14. 12. 2006
Ořezaný a osekaný REACHTisková zpráva Greenpeace ČR - napůl dobrá zpráva: nová evropská chemická reforma nahradí část jedů, ovšem ČR neblaze přispěla k jejímu oslabení
Greenpeace dnes na netradiční tiskové konferenci v kavárně Rosmarin (v těsném sousedství sídla Svazu chemického průmyslu) zveřejnilo fakta o tom, že český postoj k REACH byl formulován na základě naprosto nevyvážených a předem zaujatých podkladů. Zhodnotilo také silná a slabá místa výsledné podoby evropské chemické politiky. Ta sice zlepšuje dosavadní zcela nedostatečný způsob nakládání s chemikáliemi, ale reforma zůstala vlivem silného odporu chemického průmyslu stát na půli cesty. Řada nebezpečných chemikálií bude proto i nadále ohrožovat lidské zdraví a životní prostředí. |
Schválení nové chemické legislativy EU zvané REACH má dnes být v Evropském parlamentu pouze formální záležitostí. Hlavní politické frakce v Parlamentu se na jednáních za zavřenými dveřmi již dohodly s Evropskou komisí a Radou na konečném znění tohoto nařízení. Česká republika je jednou z pěti zemí EU, kvůli jejichž pozici bude REACH značně oslaben. České stanovisko k REACH přitom tvořil téměř výhradně náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha, který z rozpočtu MŽP zaplatil studii o negativních dopadech na chemický průmysl, ale pak mu "nezbyly peníze" na studii o přínosech této legislativy pro veřejné zdraví a životní prostředí. Činil se i Svaz chemického průmyslu. Výsledkem byl tzv. "vyvážený" a "expertně neutrální" postoj ČR, která tak pomohla v REACHi vytvořit několik podstatných mezer. Úspěchem nové legislativy je především prosazení principu povinné náhrady látek, které se velmi těžko rozkládají v životním prostředí (látky perzistentní) a látek, jež se hromadí v živých organismech (látky bioakumulativní). Tyto chemikálie budou muset být nahrazeny bezpečnějšími alternativami, pokud takové existují. Výrobci rovněž budou nuceni poskytnout informace o bezpečnosti látek, které ve větším množství vyrábějí či dovážejí do Evropy. V minulosti mohly firmy prodávat téměř jakoukoliv chemikálii, aniž by poskytly informace o jejím vlivu na zdraví a životní prostředí. Omezení pak přicházela jen případ od případu jako odpověď na různé skandály. Greenpeace v Evropě pracovalo na REACHi intenzivně od roku 2001, kdy Evropská komise předložila první návrh reformy. Podařilo se nám prosadit řadu pozitivních opatření, ať už jde o povinnou náhradu mnoha nebezpečných látek nebo o větší právo spotřebitelů na informace o látkách obsažených ve výrobcích. Zatímco v Západní Evropě se rozvinulo širší hnutí na podporu REACHe složené z ekologických organizací, lékařských komor, spotřebitelských sdružení, odborových organizací i některých firem, v ČR zůstal hlas ekologů osamocen. "Bohužel i kvůli postoji ČR se princip povinné náhrady nebezpečných chemikálií za dostupné bezpečnější alternativy v Evropě nebude vztahovat na mnoho dalších látek, které mohou způsobovat závažná onemocnění (např. rakovinu, vrozené vady, poruchy štítné žlázy či rozmnožovacího systému). Ve spotřebním zboží tak budeme tyto látky nacházet i nadále," prohlásil vedoucí toxické kampaně Greenpeace Jan Freidinger. Chemická lobby rovněž do nařízení prosadila, aby k látkám vyráběným či dováženým v objemech 1-10 tun ročně -- což se týká 60% všech látek obsažených v REACHi -- nemuseli výrobci a dovozci poskytovat dostatek informací, na jejichž základě by bylo možné zhodnotit jejich rizikovost a nalézat tak i bezpečnější řešení. "Je frustrující, že je to právě Česká republika, která spolu s Německem, Polskem, Irskem a Velkou Británií zabránila účinnější podobě zákona, jenž by více než chemický průmysl chránil zdraví lidí a životní prostředí. Ještě snad více frustrující je skutečnost, že neblahou pozici ČR převážně tvořil úředník ministerstva životního prostředí, které má ochranu přírody přímo v popisu práce. Postoj náměstka Bláhy se po celou dobu podivuhodně shodoval se zájmy chemického průmyslu. Nezaznamenali jsme, že by v průběhu dlouholetého bruselského jednání zaznívalo z české strany cokoliv jiného než neodůvodněné obavy z dopadů REACHe na chemický průmysl. Ochrana lidského zdraví a životního prostředí jako by nehrála v ČR žádnou roli. Ostatně i peníze na studie se na MŽP našly pouze pro chemiky, zdravotníci přišli zkrátka," dodal Freidinger. Mezery v REACHi nechávají chemickému průmyslu široký prostor k manipulaci. Jak bude REACH skutečně fungovat, to záleží do značné míry na přístupu úřadů, zvláště nově zřízené Chemické agentury EU v Helsinkách, která v systému hraje klíčovou roli. Na politicích pak je, aby legislativu REACH v budoucnosti co nejvíce posilovali. |