Požádal o rozhodnutí, které by zločinným padělatelům této originální mnichovské kultury jejich činnost zakázalo. V zemi se spolkařskou tradicí se díky mnichovskému purkmistrovi ke spolkům chovatelů králíků, ostrostřelcům, karnevalovým štamtišům připojil spolek, jehož název říká vše: "ochranný spolek Weisswurst".

Nyní dopadají na město těžce řešitelné problémy. Jak daleko od centra se smí klobása ještě vyrábět? Je město Mnichov pouze v hranicích středověkého opevnění, nebo končí na konečné MHD, toť otázka, která bude velmi dobře placené konšely ještě dlouho zaměstnávat.

Dokonce i patentní úřad bude spolkem Weisswurst vyzván, aby toto označení zanesl do svých seznamů. Zde je samozřejmě městská rada a CSU na delším rameni páky, nebude-li patentní úřad spolupracovat jak náleží, kdoví, mohl by být i vykázán z města!

Zde bych připomněl tragické úmrtí bavorského ministerského předsedy Franze Strausse, uměleckým jménem Franz Josef Strauss, v říjnu 1988. Tento syn uzenáře si oblíbil klobásy stejně jako pan Posselt, je to na první pohled na nich vidět, statní mužové potřebují také vydatnou stravu.

Tehdy v říjnu 1988 posnídal pan Strauss obvyklé 4 klobásky, zda je také zapil řízným pivem, o tom se historické prameny nezmiňují. Měl ten den mnoho neodkladných politických povinností, byl pozván na lov v předhůří bavorských Alp. Jako významný muž samozřejmě necestoval služebním autem, nýbrž použil služební helikoptéru. Tím to neštěstí ale vzalo svůj obrat. Při stoupání se mu začínala jeho skrovná snídaně v žaludku v důsledku poklesu tlaku vzduchu v kabině rozpínat a začala tlačit na srdeční krajinu.

Zkrátka se mu udělalo nevolno, pilot samozřejmě nesl odpovědnost za svého cestujícího a tak přistál na letišti nejbližší kliniky s nehodovou pohotovostí. V Murnau byli všichni lékaři přímo fascinováni tím, že se jim dostalo takové cti, a tak slavného pacienta, museli se proto předvést v plné parádě. Místo teplých obkladů a fenyklového čaje prominentního pacienta ihned odvezli do operačního sálu a vuřtíky mu vyoperovali. Nějak se to všechno pak zamotalo, pacient tu nadstandartní péči zkrátka nepřežil.

Proto bych i panu Posseltovi doporučil, až dosáhne takového postavení, že bude do Prahy létat helikoptérou, měl by si před letem ty vuřtíky odpustit!

Tak tedy, milovníci vuřtů celé Evropy, spojte se! Vaše homepage je: www.schutzgemeinschaft-muenchner-weisswurst.de. Tam ucítíte nejen vůni vuřtů, ale i mnichovské kulturní politiky!

Kdo by se chtěl řídit tímto příkladem, ať napíše panu Romanovi Prodimu dopis, ve kterém požaduje zaregistrování českého utopence jako kulturní hodnoty českého pohostinství! Samozřejmě je nutné podat i přesný obrys chráněného území, aby naší iniciativy nezneužili padělatelé třeba v Rakousku! V každém případě bude evropský parlament donucen zřídit zvláštní komisi pro vuřty!