Je pravděpodobné, že nová kniha Fredericka Taylora Dresden: Tuesday, February 13, 1945 (Drážďany, úterý 13. února 1945) se stane definitivním vylíčením událostí oné strašlivé noci, kdy britské letectvo usmrtilo v ohnivé bouři, kterou vyvolalo jeho bombardování, v Drážďanech asi 25 000 - 40 000 civilistů. Kniha líčí událost z britské a z německé perspektivy. Autor nečiní žádné soudy, vojenské ani morální. Nechává to plně na čtenáři, upozorňuje duchovní Paul Oesterreicher, donedávna ředitel Střediska pro smíření mezi Drážďanami a Coventry, které má sidlo v britském městě (obě tato města byla za druhé světové války zničena bombardováním).

Taylorovo líčení se zabývá pravdami, kteří znepokojují obě strany. Proč otevírat staré rány? Protože smíření musí být založeno na pravdě.

David Kay, muž. který stál po loňském útoku na Irák v čele poválečného úsilí CIA najít zbraně hromadného ničení, vyzval Bushovu vládu, aby "otevřeně přiznala americkému lidu", že se ohledně existence zbraní hromadného ničení v Iráku spletla.

Očekává se, že nové členské země Evropské unie přijdou o 10 procent svých nejkvalitnějších studentů. Dvě až tři procenta nejnadanějších studentů a absolventů vysokých škol se totiž podle nového průzkumu, který vypracovaly Evropská komise a Evropská nadace zřejmě v nacházejících pěti letech vydá směrem na západ. Konstatovaly to stránky EUObseveru ZDE

Dne 7. března 2004 zahajuje Amnesty International ČR kampaň s názvem Stop násilí na ženách, která potrvá dva roky. Jejím cílem je zaměřit se na domácí násilí, násilí páchané na ženách ve válečných konfliktech a obchod se ženami. Kampaň bude probíhat po celém světě a zapojí se do ní zhruba 150 států.

Obracím se na Vás s prosbou o radu. Zastupujeme klienty, kteří přišli v Unionbance o své úspory. Více ZDE

Obracíme se na poslance a senátory s žádostí o novelizaci bankovního zákona na odškodnění klientů 100% do 4 mil. tak, jako tomu dosud vždy bylo. Vzhledem k tomu, že jsme všichni zaměstnáni, nejsme schopni těchto cca 400 osob obejít a získat jejich názor na věc. Na hromadné emaily většinou nedostáváme odpověď. Ptám se Vás tedy: existuje nějaká možnost či institut " veřejného dopisu, na který by byl poslanec v nějakém termínu povinen odpovědět ? Za případnou radu, či pomoc děkuji

Roman Hájek

Sdružení klientů Unionbanky

Harom@volny.cz nebo ub-sdruzeni@volny.cz

Nielen Rómovia sú postihnutí niektorými naozaj diletantsky realizovanými kapitolami súčasnej tvrdo pojatej sociálnej reformy na Slovensku. Banícki invalidní dôchodcovia, ktorí prišli o zdravie v dôsledku svojho povolania, sa začínajú búriť. Ich zatiaľ prvý pokojný míting odhalil až neuveriteľné veci. Čo povedať napríklad na beznohého vyslúžilca, ktorý mal "smolu", že prišiel v šachte o končatinu až pod kolenom, takže mu idú zobrať príplatok, ktorý by mu patril, ak by mu zával rozdrvil nohu "vhodne" vyššie...

Ad Petr Robejšek: Co se stranickými ideologiemi? (LN 21. února 2004)

Petr Robejšek odpovídá na otázku uvedenou v názvu svého článku jednoznačně: politické ideologie jsou dnes nanic, neboť politiku už nelze dělat jinak než striktně pragmaticky. Rozpor mezi potřebou řešit konkrétní politické problémy a snahou být věrný svým zásadám jej vede k tomuto závěru: "Řešení je jednoduché: říká se mu vlastenectví. Úlohou politiky je nalézat řešení a měřítkem její úspěšnosti není služba obecným principům, nýbrž měřitelný příspěvek ke zvýšení blahobytu a bezpečnosti národa."

