsem o jakémkoliv problému s Lidovými milicemi v souvislosti s osobou pana Lamberta nevěděl před jeho nástupem do České televize. Před dnem, kdy do České televize nastoupil na pozici vrchního ředitele, jsme spolu hovořili pouze o lustračním osvědčení, které měl pan Lambert negativní. Teprve několik dní po nástupu mi popisoval některé momenty ze své profesní minulosti. Rozhodně jsem však nevyrozuměl, že by vstoupil do Lidových milicí či že by nesplňoval podmínky lustračního zákona nebo zákona o České televizi stanovené pro výkon funkce, do které byl jmenován. Tuto skutečnost nepřímo potvrzuje i následný postup personálního útvaru, který odevzdání podepsaného čestného prohlášení od pana Lamberta opakovaně vyžadoval v rámci obvyklé procedury v souvislosti s obsazením funkcí vedoucích zaměstnanců na prvním stupni řízení.

Musím v této souvislosti upozornit, že ani z textu prohlášení, které předal předsedovi Rady České televize dne 7.2. 2007 (ke mně jako statutárnímu orgánu České televize se dokument dostal pouze zprostředkovaně) není zmínka o tom, že by slovy lustračního zákona byl "příslušníkem Lidových milicí". V této otázce panuje nadále pochybnost a Česká televize nemá zákonnou možnost z jiných zdrojů toto ověřit. Na tomto místě bych si dovolil citovat vyjádření Vašeho bývalého kolegy, historika a nyní ředitele odboru Ministerstva vnitra ČR Pavla Žáčka, který pro Aktuálně.cz dne 14.2. 2007 na otázku, zda se někomu dá dokázat, že byl v milicích, pokud to on sám nepřizná, odpověděl: "Pokud je mi známo, tak Hlavní štáb LM v prosinci 1989 tehdejšímu Státnímu ústřednímu archivu předal evidenci zbraní odevzdaných ČSLA a nikoliv členskou evidenci. Jsou zachovány zřejmě pouze sekundární přehledy vyznamenaných apod. Proto je to ve vztahu k tzv. lustračnímu zákonu řešenou formou čestného prohlášení."

V dané věci jsem požádal o stanovisko útvary právní a personální České televize, které k postupu v dané věci uvádějí následující (cituji z jejich stanoviska ze dne 13.2. 2007):

  • "Zaměstnanec, na něhož se vztahuje povinnost předložit lustrační osvědčení nebo čestné prohlášení, má toto prohlášení podle vnitřních předpisů České televize předložit vedoucí(-mu) personálního útvaru, a to nejpozději před nástupem do pracovního poměru nebo před jmenováním do funkce, jinak neprodleně na vyzvání.
  • ČT vrchního ředitele prostřednictvím vedoucí personálního útvaru prokazatelně několikrát vyzvala k předložení příslušného čestného prohlášení.
  • Nesplňuje-li zaměstnanec pro výkon funkce předpoklady dle lustračního zákona, zákon stanoví výše uvedené pracovněprávní postupy (skončení pracovního poměru) provést do 15 dnů ode dne, kdy se o tom, že předpoklady nebyly splněny, organizace dozvěděla.
  • Vzniká otázka, zda se vůbec generální ředitel kvalifikovaně, tj. ve smyslu znění lustračního zákona, dozvěděl, že vrchní ředitel nesplňuje tyto předpoklady, a pokud ano, tak kdy ? Tedy zda a kdy se dozvěděl, že vedoucí zaměstnanec byl příslušníkem LM nebo že výslovně odmítl učinit čestné prohlášení ?
  • GŘ byl informován vrchním ředitelem v tom smyslu, že osobně do LM nikdy nevstoupil. Z čestného prohlášení vrchního ředitele ze 7.2.2007, předloženého Radě ČT, nelze přímo vyvodit, že byl příslušníkem LM. Prohlašuje pouze, že byl veden, (formálně) registrován v LM, apod.
  • Generální ředitel se tedy toho dne pouze kvalifikovaně dozvěděl, že vrchní ředitel pravděpodobně nesplňuje požadavky lustračního zákona.
  • Z toho ani v současnosti nelze jednoznačně dovodit, že nebo zda "registrace v LM" je totožný pojem se zákonným požadavkem "příslušník LM".
  • Z dokumentu vyplývá jediná skutečnost, totiž že vrchní ředitel nemůže zákonem požadované čestné prohlášení v této chvíli předložit.
  • Pro organizaci a jejího statutárního představitele proto nastupuje povinnost zahájit pracovněprávní postup předvídaný lustračním zákonem pro případ odmítnutí podepsat čestné prohlášení -- viz výše.
  • Jedinou cestou pro dotčeného vedoucího zaměstnance se jeví podání podnětu k soudu, protože ten jediný může rozhodnout, zda požadavky lustračního zákona byly či nebyly naplněny. Tento postup lze v tomto případě velmi doporučit a mohl již být učiněn."

