10. 6. 2002
"Dělám něco, o čem ví jen pár nejbližších přátel, tři roky pečuji o svoji bezmocnou matku. Pro normálního člověka nepředstavitelnou zátěž zvládám s přehledem, aniž bych to kolem sebe troubil do světa. Maluji u toho, když mám hlídání, organizuji výstavy, po večerech píšu. Jsem vděčný za to, že mi byla dána šance sloužit člověku nejbližšímu, který mě v životě mnoho podporoval. Dělám to s pravidelnou samozřejmostí, s větší či menší dávkou trpělivosti a neočekávám vděk, uznání, ani pochopení. Pokud chce člověk pro druhého něco udělat, musí to dělat nezištně, protože teprve tehdy to má smysl.
Nevím, co to je plánovat volný čas, co to je svobodná možnost, rozhodovat se podle vlastního výběru a uvážení." - Jan Paul argumentuje jasně: systém státního zdravotnictví není vstavu poskytnout starým občanům, jako je jeho matka, dostatečně humánní péči na to, aby přežili. Existují-li rodinní příslušníci, kteří jsou ochotni se o své staré příbuzné sami starat, stát by jim měl poskytnout efektivní finanční pomoc - bylo by to daleko účinnější a humánnější než péče o tyto lidi v neosobně jednajících státních institucích. - Autor pokračuje: |
Jsem představitelem jedné z mála českých firem, které do Číny exportují své výrobky . Mohu plně potvrdit slova o nekompetentnosti našeho zastupitelství v této zemi. Spolupracujeme s firmami jejichž špičkoví manažeři a majitelé prakticky neznají hranice; cesty do USA, Velké Británie, či EU jsou pro ně bez jakýchkoliv problémů. To však, bohužel, neplatí o cestách do ČR.
Je mi opravdu trapné pro naše obchodní schůzky neustále navrhovat destinace v jiných zemích a vysvětlovat, proč nemohou navštívit náš výrobní závod v ČR.
Již v několika případech se nám tak stalo, že čínský zákazník zvolil raději výrobek konkurenčního výrobce z EU, neboť se zde přímo ve výrobním závodě mohl přesvědčit o možnostech dodavatele, s organizaci práce i s řízením jakosti výroby.
Ponižujícím praktikám a neschopnosti rychle a řádně rozhodnout přitom nerozumím i z toho důvodu, že hostitelská firma odpovídá dle našich zákonů za všechny možné problémy související s pozvaným včetně úhrady veškerých případných nákladů státu.
(Z Fóra Britských listů.)
10. 6. 2002
Miliony osobních emailů, množství dalších internetových informací a záznamy o telefonních hovorech mají být v Evropské unii zpřístupněny policii a zpravodajským službám. Kritikové to odmítají jako nesmírně alarmující rozšíření policejních pravomocí nad soukromými informacemi občanů. Plány, které připravuje Europol, instituce Evropské unie odpovědná za polici a špionážní služby, obsahují návrhy, aby telekomunikační a internetové podniky byly povinny skladovat obrovské množství informací - včetně podrobností o návštěvách internetových chatovacích skupin, včetně informací o hovorech uskutečněných prostřednictvím mobilních telefonů a včetně odeslaných textových zpráv. Týdeník Observer zjistil, že Evropská unie nyní připravuje "společné předpisy" ohledně skladování komunikačních dat, které bude povinné dodržovat ve všech členských zemích. "Je charakteristické, že takové zásadní změny ohledně přístupu státu k soukromým informacím občanů jsou připravovány v tajnosti," konstatoval Ian Brown, ředitel Foundation for Information Policy Research. Poukázal na to, že systém neobsahuje dostatečné záruky, že nebude zneužíváno.
