20. 2. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 2. 2007

(Ne)mobilita bankovních klientů

V době, kdy klient českých mobilních operátorů má možnost si vybrat, který z nich je pro něho nejvýhodnější a více méně mezi nimi volně přecházet, se nabízí otázka, jaké možnosti v tomto směru mají klienti českých bank. Především je potřeba se podívat na rozdílnosti. Dnes lze navštívit svého mobilního operátora a oznámit mu, že i se svým telefonním číslem odcházíte k někomu jinému a stávající operátor svého, již vlastně bývalého zákazníka musí, a to ze zákona, i s telefonním číslem propustit. Klient už nic víc dělat nemusí, nikomu změnu nehlásí, pouze ti, kteří mu budou volat se dozvědí, že nyní již volají svého kamaráda do jiné sítě. Snadné, pohodlné, většinou bezproblémové a laciné. Klienti bank tak v současnosti mohou jen závidět.

Podívejme se stručně (tedy s nepostižením všech možných okolností, které v procesu změny mohou nastat), co musí udělat klient, který se z jakýchkoliv důvodů rozhoduje změnit svůj bankovní ústav.

Je kam jít?

Především si musí zvolit ústav nový. Zde narazí na první problém, a to kriteriální. Musí si určit priority. Zatímco u mobilních operátorů jsou ceny a služby (a jejich terminologie) s jistou mírou tolerance podobné, u bank je situace složitější. Pokusme se vyjmenovat kriteria, o kterých klient musí rozhodnout.

Potřebuji často vybírat hotovost, má tedy "nová" banka dostatečnou síť bankomatů? A kolik za výběr zaplatím? Nemám Internet, a tak musím chodit na pobočku. Jak hustá je síť poboček a jak daleko (blízko) od domova či práce je ta nejbližší z nich? A když jsem naopak na Internetu "závislý", jaké nabízí internetové bankovnictví? Zkrátka otázek je mnoho a odpovědi nejsou vždy snadno dostupné. Navíc je ve vzduchu dnes často zmiňovaná věta, že vlastně není ani kam jít. Podle průzkumu, který jsem dělal na stránkách bankovnipoplatky.com pouze necelá třetina uvažuje o změně banky. Mnoho respondentů se totiž domnívá, že všechny banky jsou v zásadě stejné a tudíž by to bylo z bláta do louže. A podle analýz např. sazebníků jednotlivých bank můžeme dojít ke dvěma diametrálně odlišným závěrům. Sazebníky jednotlivých bank se svou formou mezi sebou podstatně liší, tedy závěr - banky nejsou stejné. Na druhou stranu se sazebníky všech bank v současné době vyznačují jednou charakteristickou společnou vlastností, totiž svou nepřehledností a komplikovaností. V tomto ohledu jsou opravdu všechny banky totožné. Když se k tomu přičte fakt, že každá banka používá jinou terminologii, není asi v silách obyčejného smrtelníka, udělat si analýzu potenciálních nákladů za různé bankovní služby.

Zdá se tedy, že je zde prostor pro banku, která přijde s jasným, naprosto přehledným a nekomplikovaným sazebníkem svých služeb. To bude samozřejmě těžký úkol pro tvořitele takového sazebníku, podaří-li se to však, dá se s velkou pravděpodobností říci, že taková banka získá na svou stranu velký počet klientů, a to jak z řad fyzických osob, tak i menších a středních podnikatelů. Ti totiž velmi oceňují možnost predikce stálých nákladů v průběhu účetního období a nekomplikovaný a sofistikovaně postavený sazebník by jim takovou jistotu mohl přinést.

Za kolik?

Když si potenciální klient "nové" banky zodpoví tyto a případně i další otázky, nastíněné výše, přijde fáze druhá (pro někoho ovšem možná první, podle již klasické věty, že peníze jsou až...), totiž kolik ho to bude stát. Kolik bude stát vlastní přechod a kolik následně čerpání služeb.

Výhodnost či nevýhodnost využívání služeb lze získat porovnáním ceníků služeb banky stávající a banky cílové. Při znalosti konstrukcí ceníků jednotlivých bank je ovšem jasné, že to bude úkol přetěžký a rozbor ceníků jednotlivých bank by vydal na samostatný článek, ne-li na odbornou seminární práci.

V této části ale jde především o často zmiňovaný poplatek za zrušení účtu (většinou se pohyboval ve výši kolem 500 Kč). Ten byl, zejména v médiích, často zmiňovaný jako poplatek, který brání mobilitě bankovních klientů. Je ale otázkou, zda tomu opravdu tak je. Podle reakcí klientů to totiž spíše vypadá tak, že jim vadí poplatky pravidelně se opakující (např. poplatek za příchozí platby), obecné (např. poplatek za vedení účtu, za účetní položku) a za služby, které sama banka preferuje (např. za výběry z bankomatu). A pokud jde o přechod do jiné banky, jde spíše o administrativní náročnost, než o případný jednorázový poplatek za zrušení účtu.

Administrativní zátěž

Finančně náročnější však mohou být na první pohled vedlejší náklady přechodu. Půjde zejména o náklady na nové hlavičkové papíry, na informovanost obchodních partnerů, zejména dodavatelů (u odběratelů je to jednodušší, tam se dá změna uvést výrazným způsobem u první faktury), na změny údajů ve státní správě apod. Dále je potřeba počítat i s potenciálním dopadem na cashflow, kdy mnozí odběratelé si (jistě ne úmyslně) změnu nezaznamenají a peníze "pošlou" na původní účet ...