K popisované genezi současné situace je třeba ještě doplnit, že vedoucí personálního útvaru mě informovala o tom, že čestné prohlášení pan Lambert přes opakované urgence nepředložil, teprve 20. listopadu 2006. Od té doby situaci usilovně řeším ve snaze jednak neporušit zákon, jednak nezpůsobit neoprávněnou křivdu. Proto jsem o věci nejprve jednal s Františkem Lambertem a opakovaně naléhal, aby zaujal jasný postoj, tj. vyjádřil se, zda byl či nebyl příslušníkem Lidových milicí, a jestliže nikoliv, aby zvážil vyvolání soudního řízení k potvrzení tohoto závěru. V případě další nečinnosti jsem mu doporučoval, aby odstoupil z obou funkcí. Zároveň jsem vyžádal právní konzultace právě k otázce prokazování této skutečnosti a možných postupů. Nezískal jsem jednoznačné odpovědi, byl jsem naopak právníky nabádán k opatrnosti a upozorňován na značná rizika pro instituci, jestliže by neoprávněně označila někoho za osobu nesplňující předpoklady podle lustračního zákona.

Do této doby spadá i schůzka se zástupci Nezávislé odborové organizace ČT Praha dne 3.1. 2007 v reakci na dopis, který mi zaslali a který zaslali také na vědomí členům Rady České televize. Nesouhlasím sice plně s interpretací závěrů schůzky tak, jak je deklaruje vedení Nezávislé odborové organizace, ale potvrzuji, že ani z obsahu vyjádření pana Lamberta, jak zaznělo na této schůzce, nebylo možné dospět k jednoznačnému závěru. Lustrační zákon přitom v § 14 výslovně podmiňuje výpověď danou zaměstnavatelem jedině některým ze tří následujících momentů:

  • organizace se dozvěděla, že občan nesplňuje předpoklady uvedené v § 2,
  • odmítne-li občan učinit čestné prohlášení,
  • je-li čestné prohlášení nepravdivé.

Nic takového se minimálně do 7.2. 2007 nestalo.

Po 1. 1. 2007 jsem v souvislosti s účinností nového zákoníku práce musel zvažovat a konzultovat otázku dopadů tohoto předpisu na lustrace v České televizi a právní následky případného nesplnění předpokladů uvedených v zákoně. Znovu jsem byl veden záměrem vyhnout se chybám, které by Českou televizi do budoucna zatížily. Bohužel ani tyto analýzy neposkytují, jak cituji níže, zcela shodnou odpověď a připouštějí možnost více protikladných výkladů. O zadání těchto analýz jsem se na Radě České televize zmiňoval již 7.2. 2007, tedy ještě předtím, než mi pan Uhl 13.2. 2007 zaslal email nazvaný "Blahopřání...".

Nezastírám a ani na minulém jednání Rady jsem nezastíral, že celý problém pro mě má i osobní rozměr. Navzdory různým a rozličnými motivy šířeným fámám totiž oceňuji Františka Lamberta jak po stránce osobní, tak pracovní. Rozhodně bych však -- kdyby byly výše vyjádřené pochybnosti potvrzeny -- nemohl krýt porušování zákona. Za současné situace si pak plně uvědomuji, že riskuji ztrátu přátelství s blízkým člověkem. Ostatně již z dnešního pohledu mohu náš vztah označit za napjatý, což rozhodně nepřispívá k řešení situace. Nemyslím si však, že bych na tom měl podíl pouze já, když postupuji v zájmu instituce, za kterou jako statutární orgán odpovídám. (Poslední poznámka možná do tohoto materiálu nepatří, ale chci být i v tomto otevřený.)

Zbývá si položit otázku, co se změnilo po posledním jednání Rady České televize dne 7.2. 2007, resp. poté, co jejímu předsedovi pan Lambert předložil dokument nadepsaný čestné prohlášení. Podle mého názoru se změnily pouze dvě, nikoliv však nepodstatné okolnosti:

  • Vzhledem k textu prohlášení se jeví pravděpodobné, že František Lambert byl tehdejšími Lidovými milicemi považován za jejich příslušníka, pan Lambert však současně odmítá, že by se tak stalo o jeho vůli.
  • Odborná i laická veřejnost vyjádřila v uplynulých dnech prostřednictvím sdělovacích prostředků napříč jejich spektrem z mého pohledu jednoznačné stanovisko, že i tato pravděpodobnost je nepřijatelná a způsobuje pochybnosti o zákonném i etickém postupu České televize a jejího vedení.

Osobně se za této situace odmítám tvářit, jakoby se nic nestalo. Naopak je mojí povinností na vzniklou situaci reagovat nejenom slovy, ale i skutky.

