22. 1. 2004
Případ dr. Kellyho: BBC udělala chyby, ale britská vláda zneužila výzvědné informace k politickým cílůmTýden před zveřejněním nezávislé zprávy lorda Huttona, rozebírající okolnosti úmrtí vládního odborníka na irácké zbraně hromadného ničení a obrovskou kontroverzi mezi BBC a britskou vládou dospěl ve středu večer v hlavním vysílacím čase od 20.30 na hlavním veřejnoprávním televizním okruhu BBC 1 devadesátiminutový mimořádný investigativní pořad "Panorama" s názvem Boj až do smrti k závěru, že reportér rozhlasu BBC Andrew Gilligan citoval dr. Kellyho ve své rozhlasové reportáži koncem května 2003 nepřesně, když uvedl, že britská vláda prý záměrně včlenila výrok o tom, že Saddám Husajn má schopnost užít chemických a biologických zbraní do 45 minut. Gilligan nepotvrzeně v rozhlase prohlásil, že vláda podle svědectví samotného vysokého nejmenovaného vládního odborníka tento údaj do své zprávy o Iráku včlenila ačkoliv zřejmě věděla, že je nepravdivý. To, co jsme uvedli kurzívou, bylo nepodložené. Použil formulace, které z Kellyho svědectví vyvodil, avšak necitoval ho doslova, ačkoliv navodil dojem, že to činí.
Transkript tohoto velmi pečlivě připraveného dokumentu televize BBC v angličtině je ZDE |
Pořad televize BBC však objevil, že i když byla původní reportáž Andrewa Gilligana takto nepřesná a i když nebylo správné, že vedení BBC řádně nevyšetřilo stížnosti Blairova tiskového mluvčího Alastaira Campbella (BBC už ho měla z dřívějška plné zuby a na jeho stížnosti už řádně nereagovala, protože si Campbell na její vysílání během irácké války stěžoval písemně dvanáctkrát), britská vláda zřejmě skutečně zneužila nespolehlivých a nepřesných výzvědných informací k svým propagandistickým cílům. Svou podstatou, svědčili v pořadu někteří odborníci na výzvědnou problematiku, jsou výzvědné informace vždycky nespolehlivé a nejisté. Pod tlakem Blairovy vlády však vládní Spojený výbor pro rozvědku přijal Blairovu interpretaci těchto nejistých informací jako zcela spolehlivou a jedinou možnou. Tak, zdá se, je oprávněna výtka, že tím Blairova vláda přiměla své výzvědné odborníky, aby z politických důvodů schválili analýzu, kterou nemohli považovat z profesionálního důvodu za spolehlivou. Huttonovo vyšetřování přitom objevilo i jiné zavádějící posuny významu dosažitelných informací: Původně se pravilo v oficiální britské zprávě o Saddámových zbraních hromadného ničení, že Saddám zaútočí na britské a jiné zahraniční cíle zbraněmi hromadného ničení, pokud bude proti němu proveden útok. To se britské vládě nelíbilo, a tak formulaci nechala zkrátit a přepsat tak, že "Saddám Husajn zaútočí zbraněmi hromadného ničení." Tuto formulaci pak šéfové britských rozvědek schválili. Důkazy o tom, že Saddám může zaútočit zbraněmi hromadného ničení do 45 minut byly spekulativní a nepodložené. Pocházely z jediného zdroje. Důležité také bylo, že v původní verzi zprávy mělo jít o chemické a biologické zbraně, použitelné na místních iráckých bojištích, toto se pak nepozorovatelně změnilo - bez důkazů - v chemické a biologické zbraně dlouhého doletu. O této změně věděl britský ministr obrany Geoff Hoon, ale veřejně ji neopravil. Při vyšetřování před lordem Huttonem na otázku, zda měl povinnost tuto nepřesnost veřejně opravit, prohlásil, že nikoliv. Hoon také věděl o tom, že nejrůznější činitelé rozvědky vyjadřují pochybnosti nad vládní zprávou o Iráku a tuto skutečnost veřejnosti zatajil Není možno z celé záležitosti přirozeně dosud činit žádné závěry, dokud nebude příští středu publikována Huttonova zpráva, avšak jedna věc z celého skandálu už vyplývá. Jak v pořadu BBC opakovaně zdůraznil jeden činitel britské rozvědky: výzvědné služby jsou tady od toho, aby analyzovaly informace, a nikoliv od toho, aby se pletly do politiky. Jakmile se začnou bratříčkovat s vysokými politiky, je to konec rozvědky. |