V devadesátiminutovém dokumentu, nazvaném Boj až do smrti, o kontroverzi mezi BBC a britskou vládou a o okolnostech smrti dr. Kellyho, obvinila televize BBC svého generálního ředitele Grega Dyka a další vysoké pracovníky, že nekriticky hájili reportáže Andrewa Gilligana, aniž by předtím nařídili jakékoliv interní vyšetřování či zjišťování pravdy.

"Pověst BBC je založena na přesnosti jejího zpravodajství: Přesto však Dyke jeho ředitelé vsadili na Gilliganovu verzi, aniž by si to vyšetřováním ověřili," konstatoval v pořadu reportér John Ware.

Opoziční politikové v Izraeli ve středu požadovali, aby Ariel Šaron odstoupil z funkce ministerského předsedy poté, co byl stavební podnikatel David Appel obžalován u telavivského soudu, že Šaronovi údajně poskytl v devadesátých letech úplatek. Prokurátoři zvažují, zda má být zahájeno trestní stíhání i proti Šaronovi, jeho synovi Giladovi a jeho zástupci Jehudu Olmertovi, konstatoval činitel ministerstva spravedlnosti.

Od 1. januára 2004 ohlásila spoločnosť SSE zvýšenie cien elektrickej energie o 19,1 percenta. Od rovnakého dátumu plynári jednotne zvýšili zálohové platby za plyn o 33,4 percenta. Vodné sa zvyšuje o 40 percent, stočné o 30 až 35 percent. TA3 10. januára 2004 uviedla, že v dôsledku zrušenia autobusového spojenia je časť obce Bošácej Zábudišová odrezaná od sveta... atď. Takéto správy o tzv. službách vo všeobecnom záujme sa dotýkajú každodenného života.

Jedním z nejpozoruhodnějších rysů postkomunistického života v České republice zůstává, jak minimální množství kvalitních sdělovacích prostředků v zemi existuje, jak málo lidí se o vznik takových médií snaží a jak lidem, zdá se, vlastně vůbec nevadí, že je ve veřejné sféře k dispozici tak málo inteligentních, nových a zajímavých informací. Ono, samozřejmě, myslet některé lidi bolí -- na druhou stranu sledovat prázdná média, která omílají stále totéž anebo pouštějí pořád tutéž podobnou hudbu, či kupovat si noviny, které jsou opravdu prázdné -- prolistujete je za minutu a nich v nich nenajdete -- mi připadá jako nuda. A situace se zhoršuje, jak se zejména novináři v tištěných médiích děsí snižujících se nákladů svých listů a strach o místo je vede k zintenzivňující se bulvarizaci.

Zdá se, že britský premiér Tony Blair prohrává v boji o podporu veřejného mínění ve dvou klíčových otázkách: ohledně okolností smrti vládního poradce dr. Davida Kellyho a ohledně kontroverzního plánu povolit zvýšení univerzitního školného.

Z průzkumu veřejného mínění, provedeného pro deník Guardian, vyplývá, že 48 procent Britů si myslí, že Blair lhal, když tvrdil, že neschválil prozrazení jméno zbrojního poradce dr. Kellyho sdělovacím prostředkům. Téměř dvě třetiny všech voličů, včetně 42 procent voličů Labouristické strany, je přesvědčeno, že by Blair měl odstoupit, pokud zpráva lorda Huttona o smrti dr. Kellyho dospěje k závěru, že Blair lhal ohledně okolností kolem prozrazení Kellyho jména médiím.

Z průzkumu veřejného mínění také vyplývá, že se britské vládě dosud nedaří přesvědčit veřejnost, aby souhlasila s radikálním zvýšením univerzitního školného až na 3000 liber ročně. V pondělí večer se v té věci Blair účastnil televizní debaty, jejíž podrobnosti přineseme v zítřejším vydání BL.

Příští týden bude pro Blaira zvlášť kritický: jednak bude zveřejněna zpráva lorda Huttona a jednak se bude v parlamentě hlasovat o univerzitním školném. Blair má nyní v Británii osobní hodnocení od voličů -15: 54 procent voličů je nespokojeno s tím, jak vládne, 39 procent voličů je s jeho prací spokojeno.

Podľa britského štátneho tajomníka pre zahraničie Jacka Strawa sa chce Británia pridať k Nemecku a Francúzsku, aby tak poslinila "motor" európskej integrácie. Po minuloročnom zlyhaní rozhovorov o európskej ústave sa začali množiť vyhlásenia o "dvojrýchlostnej Európe" a "integračnom jadre" - skupine spomedzi členských krajín, ktorá by intenzívnejšou spoluprácou v niektorých oblastiach posunuli európsku integráciu vpred. Za kľúčových členov takéhoto jadra sú považovaný Francúzsko a Nemecko. Pozitívne sa viackrát vyjadrili aj predstavitelia Veľkej Británie.

Neschopnosť dosiahnuť dohodu o návrhu európskej ústavy zatienila schválenie prvej obrannej stratégie EÚ lídrami únie. Dokument by mal byť privítaný ako protiváha európskeho sebauspokojenia, nekoherentnosti a pasivizmu pri vysporiadavaní sa s bezpečnostnými hrozbami, ako sú medzinárodný terorizmus, šírenie zbraní hromadného ničenia a organizovaný zločin. Mohol by tiež prispieť k položeniu napätých európsko-amerických vzťahov na lepší, pevnejší základ.

Napriek tomu je analýza koreňov bezpečnostných hrozieb v stratégii na mnohých miestach neúplná a priveľmi zdôrazňuje tradičné diplomatické, politické a vojenské prostriedky na boj proti nim. Predovšetkým sa dokument vzdáva presadzovania demokracie ako základného politického cieľa, ktorý zároveň niektorým z týchto hrozieb predchádza.

Nedávno jsem se zmínil, že o panu Posseltovi noviny nic nepíší. Konečně! Dnes, 21. ledna, o něm a jeho hrdinském činu psaly mnichovské noviny TZ. Jeho příznivcům v Praze proto věnuji poznámku.

Záchranci kulturních hodnot, v jejich čele náš dobře známý Berndt Posselt, provozovatel kanceláře Sudetoněmeckého Landsmannschaftu v Praze, ale také za bavorskou CSU u EU, nespí! Poté, co konšelé města Mnichova usoudili, že jejich vinná klobása, okořeněná petrželí, nazývaná Weisswurst, patří k vrcholnému dílu bavorské kultury a že je proto třeba zamezit plagiátorům tuto klobásu vyrábět a dokonce na své výrobky psát, že je to mnichovský weisswurst, neváhal náš chrabrý jedlík klobás Posselt napsat přímo Romanovi Prodimu, že jde doslovně o "cennou evropskou kulturní hodnotu"...

Po tom, ako sa v decembri európski lídri nedokázali dohodnúť na definitívnom znení európskej ústavy, začínala sa väčšina komentárov v médiách dvoma spôsobmi: "Európa sa ocitla v kríze..." a "Íri majú pred sebou neľahkú úlohu...".

V prvej fáze sa hľadal vinník neúspechu (a ozvalo sa niekoľko osamelých hlasov, že vzájomné obviňovanie ničomu nepomôže). Každý z veľkých hráčov zohral svoju úlohu. Talianskemu predsedníctvu pod vedením Silvia Berlusconiho možno oprávnene vyčítať nedostatočnú prípravu a málo systematickosti (Írsko napríklad pri preberaní agendy nedostalo zoznam čiastkových dohôd, ktoré s jednotlivými krajinami na separátnych rokovaniach Berlusconi dosiahol -- niektoré z nich neboli pravdepodobne nikdy v písomnej podobe).

Chtěla jsem jen reagovat na apel v článku Jsem Čech, který se cítí doma ve Skotsku, aby Češi žijící delší dobu v zahraničí přispěli k tématu diskuse a kteří mají podobně zkušenosti se začleňováním do multi-etnické společnosti. Jakožto člověk s téměř nepřetržitou pětiletou (legální) zkušeností života v USA, vlastní zkušeností "pokusu" asimilace přímo na americkém "Jihu" státu Jižní Karolíny, bych s autorem ve výše zmíněného článku naprosto ve všem souhlasila.

Poľsko sa nebezpečne priblížilo k systému vlády, v ktorom otvorené demokratické procedúry majú malý význam, pričom zásadné rozhodnutia prijímajú štruktúry oligarchickej moci, ktoré pôsobia neverejne a neformálne. Je na to jediný liek: prísna kontrola voličov. Nie menej, ale viac demokracie -- zväčšenie vplyvu spoločnosti na politiku štátu. Vytvorenie protikladu medzi demokratickým a autoritatívnym systémom ľahko vedie k presvedčeniu, že v demokracii je vždy subjektom prijímania rozhodnutí spoločnosť, kým v autoritatívnom systéme nekontrolovaná moc.

Elity vznikajú, slabnú, upadajú a odchádzajú, nahrádzajú sa inými. A nedá mi nedodať -- "modifikované" sa vracajú. To všetko na úrovni sociálnych zákonitostí a spoločensko-politických podmienok jednotlivých historických období. Slovensko tých historických etáp a s nimi spojených prevratov zažilo za posledných sto rokov niekoľko. Zmena režimu však na rozdiel od zmeny v myslení a konaní ľudí prebehne nepredstaviteľne rýchlo. Kto elity sú? Kto býval, je, bude takto označovaný? "Elita" sa totiž ešte nedávno chápala, a opäť chápe, negatívne a pojem "elitárstvo" a rôzne jeho varianty znamenajú skôr pejoratívne označenie.

S úplnou fonetickou abecedou Grékov sa rozvinula myšlienka, že písmo, ktoré telu vytrhlo jazyk, môže telo nielenže ovládnuť, ale ho aj nanovo stvoriť. Aj v mýte o Orfeovi a Eurydike je stvárnený vzťah prehovoru (Mündlichkeit) a písma (Schriftlichkeit). Orfeus zrádza Eurydiku, v ktorej ako v ženskom tele vôbec, možno vidieť postavu symbolizujúcu prehovor. Nemôže ju zachrániť pred záhubou, ale on sám nachádza v novom "médiu" písanej poézie istú formu večnosti. Menády síce roztrhajú jeho telo na kusy, tak ako písmo fragmentovalo reč, Orfeus -- bez tela -- však predsa prežíva vo svojej poézii. Taký je zmysel obrazu básnika, ktorého odtrhnutá hlava pláva po prúde rieky pričom neprestáva spievať.

Každému zvířeti z pravidelně se opakujícího cyklu lunárního kalendáře, který začíná 22. ledna 2004 a končí 8. února 2005, jsou připisovány určité charakteristické vlastnosti, které se vztahují na lidi narozené v tomto znamení taoistické astrologie.

Kým posledné predvianočné dni utlmili zákonodarcovia v Európe i Spojených štátoch svoju činnosť na nevyhnutné minimum, ich kolegovia v Pekingu usilovne cibrili pripravované znenie ďalšej novelizácie čínskej ústavy. Nepôjde o nijaké maličkosti. Ochranu najvyššieho zákona krajiny má okrem iného dostať aj súkromné vlastníctvo pôdy. Tieto i ďalšie závažné zmeny demontujúce revolučný socialistický charakter ústavy zvažovali 22. decembra v rozprave členovia Stáleho výboru čínskeho parlamentu. Celočínske zhromaždenie ľudových zástupcov, ako znie plný názov čínskeho zákonodarného zboru, má zasadať v marci a očakáva sa, že pripravované úpravy schváli.