A tak se nakonec zdá, že často vytýkaný poplatek za zrušení účtů a příkazů se v tomto světle jeví jako marginální. Je tedy vidět, že pro změnu banky musí být na straně klienta silná motivace, že překážek jak objektivních, tak i subjektivních je dost a lze si položit otázku, není-li záměrem bank přechod zákazníkům určitými uměle vytvořenými barierami znechucovat. Stálo by tak za úvahu tuto otázku otevřít, resp. začít vytvářet tlak na banky, aby i ony, po vzoru mobilních operátorů, začaly hledat cesty, jak klientům při jejich požadavku na změnu banky, cestu usnadnit, či dokonce jak jim v tomto ohledu vyjít vstříc. Jistě, nelze zde samozřejmě hovořit o přenositelnosti čísla účtu, ale o pomoci při administrativě spojené s přechodem, by se mohlo začít uvažovat.

První pokus jsme zaznamenali. V minulých dnech rozčeřila bankovní stojaté vody GE Money Bank, když představila svou novou aktivitu, spočívající v nabídce bezplatného vyřízení administrativních náležitostí, spojených se změnou bankovního ústavu. Nyní bude zajímavé sledovat jak konání samotné GE, tak zejména reakce ostatních bank na českém trhu.

Pozn. JČ: V zahraničí jsou běžné četné internetové servery, které poskytují nezávislé informace o službách nejrůznějších institucí, mimo jiné i peněžních, například ZDE

                 
Obsah vydání       20. 2. 2007
20. 2. 2007 Archivní svědectví: Tvrdík chtěl smlouvu s Američany podepsat už v roce 2002 Štěpán  Kotrba
20. 2. 2007 Základny a kritika od německého ministra zahraničí, anebo O čem Frank-Walter Steinmeier nemluvil Uwe  Ladwig
20. 2. 2007 Zelený oportunismus Oskar  Krejčí
20. 2. 2007 Hon na čarodějnice -- Bože, monitoruj už konečně sám sebe Sandra  Wain
20. 2. 2007 Jestliže tě uchvátí, zahyneš, aneb veřejnoprávní televize "informuje".
20. 2. 2007 Michael  Marčák
21. 2. 2007 Kdy se přestane tisknout Respekt? Štěpán  Kotrba
20. 2. 2007 Britové se bouří proti ilegálním bankovním poplatkům
20. 2. 2007 Antabus pro léčbu rakoviny? Boris  Cvek
20. 2. 2007 Léčba disulfiramem je složitá věc Petr  Wagner
20. 2. 2007 Antabus vs. rakovina - nové řešení?
20. 2. 2007 Britské zdravotnictví platí příliš mnoho za některé léky
20. 2. 2007 Michael  Marčák
20. 2. 2007 Nefunkčnost amerického Národního systému raketového obrany USA
20. 2. 2007 Nahým a mokrým navrch Jan  Skácel
20. 2. 2007 Labouristé možná prohrají příští všeobecné volby
20. 2. 2007 Pošetilá cesta Bílého domu k africké ropě Mesfin  Gedlu
20. 2. 2007 Cynismus a účelovost prezidenta Putina
20. 2. 2007 Odložená smrt Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
20. 2. 2007 Janečkův milicionář a internetové výročí Štěpán  Kotrba
19. 2. 2007 Uhl Janečkovi: "Snažíte vyhnout se své právní odpovědnosti za porušování zákona a činíte to na úkor České televize a jejího dobrého jména" Petr  Uhl
19. 2. 2007 Putin: "Dobře vidíme, jak se změnil svět, realisticky hodnotíme své vlastní možnosti a svůj vlastní potenciál" Vladimír Vladimirovič Putin
20. 2. 2007 "Spektakulární", anebo "standardní"? Miloš  Dokulil
20. 2. 2007 Třikrát a dost: manipulace Lidových novin Michal  Petřík
20. 2. 2007 (Ne)mobilita bankovních klientů Patrik  Nacher
16. 2. 2007 Jak vyřešit případ příslušníka Lidových milicí ve funkci vrchního ředitele České televize Jiří  Janeček
19. 2. 2007 Lambert: Proč jsem byl milicionářem František  Lambert
19. 2. 2007 Výraznému stoupnutí hladin moří zřejmě nebude možné už zabránit
19. 2. 2007 Podle Ivana Langera představuje americká základna bezpečnostní riziko Bohumil  Kartous
19. 2. 2007 Dům sem, dům tam, nám už je to všechno jedno Jan  Paul
19. 2. 2007 Podivná kouzla s penězi Václav  Dušek
19. 2. 2007 Vnitro si podmanilo OSUD Bohumil  Kartous
19. 2. 2007 Na Ruzyni za celý svet Gustáv  Murín
19. 2. 2007 Maturita - zkouška dospělosti? Pavel  Táborský
19. 2. 2007 Od Středomoří až po indický subkontinent: Hicham Ben Abdallah El Allaoui
19. 2. 2007 Jahnovo pozdní přiznání Vojtěch  Filip
19. 2. 2007 Jak vytvořily Spojené státy krizi v Severní Koreji Miloš  Kaláb
19. 2. 2007 Německý ministr zahraničí kritizuje americké plány na raketové základny Tomáš  Krček
19. 2. 2007 To už raději ty komunisty, chtělo by se říci Milan  Daniel
20. 2. 2007 Český rozhlas: Kniha Odhalení byla vyprodána během několika dnů
18. 2. 2007 Hospodaření OSBL za leden 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce