Desetitisíce šiitských muslimů požadovaly na demonstraci v Bagdádu bezodkladné všeobecné volby, informovala tisková kancelář AP. Protesty se konaly jen několik hodin předtím, než se američtí a iráčtí činitelé chystali obrátit na OSN se žádostí o schválení jejich plánů na předání moci v Iráku.

Katharine Gunové (29), překladatelce v britském špionážním a odposlouchávacím středisku GCHQ v jihoanglickém Cheltenhamu, hrozí nyní věznění za to, odhalila protizákonnou americkou akci, k níž došlo v týdnech před loňským útokem na Irák. Ve Spojených státech požadují její stoupenci z Hollywoodu, z médií a z hnutí za lidská práva, aby namísto ní zasedli na lavici obžalovaných Blair a Bush. O případu v neděli informoval v rozsáhlém článku britský týdeník Observer.

Máme stále technické potíže, způsobené nedávnou havárií našeho původního serveru. Náhradní server vypadává a nedaří se publikovat vydání. Pokud vydáme pondělní Britské listy až kdoví kdy, prosíme o trpělivost.

Vážený pane Hečko,

Děkuji Vám za Váš dopis i omluvu, že jste v rychlosti, s níž jste svou zprávu vydávali, pominuli ustanovení zákona a že nyní Datart nebude požadovat na spotřebitelích jiné doklady než ty, které jsou stanoveny zákonem.

Je to už dávno, co mě přestaly jakkoli vzrušovat výlevy profesionálních grafomanů otírajících se o výzkumy veřejného mínění. Ani páně Hrbkův komentář u mě neztropil žádné velké pozdvižení hladiny adrenalinu, spíš mě místy docela dobře pobavil. Ale protože jsem pod zprávou, do které se ráčil navézt, osobně podepsaný a protože tu zdaleka nejde o mě, ale o celé Centrum pro výzkum veřejného mínění a také o řadu čtenářů BL, nemůžu prostě nereagovat. Dotčené zprávě, kterou označil (sic) za poplašnou, pan Hrbek vyčítá, že zjištěné výsledky nekonfrontovala s tvrdými daty o korunových a devizových úsporách domácností.

Zvyšte koncesionářské poplatky, jinak je ohroženo vysílání veřejnoprávní televize!, ozývá se varovně a tak trochu výhrůžně zpoza zdí rozsáhlého komplexu budov na Kavčích horách. Musíme napřed najít kompromis napříč politickým spektrem i uvnitř jednotlivých stran, odpovídá Sněmovní. Karty jsou tak rozdány, bojové pozice připraveny. K prvním střetům na frontě už dochází.

Výše uvedený "anarchický" příspěvek Štěpána Kotrby o tom, jak by bylo v českých podmínkách "nemožné" vynutit si, aby občané platili za veřejnoprávní televizi koncesionářský poplatek, je jen dokladem rozkolísanosti českých právních norem. Praxe z Británie je dokladem, že dohled nad placením koncesionářských poplatků funguje. Několik dnů poté, co se nastěhovali čeští studenti loni na podzim v Glasgow do pronajatého bytu, dostali upozornění od státního úřadu pro vybírání koncesionářských poplatků, že pokud si bezodkladně nezakoupí televizní koncesi, budou pokutováni částkou 1000 liber (47 000 Kč). A ta pokuta by byla také vybrána. Úřady se s vámi - právem - nebudou bavit. Detekční vozy v ulici poznají, že máte televizní přijímač a nemáte televizní koncesi. Nikdo se s vámi nebude bavit, že se "nedíváte na BBC" - podle zákona musíte koncesionářský poplatek platit, i když se díváte třeba jen na komerční televizi. A argument, že televizní přístroj ve vašem bytě "není váš"? Je směšný: nikdo se s vámi nebude bavit, pokutu dostanete automaticky. Ve - skutečném - kapitalismu je přísně. :) Jinak by totiž nefungoval.