Analýza možností řešení

Ve věci analýzy vzniklé situace a návrhu jejího řešení jsem požádal o interní stanovisko právní úsek a personální útvar. Ty některé výkladově sporné otázky konzultovaly s advokátem Martinem Elgerem, který dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí. Toho jsem rovněž požádal o zpracování písemného stanoviska k těmto výkladově sporným otázkám. Obě stanoviska rovněž připouštějí či naznačují možnost různých výkladů některých problémů. Shodují se však v tom, že nejlepším řešením je uvolnit cestu k rychlému soudnímu rozhodnutí, které by záležitost definitivně a z hlediska všech aktérů i veřejnosti přesvědčivě vyřešilo.

Právní útvar došel ve spolupráci s personálním útvarem k následujícímu vyhodnocení situace:

Právní rozbor situace

předložený útvary právním a personálním ČT dne 13. 2. 2007

"Zákon č. 451/1991 Sb. ve znění pozdějších změn -- dále "lustrační zákon"

  • Stanoví některé další předpoklady pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním.
  • Vztahuje se výslovně i na Českou televizi, neboť ji přímo vyjmenovává → týká se tedy všech tzv. jmenovaných funkcí v ČT. Toto platilo bezvýhradně do 31. 12. 2006, tedy za platnosti předchozího "starého" zákoníku práce. Od 1.1.2007, odkdy platí nový zákoník práce, může být situace poněkud modifikována (o jmenování se nyní hovoří pouze v souvislosti se založením pracovního poměru u vedoucích pracovníků vyjmenovaných typů organizací a nestanoví-li zvláštní zákon jinak).
  • Zákon č. 451/1991 Sb. určuje, že předpokladem pro výkon funkce je -- mimo jiné - "že občan (v období od 25.21948 do 17.11.1989) nebyl příslušníkem Lidových milicí".
  • Tato skutečnost se dokládá čestným prohlášením občana-zaměstnance.
  • Čestné prohlášení se předkládá vedoucímu organizace, v ČT delegováno na personální útvar.
  • Nesplňuje-li zaměstnanec tyto předpoklady pro výkon funkce → zákon 451/1991 Sb. určuje, že skončí jeho pracovní poměr výpovědí danou organizací nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla, pokud nedojde ke skončení dohodou nebo jiným způsobem v dřívějším termínu nebo nedojde-li k zařazení na jinou funkci, než která je uvedena v § 1 tohoto zákona (viz výše).
  • Odmítne-li zaměstnanec učinit čestné prohlášení, postupuje se dle tohoto zákona stejným způsobem, jako když nesplňuje předpoklady, tedy výpověď atd.
  • Neplatnost výpovědi může občan-zaměstnanec napadnout u soudu ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit.
  • Zákoník práce platný do 31. 12. 2006 (zák. 65/1965 Sb. ve znění p.p., § 46 odst. 1 písm. e), stejně jako nový, tj. od 1.1.2007 platný zákoník práce (zák. 262/2006 Sb., § 52 f) naprosto shodně říká, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, " ... nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce ...".
  • Tímto právním předpisem je míněn zákon 451/1991 Sb. lustrační zákon, neboť -- jak již uvedeno výše - stanoví některé další předpoklady pro výkon funkce nebo sjednané práce.

Další předpisy vztahující se k České televizi

  • Zákon č. 483/1991 Sb. o České televizi, ve znění p.p. -- odkazuje v § 9 odst. 11 na to, že předpokladem výkonu funkcí ředitelů televizních studií a dalších osob, o kterých Statut ČT (viz níže) stanoví, že je generální ředitel jmenuje a odvolává po projednání s Radou ČT, je bezúhonnost ve smyslu § 4 odst. 3 písm. c) zákona o ČT, přičemž za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo nesplňuje požadavky lustračního zákona (výslovně uvedeno).
  • Statut ČT -- čl. IV odst. 2 - generální ředitel jmenuje a odvolává odborné ředitele, popř. další vedoucí pracovníky na prvním stupni řízení, po projednání s Radou ČT.