|
10. 6. 2002
Strach médií z infiltrace nekonformních názorů je obrovský. Neděle 2.6.2002, ani ne 14 dní před volbami, Špidla s Klausem na Primě. Ve čtvrtek 6.6.2002 předseda ČSSD v Kotli. Aby toho nebylo dost, za týden laskavá náruč kotelnice čeká na lídra ODS, který si se Špidlou, shodou okolností, popovídal znovu 9.9.2002 v 7mičce na Nově. ČT1 nechtěla v Naostro zůstat pozadu, proto do "speciálu" přizvala ke Klausovi ještě Zemana. Manipulace s diváky evidentní, protože tím, že se ze soutěže vyřazují představitele ostatních stran, většina voličů se musí vypořádat s tlakem, aby rozhodovala jen mezi těmi subjekty, kteří se jim všemi stanicemi soustavně vnucují. Ne každý dokáže odolat.
|
7. 6. 2002
Český rozhlas se v pátek opakovaně omlouval ve svých zpravodajských relacích za anonymní hanopis, zaměřený proti Haně Marvanové, který byl rozeslán e-mailem z kanceláří stanice ČRo6 ("Svobodná Evropa"), s odesilatelem uváděným jako Martin.Sekal@seznam.cz. Hanopis, který 29. 5. dostaly i Britské listy, skutečně pocházel z IP adresy Českého rozhlasu, což, jak tehdy komentoval Tomáš Pecina "nebylo překvapivé", a to, jak se posléze ukázalo, z počítače novináře Radka Kubička, někdejšího přítele Hany Marvanové, který je v hanopisu jmenován jako jedna z jejích obětí. Britské listy však mají dobré důvody zastávat názor, že je velmi nepravděpodobné, že by hanopis rozesílal právě Kubičko.
Jsou to jistě do určité míry spekulace, ale: zaprvé: Kubičko neumí anglicky a hanopis obsahuje určité spontánní pravopisné charakteristiky pisatele zřejmě zvyklého víc na anglický než český pravopisný úzus. |
10. 6. 2002
Někteří muži si holt žijí. Nemusejí hnout ani prstem a mají dítě. Anebo děti. Některé ženy jsou na tom ovšem poněkud hůř. To když nejprve musejí najít "biologického" otce svého dítěte a potom to dítě podsunout jinému, řekněme "matričnímu" otci. Takovému, který se momentálně hodí, anebo se v budoucnu může hodit. Ta "biologie"je "lidský faktor", a ta "matrika" je zase ten ouřad. Takto pojmuto by nynější "skandální pamflet" o rodinných poměrech předsedkyně Unie svobody Haně Marvanové mohl být pouhou předvolební fraškou, kterou není třeba se vážněji zabývat. Jenomže už v roce 1991 byla Sdělením tehdy československého Federálního ministerstva zahraničních věcí přejata do tuzemského právního řádu Úmluva o právech dítěte, schválená 20. listopadu 1989 Valným shromáždění OSN v New Yorku. A to už je mnohem důležitější. Neboť se týká především těch dětí a z právního hlediska nabízí v této "frašce" řadu obecně neznámých souvislostí.
|
10. 6. 2002
Pan Žák se snaží ve svém článku o komplexní analýzu situace v ČR, čímž ovšem nutně zůstává na povrchu a přebírá mnohá uměle vytvořená "klišé", která nemají dostatečnou oporu v realitě. Proto bych si dovolil některé oponentní poznámky a doplnění k problematice státní správy a justice. Jestliže je pan Žák přesvědčen, že největším problémem je korupce, pak by ovšem musel tzv. opoziční smlouvu ostře odsoudit. Právě ta totiž měla za následek, že významné posty ve státní správě a různých fondech a agenturách byly obsazeny na základě "politických" dohod mezi ČSSD a ODS, čímž se tito úředníci stali fakticky neodvolatelnými.
