Gunnová předstoupí v pondělí v Británii před soud. Byla obžalována z toho, že porušila britský Offical Secrets Act, Zákon o státních utajovaných skutečnostech. Údajně totiž prozradila tisku podrobnosti o loňské tajné americké operaci, v jejímž rámci Spojené státy prováděly špionáž v týdnech před útokem na Irák proti členům Rady bezpečnosti OSN. Gunové se dostaly do rukou konkrétní důkazy o tom, že Američané od britské vlády požadovali, aby se podílela na protizákonných akcích.

Prozrazení této operace je považováno za nesmírně závažné. Gunová byla v Británii zatčena loni v březnu, pouhých několik dní poté, co týdeník Observer otiskl důkazy o tom, že došlo k zintenzivnění odposlechu a sledování delegací v OSN. To nařídila partnerská organizace britského odposlouchávacího střediska cheltenhamského GCHQ v USA, americký Úřad pro národní bezpečnost, National Security Agency.

Právní odborníci jsou přesvědčeni, že případ Gunové je potenciálně explozivnější pro britskou vládu než dosavadní Huttonovo vyšetřování smrti dr. Davida Kellyho, protože by její obhájci u soudu mohli začít vznášet otázky o protiprávnosti vojenské intervence v Iráku. Je pravděpodobné, že se britský generální prokurátor Lord Goldsmith octne pod tlakem, aby zveřejnil jaké právní doporučení poskytl před útokem na Irák britské vládě - dosud to odmítal učinit.

Při soudním slyšení v listopadu naznačili právníci, kteří Gunovou obhajují, že použijí obhajobu "nutnosti" - budou u soudu argumentovat, že Gunová jednala, aby zachránila životy britských vojáků a iráckých civilistů.

Po svém zatčení byla Gunová propuštěna ze zaměstnání. Její právní obhajobu financuje britský systém tzv. Legal Aid, státní Právní pomoci, na kterou mají nárok lidé s omezenými finančními prostředky.

Gunová konstatovala: "Prozradila jsem to, co jsem zjistila, protože šlo o vážné porušení zákona americkou vládou, která se pokusila podvrátit naši vlastní výzvědnou službu."

Veřejnou podporu Katharine Gunové, která se vyhýbá pozornosti sdělovacích prostředků, vyjádřili ve Spojených státech herec a režisér Sean Penn a čelné osobnosti z amerických médií a z hnutí za občanská práva, včetně reverenda Jesse Jacksona. Připravuje se tam prohlášení na její obranu, v němž se praví: "Vyjadřujeme poctu Katharine Gunové za to, že prozradila závažné informace, že odvážně riskovala své zaměstnání a dokonce i osobní svobodu, aby informovala veřejnost o protizákonných sledovacích a odposlouchávacích akcích na podporu války, založené na podvodu. V demokracii by se neměla stát obětním beránkem za to, že odhalila chyby jiných osob."

Gunová prozradila listu Observer memorandum, datované dne 31. ledna 2003 od Franka Kozy, šéfa štábu oddělení pro "regionální cíle" v americké NSA. Memorandum žádalo britské výzvědné služby, aby Američanům pomohly zjistit, jak hodlají v OSN hlasovat hlavní "nerozhodné" státy. Angola, Kamerun, Guinea, Chile, Mexiko a Pákistán byly pod obrovským tlakem, aby hlasovaly pro druhou rezoluci, která by schválila útok na Irák.

Zveřejněním tohoto protizákonného memoranda vznikly vážné problémy pro země, jichž se to týkalo, a zejména pro socialistickou vládu v Chile, která vyžadovala od Británie a od Spojených států okamžité vysvětlení. Chilská veřejnost je totiž stále velmi citlivá na protizákonné akce amerických špionážních služeb, které jsou stále obviňovány z toho, že byla v roce 1973 svržena socialistická vláda Salvadora Allendeho. Po zveřejnění tohoto protizákonného memoranda se chilská delegace v New Yorku distancovala od návrhu druhé rezoluce o Iráku, a tak bylo Spojeným státům znemožněno, aby získaly pro útok na Irák podporu v OSN.

Opoziční politikové nyní posilují tlak na Tonyho Blaira, aby zveřejnil právní názor generálního prokurátora lorda Goldsmithe ohledně útoku na Irák. Blairova vláda nyní uznává, že pro jeho zveřejnění existuje právní precedens.

17. března 2003 bylo zveřejněno shrnutí tehdejšího právního názoru lorda Goldsmithe, z něhož vyplývalo, že v tu dobu vyjádřil britský generální prokurátor názor, že rezoluce OSN č. 678, která schválila užití síly proti Iráku k tomu, aby byl donucen stáhnout se z Kuvajtu, by bylo lze použít k ospravedlnění nového útoku na Irák. Tento názor ostře kritizovala většina odborníků na mezinárodní právo, kteří argumentovali, že rezoluce 678 se týkala výlučně hrozby, kterou zosobňoval Saddám Husajn v roce 1990.

Když byly 2. března 2003 v týdeníku Observer publikovány informace od Katharine Gunové, vyvolalo to silné spekulace v médiích, že se kvůli svému právnímu názoru na útok na Irák generální prokurátor Goldsmith chystá odstoupit.

Klíčovou postavou by se mohla stát čtyřiapadesátiletá Elizabeth Wilmshurstová, náměstyně právního poradce ministra zahraničních věcí Jacka Strawa, která odstoupila 21. března. Wilshurstová prý rezignovala, protože nesouhlasila s právním názorem lorda Goldsmithe. Mnozí pozorovatelé jsou přesvědčeni, že pokud Wilsmurstová nyní promluví, stane se to nynější britské vládě osudným.