Kavčí hory se probudily po dlouhém spánku. Útvar televizních poplatků totiž minimálně od počátku letošního února obesílá domácnosti skutečných i domnělých koncesionářů upomínkami se složenkou v doporučených dopisech (jeden za 17 Kč).

Ukázku jedné takové "na ulici nalezené" upomínky celkem na 3400 korun přinášíme. Z Kavčích hor ji odesílali v úterý 4. února 2003.

Vedoucí útvaru televizních poplatků JUDr. Eva Dubová píše:

Rozesílané upomínky obsahují složenky rovnou s vytištěnou částkou. Útvar paní Dubové tak úmyslně vymáhá i peníze, na které televize vlastní nedbalostí ztratila nárok. Poplatky nejsou rozděleny na promlčené a nepromlčené. Nevěříte?

Neplaťte promlčené

Účastníci jakéhokoliv soudního řízení totiž mohou vznést námitku promlčení. Záleží ovšem jestli je koncesionář k televizi ve vztahu obchodně-právním nebo občansko-právním. Zdravý rozum říká to druhé, ale dneska jeden neví, "která bije", takže:

1. V případě obchodně-právního vztahu by se právo promlčelo v souladu s § 397 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, po čtyřech letech. Promlčecí doba by začínala běžet ode dne splatnosti jednotlivých účtů, jak říká § 392 tohoto zákona, konkrétně jeho první odstavec.
2. V případě občansko-právních vztahů se právo promlčí po třech letech. Přesně podle § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a ve znění pozdějších předpisů. Promlčecí doba počíná běžet ode dne kdy právo mohlo být poprvé uplatněno u příslušného orgánu, tj. od prvého dne prodlení. Tedy nikoliv od prvého dne, kdy úředník placený veřejností dopije kávu, přestane se houpat na židli a rozhodne se pracovat.

V případě dluhu na zdravotním pojištění platí lhůta pětiletá.

V našem případě platí pro koncesionáře bod 2.

Dobrý vtip?

Praktici říkají, že nejhorší smrt je z vyděšení. Mnoho domácností se však rozklepe, uchopí několik tisícikorun a odnese je na nejbližší poštu s pocitem viny. Po oprávněnosti požadavku zaplacení pátrat nebudou. Příslušné ústřižky televizních složenek významné procento domácností neskladuje a kdo by si jednotlivé měsíce sedm let pamatoval.

Adresát nalezené "televizní" složenky se zřejmě nevyděsil a zachoval se pragmaticky -- vyhodil ji.

Zbývá se však zamyslet nad jednáním útvaru poplatků našeho veřejnoprávního hlasatele "pravdy a lásky". Mnoho let se o nic nestará a pak nehorázně blufuje a požaduje pod pohrůžkou v praxi nevymahatelné peníze.

Platícím koncesionářům by vedení ČT mělo srozumitelnou formou sdělit, kteří úředníci z Kavčích hor svým nekonáním způsobili podniku přesně změřitelnou finanční ztrátu.

Můžeme se totiž přesně dozvědět, kteří za ztrátou vězí. Nevěříte?

Vyhoďte úředníka

Pokud dojde k soudu, kterým televize vyhrožuje, tak podle zákona č. 71/ 1967 o správním řízení (správní řád), opět v souladu se zněním pozdějších předpisů, se obeslaní v případě zahájení správního řízení mohou dožadovat, aby byli seznámeni, na podkladě jakých podkladů bylo toto řízení zahájeno a kdo je podepisoval. Podle ustanovení § 32 téhož zákona je navíc správní orgán -- soud, povinen zjistit přesně a úplně skutečný stav věci stav věci a za tím účelem si od České televize opatřit podklady potřebné pro rozhodnutí.

JUDr. Eva Dubová by měla veřejnosti jasně sdělit, který zodpovědný úředník měl agendu poplatků včetně kontroly na starosti a jak se bude na vzniklé škodě spoluúčastnit.

Zacinkejte si klíči, probuďte se, žijeme v právním státě. Nebo ne?

Kdo je osvobozen?

Zde se omezíme na prostý výňatek ze zákona č. 252 ze dne 8. prosince 1994 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, kterým se ohání "poplatkový útvar" JUDr. Dubové:

Jinými slovy -- až 25 procent českých občanů může být od koncesionářských poplatků osvobozena, jenomže o tom neví.

Televizní poplatek:

Do 30. června 1997 -- 50 Kč/měsíc

Od 1. července 1997 -- 75 Kč/měsíc.

---

Pozn: Promlčením právo nezaniká, pouze se se stává podmíněným. Pokud dojde k soudu a povinný nevznese námitku promlčení, soud k promlčení nepřihlíží a právo může přiznat. Teprve uplatnění námitky promlčení způsobuje, že nárok zaniká, právo se stává nevynutitelným a soud je nemůže přiznat.