5. 4. 2008
Patologie Ondřeje Neffa je známá z QuebecuDobrá analýza, nicméně aplikujete nesprávný vědní obor. Na chování jednotlivců, o kterých píšete, je totiž potřeba nazírat ne z pohledu politologie či sociologie, ale z pohledu psychologa nebo psychiatra, píše Paul Novotný z University v Montrealu. Vámi zmiňovaní jedinci si totiž jen a pouze všemožnými způsoby neustále léčí své bolístky utržené za komunistického režimu a z toho resultující mindráky, především mindrák z toho že málokdo v sobě našel dost odvahy, aby se komunistům postavil a prakticky každý celkem ochotně s komunistickým režimem kolaboroval. |
Neff a jemu podobní lidé si pořád znovuvytvářejí imaginárního komunistického nepřítele, s kterým dnes - 20 let po dvanácté - mohou bojovat a - překvapení! - nad ním slavně zvítězit. Je třeba podotknout, že tento problém není jen výsadou České republiky a že například frankofonní populace Quebecu trpí podobným národním mindrákem ze svého útlaku anglofony v minulosti, kde řečený útlak v jejich pošahaných psyché mnohanásobně přerostl své skutečné rozměry. Co je na celé věci smutné, je fakt, že - stejně jako v Quebecu - bezskrupulozní čeští politici, zvláště na straně těch, kteří se z nepochopitelného důvodu nazývají "pravičáky" (sic), výše zmíněného psychotického stavu české populace zneužívají v politickém boji, čímž český komunistický mindrák nejen uměle udržují při životě, ale i prohlubují a přenášejí na generace, které by se tímto historickým problémem vůbec neměly zaobírat. Na druhou stranu, většina lidí je stěží schopna chápat problémy přítomnosti, neřku-li se podívat do budoucnosti a tráví život marnou snahou pochopit či se vypořádat s minulostí |