|
13. 6. 2002
"Polská média se na rozdíl od českých sebemrskačsky nevěnují polské "vině za odsun Němců". Polsko vždy zaujímalo k odsunu Němců jasný a nekompromisní postoj a dokázalo si v rámci podepsání smlouvy 2+4 při sjednocení Německa vynutit záruky svých západních hranic. Jsem toho názoru, že současný útok je veden proti České republice proto, že v případě úspěchu v prolomení dekretů prezidenta E. Beneše a majetkové restituce by tento krok byl precedentem pro obdobný útok i proti dalším zemím, tedy zejména proti Polsku. Odsun Němců z Polska humánnější rozhodně nebyl." To je jedna z odpovědí dvou českých historiků v onlinové diskusi Britských listů o Benešových dekretech. 14. 5. 2002 jsme v Britských listech publikovali Stanovisko Sdružení historiků České republiky, protestující proti účelovému politickému zkreslování historických událostí ve střední Evropě během dvacátého století, zejména ve vztazích mezi Čechy a Němci. Ve čtvrtek 13. června se od 15 do 17 hodin se v souvislosti s tímto textem konala v Britských listech živá onlinová diskuse s dvěma českými historiky, Jindřichem Dejmkem, nar. 1965, pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze, který se specializuje se na dějiny československé zahraniční politiky a mezinárodních vztahů ve 20. století a na vydávání edic československých diplomatických dokumentů, a Janem Němečkem, nar. 1963, taktéž pracovníkem téhož Historického ústavu AV ČR, který se zabývá historií československého domácího a zahraničního odboje za druhé světové války a také rediguje edice československých diplomatických dokumentů. Historikové nestačili ve vymezeném čase zodpovědět všechny otázky, jichž bylo hodně, odpoví na ně během víkendu. Onlinový rozhovor najdete zde. STANOVISKO Sdružení historiků ČR |
10. 6. 2002
To je teď celá moudrost moje: Milovat hlučnou vřavu boje, za nocí vnikat do snů žen a trochu býti zadlužen, pískat si, jak mi zobák narost, vínem si plašit z čela starost, svůj život rychle utratit, nic nezískat, nic neztratit. Vhodným způsobem připomnělo pražské nakladatelství Dokořán tím, že vydalo (v současnosti k dispozici v dotisku) básnický výbor Vášeň, co do rána zchladne, "bouřliváka" a "cynika", "rebela", "zraněnou duši" Františka Gellnera (1881 - ?1914). - "Po maturitě v Mladé Boleslavi se pokoušel Gellner studovat malířství v Mnichově, v Paříži a v Drážďanech, v Praze se nuzně živil kresbou karikatur a literární činností. Uchytil se pak v brněnské redakci Lidových novin, na začátku světové války narukoval na frontu do Haliče, kde pravděpodobně už v září 1914 padl," praví se o něm v literárních příručkách. Sympatizoval s anarchismem. Tolik jeho - krátký - život. Ani se neví, kdy a kde zemřel - tolik civilizace na začátku dvacátého století. Výbor nakladatelství Dokořán obsahuje především Gellnerovy trpké milostné verše - nestěžuje si na nedostatek sexu, ale na nedostatek lásky. Jsou to básné skeptické a antilyrické, jsou pozoruhodně mnohostranné. Neuspokojivost a nedostatečnost života je tu kontrastována s jemným, vždy nakonec zrazovaným a ničeným ideálem. Kdo ho ničí? Mnohdy i básník sám, vždyť i on je součástí onoho neuspokojivého a nedostatečného života:
Mne těší jen, že každý zbytečný je, Vždycky mě fascinuje autentické svědectví z minulosti, které dokáže přesně a přesvědčivě evokovat (jako ona Proustova sušenka), s dokumentární intenzitou, chuť atmosféry, zvyklosti i chování lidí určité, dávné doby. Jako bychom si přes nepřeklenutelnou časovou propast mohli podat ruku. Stejně pozoruhodně jako nynější výstava edinburských fotografií ze čtyřicátých! let devatenáctého století, i Gellner je fascinující svou otevřeně neformální a nesmírně dynamickou výpovědí o životě a způsobech chování lidí dávno zaniklé éry. S překvapením zjišťujeme, že v roce 1843 v Edinburku, i kolem roku 1900 v Praze a ve Vídni se lidi zřejmě chovali stejně jako vždycky - tedy i jako dneska. Stojí za to citovat Gellnerovu trpkou, inteligentní, skeptickou ironii, založenou na pozorování "normálního" života kolem sebe a vyjádřenou antipoetickým hovorovým jazykem: |
