V důsledku toho může prý nynějších 15 členských zemí EU očekávat příliv vzdělaných a vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Možná však ohrozí méně kvalifikované pracovní síly, původem z domácích, starších zemí EU, protože budou zpočátku konkurovat na trhu práce na nižší úrovni, tedy jim.

Odchod nejkvalifikovanějších mladých lidí vážně ochromí potenciál hospodářského růstu v nových členských zemí EU, varuje průzkum. Problémem bude také odliv mladých lidí, protože do zahraničí se nejčastěji začnou vydávat mladí, vysoce vzdělaní a svobodní lidé.

Evropská komise zdůraznila, že obavy z přílivu velkého množství nezaměstnaných z východu do západní Evropy jsou naprosto neopodstatněné. Většina starých členských zemí EU proto zavedla vůči občanům z nových členských zemí pracovní omezení.

Podle průzkumu Evropské komise má v prvních 5 letech pevně v úmyslu odstěhovat se n na západ jen asi 1,1 milionu osob. Avšak mluvčí Evropské nadace potvrdil, že 3,7 procenta z deseti nových členských zemí EU má "obecně" v úmyslu emigrovat, což znamená, že celkový počet lidí, kteří se chtějí přestěhovat na Západ, by mohl být až 5 milionů osob.

Nejvíce lidí chce do EU z kandidátských zemí další vlny. Celkem 10 procent z Bulharska a z Rumunska zamýšlí emigrovat do starých zemí EU. V Turecku je to 8,3 procent osob. V Polsku a v pobaltských zemích je to 6,3 procent a nejméně lidi chce emogrovat z Kypru, z Malty a ze Slovinska - 3,6 procent.

Všechno jsou to však jen velmi mlhavé odhady. Průzkum byl proveden v roce 2002, předtím, než staré členské země EU zavedly svá nynější pracovní omezení pro nové občany EU.