Ani včera mne poslanci nezklamali. Vrátili se po třídenním volnu odpočatí a rozzáření. I poslanec Ransdorf zářil. Dokonce snad i zmoudřel. Není divu. V pátek nepřišel ani o funkci, ani o první místo na kandidátce do Evropského parlamentu. Byl dokonce tak rozjařen, že na schodech žertoval se svým párovacím dvojčetem Janem Kavanem. To ministr zahraničí Cyril Svoboda si umí vybrat lépe. Bývalá hradní reportérka Práva Jitka Gotzová vedle něj omládla a i on se choval jako rozverný mladík před schůzkou. Smál se zvonivým hlasem kostelní zvonkohry. Stál přitom před automatem na kávu.

Velké ideje ničí malé zisky. Tahle věta vysvětluje, proč česká politika nemá žádné velké ideje. Čeští politici hrabou pod sebe a nazývají to národním zájmem. Semínko tohoto vlastenectví bylo zaseto už v devatenáctém století a vyrůstalo by dále v nádherně překroucené parazitní orchideje, kdyby nás nečekalo cosi, čemu z Čech Královedvorských a Zelenohorských rukopisů těžko rozumět. Letošního Prvního máje se nebude -- Viléme, Hynku, Jarmilo! -- jako každého roku máchovsky věšet na šibenici v největší české milenecké básni, ani nebudou komunisti organizovat svůj postčarodějnický karneval, ne, půjde se do Evropy! Jak tomu rozumět? To je kam? A to je kde?

Péčí Dominka Pantůčka a Jana Panocha z firmy Globe Internet (která nás sponzoruje) byla nyní zachráněna a zpřístupněna všecha data ze serveru, který nám začátkem ledna havaroval. Díky rychlé akci čtenářů, na které jsme se obrátili s prosbou o finanční pomoc, a kteří rychle poskytli cca 130 000 Kč, jsme v druhé polovině ledna zakoupili nový hypermoderní a vysoce spolehlivý server se záložními disky, na němž od té doby Britské listy běží. Nyní postupně zprovozňujeme veškeré dosavadní funkce časopisu. Děkujeme čtenářům za jejich trpělivost.

Docela bych se chtěla zeptat autora článku o Romech, jaké jiné navrhuje řešení. Kritizovat je snadné, když nejde o mou vlastní kapsu. To co přišlo do zákonů na Slovensku, musí přijít i u nás. Byla jsem vždy na straně Romů, protože dobře vím, že jejich integrace je o moc těžší a my "bílí" jim moc pomoci neumíme a někdy i nechceme. Mám s tím osobní zkušenosti. Ale co je moc, to je příliš. Ve velké většině oni sami pro svou situaci moc nedělají. Ač to zní strašně, řeknu toto - jestliže někdo rodí jedno dítě za druhým, aniž se zajímá, jakou mu zajistí budoucnost, nad ním můj soucit končí. Nic netrvá věčně, míní Jaroslava Kanioková v reakci na článek Ivana Davida.

Reakce na tento článek.

[Novináři] argumentují, že média jsou špatná proto, že to lidi chtějí. Jenže lidi, co se jim rozevláté "pohodové" bláboly nelíbí, nemají jinou možnost, než je vypnout.

Ve vašem článku nesouhlasím s pouze s tvrzením, že média vyjadřují názory středních vrstev. Jsou to názory pouze humanitní části středních vrstev. Exaktně vzdělaní lidé jsou slyšet málo, protože musejí víc dělat než mluvit. Pak je "duch doby" bohužel určován humaniťáky (herci, zpěváky, novináři). Možná také proto je v médiích tolik rozevlátých povrchních řečí, napsala nám Marie Lipoldová

Pozn. JČ. V britském veřejnoprávním rozhlase však slyšíte vědce docela často. Čím to je?

Váš článek Publikují česká média skutečně jen to, co lidé v ČR chtějí vyjadřuje i moje pocity z novin a médií, míní Ján Beňák. Ponechávání lidi v neznalosti, bránění v přístupu k informacím a vzdelání jsem vždycky považoval za takřka zločin, nebo alespoň velké zlo. Nedostatek informovanosti lidí pociťuji už přímo ve vlastní rodině, natož pak v komunikaci se širším okolím.

Dovedeme-li to ovšem ad absurdum a zrušíme-li tento princip všude, pročpak třeba nezlikvidovat zkoušky na vysokých školách? Proč by měli nějací "vzdělanci" prostřednictvím nějakých arbitrárních "státnic" určovat, kdo má či nemá dostat právo pracovat jako lékař?