Návrh opatření pro řešení situace

  • Lustrační zákon stanoví, jak již uvedeno výše, že nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady pro výkon funkce, skončí jeho pracovní poměr výpovědí danou organizací nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla, pokud nedojde ke skončení dohodou nebo jiným způsobem v dřívějším termínu nebo nedojde-li k zařazení na jinou funkci, než která je uvedena v § 1 tohoto zákona.
  • Pracovněprávními možnostmi v souladu se zákoníkem práce tedy je :
  • ukončení pracovního poměru výpovědí zaměstnanci ze strany organizace pro nesplnění předpokladů stanovenými právními předpisy pro výkon sjednané práce,
  • nebo ukončení dohodou o skončení pracovního poměru,
  • ukončením jiným způsobem nepochybně může být myšlena zejm. výpověď daná zaměstnancem.
  • Rezignaci zaměstnance na funkci, popř. odvolání zaměstnance z funkce není vhodné uvažovat z důvodů spočívajících v ne zcela jednoznačné situaci po účinnosti nového zákoníku práce, pokud zaměstnanec neuzavřel se zaměstnavatelem dohodu o možnosti odvolání a vzdání se funkce, kdy existují nejméně 2 právní názory s možností různých výkladů.
  • Další teoretickou možností je samozřejmě zařazení zaměstnance na jinou funkci, tedy takovou, která nepodléhá lustračnímu zákonu -- je možno i jako "solitér" v přímé podřízenosti GŘ nebo za dalších stanovených podmínek pro jmenované funkce též jako funkce podřízená jinému vedoucímu zaměstnanci. K tomuto je samozřejmě třeba souhlasu zaměstnance.
  • Teoreticky je možné rovněž působení zcela mimo pracovněprávní vztah, tj. např. jako poradce, jako poskytovatel služeb na IČO, atd.

Doporučujeme, aby generální ředitel předložil Radě ČT následující řešení:

Se zaměstnancem bude projednána alternativa ukončení pracovního poměru v souladu se zákonem -- viz výše. Lhůta pro dání výpovědi ze strany ČT (15dnů) by měla vypršet 22. února 2007 ve 24,00 hod. Pokud nedojde do tohoto okamžiku k jinému způsobu ukončení, bude dána výpověď. K výpovědi není třeba v tomto případě projednání odborového orgánu. Výpovědní lhůta je dvouměsíční, začne běžet 1. března, skončí 30. dubna 2007. Po tuto dobu bude činit vrchní ředitel ve spolupráci s generálním ředitelem opatření k hladkému předání obou zastávaných funkcí, tak aby nebyly ani v nejmenším narušeny provoz a vysílání ČT. To by samozřejmě platilo i při ostatních možných způsobech skončení pracovního poměru. Vrchnímu řediteli pak poskytne tato doba již eventuelní možnost podání určovací žaloby na soud, aby rozhodl, zda byl či nebyl příslušníkem LM.

Zpracovala: dr. Vladimíra Vocetková

Ludmila Jakovcová

Dne : 13. 2. 2007"

A také advokát Martin Elger připouští spornost některých otázek a doporučuje zvolit takové řešení, které zajistí co nejrychlejší soudní rozhodnutí maxima problémů, jehož výsledkem by bylo do budoucna a i pro jiné případy a pro širší okruh osob dostatečně jisté řešení následujících základních otázek:

  • "Zda lze, bude-li prokázáno, že určitá osoba byla evidována vedením tehdejších Lidových milicí, aniž projevila vůli stát se jejich příslušníkem, na tuto osobu pohlížet jako na příslušníka Lidových milicí ve smyslu lustračního zákona? A jaké důkazy je nezbytné k prokázání skutkového základu tohoto posouzení provést?
  • Zda lze jednání, kdy zaměstnanec sice výslovně neodmítl předložit čestné prohlášení a pouze nereagoval na výzvy k jeho předložení, považovat za odmítnutí ve smyslu lustračního zákona, resp. jaké následky mají nastat a především od jakého okamžiku, a to i vzhledem ke zvláštní úpravě v § 9 odst. 11 zákona o České televizi?
  • Jestli po nabytí účinnosti nového zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.) mohlo dojít ke zúžení osobní působnosti lustračního zákona a jestliže ano, v jakém rozsahu se tak stalo?
  • Jestli nový zákoník práce něco mění na požadavku § 9 odst. 11 zákona o České televizi, tj. požadavku bezúhonnosti vedoucích zaměstnanců České televize uvedených ve Statutu České televize?
  • Jestli se na funkce doposud jmenované generálním ředitelem podle § 9 odst. 10 zákona o České televizi po projednání s Radou České televize vztahuje výjimka z transformace pracovních poměrů založených podle dosavadních předpisů jmenováním na pracovní poměry založené pracovní smlouvou uvedená pod písm. j) odst. 3, § 364 zákoníku práce, což má mimo jiné důsledky i pro možnost odvolání těchto osob z funkce?"

K tomu jeho právní analýza dále uvádí:

"Mám jasný názor na zodpovězení položených otázek. Je však mojí povinností připustit i určitou váhu na misce názorů opačných a varovat před možnými riziky jejich převážení. Nepochybuji, že se vzhledem k nedokonalosti doslovných textů rozhodných právních předpisů vyskytnou i názory jiné, ba opačné, což v právnmí systému České republiky, kde jedna ruka neví, co dělá druhá, není nic ojedinělého. Bohužel ne vždy to může mít tak fatální důsledky pro důvěryhodnost důležité instituce, jak se tomu děje v tomto případě.

Můj právní názor ke všem shora uvedeným bodům odvíjím především od výkladové metodologie vyjádřené souhrnně v nálezu Ústavního soudu III. ÚS 258/03 ze dne 6.5. 2004. Považuji právě na tomto místě za užitečné z tohoto pramene citovat: "K otázce napětí mezi doslovným a teleologickým výkladem se Ústavní soud vyslovil v řadě nálezů, příp. stanovisek (viz stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st-1/96, nález sp. zn. Pl. ÚS 33/97). Výchozí tezi v této souvislosti zformuloval přitom v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/97. Konstatoval, že neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jazykového výkladu, jazykový výklad představuje toliko prvotní přiblížení se k aplikované právní normě, je východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 pak již v kontextu obdobném k posuzované věci uvedl: "Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci."

Domnívám se, že přednostně je třeba upnout pozornost na otázku splnění podmínek bezúhonnosti ve smyslu § 9 odst. 11 zákona o České televizi, který byl přijat později než lustrační zákon. Zákonodárce považoval za nezbytné znovu ve vztahu k -- zdůrazňuji následující slovo zákonného textu -- osobám (tedy nikoliv funkcím) vedoucích zaměstnanců ČT, které podle odst. 10 téhož paragrafu má vyjmenovávat Statut ČT, uložit stejnou podmínku bezúhonnosti, jaká platí pro generálního ředitele a pro členy Rady České televize a která je definována v § 4 odst. 3 písm. c) zákona o České televizi. Ten uvádí, že za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen, a ten, kdo nesplňuje požadavky podle zvláštního zákona (v poznámce pod čarou 1d je pak výslovně uveden lustrační zákon). Zdůrazňuji, že lustrační zákon se v tomto případě použije pouze pro otázku splnění předpokladů uvedených pod písm. a) až g) odst. 1, § 1 a nemusí být už dále pro určení osobní působnosti uvažována první uvozující věty tohoto paragrafu, protože to, pro jaké zaměstnance platí podmínka bezúhonnosti, stanoví zvláštní právní předpis, totiž § 9 odst. 1 zákona o České televizi. Jinak by tato zmínka ztrácela v zákoně o České televizi smysl. Právní předpisy je třeba vykládat při předpokladu racionálního zákonodárce. Je nepochybné, že zákonodárce považoval z důvodů mimořádného vlivu České televize na veřejné mínění demokratické společnosti, která překonává určité dědictví minulosti, za nezbytné stanovit pro vedoucí zaměstnance vypočtené ve Statutu České televize zvláštní požadavek bezúhonnosti. Představa, že rigidní, ale mimochodem ani zde, jak si ukážeme dále, zcela bezrozporný jazykový výklad, popře tento teleologický postulát a že tedy nový zákoník práce, ačkoliv o tom v důvodové zprávě není ani slovo a ačkoliv doposud takto nikdo nikdy v souvislosti s přijetím zákoníku neargumentoval, zruší požadavek bezúhonnosti zaměstnanců České televize na prvním stupni řízení a tím mimo jiné do budoucna připustí nejenom zaměstnávání osob nesplňujících předpoklady stanovené lustračním zákonem, ale dokonce osob s předchozím nezahlazeným trestním odsouzením, což ve vazbě na rejstřík trestů není například možné ani u orgánů soukromých obchodních společností(!), je slovy citovaného nálezu Ústavního soudu neudržitelná pro zjevné přehlédnutí účelu, historie vzniku a systematického místa všech tří zmíněných předpisů v právním řádu České republiky.

Existují samozřejmě i další argumenty, ale již tento považuji za dostatečně přesvědčivý. Je však třeba právě z pohledu čistoty jazykového a logického výkladu upozornit na tu skutečnost, že zákon o České televizi neříká, že bezúhonné musí být osoby, jejichž pracovní poměr byl založen jmenováním, ale pouze to, že bezúhonné musí být osoby, jež jsou vedoucími zaměstnanci, o kterých Statut České televize stanoví, že je jmenuje a odvolává generální ředitel po projednání s Radou. Platný Statut České televize pak v čl. IV odst. 2 uvádí, že "Útvary přímo podřízené generálnímu řediteli řídí odborní ředitelé, popřípadě další vedoucí zaměstnanci na prvním stupni řízení. Generální ředitel je jmenuje a odvolává po projednání s Radou České televize." Tedy i z pohledu doslovného jazykového výkladu stačí, když to Statut o těchto osobách výslovně uvádí, což je v tomto případě splněno ve vztahu k odborným ředitelům, popřípadě dalším vedoucím zaměstnancům na prvním stupni řízení. Opakuji však, že jazykový výklad tu, a to ani v tomto směru, sám o sobě neobstojí a nemůže zůstat nedoplněn dalšími výkladovými metodami.

Jsem však přesvědčen, že pokud by se prokázalo, že některý vedoucí zaměstnanec České televize na tzv. prvním stupni řízení, byl příslušníkem Lidových milicí, nesplňuje ani za současného právního stavu podmínku bezúhonnosti stanovenou pro výkon této funkce v § 9 odst. 11 zákona o České televizi a nesplňuje tak zákonné podmínky pro výkon práce, resp. této funkce.

Připouštím spornost vazby § 364 odst. 3 písm. j) zákoníku práce na odst. 10, § 9 zákona o České televizi, ale tato spornost může mít podle mého názoru vliv pouze na možnost odvolání zaměstnance z funkce. Osobně se spíše kloním k tomu, že zákon o České televizi, resp. jeho odst. 10, § 9 splňuje požadavky na zvláštní právní předpis, který upravuje jmenování. Domnívám se, že "úprava jmenování", je dána i za současného znění předmětného ustanovení zákona o České televizi, tedy i tehdy, když zákon dále odkazuje na Statut České televize. Na tomto místě přiznávám váhu argumentům, že Statut není právním předpisem. Na straně druhé zákoník práce neříká, jak má zvláštní právní předpis upravovat jmenování a účelem výjimky z přechodného ustanovení bylo právě to, aby byla šetřena dosavadní úprava zvláštních právních předpisů. Konečně zde vystupuje samostatný problém ústavní konformity § 364 odst. 3, kdy zákon retroaktivně zasahuje do již smluvně vzniklých vztahů (a i jmenování předchází smlouva, byť nikoliv pracovní a byť nemusí být písemná), a to v zásadní otázce možnosti jejich ukončení. Je jenom otázkou času, kdy se k této záležitosti vysloví Ústavní soud, ovšem při znalosti jeho rozhodovací praxe lze předpokládat zrušení této části zákoníku práce. Podle mého názoru tedy může být zaměstnanec České televize na prvním stupni řízení nadále i odvolán, tento krok však implikuje určité riziko určení neplatnosti aktu odvolání v soudním řízení, neboť tady stojí poměrně silné argumenty i proti této variantě... Rozhodně však lze podle mého názoru přistoupit k podání výpovědi podle § 52 písm. f) zákoníku práce, protože zaměstnanec pravděpodobně nesplňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon práce, v tomto případě především předpoklad bezúhonnosti uvedený v zákoně o České televizi.

Přes vyjádřený právní názor považuji za jediné jisté řešení pro Českou televizi a důvěru veřejnosti v ní na straně jedné a stejně tak pro pana vrchního ředitele na straně druhé, aby celý případ prošel testem soudního rozhodnutí, ve kterém zazní všechny relevantní argumenty, tedy i argumenty vedené z pozice zaměstnavatele. Jediným řízením, které skýtá tyto záruky odpovědi na výše položené otázky, je řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru a o určení neplatnosti odvolání z výkonu funkce. Jedině takové rozhodnutí může být dostatečně přesvědčivé navenek a zamezí obviňování České televize a všech členů jejího vedení, potažmo členů orgánů s kontrolní pravomocí buď z protiprávního postupu, nebo z postupu, který zákon účelově obchází."

Obě právní stanoviska jsem připraven Radě České televize předložit v jejich komplexním znění.

Návrh řešení

Návrh řešení chci v každém případě projednat s Radou České televize. Vzhledem k § 9 odst. 10 zákona o České televizi ve spojení s čl. IV odst. 2 Statutu České televize mám navíc za to, navzdory existujícím pochybám, které se objevily, že tak i nadále musím učinit. Již jsem zmínil, že navržené řešení vychází ze tří na úvod vypočtených motivů, kterými jsem veden, a dále z rozporné situace, která v tomto případě od počátku panuje.

Rozhodl jsem se tedy uvolnit neprodleně cestu k soudnímu řízení, jehož účastníkem bude jak pan František Lambert na straně jedné, tak Česká televize na straně druhé. Takovým řízením je řízení o určení neplatnosti výpovědi a souběžné řízení o určení neplatnosti odvolání. Jsem si jist, že pan Lambert bude takové řízení okamžitě iniciovat. K vytvoření podmínek pro toto řízení musí ale Česká televize nejprve z pozice zaměstnavatele prostřednictvím generálního ředitele jako statutárního orgánu učinit následující právní úkony, jejichž projednání nyní předkládám Radě České televize:

  • Odvolat pana Františka Lamberta z funkce vrchního ředitele, což hodlám učinit dne 22.února 2007, popřípadě později v závislosti na době, kdy se podaří doručit oznámení o odvolání z funkce.
  • Dát panu Františku Lambertovi výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. f) zákoníku práce, která mu bude doručena spolu s odvoláním tak, aby dvouměsíční výpovědní doba počala běžet od 1.března 2007.