V českém prostředí bude ovšem vynucování platby veřejnoprávního televizního poplatku velmi nepopulární, protože Česká televize - vlastní vinou - nemá pověst nestrannosti a autority BBC.

Tak nám senátoři neschválili v zákoníku práce sexuální obtěžování a diskriminaci podle pohlaví, paní Müllerová, chce se mi parafrázovat Švejkův výrok při čtení památné "Čubičky". Tady píšou, že prý je to snaha těch ošklivých feministek, které by stejně nikdo neobtěžoval. A diskriminace? Proboha, co to je? Podle pohlaví? No to už vůbec ne. Bejka přece od krávy každej pozná. Jeden ze senátorů má navíc přece ženy tak rád, že tuhle do půl třetí ráno bylo slyšet jeho juchání z otevřených oken hambince v Nuslích pod mostem. To je bejček... Povídali to u piva tajný, který ho diskrétně museli sledovat celou noc a ráno byli promrzlí jak štolwerk. A představte si, druhý je dokonce náhradníkem výboru pro takové ty "rovné příležitosti" v tý Radě Evropy. Řezník Fikejz ale říkal, že dostal zprávu od bratrance ze Štrasburgu, že ten senátor bude nejspíš oceněn jako Žena roku. Představte si to, paní Müllerová - Sodoma, Gommora... Takhle si voni představujou rovný příležitosti.

Bylo by to možná úsměvné, ale je to spíše k pláči.

Ve středu 14. ledna 2004 Sněmovna přijala novelu Zákoníku práce, kterou ji opravenou vrátil Senát. Sněmovna se vrátila ke své původní verzi, Senát bez obtíží přehlasovala. A jak je v našich luzích a hájích zvykem, největší pozornost vyvolalo zavedení definice sexuálního obtěžování. Hysterie začala již ve středu, kdy se Dobré ráno s Českou televizí "problému" věnovalo. A tak se diváci mohli z úst hostů i redaktora dozvědět řadu perel. Že Evropská unie se problémem nezabývá, neřeší jej, či že ženy samy ustanovení považují za nadbytečné, protože si obvykle dokáží poradit samy.

Otázka české důchodové reformy je z hlediska rodiny a žen součástí problémů, které nabývají na intenzitě a jejichž kumulace je důsledkem jednostranné mužské politiky, pro kterou je řešení "ženských" těžkostí v lepším případě pouze druhotné. Není na tom nic nepřirozeného, muž vidí problémy jako muž. Není-li však jeho vidění korigováno a vyrovnáváno pohledem ženským, dochází postupně ke vzniku nerovnováhy, jejímž důsledkem je právě onen nárůst problémů rodin, žen, zejména matek, a k tomu se přidává i problematika dopadu důchodové reformy na ženy.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví, kterým by se měla zabývat vláda. Lidovečtí ministři se nechali slyšet, že se budou snažit návrh zákona zablokovat již na vládní úrovni. KDU-ČSL má ve vládě tři členy (Svoboda, Ambrozek, Šimonovský).

Senátor Kubera se jasně vyslovil proti postihu sexuálního obtěžování. Prohlásil, že nemůže podpořit "touhy neukojených feministek, kterým harassment nikdy nehrozí". Šmahem tak posoudil jejich vzhled, a co závažnějšího -- i jejich intimní vztahy, potažmo jejich partnerů. Uznává však existenci protipólu ohavných feministek: "Naopak, našich milých krásných se to týká." Jenomže "milé krásné" mu za slušnou právní ochranu nestojí. Pánové, obtěžujte si je dál... vždyť jsou to milé české ženušky...

Blahosklonně pochválil "ty hodné" a naopak pokáral "hnusné feministky". To je pro chování vulgárních mužů příznačné.

Těsnou většinou máme sexuální obtěžování na pracovišti v zákoníku práce. Nikdo neví, co obtěžování přesně je. Např. když ministr Dostál obejme ministryni Buzkou a ta se při tom usmívá, obtěžování to není. Když o téže ministryni řekne poslanec Kraus, že bylo lepší, když měla větší a ministryně se neusmívá, obtěžování to je. Šup s Krausem před soud a plať panáčku, až budeš černý. Pozor, chyba lávky, Kraus před soud nepůjde - jednak má poslaneckou imunitu a jednak zákoník práce neplatí pro poslance, ale tam pro ty dole.

