39 procent dotazovaných občanů by dalo přednost tomu žít v oblasti, kde bydlí jen lidé stejného etnického původu, jaký mají oni. 41 procent bělochů a 26 procent příslušníků etnických minorit by chtělo, aby rasy žily odděleně. Více než polovina příslušníků etnických skupin chce žít v oblastech, kde žijí lidé z nejrůznějších etnických skupin.

Průzkum zjistil, že nejvíce se straní života s jinými rasami starší lidé. S argumentem, že by rasy měly žít odděleně, nesouhlasilo 40 procent lidí nad 55 let a 64 procent lidí ve věku od 16 do 34 let.

Z průzkumu také vyplývá, že Britové nyní považují otázky rasy a přistěhovalectví za třetí nejzávažnější záležitost v zemi, důležitější než zločinnost, obrana či hospodářství. Za nejdůležitější veřejné téma v Británii se považuje zdravotnictví (41 procent), školství (33 procent) a přistěhovalectví (29 procent). Před deseti lety považovalo přistěhovalectví za důležité méně než 10 procent obyvatelstva.

Téměř dvacet procent Britů si myslí, že přistěhovalci a žadatelé o azyl způsobili, že se rozkládá "duch komunity", i když více než 40 procent lidí zastává názor, že se místní společenství obyvatel rozpadají hlavně proto, že lidé dnes mají velmi dlouhou pracovní dobu, nechodí ven a dívají se na televizi anebo sedí u počítačů a u internetu.

Téměř polovina Britů je přesvědčena, že "jiným lidem" se na jejich úkor neférově dostává sociální podpory a veřejných služeb. Z 45 procent lidí, kteří se domnívají, že s nimi sociální stát zachází jako z druhořadými občany, z toho 39 procent obviňuje žadatele o azyl a nové přistěhovalce. V nižších společenských třídách má více než 50 procent obyvatelstva představu, že jsou sociální služby poskytovány jiným lidem na jejich úkor.