Český germanista a kultúrny politik Eduard Goldstücker (1913 -- 2001) je pre mnohých obyvateľov bývalého Československa azda viac legendou než skutočnou postavou: to by si človek mohol pomyslieť na základe niektorých faktov z našich povojnových dejín, v ktorých Goldstückerovo meno figuruje viackrát a v historicky kľúčových okamihoch: začiatkom päťdesiatych rokov sa stal obeťou stalinistických monsterprocesov, potom v rokoch šesťdesiatych osobnosťou, spolupodieľajúcou sa na obrodnom procese Pražskej jari, a napokon musel ako vysoko exponovaná osobnosť československého odmäku ihneď po okupácii republiky emigrovať (odišiel do anglického Brightonu, kde roky prednášal na univerzite). V normalizovanom Československu sa toho človek o E. Goldstückerovi celých dvadsať rokov nemal možnosť veľa dozvedieť -- jeho meno na dlhý čas zmizlo z verejného obehu, stalo sa tabu, spomínalo sa len v zaklínacích exorcizmoch pamfletu československých neostalinistov Poučenie z krízového obdobia.

Slovenskej politickej scéne v posledných dňoch jednoznačne dominuje téma vládnej krízy. Niet sa čo čudovať, veď rekonštrukcia vlády či predčasné voľby sa nekonajú každý deň. A hoci koalícia, ktorá je dnes pri moci, už preskákala nejeden vnútorný konflikt, tak blízko svojho konca ešte pravdepodobne nestála. Keď začínala svoje pôsobenie, zdalo sa, že sedemdesiatosem poslancov, pri ich značnej ideovej podobe, bude stačiť na pohodlné vládnutie. Čo sa teda stalo?

Doteraz som netušila, že slovo s pejoratívnym nádychom intelektuálsky sa dá aj stupňovať, no v štyridsiatych štvrtých Odpovediach z obrazovky (STV 1, 18. 1. 04) ma o tom presviedčal pán Rybníček, vysvetľujúc protestujúcemu poslucháčovi, prečo nového Markoviča a publicistiku Pod lampou vysielajú na dvoch okruhoch v takmer rovnakom čase. Lebo veď ten Hríb (pod čím myslel moderátora publicistickej relácie) je predsa intelektuálskejší -- myslel pán generálny. Utrpenia z voľby zbavená vybrala som si Hríba.

Na sklonku minulého roka sa pred senát Okresného súdu Bratislava 3 po prvýkrát v histórii Slovenska posadil na lavicu obžalovaných bývalý riaditeľ Slovenskej informačnej služby Ivan Lexa. Po rokoch tlačových besied vyšetrovateľov, ministrov vnútra, obviňujúcich vyhlásení koaličných politikov na Lexovu adresu sa budeme môcť dozvedieť pravdu na verejnom súdnom procese. Občania si môžu sami vytvoriť vlastný názor na kauzy, ktoré okrem iného priniesli niektorým vyšetrovateľom dnes už bývalému odboru vyšetrovania obzvlášť závažnej trestnej činnosti neohrozené miesta v rezorte vnútra.

Když se v listopadu léta Páně 1989 začalo v Československu na náměstích cinkat klíči byli jsme přesvědčeni o tom, že se "zvoní" na počátek nové doby. Věřili jsme plamennému ujišťování tehdejších sametových protagonistů o tom, že 'nebudou jako oni`, aniž bychom položili otázku -- sobě i jim -- na co se toto "logo" vlastně vztahuje.

Po havárii serveru obdržely v období od 5.1. do 19. 1. 2004 Britské listy doposud 96.690,15 Kč od čtenářů na to, aby si mohly pořídit nový server, informuje tajemnice Občanského sdružení Britské listy Markéta Sulovská. Těm čtenářům, kteří přispěli, mnohokrát děkujeme a doufáme, že tímto podpora ostatních neskončila. Nejsme totiž list, který by byl financován z dotací státu či grantů nadací, a nejsme ani financováni z reklamy. Možná je to šílené, ale spoléháme se na vás... Přesto se snažíme přinášet informace pro 5 - 7000 čtenářů každý všední den. Daří se nám to už od roku 1996.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2003 na jejich provoz celkovou částkou 7274 Kč 20 osob. Příspěvky tří čtenářů ze zahraničí prostřednictvím konta www.paypal.com dosáhly kromě toho částky 282.61 amerických dolarů.

Dokončili jsme placení finanční firmě za vypracování účetních zpráv za léta 2001 a 2002, nyní částečně hradíme výrobu knihy Jak Češi bojují.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.