Oba kroky z mého pohledu nesnesou odkladu, a to již v zájmu stability České televize a její pověsti a pověsti všech zúčastněných. Jsem přesvědčen, že jedině toto jasné vyhrocení případu poskytne dostatečný základ pro všestranný soudní přezkum v krátké době. Výsledné soudní rozhodnutí bude zavazující a bude muset být respektováno zde v České televizi i na veřejnosti. Veřejnost a nezávislost soudního řízení je dostatečnou zárukou, že argumentace procesních stran bude pod kontrolou a strany nebudou obviňovány z předem dohodnutého výsledku. To je i jeden z důvodů, proč je vhodné, aby pan Lambert po dobu soudního řízení nevykonával vedoucí funkci v České televizi. Soudní test představuje jistou míru rizika pro všechny strany, ale je to řešení otevřené, právně jisté a věřím, že důvěryhodné. Jsem přesvědčen, že v tomto testu všichni obstojíme.

Služeb Františka Lamberta, kterému jsem návrh řešení předběžně oznámil v emailu ze dne 13. 2. 2007, se nevzdávám. V uvedeném emailu jsem mu již nabídl, aby, bude-li souhlasit, po dobu běhu výpovědní lhůty vykonával funkci poradce. Po jejím vypršení jsem připraven s ním v mezích platných právních předpisů uzavřít smlouvu o externí spolupráci. Bude-li zde pravomocný soudní rozsudek vyvracející současná podezření, nic nebrání obnovení plnohodnotné, troufám si tvrdit úspěšné spolupráce.

Pro úplnost dodávám, že jsem dne 14.2. 2007 obdržel od pana Františka Lamberta zřejmě v reakci na popsaný návrh řešení, dopis, ve kterém mi sdělil následující:

"Vážený pane generální řediteli,

dovolte mně sdělit Vám, v záležitosti, zda jsem byl či nebyl příslušníkem Lidových milicí, že s účinností od 1.1.2007 nelze na funkci, kterou zastávám, nahlížet jako na pracovní poměr založený jmenováním, neboť dle ust. § 364, odst. 1, 3, zákoníku práce se pracovní poměr založený jmenováním pokládá nadále za pracovní poměr založený pracovní smlouvou.

Stran mé osoby nelze tedy postupovat ve smyslu ust. § 14, odst. 1) tzv. lustračního zákon, neboť žádná z výjimek upravených ust. § 364, odst. 3) cit. Zákoníku práce nedopadá na pracovní poměr existující mezi Českou televizí a mou osobou.

Žádám zdvořile, aby tato skutečnost vyplývající z platných právních předpisů byla základem úvah a dalších dohod o mé činnosti v České televizi.

V plné úctě

Ing. František Lambert

Na vědomí:

Rada České televize"

Ani po obdržení tohoto dopisu jsem názor na řešení vzniklé situace nezměnil. Pouze potvrzuji, že jsem kdykoliv připraven s panem Lambertem o věci jednat. S ohledem na motivy vyjádřené v úvodu materiálu a současnou situaci však vidím možnost pouze jednat o podobě další spolupráce po dobu probíhajícího soudního řízení. Jednání o detailech právních aspektů současné situace bych ponechal na debatě právníků obou stran. Tato jednání ostatně již byla zahájena.

Koho a za jakých podmínek hodlám dále nominovat na uvolněné pozice bych s ohledem na nebezpečí tlaku na tyto osoby sdělil až přímo během jednání Rady České televize. V každém případě zdůrazňuji, že tyto osoby si budou muset být vědomy, že vykonávají mandát takříkajíc s rozvazovací podmínkou následného soudního rozhodnutí ve výše popsané záležitosti. Jednou z podmínek, aby mohly funkci vykonávat, tak bude podpis dohody, ve které vyjádří souhlas s možností odvolání.