10. 6. 2002
Dvě nezprávy vydala ČTK o víkendu. PR článek otiskla ve prospěch Jana Muehlfeita, regionálního šéfa Microsoftu pro střední a východní Evropu, když z neznámých důvodů publikovala jakési jeho rozklady, že po vstupu ČR do EU se sice zvýší ceny, ale podle něho "Češi to přežijí", viz zde) - to si nechává snad ČTK od Microsoftu za publikaci takovýchto "vývodů" platit? Druhou nezprávou bylo, že "Donald Rumsfeld se v Kuvajtu setkal i s českými vojáky" (sic!) (viz zde). Zpráva, napsaná přesně podle vzoru "Generální tajemník KSSS soudruh Leonid Brežněv dnes navštívil JZD v Dolních Kotěhůlkách" začíná takto: S vojáky na americké základně v kuvajtském Dauhá, kde je rozmístěna také česká protichemická jednotka, se dnes setkal americký ministr obrany Donald Rumsfeld. (...) Informoval o tom mluvčí českých vojáků v Kuvajtu. Podle jeho informace se Rumsfeld na základně zastavil v odpoledních hodinách. Krátce promluvil ke shromážděným vojákům včetně zástupců české jednotky především o hrozbách mezinárodního terorismu a nutnosti široké protiteroristické koalice ... |
10. 6. 2002
Nedělní Sedmička na TV Nova - Apač Špidla a Sioux Klaus. Dva bojovníci. Každý se svou pravdou, svou vírou, svými ideály. Život je boj za tyto ideály. Místo nože pevný pohled, místo oštěpu ironický úsměšek a místo lasem upoutají nepřítele řadou čísel. Koncentrace, vůle, magie. Magie moci - nenechat se zmást a ve svém vidění světa neochvějně dál a dál vytrvat. Vrátit se k otázce. Zdánlivě poctivě naslouchat argumentům druhého. Schopnost neříct "máte pravdu, to jsem nevěděl, díky za informaci, za Váš skvělý postřeh". - Vždyť tudy přece vede cesta k prohře! K prohře?
|
10. 6. 2002
Když jsem před několika dny psal glosu k jednomu článku o odstoupení Jana Kasla z funkce primátora, docela jsem litoval, že se tento nepochybně inteligentní politik, vybavený osobním šarmem, nechal partičkou politických rutinérů vtáhnout do velmi primitivní, účelové volební akce. Tehdy mne ovšem ani ve snu nenapadlo, že tenhle nepěkný šrám na osobnostní integritě člověka, který jen o několik dní dříve na veřejném prostranství agitoval občany pro volbu ODS a Václava Klause, může mít za následek ztrátu schopnosti reflektovat sám sebe a své jednání.
|
10. 6. 2002
Ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit prošel za svůj život řadou profesí, pracoval ve Vítkovicích, stavěl památník v Hrabyni i nemocnici, na městě dělal náměstka, nyní je ministrem. Zítra, nebude-li ministrem, může být klidně autorem užitkových knih. Právě totiž absolvoval v Ostravě autogramiádu své první kuchařky. Místní rozvoj a kuchařka? (O místním rozvoji Lachnit knihu nevydal...) Ale kuchařka, to je nový prvek v českém předvolebním boji...
|
10. 6. 2002
Právě vzniklo ve Štramberku nové občanské sdružení s názvem Sdružení proti cementárně. Jeho posláním je ochrana přírody a životního prostředí a hlavním cílem je zabránění výstavbě cementárny ve Štramberku. "Již před lety bylo rozhodnuto, že těžba a zpracování vápence od nás zmizí. Nyní, za velmi podezřelých okolností, jiná firma usiluje o další zatížení našeho životního prostředí a to si nechceme nechat líbit," uvedl člen výboru sdružení Milan Bár. V pětičlenném výboru sdružení zastupují MUDr. Petr Huvar, Ing. Hana Váňová, Milan Bár, Pavel Janíček a Jan Stuchlík.
|
10. 6. 2002
Od 13.června do 31.července 2002 se v multikinech společnosti CineStar koná I.ročník Letního filmového festivalu Bohemia 2002 (Hradec Králové a České Budějovice).