Asociace školských odborů - Učitelský odborový klub podporuje požadavek Petra Mareše, aby ministerstvo školství vypracovalo zcela nový školský zákon. Zákon, který chce Petra Buzková předložit do vlády, je pouze horší variantou zákona, který již dvakrát neprošel parlamentem.

Po prečitani odstavca "Čulík se cítí doma ve Skotsku, to je krásný, já bych se zase cítila doma v Anglii, ... uvedeného v článku Rasismus: Proč se já jako Evropanka musím dívat na ženy v šátcích, které je hyzdí?" som zostal veľmi zarmútený nad toľkou nenávisťou a neporozumením prýšťiacimi z uvedeného článku. Sama autorka tejto "úbohosti" uvádza, že emigrovala do Anglicka. Tak isto, ako zrejme väčšina z tých "farebných" (alebo ich predkov), kvôli ktorým sa necíti byť v Anglicku ale v spomenutých krajinách tretieho sveta. Aký je rozdiel medzi nimi a ňou?! ptá se Martin Zavadský.

Správně píšete o otevřeně rasistických reakcích čtenářek. Ale v článku TESCO, hesla a kontaktní alergen, aneb Alergie se nezbavíte ani tím neúžasnějším heslem píše autor Miroslav Šuta:

Jak nazvat tento typizující a zevšeobecňující předsudek? Rasismus je rasismem, i když ho natřete nazeleno! míní Vilém Rubeš.

Poznámka JČ:

Každý zákazník supermarketů nebo návštěvník veřejných budov a mnoha dalších veřejných prostorů se musí smířit s faktem, že je sledován průmyslovou kamerou, respektive pracovníky bezpečnostních agentur sedících u monitorů. V našich podmínkách se nejedná o nic ojedinělého, avšak nenápadně skryté oko kamery stále nepokrývá příliš významnou plochu prostoru, ve kterém lidé žijí. V mnoha městech zemí západní Evropy se kamerové sledování stává běžnou součástí existence fyzického prostoru, nehledě na to, zda se jedná o exteriér či interiér.

Měl bych "totalitní" poznámku k zajímavému článku Ivo Bystřičana Město na obrazovce a rozštěpení Velkého bratra. Za posledních čtrnáct dní mi kdosi dvakrát u automobilu zaparkovaného na ulici v Glasgow prořízl pneumatiku. Pokaždé musím zaplatit 50 liber (cca 2500 Kč) za pneumatiku novou, což se mi moc nechce. V servisu s pneumatikami mě informovali, že to je teď tady v Glasgow taková nová móda, jedna paní přišla s tím, že měla prořezané pneumatiky všechny čtyři. Byl jsem na policii, nemůže s tím nic dělat, dokud pachatele nechytne za ruku. Ptal jsem se, zda ve čtvrti existují nějaké ulice, kde by byly kamery průmyslové televize, abych tam auto zaparkoval. Nejsou tu nikde.

Docela mi tedy tady ty kamery chybí.

Tato věta z článku Ivo Bystřičana Město na obrazovce a rozštěpení Velkého bratra popisuje základní rozpor budoucnosti, zvláště v souvislosti s možnostmi počítačové identifikace obrazu, jejíž současnost i budoucnost jsem nedávno popisoval v článku Lékaři v EU chtějí protestovat proti ponižujícímu snímání otisků prstů při cestě do USA. Falešný klid Ivo Bystřičana spočívá v doměnce, že schizofrenie Velkého bratra je neměnnou realitoru. A to vzhledem k privatizaci městského parteru jako veřejného prostoru s mnoha soukromými majiteli nemovitostí a tudíž s mnoha privátními, nespojitelnými zájmy. Jak Ivo Bystřičan, tak Jan Čulík zapomínají, že privátní zájmy jsou spojitelné kdykoliv. Problém ochrany občana před zneužitím moci zdivočelého státu či moci privátního vlastníka jsme doposud nevyřešili.

