◄ Prezident Bush s generálním tajemníkem NATO Jaap de Hoop Schefferem v Bukurešti

Stačí vlastně pohled na přiloženou mapku. NATO v 80. letech 20. století získalo ve výzbroji kvalitativní převahu nad tehdejším východním blokem, a zatím ji v zásadě neztratilo. Po rozpadu SSSR získalo navíc i převahu v počtech výzbroje. Jak v době války proti Napoleonovi, tak za 2. světové války byla Ukrajina pro ruské velení prostředkem, který umožňoval strategii hluboké obrany. Dnes však Ukrajina představuje možnou základnu k útokům do ruského vnitrozemí. Z Kyjeva do Moskvy je to už jen necelých 760 kilometrů. Kdyby mělo NATO stálé základny na Ukrajině, Rusové by je v zájmu vlastní bezpečnosti nemohli tolerovat -- v dlouhodobém výhledu by to téměř jistě znamenalo válku.

Země, které oponují Bushovu plánu, si nepřejí zatlačit ruského medvěda do kouta krátce poté, co bylo jeho stanovisko ke kosovské otázce tak okázale ignorováno. I mnohem menší zvířata v bezvýchodné situaci dokážou dělat strašlivé věci. A v Evropě -- na rozdíl od současného Bílého domu -- existuje zájem udržet Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách i poté, co americké angažmá v ropných oblastech více na jihu odpoutá pozornost Washingtonu od starého kontinentu.

BL/ATM 6. 11. 2007: PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH SMLUV O KONTROLE ZBROJENÍ ZDE

Ať už se totiž Američané pustí do jakéhokoliv podniku, Rusové v Evropě zůstanou a Němci a Francouzi, stejně jako Poláci a Češi, s nimi budou muset dál žít.

Mapa Evropy s produktovody - zdroj USA.gov ▼

Osud Bushova úsilí jednou provždy Rusko vyřídit je tedy zpečetěn. Jiné otázky však na své rozuzlení teprve čekají:

1) Jak moc vstřícná bude deklarace k americkému protiraketovému systému v Evropě? Technicky je totiž věc docela jasná: Propojení plánovaného protiraketového systému Aliance s americkým GMD je nemyslitelné z toho prostého důvodu, že základem aliančního systému má být společný systém řízení a velení. Nikdo však nepochybuje o tom, že Američané by knoflík od raket v Polsku mačkali sami.

Otázka pro domo tedy zní spíše takto: Jak krkolomnou interpretaci politické deklarace NATO bude muset Martin Bursík vyrobit, aby předstíral, že americký systém bude fungovat "pod řízením a velením NATO", jak žádá sjezdové usnesení Strany zelených?

2) Co udělají Rusové? Pokud mají v plánu obnovit svůj vliv na Ukrajině, musejí to stihnout, dokud jsou Američané vázáni v Iráku. Demokratičtí prezidentští kandidáti však již oznámili, že po inauguraci hodlají vojska z Iráku v co nejkratší lhůtě stáhnout. Stopky běží; je duben 2008. V nejlepším případě má Moskva 24 měsíců na to, aby se pokusila destabilizovat ukrajinský režim a -- ze svého hlediska -- zabránit osudové hrozbě. Jestli se do toho opravdu pustí, nic radostného nečekejme a připravme si příspěvky pro běžence.

3) Podaří se udržet ohniska napětí vzájemně oddělená, nebo se začnou vzájemně ovlivňovat? Máme tu Ukrajinu; Podněstří; Abcházii a Jižní Osetii; Kosovo a Srbsko; Makedonii s albánskou menšinou, která na rozdíl od Albánie není v NATO; Irák; a také Sýrii, která právě provedla částečnou mobilizaci. Pokud se Moskvě nezdaří zpravodajská hra v Kyjevě, je to důvod obávat se, že se bude chtít odškodnit na jiných místech -- například ponoukat Írán, aby blokoval dohodu s Američany, která by umožnila politické řešení v Bagdádu a evakuaci okupačních jednotek z Iráku.

Sinologové tvrdí, že údajná čínská kletba "Kéž bys žil v zajímavých časech!" je ve skutečnosti literárním žertíkem jistého Ernesta Bramaha. Doufejme tedy, že to není žertík podobného druhu, jako jeho román Tajemství ligy z roku 1907, v němž se tomuto britskému spisovateli podařilo celkem přesně popsat fašismus...

ATM│BL 6. 11. 2007: Generál Balujevskij: "Vyjasněme si nejprve pojmy" ZDE