Ivan Jemelka se v své polemice s názvem Čulík pohlédl do zrcadla s mým článkem Znovu nad českým tiskem dotkl něčeho skutečně zásadního: základního rozdílu v pojetí novinářské práce, rozdílu, jímž se dají zhruba definovat odlišné postoje mezi Amerikou a Evropou.

Antonín Klimek: 30. 1. 1933 Nástup Hitlera k moci, Začátek konce Československa. Havran, Praha 2003, vydání první, náklad a cena neuvedeny.

Když jsem před časem mohl několik dní sledovat britský satelitní televizní kanál UK History, pozoroval jsem, že se v zásadě stále střídají tři druhy dokumentů: britští panovníci, Stalin a Hitler. Zvláště posledně jmenovaný diktátor je od dvacátých let minulého století jakýmsi Pop Idolem. Člověk zajímající se o moderní dějiny dokonce může pociťovat určitou jistotu, když na něj muž s typickým knírkem znovu a znovu zírá z titulních stránek časopisů, televizní obrazovky, přebalů knih -- je stále přítomen, je s námi jakoby doma, patří hlavně do euroamerické každodennosti.

A tak jsem sáhl po knižní novince, z jejíhož přebalu se Adolf Hitler na mne už z dálky mračil.

Přistěhovalci ze všech zemí Evropské unie a Evropské hospodářské zóny (European Economic Area) která zahrnuje i Norsko a Švýcarsko, ať starých či nových, kromě Britů, budou smět žádat o sociální podporu v Irsku až po dvouletém pobytu v té zemi, podle nových omezení, která v úterý zveřejnila irská ministryně pro sociální záležitosti Mary Couglanová.

Nedávno oznámila Velká Británie podobné opatření, jímž odepřela sociální dávky po dobu dvou let občanům bývalých komunistických zemí, které vstupují do EU dne 1. května 2004. Při tom se v Británii vyskytly hlasy, podle nichž je britské opatření nezákonné - nelze totiž dovolit občanům EU v dané zemi pracovat a přitom jen některým z nich odepřít sociální dávky.

Titulky novinových článků byly v uplynulých měsících plné jaderné diplomacie. Při jejich četbě je těžké si zachovat vážnou tvář.

V devadesáti pěti letech se nyní rozhodl přestat vysílat v rozhlasu BBC svůj pravidelný čtvrthodinový týdenní "Dopis z Ameriky" nestor britských novinářů Alastair Cooke.Tento jeho pořad se vysílal přes půl století nejen v britském rozhlase, ale i v mnoha jiných zemích světa. Svým pomalým, relaxovaným, "klasickým" přednesem mi Cookův pořad mi vždycky připomínal podobné komentáře českého novináře Ferdinanda Peroutky, které se vysílaly ve Svobodné Evropě až do sedmdesátých let. Peroutka se ovšem nedožil tak ctihodného věku jako Alastair Cooke, jehož "Letter from America" se nyní zapsal jako rekord do historie světové rozhlasové novinářské práce - žádný jiný rozhlasový pořad, skládající se čistě z mluvené řeči, se nevysílal déle. Alastair Cooke natočil svůj první "Letter from America" v roce 1946 - měla to být série 13 pořadů. Během následujících 58 let jich natočil celkem 2869.

Vláda Slovenskej republiky schválila návrh zákona o študentských pôžičkách, ktorý pod týmto krycím názvom zavádza školné na našich vysokých školách. Poplatky za štúdium by sa mali pohybovať v rozmedzí od 3650 do 21 900 Sk, pričom ich definitívnu výšku si určí škola.

Ľubomír Sedláčik si v minulém týdnu na stránkách Britských listů položil otázku: "Po rabovaní obchodov - demontáž štátu?". Je zjevně znepokojený "nekonstruktivností" požadavků rómských aktivistů, jejichž "okamžité splnění" by podle něho znamenalo "de facto demontáž právního státu a rovnosti před zákonem". V tom má zřejmě pravdu.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 zareagovali čtenáři velmi rychle na náš apel o finanční pomoc na koupi nového serveru. Za leden 2004 celkově přispěli čtenáři částkou 139 691,65 Kč. Za finanční pomoc upřímně děkujeme. Pořídili jsme nový server a nyní ho postupně zprovozňujeme. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte úplně přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.