19. 1. 2004
Privatizace veřejného prostoru a "veřejné" násilí páchané na lidechDíky kameře je pak z určitých důvodu možné z daných prostor vyloučit člověka, jehož vizáž o nositeli napovídá, že on kritériu žádoucího způsobu života neodpovídá. Výstup z kamery na monitoru je tak základním, ideálním a účinným nástrojem prostorového a sociálního vyloučení a separace.
Tato věta z článku Ivo Bystřičana Město na obrazovce a rozštěpení Velkého bratra popisuje základní rozpor budoucnosti, zvláště v souvislosti s možnostmi počítačové identifikace obrazu, jejíž současnost i budoucnost jsem nedávno popisoval v článku Lékaři v EU chtějí protestovat proti ponižujícímu snímání otisků prstů při cestě do USA. Falešný klid Ivo Bystřičana spočívá v doměnce, že schizofrenie Velkého bratra je neměnnou realitoru. A to vzhledem k privatizaci městského parteru jako veřejného prostoru s mnoha soukromými majiteli nemovitostí a tudíž s mnoha privátními, nespojitelnými zájmy. Jak Ivo Bystřičan, tak Jan Čulík zapomínají, že privátní zájmy jsou spojitelné kdykoliv. Problém ochrany občana před zneužitím moci zdivočelého státu či moci privátního vlastníka jsme doposud nevyřešili. Zneužitelné technologie TÉMA BL
Elektronický podpis a informatizace státu TÉMA BL Narušování občanského soužití TÉMA BL Public domain - prostor pro lidi TÉMA BL
Slzy jsou SLANÝ TÉMA BL |
Současné využití rozpoznávání obličeje či postavy v davu odpovídá současnému stavu vědy a výzkumu v oblastech "bezpečnostních" technologií. Po urychlení, daném událotmi 11. 9. došlo k masivnímu nárustu požadavků na "zabezpečení", odpovídající strategii paranoidní "války proti terorismu". Veškeré instalování kamer tak dostalo zelenou státu a jeho institucí, městských správ, letišť, nádraží i velkých budov a administrativních center. Na věže kostelů se instalují vysoce rozlišující a vysoce citlivé videokamery s dlouhými teleobjektivy (až 220x), 360° možností pohybu a infrareflektory. Celá náměstí se tak stávají prostorem utajeně i veřejně střeženým. Zvykáme si. Tleskáme. Prozatím. Krátkodobá radost měšťákova z ochrany, která se dostane jeho autu před vandaly je podstatnější, než logická otázka po motivech vandala. Vykořenění, frustrace , beznaděj a závist slabého vůči silným, nemocného vůči zdravým a chudého vůči bohatým dostává stále více patlogické rysy a přitom společnost stáel ignoruje prevenci sociální patologie a dává přednost izolaci či represi. Policie je nečinná, protože beznaděj a frustrace "slušného člověka" před "vágusy" a jejich drobnou pouliční kriminalitou posiluje její pozice. Různé znevýhodňování, represivní postupy ústící až do "vyšišťovacích akcí" obcí a měst vůči osobám bez domova, žebrákům, sociálně slabým, Romům (Arabům či černochům) jsou bohužel stále častější. Chceme opravdu čistá města - města pro bílé? Ukazuje se, že v nejbližší budoucnosti bude demokracie demokracií jenom pro někoho. Demokracií pro slušné, bílé lidi. Ale o povaze a neměnnosti kritérií slušnosti nerozhodujete vy. Vy budete pak pouze "rozhodováni". Ten kdo rozhoduje, zůstává skryt za masovými procesy, které spouští manipulativními kampaněmi a sociálním inženýrstvím. Šněrujeme pokrok do kazajky, která nás nakonec zadusí. V současné době probíhá připomínkové řízení k návrhu nového zákona o utajovaných informacích a bezpečnostní způsobilosti. Návrh představuje krok směrem k nepřehlednému a čím dál většímu utajování řady informací a možné svévoli veřejné správy na tomto poli. Za nebezpečí pro existenci práva na svobodný přístup k svobodný přístup k informacím jej označily organizace ochrany práv jednotlivce. Iuridicum remedium, Transparency International Česká republika a Otevřená společnost vytvořili koalici proti stávající podobě nového zákona o utajovaných informacích. Koalice bude na nebezpečí návrhu pro základní práva osob i pro demokratické prostředí upozorňovat odbornou i laickou veřejnost, zákonodárce a aktivně připomínkovat návrh v legislativním procesu. Co to bude ale platné za situace, kdy "demokratická většina" ve státě se rozhodne, že "čipová" totalita CCTV kamer, rozpoznávacích programů a datových skladišť je bezpečnější, než liberální demokracie svobodné a nikým nesledované cesty po ulici? Budujeme Orwellův svět s nadšením, protože po desíti letech bezbřehého dravého liberalismu se zdá být bezpečnost vykoupená za cenu nesvobody jistotou pro zachování zdraví a snad někdy i života. Vyměnili jsme bezpečnost za svobodu, protože se svobodou jsme se nenaučuili žít. Naše chyba. Předpovědi o totální kontrole veřjného prostoru z románu 451° Farenheita se musí naplnit, abychom procitli. Plazmové obrazovky přes celou stěnu už jsou vyvinuty, hloupost televizních seriálů už je nakažlivá a člověk, jsdoucí noční ulicí jen proto, aby se díval na hvězdy, je považován za blázna už dnes. Píše se rok 2004. Kdo se z minulosti nepoučil, musí si ji zopakovat. |