Otázce připravovaného přesunu amerických základen ze západní Evropy do zemí bývalého východního bloku se věnoval v posledním čísle časopisu TIME Andrew Purvis.

Americká armáda je na evropském kontinentu trvale přítomna již téměř šedesát let. Dnes, třináct let po konci studené války, se znovu dává na pochod. Je pravděpodobné, že tisíce jednotek dislokovaných v Německu, Británii, a jiných zemích západní Evropy bude přesunuto na nové základny ve východní Evropě nebo se vrátí zpět do USA. Minulý měsíc navštívila americká delegace, složená z představitelů Pentagonu a State Departmentu, Rumunsko, Polsko, Turecko a další země, aby si pohlédla seznam základem, které jsou nabízeny americké armádě. V letošním roce se prý odehrají další takovéto návštěvy.

Ve středu 7. ledna 2004 náhradní server Britských listů - který používáme po nedávném kolapsu našeho dosavadního serveru - spektakulárním způsobem přestal fungovat. Přesně řečeno, fungoval, jenže mu trvalo velmi dlouho, než zvládl obrovské množství požadavků na články. Bohužel, ten server je slabý a nezvládne 157 přístupů za vteřinu - což je jinak za normální situace běžný špičkový provoz BL. Britské listy byly tak po většinu dne čtenářům nepřístupné. Učinili jsme některá radikální opatření, takže v osekané formě by Britské listy měly být dnes k dispozici.

Ovšem, nevyhneme se zásadnímu problému. Britské listy jsou server s vysokou čteností a s rozsáhlou, silně využívanou databází archivních článků. Jsou netypickou anomálií: pracují jen s naprosto minimálním rozpočtem, přitom mají velký počet čtenářů a jejich databáze je silně využívána. Čtenáři využívají služby Britských listů zcela zadarmo. Absolutně nemáme finanční prostředky na technický provoz takto silně využívaného serveru.

Jsme samozřejmě ochotni poskytovat veřejnoprávní službu Britských listů bez nároku na jakoukoliv finanční odměnu za redaktorskou práci i nadále, protože jsme přesvědčeni, že je hlas BL v českém prostředí užitečný. Nejsme však nyní schopni financovat ani hardware ani systematickou technickou údržbu, bez níž Britské listy nemohou být k dispozici. Zajímavé je, že velké množství lidí BL rádo čte, avšak na jejich finanční provoz nepřispívají. Jenže už není socialismus... :)

Máme-li obnovit provoz Britských listů po havárii našeho serveru v plné míře, potřebujeme bezodkladně jednorázovou částku ve výši přibližně 100 000 Kč na koupi nového serveru (ta nezahrnuje náklady na pravidelnou technickou údržbu a rozvoj systému). Z pravidelných 6000 - 7000 čtenářů, kteří čtou Britské listy denně (včetně 2000 čtenářů BL emailem - jejichž rozesílání je ovšem nyní nefunkční) přispělo na jejich provoz v prosinci 2003 23 osob, celkovou částkou 7274 Kč a 282,61 dolarů.

Udělejte si z toho prosím, vlastní závěry. Rozhodněte si sami, zda vám Britské listy přinášejí informace, které jsou pro vás užitečné, a jednejte podle toho. Bez technického zázemí můžeme těžko tuto službu dál efektivně provozovat.

čtvrtek 15.00: Na havarijní situaci Britských listů a apel o finanční prostředky na koupi nového serveru zareagovalo od rána celkem více než 15 čtenářů. Většina z nich přislíbila přispět částkou nejméně 1000 Kč, někteří už přispěli, největší jednotlivý přislíbený příspěvek je 5000 Kč. Stav našeho korunového konta je v současnosti 11 821 Kč, zahraničního 340,20 dolarů. Příjem mnohých přislíbených částek banky dosud nezaznamenaly. Všem dárcům mnohokrát děkujeme a doufáme, že se nám podaří sebrat potřebnou částku.

