In 1924, Karel Čapek published Anglické listy, (Letters from England), a book describing his impressions and experiences in Britain during a tour in that year, originally published as articles in the Czechoslovak daily newspaper, Lidové noviny. Čapek's letters crossed in the post with the impressions of a British woman making the reverse journey, travelling through Czechoslovakia sketching and writing, with the aim of producing a book on the country. Jessie Mothersole's Czechoslovakia: The Land of an Unconquerable Ideal came out in 1926. ^[1]

Jak na to v pátek večer poukázala televize BBC v publicistickém pořadu Newnight, nynější návrh přímo protiřečí příslibu britského premiéra Tonyho Blaira, že příjmy z ropy poplynou Iráčanům pod kontrolou OSN.

Toto opatření bylo zavedeno pouhých několik hodin před pitvou známého britského televizního dokumentaristy Jamese Millera, který přišel v minulých dnech v uprchlickém táboře v pásmu Gazy o život. Pitva prokázala, že je téměř jisté, že Millera zastřelil izraelský voják, přestože izraelská armáda tvrdila, že tomu tak nebylo.

Rumsfeld byl tzv. neexekutivním ředitelem firmy ABB, velké evropské strojírenské firmy, která sídlí v Curychu, v době kdy získala kontrakt v hodnotě 200 milionů dolarů na konstrukci a dodávku základních součástek pro jaderné reaktory pro Severní Koreu. Rumsfeld byl neexekutivním ředitelem v této firmě v letech 1990 - 2001 a jeho plat byl v té době 190 000 dolarů ročně. Ze správní rady firmy ABB odešel do Bushovy vlády.

Občanské sdružení Partners Czech chce zviditelnit činnost romských organizací. Sborníkem úspěšných romských projektů z pěti zemí Evropy a sériím seminářů a kulatých stolů zamýšlí tato organizace zvýšit veřejné povědomí o činnosti romských organizací. Hlavním tématem kulatých stolů bude současná situace a budoucnost romských organizací a možnosti spolupráce v lokalitě.

Známý britský karikaturista Steve Bell reaguje touto kresbou ZDE na zprávu, že levicový poslanec labouristické strany George Galloway (na obrázku v šatech Karkulky) byl z Blairovy strany suspendován a jsou vyšetřovány jeho kritické postoje vůči útoku na Irák.'Vedení Labouristické strany Gallowaye vyšetřuje za jeho výroky v jedné arabské televizní stanici, kdy řekl, že Bush a Blair jsou "vlci". Galloway varoval, že jestliže bude z Labouristické strany vyloučen, bude ve svém volebním okrsku kandidovat jako nezávislý kandidát proti Labouristické straně. Někteří jeho stoupenci na Gallowaye naléhají, aby z Labouristické strany odešel a vstoupil do jiné strany, avšak on konstatoval: "Mám obrovskou podporu pro své názory a pro svůj přístup k politice, ještě daleko větší počet lidí s nimi nesouhlasí, avšak požadují, abych měl právo své názory vyslovit., Proto budu usilovně bojovat uvnitř Labouristické strany."

Konzervativní deník Daily Telegraph údajně našel na bagdádském ministerstvu vnitra dokumenty, z nichž by mělo vyplývat, že Gallowayova charitativní organizace pro pomoc iráckým dětem proti západnímu embargu či on sám osobně dostal peníze od vlády Saddáma Husajna; Galloway se proti tomuto nařčení energicky brání a argumentuje, že prý jde o pokusy ho zdiskreditovat jako ostrého odpůrce angloamerické války proti Iráku. Zdá se, že s tímto Gallowayovým postojem souhlasí i britský karikaturista. Potrtrét George Bushe v posteli jako vlka-babičky-opičáka je nenapodobitelný. V ČR, v "zemi svobody projevu", by možná vedla publikace takovéhoto kresleného komentáře k trestnímu stíhání karikaturisty... :) (Třeba kdyby šlo o karikaturu někdejšího prezidenta Václava Havla.) Nebo ne?

O Gallowayově "skandálu" ohledně údajného financování jeho charitativní organizace či jeho samotného od Saddáma Husajna BL
další články v BL o Gallowayovi a rebelech v Labouristické straně BL BL

Televizní stanice Fox News, kterou vlastní magnát Rupert Murdoch (mezinárodní Vladimír Železný) a jejíž nekriticky probushovský nacionalistický postoj během angloamerického útoku na Irák vyvolal vůči ní ostrou kritiku, ale přinesl ji komerční úspěch, je k dispozici v Británii na digitálním satelitu.

Britská Komise pro nezávislé televizní vysílání v současnosti zkoumá jednotlivé stížnosti devíti britských televizních diváků, podle nichž není zpravodajství Fox News nestranné.

