K samotným přesunům jednotek údajně dojde v období nadcházejících dvou let. Nicméně, je pravděpodobné, že se přesun nebude týkat klíčových amerických leteckých základen typu Ramstein, půjde spíše o méně využívané báze.

Nové základny ve východní Evropě nebudou stálé, jejich využití bude kolísat v závislosti na momentálních amerických potřebách. Navíc, klíčová bude jejich blízkost k současným bojištím, a také nižší finanční náklady na jejich udržování. Úředníci Pentagonu i vojenští analytici odmítají dávat přesuny do souvislosti se zhoršenými americko-německými vztahy, jde prý spíše o přirozený vývoj v době, kdy USA přehodnocují své globální pozice, snaží se snížit výdaje a být pružnější.

Dodatek -- MR: O České republice se v této souvislosti již nemluví. Je samozřejmě otázkou, zda byly její šance vysoké. Geograficky je od Blízkého východu téměř stejně vzdálená jako Německo, navíc -- jak se ukazuje, veřejnost tomuto kroku není nikterak nakloněna.Ve hře je tedy hlavně mnohem vstřícnější Polsko, jeden z nejvěrnějších amerických spojenců. Již dnes využívá armáda USA také rumunský přístav Constanta na Černém moři.

O politických a ekonomických dopadech přesunu vojenských kapacit na východ se dá zatím jen spekulovat, nicméně se dá usuzovat, že budou značné. Vliv Spojených států na politické dění v těchto zemích se nepochybně navýší. Pokud v roce 2007 dojde k rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko, bude to znamenat další posílení "proamerického" bloku ve sjednocující se Evropě. Hledání konsensu v rámci "Společné zahraniční a bezpečnostní politiky" v případech krizí à la Irák bude zase o něco složitější...