V Praze dne 16.února 2007

Jiří Janeček, generální ředitel České televize

                 
Obsah vydání       16. 2. 2007
16. 2. 2007 K nótě Velvyslanectví USA ve věci radarové základny Pavel  Čámský
18. 2. 2007 Tamáš promluvil ve Vicenzi
16. 2. 2007 Debaty o radarech a evropské Ústavě jsou o stejném tématu Lída  Rakušanová
16. 2. 2007 Úspěch americké raketové obrany v Polsku, aneb Američané litují, že byla zničena Bratislava Uwe  Ladwig
16. 2. 2007 Jak vyřešit případ příslušníka Lidových milicí ve funkci vrchního ředitele České televize Jiří  Janeček
17. 2. 2007 Michael  Marčák
17. 2. 2007 Ó běda bláznivým masopustníkóm - aneb Hus, Luther a chvála internetu Zdeněk  Bárta
16. 2. 2007 Obstojí psychotronická argumentace? Miloš  Dokulil
16. 2. 2007 V Přerově se bourá
16. 2. 2007 "Raketový hřebec" z BBC je nyní v Al Džazíře
16. 2. 2007 Pointe du Raz Marcela  Zengrová
16. 2. 2007 Norští Zelení nevědí, proč jsou čeští Zelení ještě zelení
16. 2. 2007 Lidé jako rohožka Milan  Daniel
16. 2. 2007 Leden 2007 opět rekordem ve čtenosti Britských listů - počet stažených stran překročil milion
16. 2. 2007 Bombové útoky na běžícím pásu Josef  Vít
16. 2. 2007 Speciální inspektoři budou zasahovat proti kuřákům
16. 2. 2007 Jaderné elektrárny: Britská vláda prohrála soudní proces s organizací Greenpeace
16. 2. 2007 Tony Blair chce zavést charitativní dary pro univerzity
16. 2. 2007 Ústava a krátká paměť jejich tvůrců
16. 2. 2007 ČRo 6 o euroústavě
16. 2. 2007 Kulturně-politická bilance Petr  Fiala
15. 2. 2007 Očkování proti obrně: "Je to americké spiknutí!"
15. 2. 2007 IT ministry lands in Big Bro's pocket Irena  Ryšánková
15. 2. 2007 Prečo svet (Európa) potrebuje antirakety? Marián  Mikluš
15. 2. 2007 MFD: Ruzyně se obrnila. Před terorem varovala sensibilka.
15. 2. 2007 Iniciativa "Ne základnám" se zúčastní demonstrace v italské Vicenze
14. 2. 2007 Nóta Velvyslanectví Spojených států Ministerstvu zahraničních věcí ČR ve věci umístění radaru Spojených států amerických na obranu proti balistickým střelám
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 2. 2007 Hospodaření OSBL za leden 2007

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
16. 2. 2007 Jak vyřešit případ příslušníka Lidových milicí ve funkci vrchního ředitele České televize Jiří  Janeček
9. 2. 2007 ČeRT - dosavadní průběh diskuse o možné spojení České televize, rozhlasu a tiskové kanceláře   
9. 2. 2007 Čert nepatří do pekla, ale do televize Štěpán  Kotrba
9. 2. 2007 Milicionář Lambert Jiří  Janeček
9. 2. 2007 Odbory v ČT: Janeček i Rada ČT o Lambertovi věděla   
9. 2. 2007 Rada ČT: Nevyzývejte nás k rezignacím   
8. 2. 2007 Prohlášení generálního ředitele ČT   
7. 2. 2007 Meze podbízivosti Darina  Martykánová
6. 2. 2007 Gaussovy křivky spotřebitelských vábniček Štěpán  Kotrba
29. 1. 2007 Čert by mohl zajistit médiím veřejné služby, aby přežila budoucnost Štěpán  Kotrba
26. 1. 2007 STV: Manipulácia a škandalizácia na spôsob Kordu a Kyšku Alena  Behúnová
23. 1. 2007 Na Slovensku horko   
22. 1. 2007 Prodi chce očistit televizi RAI od politických i komečních vlivů - ví proč Štěpán  Kotrba
19. 1. 2007 Ilustrační záběry v televizi? Jen se souhlasem lidí...   
10. 1. 2007 Eugen Korda definitivně opouští STV Štěpán  Kotrba

Petice "Zrušte komunisty" a co z toho nakonec bylo RSS 2.0      Historie >
16. 2. 2007 Jak vyřešit případ příslušníka Lidových milicí ve funkci vrchního ředitele České televize Jiří  Janeček
9. 2. 2007 Milicionář Lambert Jiří  Janeček
9. 2. 2007 Odbory v ČT: Janeček i Rada ČT o Lambertovi věděla   
9. 2. 2007 Rada ČT: Nevyzývejte nás k rezignacím   
8. 2. 2007 Prohlášení generálního ředitele ČT   
1. 2. 2007 Ekologická politika KSČM aneb Audiatur et altera pars Miroslav  Prokeš
14. 12. 2006 Antikapitalismus z hlediska ústavního řádu ČR   
11. 12. 2006 Strana aneb partaj Ladislav  Žák
8. 12. 2006 Ransdorf podpořil usnesení Evropského parlamentu k 50. výročí maďarské revoluce v roce 1956 Štěpán  Kotrba
7. 12. 2006 Co Vojtěch Filip o komunismu řekl a říci nemusel Vojtěch  Filip
2. 12. 2006 KSČM: Rvačka o střechu nad hlavou skončila defenestrací Václava Exnera Štěpán  Kotrba
27. 11. 2006 Antikomunismus a (ne)udržitelný život Miroslav  Prokeš
27. 11. 2006 Antikomunismus všedního dne Kateřina  Konečná
27. 11. 2006 Filip: Popřením nejzákladnějších lidských práv je antikomunismus Vojtěch  Filip
27. 11. 2006 Co Vojtěch Filip o antikomunismu neřekl a říci měl Štěpán  Kotrba