Pokud Komise dospěje k názoru, že Fox News porušuje přepisy Independent Television Commission, podle nichž musí zachovávat televizní zpravodajství "přijímané zásady nestrannosti", bylo by šíření signálu této televizní stanice v Británii zakázáno.

Stanislav A. Auský, Vojska generála Vlasova v Čechách: Kniha o nepochopení a zradě. 68 Publishers, Toronto, 1980, ISBN 0-88781-088-8, 288 stran, další vydání Vyšehrad, Praha, 1992 a 1996 - ISBN 80-7021-096-6 ZDE

Kdo si nepamatuje svou minulost,
je nucen ji znovu prožít

Připomínáme-li konec druhé světové války v Československu, neměli bychom zapomínat na roli vlasovců, kteří zasáhli v květnu 1945 do pražského povstání a někeří historici o nich tvrdí, že zachránili Prahu. Velmi zajímavou knížku vydal v roce 1980 v torontském nakladatelství 68 Publishers Stanislav Auský. Mapuje v ní vznik, historii a konec "Ruské osvobozenecké armády" generála Vlasova. Byla to armáda, která vznikla během druhé světové války ze zajatců a zběhů z Rudé armády: podle Auského to byli to lidé, kteří chtěli bojovat proti Stalinově diktatuře, avšak neztotožňovali se s nacismem.

Němečtí nacisté dovolili, aby se Vlasovova armáda utvořila, avšak nikdy jí nedůvěřovali a dlouho ji ani nevyzbrojovali (po značnou dobu směli vlasovci cvičit pouze s dřevěnými zbraněmi).

Němečtí nacisté dovolili vlasovcům, aby byli vyzbrojeni, pouze, když se začala dostávat německá armáda ke konci války do úzkých. V květnu 1945 se vlasovci octli na území Protektorátu a do bojů zasáhli mimo potyček na Lounsku výrazněji jen jedenkrát - na straně pražského povstání proti německým okupantům, na pomoc Pražanům - v době, kdy americká vojska stála u Plzně a odmítala přijít Praze na pomoc.

Osvobození Československa nebylo jen záležitostí vojenských operací spojenců, nýbrž i předmětem politického zájmu velmocí.

Postupně, jak spojenci v boji proti Hitlerovi získávali převahu a osvobozovali jednu část Evropy za druhou, začaly se rodit plány a úvahy o poválečném uspořádání světa. Západní politikové si uvědomovali stále jasněji, že nebudou mít dostatek sil, aby zamezili sovětské převaze ve střední Evropě. Pochopil to také Edvard Beneš, který 12. prosince 1943 v Moskvě uzavřel smlouvu o spojenectví a poválečné spolupráci Československa se Sovětským svazem. Rovněž komunističtí vůdcové v Moskvě si uvědomili, jak příznivě se situace pro ně změnila. Vyvíjeli proto na Edvarda Beneše a exilovou vládu stále silnější tlak a díky sovětské podpoře se jim podařilo získat postavení, jaké neměli nikdy předtím.

Dosáhli toho, že když válka končila a československá vláda se chystala k návratu do vlasti, směřovala její cesta do Prahy přes Moskvu. Do Československa však nepřijel kabinet, který po celou válku řídil boj proti okupantům, ale vláda zcela nová, kterou Edvard Beneš jmenoval 4. dubna 1945. Nebyla v ní už řada mužů, kteří mu v Londýně obětavě pomáhali; významné zastoupení v ní však měli komunisté. Jejich vliv se projevil při vypracování takzvaného Košického vládního programu, který vytyčoval hlavní úkoly vlády a který se stal východiskem pro budování poválečné republiky. A nepolevil ani poté, když se vláda vrátila domů. Naopak, vliv komunistů na běh věcí veřejných stále sílil.

Osvobození západních a jihozápadních Čech v roce 1945 se odehrávalo zcela v režii americké 3. armády. V jejím čele stál nejslavnější americký generál celé války George Smith Patton.

Největší sportovní soutěži ve městě předcházel pietní akt, během něhož položili představitelé města, zástupci politických stran, škol i společenských organizací věnce a květiny k pomníku T. G. Masaryka.

Firma Microsoft vyvíjí podle britské Press Association přenosný záchod, který dovolí uživatelům při jeho použití surfovat po internetu. Záchod (iLoo neboli www.c) má na úrovni sedadla klávesnici a plasmovou obrazovku a za záchodem jsou skryté stereoreproduktory. Záchod je připojen na broadbandové spojení prostřednictvím antény na střeše. Microsoft vyjednává s výrobci toaletního papíru s tím, že mají tisknout jména žádoucích internetových stránek na jeho jednotlivé listy.

Internetový přenosný záchod má být poprvé vyzkoušen během letních hudebních festivalů v Británii.