V Ostravě, kde bude 13. července vylosován již 250.000 divák multikina, proběhne ve stejném termínu Letní filmový festival Moravia 2002.
|
10. 6. 2002
...a měla by rezignovat. Konkrétní důvod? Dvě pokuty, které udělila České televizi za tzv. ohrožení mravní výchovy mládeže.
Institut dozoru nad obsahem televizního a rozhlasového vysílání je diskutabilní sám o sobě. Umožňuje totiž zpětnou cenzuru - možnost represe médií za jakousi "nekorektnost" či "závadnost" (jak lze narušování mravní výchovy mládeže nazvat), nikoliv za nepravdivost odvysílaného materiálu. Není-li tato možnost příliš často a příliš nesmyslně využívána, nelze existenci instituce s podobnými pravomocemi, jaké má rada, chápat jako přímé ohrožení demokracie. |
9. 6. 2002
Miniatúrnym, zjavne účelovo prežívajúcim straničkám na Slovensku, zdá sa zvoní do hrobu. Môžeme to ilustrovať na príklade z tohto víkendu. Strana, ktorej novodobým lídrom bol Alexander Dubček, sa poberá na politický "druhý svet" za ním. Lepšie povedané, slovenskí voliči o tom rozhodli už pred rokmi, ale nesympatickým zákulisným kšeftovaním s renomovanou značkou, sa darilo Sociálno - demokratickej strane Slovenska udržať v parlamente na chrbtoch iných subjektov. Cez víkend však už nádejní "nosiči" rozhodli, že slávneho matematika Jaroslava Volfa nechcú vidieť na svojej kandidátke.
|
10. 6. 2002
Pokud Spojené národy efektivně nezasáhnou v konfliktu mezi Indií a Pákistánem kvůli Kašmíru, dojde znovu k takové genocidě, k jaké došlo v roce 1994 ve Rwandě, argumentoval v týdeníku Observer bývalý korespondent americké televize ABC Charles Glass.
|
10. 6. 2002
Mezinárodní konferenci v Bali, jejímž cílem mělo být připravit akční plán pro globální rozvoj na další desetiletí před Summitem Země, který se má konat letos v srpnu v Johannesburgu, odsoudili ekologové jako promarněnou příležitost, která zcela ignorovala zájmy chudých lidí tohoto světa. Organizace Přátelé Země charakterizovala výsledky jednání v Indonésii jako "hnusné" pro světové životní prostředí a obvinila vlády, že ignorují chudobu v třetím světě a poklonkují požadavkům multinacionálních společností. Hrozí riziko, že bude odmítnut návrh, aby byl počet 1,1 miliardy lidí, kteří nemají přístup k nezávadné pitné vodě a lidí, kteří mají menší příjem než 1 dolar denně, snížen do roku 2015 o polovinu. Avšak britská labouristická ministryně pro životní prostředí Margaret Beckettová popřela, že by schůzka v Bali byla selháním. Jak poznamenává týdeník Observer, Beckettová před návratem letecky první třídou z Bali do Británie a po čtrnáctidenním pobytu v luxusním Grand Hyatt hotelu v Bali pouze přiznala: "Nedosáhli jsme tolika věcí, kolika jsme mohli dosáhnout, vzhledem k dobré vůli, která existuje. Neměli jsme dost času." |
10. 6. 2002
Nedávno jsme v BL informovali o případu nadané slovenské dívky, jejíž rodina se stala na Slovensku terčem rasistických útoků, a tak se uchýlila do Británie se žádostí o azyl. Slovenská školačka se v Británii dostala na celostátní rejstřík nejnadanějších žáků, avšak ministr vnitra David Blunkett jí zabránil v školní docházce a přesunul ji i s rodinou do "střediska" pro žadatele o azyl. V důsledku intenzivní záporné reakce ve Velké Británii byl nyní donucen tento novolabouristický stalinista pozměnit kontroverzní návrh svého nového azylového zákona, že totiž děti žadatelů o azyl mají být vyučováni nikoliv v normálních britských školách, ale segregovaně ve "střediscích pro uprchlíky". Blunkett se nyní obává, že by návrh azylového zákona v původní verzi vyvolal v Dolní sněmovně mezi labouristickými poslanci rebelii, a tak dal najevo, že děti žadatelů o azyl budou po šesti měsících ve "střediscích pro uprchlíky" přesunuty zpět do normálních škol. Charitativní organizace Save the Children charakterizovala původní Blunkettův návrh vyloučit děti žadatelů o azyl z normální školní docházky jako "zločinný" a konstatovala, že porušuje Konvenci OSN o právech dítěte, která je součástí britského práva. Organizace Save the Children zkoumá možnosti v této věci britskou vládu pohnat k soudu. Poslanci v Dolní sněmovně předloží tento týden pozměňovací návrh k Blunkettově azylovému zákonu, v němž požadují, aby byl návrh segregovat děti žadatelů o azyl z normálních škol zcela zrušen. |
10. 6. 2002
Kaliningrad (Koenigsberk), pobaltská enkláva, kde žije asi milion osobv, je starobylé sídlo pruských králů, rodiště Immanuela Kanta a Stalinova kořist po roce 1945. V současnosti je to město, které je nechvalně známé velmi vysokým procentem infekce HIV. Historie se však nyní zřejmě Rusům vymstila, napsal Ian Traynor v deníku Guardian. Evropská unie totiž nechce po vstupu pobaltských zemí a Polska do evropské organizace povolit Rusům cestovat bez víza přes polské či pobaltské území bez víza mezi Kaliningradem a Ruskem.
|
7. 6. 2002
"U Vladimíra Železného nejsou orgány činné v trestní řízení schopné zjistit ani tak elementární věc, jestli z té bezmála miliardy, kterou od amerických investorů dostal, vůbec zaplatil daně.
Co to znamená? Že státní moc má vylámané zuby i za vlády ČSSD. A to nemluvíme o rozvratu policie a soudnictví, odkud se ztrácejí doklady a doličné předměty ze spisů, ani o vězeňské službě, kterou si někteří přičinliví šéfové 'zprivatizovali' natolik, že není jasné, řídí-li vězení nebo hampejz. V některých věznicích prý dokonce vozí bossům na cely "dámy" pro potěšení. Ať dopadnou příští volby jakkoliv, nedá se očekávat, že se 'tah na branku' podstatným způsobem zlepší. Spíš naopak - bude-li ministrem spravedlnosti např. místopředseda ODS Langer, který podnikl výlet na Kilimandžáro se šumperským 'podnikatelem' zapleteným do miliardových úniků v kauze lehkých topných olejů a několika vražd; poslanec, který jako předseda parlamentní Komise pro sdělovací prostředky nese výraznou odpovědnost za 'převzetí' TV NOVA Vladimírem Železným, který veřejně ovlivňoval orgány činné v trestním řízení, může jen skalní optimista předpokládat, že se situace nezhorší natolik, aby potíže se stíháním neměli nakonec lidé jako Tošovský nebo Mertlík, kteří se proti moci lobbistických skupin odvážně postavili. Skepse je proto na místě," argumentuje autor v rozsáhlé analýze politiky v České republice za poslední čtyři roky, kterou napsal pro dvojměsíčník Listy (k dostání u lepších knihkupců, viz zde). |
7. 6. 2002
Souhrnnou kapitolu (včetně četných statistických údajů) v angličtině o nynějším stavu českých sdělovacích prostředků napsal pro příručku Euromedia, kterou vydává Evropská unie, Jan Čulík. (Autor děkuje tímto za pomoc četným českým institucím, ministerstvu kultury ČR, Svazu českých knihkupců a zejména Janu Burešovi z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, který připravil velmi podrobné podklady.) K dispozici je na internetu k referenčním účelům tento text nyní také zde. |
14. 5. 2002
Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována. Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji. Šéfredaktor. |
12. 6. 2002
Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA. Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat. V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.
|
5. 7. 2002
Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík
Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy. Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru. Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.