Příspěvek na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. Rádi dárcům pošleme potvrzení.

Ze zahraničí je možno posílat příspěvky prostřednictvím úvěrové karty po internetu na stránce www.paypal.com na adresu redakce@blisty.cz

Příběh o povolání Izaiáše za proroka, který jsme četli, máme přesně datovaný: odehrává se v Jeruzalémě roku 740 před Kristem v roce, kdy zemřel judský král Uziáš. Je to doba pohnutých dějin Předního Orientu, doba přeskupování sil zejména mezi Asýrií a Babylonem, velmocemi tehdejšího světa, doba, která hrozila malým státům, jako bylo Judsko a severní Izrael, že budou semlety jako zrnka obilí v událostech velké, "světové" politiky. Všichni židé se toho báli, všichni však současně spoléhali na to, že je ochrání jejich Bůh, Hospodin - zejména spoléhali na zachraňující moc chrámové bohoslužby. Těšili se, že Hospodin díky bohatým obětem v chrámě odsoudí všechny jejich nepřátele a potrestá je.

Náš text však říká, že na rozdíl od obecných lidských představ, že za všechno mohou ti druzí, má soud začít od domu Božího (1Pt 4,17). Jinými slovy si nejprve Židé mají udělat pořádek doma.

Senát obvodního soudu pro Prahu 6 ve čtvrtek zastavil trestní stíhání čtyř bývalých příslušníků československé rozvědky, obžalovaných z atentátu na Jiřího Pelikána. Zvrat při hlavním líčení přineslo důkazní řízení. Předsedkyně senátu JUDr. Markéta Binderová odůvodnila usnesení promlčením. Zkráceně o tom informovala páteční česká média i Česká tisková kancelář.

Nejvýznamnější šiitský duchovní v Iráku, velký ajatolláh Ali al-Sistani, hrozí, že zvýší nátlak na Spojené státy prostřednictvím protestů a stávek, pokud nebude předána moc irácké správě prostřednictvím všeobecných voleb.

Je to ještě demokracie, když je možné si koupit i moc ve státě? Takový Berlusconi se rozhodl a vzal věci do vlastních rukou. Majitel desítek nejsledovanějších TV stanic v zemi se dosadil do vlády sám. Zatím udělal jedinou chybu - nezrušil italský ústavní soud, a proto bude dál vyšetřován z korupce. Ale nebojte - odsouzen nikdy nebude a ten ústavní soud také zruší, nebo jmenuje soudce sám z řad svých věrných. Ukázal nám, že správná propaganda je schopna ohlupit voliče. Podváděl jste a korumpoval? Stíhá vás policie? Nevadí - když náhodou vlastníte televizi nebo noviny, nechte se zvolit senátorem nebo rovnou premiérem. Máte zajištěnou imunitu a až vás to přestane bavit, můžete si užívat dál .

Ubohý George Bush. Tak hrubě se s ním nakládá ve dvou zprávách z letošního ledna. Carnegie Endowment for International Peace (CEIP) uveřejnila vyčerpávající studii o zbraních hromadného ničení v Husajnově Iráku a zjistila, že "nebyly aktuálním nebezpečím," tedy pravý opak toho, co tvrdil Bushův režim. A Mezinárodní měnový fond (MMF) vydal Zprávu o rozpočtové politice USA, která podrobně popisuje "rozklad" financí USA a říká, že "těžce dosažené úspěchy předchozího desetiletí byly ztraceny a namísto rozpočtových přebytků jsou kam oko dohlédne plánovány deficity."

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2003 na jejich provoz celkovou částkou 7274 Kč 20 osob. Příspěvky tří čtenářů ze zahraničí prostřednictvím konta www.paypal.com dosáhly kromě toho částky 282.61 amerických dolarů.

Dokončili jsme placení finanční firmě za vypracování účetních zpráv za léta 2001 a 2002, nyní částečně hradíme výrobu knihy Jak Češi bojují.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.