Na Březníku měl jsem kliku,
vrtulník se šinul,
kládu nesl, nedonesl,
jen těsně mě minul!

Spousta lidí tehdy musela vidět nad hájovnou přistávací plochu i s vrtulníkem. Na starou březnickou tehdy ani nepouštěli. A netajili se tím, že je to kvůli těžbě. Pravda, už pár let jsem tam ten vrtulník neviděl...

Podíval jsem se taky do Bavorského národního parku a zaujalo mě, jak tam některé napadené stromy řežou asi dva metry od země takovým zubatým řezem a nechávají ležet. Trochu mě vyděsila ta kůrovcová spoušť a na Modravě to vypadá dost hrozně. I začal jsem pochybovat a uvažoval, zda není přeci jen nutný určitý kompromis. Konec konců i Duha uznává, že v některých lokalitách by se kácet mohlo, záleží na konkrétních podmínkách, ale rozhodování je to tedy složité.

Letos v létě jsem ale na Březníku našel dvě nové naučné stezky i s poučnými cedulemi. Jedna cesta vede ze staré březnické kolem holin po kůrovcové těžbě dolů pod hájovnu a druhá vede suchým lesem (pozor, prý tam padají stromy, ale já to šťastně přežil) směrem k hranicím a zpět pod hájovnu. Nevím, čím to je, snad jsem si už na ten suchý les zvyknul, ale znovu se kloním k ekologům. Možná mě ale spíš přesvědčily obě nové stezky do míst, kam se dřív nesmělo. Přesto, že poučné cedule se zjevně snaží o opak. Nebo možná právě proto. Každopádně všem zájemcům doporučuju, aby se tam podívali, početli si, porozuměli a pak si udělali obrázek. Řekl bych, že právě tady je to náramně názorné srovnání...