Firma Microsoft si je dobře vědoma, jak dlouho lidi na těchto festivalech stojí frontu na záchod, a tak plánuje ještě vedle záchodů zpřístupnit čekatelům počítačovou stanici, aby si lidé ve frontě mohli mezitím posílat emaily.

Tracy Blacherová z firmy Microsoft konstatovala: "Internet je natolik nyní součástí každodenního života, že surfování na záchodě byla jen dalším přirozeným krokem."

Poznámka ŠOK: Dobrej fór - hoax, kterej už obletěl půl světa - že by to bylo myšleno vážně, o tom asi malý a měkký marketing Micro-softu nic neví, nicméně tuto "zprávu" prozatím nepopřel... :)))

Zřejmě především v důsledku angloamerického útoku na Irák, ale také protože "vznikl" milostný trojúhelník v douhodobém seriálu z anglického venkova The Archers, zaznamenala převážně zpravodajská rozhlasová stanice BBC Radio Four v prvním čtvrtletí roku 2003 rekordní poslechovost. Poprvé ve své historii překročila bariéru deseti milionů posluchačů. Ve vážné krizi je ale rocková a popová stanice pro mladé lidi Radio 1, která zaznamenala naopak nejnižší poslechovost ve své historii.

Zpravodajská rozhlasová stanice BBC Radio 4 měla 10 034 000 posluchačů týdně během prvního čtvrtletí roku 2003. Nejposlouchanější byl ranní publicistický pořad Today, který uvádí John Humphrys, s 6,55 miliony posluchačů, o 120 000 lidí více než loni ve stejnou dobu. I jiné pořady stanice Radio Four zaznamenaly však rekordní poslechovost.

napsala v pátek komentátorka deníku The Times, který normálně není nakloněn veřejnoprávní BBC, ta je totiž přímým konkurentem Murdochova televizního impéria; magnát Rupert Murdoch vlastní také deník The Times.

Stínový konzervativní ministr vnitra Michael Howard (proslulý mimochodem tím, že jeho někdejší náměstkyně, zbožná katolička a autorka románů Anne Widdecombová, ostře vystupující proti imigrantům, ho charakterizovala jako "sílu zla" - taková je míra rozhádanosti mezi dnešními britskými konzervativci) si stěžoval, že při volebním vysílání televize BBC dne 1. května - po nedávných komunálních volbách v Anglii - byl ve studiu jediným stoupencem nynějšího šéfa britských konzervativců Iaina Duncana Smithe (kterého ani v zahraničí skoro nikdo nezná).

Mezinárodní konferenci ke 120. výročí narození nejslavnějšího českého spisovatele Jaroslava Haška uspořádala Společnost Jaroslava Haška v hostinci U České koruny v Lipnici nad Sázavou. V těchto místech totiž vznikla v roce 1921 až 1922 podstatná část jeho románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. V předvečer konference vystoupil předseda Senátu Parlamentu ČR Petr Pithart, který zdůraznil mezinárodní význam Haškova díla v souvislosti s předpokládaným vstupem České republiky do Evropské unie.

Marking the 120th anniversary of the most famous Czech writer Jaroslav Hašek's birth, The Jaroslav Hašek Society held an international conference at the Czech Crown Inn at Lipnice on the Sázava in the Czech Republic. It is here where during the years 1921-22 three of the four volumes of his unfinished novel The Fateful Adventures of the Good Soldier Švejk During the World War were written. At a gathering on the eve of the conference, the Czech Senate Speaker Petr Pithart emphasized the significance of Hašek's work in connection with the anticipated entry of the Czech Republic into the European Union. Among the participants of the conference were also translators and writers from several countries: Poland, Russia, Ukraine, Mongolia, Finland, Spain, Germany and the United States.

Iniciatíva štyroch štátov Európskej únie a zároveň členov NATO vyvolala kritické ohlasy. Je však oprávneným prejavom hľadania bezpečnostnej identity Európy v novom svete.

Spoločná obranná a bezpečnostná politika Európskej únie sa dostala minulý týždeň do centra pozornosti dvakrát. Silnú odozvu vyvolalo stretnutie najvyšších predstaviteľov Belgicka, Francúzska, Nemecka a Luxemburska, západoeurópskych odporcov intervencie v Iraku. Dohodli sa na vytvorení spoločných ozbrojených síl, ktoré by sa mali stať zárodkom budúcej armády EÚ. Najneskôr do konca roku 2004 by tak mali vzniknúť spoločné ozbrojené jednotky schopné ihneď zasiahnuť v prípade nutnosti. Popri francúzsko-nemeckej brigáde by ju mali vytvoriť belgickí výsadkári a luxemburskí prieskumníci, veliteľstvo by mali doplniť spoločné vojenské školy. Nové zoskupenie je otvorené aj pre ďalších záujemcov.