|
5. 6. 2002
"Stačí konfrontovat byť i jen tisícinu zločinů, spáchaných Němci proti nám s poválečnými událostmi v ČSR. Jde o dvě naprosto nesrovnatelné doby. I proto je nutno odsoudit celý ten sudetoněmecký cirkus, už půl století uměle vytvářený proti nám ze špatného svědomí a z trvalé víry, že Němci mají jakési přirozené právo na expanzi a na nadvládu nad českým národem." To tvrdí autor kontroverzní knihy, kterou vydalo v papírové podobě nakladatelství Aventinum. Autor, historik a učitel, iniciátor "Kruhu občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí" se pokusil o zmapování politicky výbušného tématu. Kniha je odpovědí na sudetoněmeckou publikaci "Sudetští Němci - etnická čistka - vyhnání", která byla na přelomu roku 2000-2001 vydána v češtině a distribuována vydavatelem zdarma školám, zvláště ve Slezsku a na Moravě. Macháčkova publikace není "hlasem chladného rozumu", autor nepopírá svou zaujatost, nepopírá ani své obavy z hrozeb sudetských Němců vůči České republice. Hlavním problémem je koncept kolektivní viny: těžko obviňovat z nacistických zločinů celý německý národ, stejně jako je obtížné obviňovat ze zločinů, po ukončení druhé světové války spáchaných na Němcích v Československu, český národ. Podivné je také černobílé, zastaralé vidění "oni a my". Sporná je také představa, že se německý národ snaží "ovládnout středoevropský prostor". Macháčkova kniha je - kontroverzním - protipólem snah "prosudetských" autorů, jejichž názory jsou plná současná "německá" média, vycházející v ČR v českém jazyce. Některé tyto autory nazývá Macháček "stipendisty" mnichovských univerzitních kruhů... Kniha Pavla Macháčka "Cesta Čechů a Němců k dnešku" byla veřejnosti představena ve středu 5. června v 17:00 v pražském kině Blaník. Úvodní slovo přednesl profesor Jaroslav Valenta z Historického ústavu Akademie věd. Jaroslav Valenta se specializuje na moderní historii a historii odboje. Knihu "Cesta Čechů a Němců k dnešku" vydávají Britské listy se souhlasem autora bezplatně na internetu ve formátu HTML (jako samotatnou část BL, která není součástí BL e-mailem) a PDF (11 MB). Současně s tím vám před stavujeme - prozatím v protoypové, statické verzi - rozšíření redakčního systému o KNIHOVNU. V ní bychom chtěli publikovat původní texty či překlady, které svým rozsahem či strukturou vylučují možnost zveřejnění v redakčním systému jako článek. |
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
Elektronický podpis a informatizace státu | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
31. 5. 2002 | Finanční úřad Liberec: žádný elektronický, potřebujeme vlastnoruční podpis | ||
6. 5. 2002 | První strasti e-občana Faltuse: Váš certifikát není kvalifikovaný! | Jiří Faltus, Tomáš Pecina | |
6. 5. 2002 | Chaplin policajtom - Schuster e-občanom! | Lubomír Sedláčik | |
2. 5. 2002 | Konečně e-občanem! | Tomáš Pecina | |
24. 4. 2002 | Jak české školy k počítačům (ne)přišly | Jaroslav Fait | |
24. 4. 2002 | Arogantní odpověď ÚOOÚ: Problémy občanů nás nezajímají | ||
22. 4. 2002 | Potěmkinskou cestou k lepším zítřkům aneb ČTK objevující | Tomáš Pecina | |
17. 4. 2002 | PVT: Děláme jen to, co po nás chce ÚOOÚ | Jiří Faltus | |
16. 4. 2002 | Chvála PVT, a. s., aneb Jak jsem se nestal e-občanem | Tomáš Pecina |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 6. 2002 | Pád Berlína v roce 1945 byl obrovskou vlnou sexuálního násilí | ||