V medziľudskej komunikácii platí zásada, že nestačí, aby ponúkaná informácia bola pravdivá. Mala by navyše byť dôveryhodná, teda recipient by nemal pochybovať o jej pravdivosti. Lenže v tom prípade, ak je dôveryhodná, už nemusí byť ani pravdivá.

Táto zásada tvorí aj základ každej psychologickej vojny: Nie je dôležité, aby šírená informácia zodpovedala realite, ani to, či jej autor zámerne klame. Podstatné je, aby jej ľudia ľahko uverili. Obe strany tohto komunikačného procesu tak akceptujú, vedome alebo podvedome, starú latinskú múdrosť: Mundus vult decipi, ergo decipiator (Svet chce byť klamaný, teda nech je klamaný). Vychádza sa pritom z poznatku, že ľudia vo všeobecnosti nemajú radi ,,jóbovky". Uprednostňujú pozitívne informácie, ktoré sú v súlade s ich cítením a presvedčením. Ak si niekto myslí, že pravda ľudí oslobodzuje, skôr sa dočká toho, že ho pre jeho priamosť začnú nenávidieť. Nič nové pod slnkom. V staroveku dávali panovníci stínať poslov prinášajúcich zlé správy.

Důvěryhodné irácké zdroje informovaly, že bývalý ministr irácký informací Mohamad Saíd Al-Sahháf se chce vzdát americkým jednotkám - tak jako někteří ostatní činitelé bývalého režimu Saddáma Husajna. Američaně však odmítají jeho nabídku, protože není uveden na seznamu 55 hledaných osob.

Dost se teď stydím, že se odvažuji o tom psát, ale bohužel mám za to, že si to konečně musíme uvědomit. Naše nejstarší populace to dobře věděla ze školy. Ta o dvacet let mladší věděla, že se vyvěšuje kromě československého praporu také sovětský (možná s problémem, který z obou praporů má být vlevo a který vpravo). Dnes na při vyvěšování praporu ČR mnozí z nás vyvěšují naše národní barvy nejednou v nesprávném aranžmá. Odvykli jsme si vyvěšovat tento výsostný symbol našeho státu, takže pak není div, že dokonce i na oficiálních místech nebo na sportovištích či při významných kulturních příležitostech nebývají správně vzájemně orientovány bílá vůči červené. Pokud náš český prapor je vyvěšován jako korouhev nebo připevňován za zeď svisle, samozřejmě že modrý klín je nahoře a bílá barva vlevo (při pohledu "diváka")! Pokud je prapor umísťován na svislou plochu vodorovně, pak (při pohledu na plochu) modrý klín patří doleva a bílý pruh je nahoře.

Philippe Legrain argumentuje v časopise Chronicle of Higher Education, že globalizace je přínosem pro nás pro všechny. Autor je hlavní ekonom organizace Britain in Europe, která usiluje o to, aby Británie přijala euro, pracoval také jako poradce pro Světovou organizaci pro obchod a jako hospodářský analytik pro týdeník Economist. Je autorem knihy Open World: The Truth About Globalisation, Abacus 2002.

Týká se to hlavně těchto situací, popsaných v etickém kodexu:

Tento rozbor Britským listům zaslala Barbora Osvaldová, předsedkyně Etické komise Syndikátu novinářů.

Tentokrát jsem pro sdružení "Slovo 21" provedl zběžnou analýzu, na hloubkovou bych potřeboval více času, pevnější nervy a lepší žaludek. V informování českých médií o cizincích, uprchlících a žadatelích o azyl se totiž od posledně sledovaného období příliš nezměnilo. Naprostá většina článků a televizních či rozhlasových zpráv vyznívá negativně, tedy v neprospěch cizinců. Nezměnil se ani způsob informování, který často vyznívá buď přímo xenofobně, nebo ke xenofobním pocitům českých občanů přispívá. Mírně se zlepšilo informování o životě a národních či náboženských zvyklostech cizinců žijících v ČR, v procentuálním vyjádření to však nehraje roli, protože prudce stoupl celkový počet článků o cizinecké a příbuzné problematice.

Soudě podle zvýšení počtu individuálních IP adres, které si otvírají internetovou stránku BL, ve srovnání s červnem - červencem 2002, stoupla do března - dubna 2003 čtenost Britských listů o více než 35 procent; soudíme-li podle průměru denních návštěv na stránkách BL, došlo od června 2002 do dubna 2003 k nárůstu čtenářů o 50,7 procent. - Počet subskribentů BL, odebírajících časopis emailem, zůstává za poslední rok víceméně stabilní, kolem 2000 čtenářů denně.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.