6. 5. 2002 | George Bush se spojil s Vatikánem a s muslimskými zeměmi v tažení proti sexuální osvětě | ||
23. 4. 2002 | Policajt ve škodovce: Hospodine, řiď naši ruku! | Jan Čulík | |
11. 4. 2002 | Zkrátila se doba, za kterou se duše dostane do těla? | Anna Wintrová | |
8. 4. 2002 | Tak máme novou miss 2002... | Daniela Pilařová | |
26. 3. 2002 | Další žena v Nigérii odsouzena k ukamenování | ||
25. 3. 2002 | Anarchistky zatčeny za účast na protipotratové demonstraci | Štěpán Kotrba | |
22. 3. 2002 | Náboženství a demokracie | Dominik Lukeš | |
19. 3. 2002 | Znásilněná nigerijská žena má být ukamenována k smrti | ||
11. 3. 2002 | MDŽ 2002: Místo kytičky demonstrace | Štěpán Kotrba |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 6. 2002 | Britský ministr vnitra ustoupil: děti žadatelů o azyl budou nakonec chodit do normálních škol | ||
4. 6. 2002 | O českém biflovacím školství | Fabiano Golgo | |
29. 5. 2002 | Vzbouření v Dolní sněmovně proti vylučování dětí žadatelů o azyl ze školy | ||
22. 5. 2002 | Proč nedodržuje katedra politologie VŠE úřední hodiny pro styk se studenty? | Aleš Žďárek | |
17. 5. 2002 | Učitelia ako ovce | Lubomír Sedláčik | |
14. 5. 2002 | Vstupte svými názory do dnešního pořadu ČT "Bez imunity" o školství | Michal Rusek | |
10. 5. 2002 | Učitelé, pomozte nám s novými internetovými stránkami! | Radek Sárközi | |
29. 4. 2002 | "Výchovné metody" v České republice | Jan Šťastný | |
25. 4. 2002 | Školka jako gestapo - učitelky nebudou trestány za týrání dětí | ||
24. 4. 2002 | Jak české školy k počítačům (ne)přišly | Jaroslav Fait |
Hon na svobodu slova | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 6. 2002 | Proč nikdo nemá rád novináře (aneb jsou média vymknuta z kloubů)? | Miloš Čermák | |
20. 5. 2002 | Chlapi sobě | Jan Čulík | |
29. 4. 2002 | Konec českého tisku - v druhém vydání, tentokráte bez otazníku | Jan Čulík | |
26. 4. 2002 | Spor o Abraháma - co Židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje | Stanislav Heczko | |
26. 4. 2002 | Bezdomovectví v zrcadle Všeobecné deklarace lidských práv | Jaroslav Jirušek | |
22. 4. 2002 | Reflex versus větrné mlýny | Tomáš Pecina | |
3. 4. 2002 | Členka Výboru pro národní bezpečnost: Čí je to vlastně válka? | Bushka Bryndová | |
2. 4. 2002 | Rozhodnutí o zastavení trestního stíhání Tomáše Peciny pravomocné | Tomáš Pecina | |
2. 4. 2002 | RRTV chce "regulovat internet" | Štěpán Kotrba | |
29. 3. 2002 | Dopis Václavu Havlovi: Co se nám stane, jestliže nesmíme ani číst knihy svých nejúhlavnějších nepřátel? | Kalle Hägglund |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 6. 2002 | Konec katů v Čechách | Martin Štumpf | |
7. 6. 2002 | Bude Katovna nahrazena něčím lepším? | Jan Čulík | |
28. 5. 2002 | "Oni to dělali, tak to já můžu taky..." - jak paní Dědečková rozumí právu a etice | Fabiano Golgo | |
27. 5. 2002 | Sdělovací prostředky nejsou překážkou komunikace | Jan Čulík | |
27. 5. 2002 | Dementi: můj syn v Americe nepracoval, byl zatčen už na letišti | Jana Dědečková | |
27. 5. 2002 | Produkční v České televizi nejsou zkorumpovaní | Jindřich Bareš | |
24. 5. 2002 | Liší se nějak Balvínova ČT od Chmelíčkovy či Puchalského? | Fabiano Golgo | |
2. 4. 2002 | RRTV chce "regulovat internet" | Štěpán Kotrba | |
27. 3. 2002 | Milan Šíma, ČT: "Desetkrát položená otázka by diváky nebavila" | ||
27. 3. 2002 | Roman Bradáč, ČT: "Vazba mezi CIA a bin Ladenem je neprokázána" |