4. 4. 2008
Radar je věcné břemenoLuboš Palata ve čtvrtek 3.4. v Lidových novinách uvedl: ,,Washington dal najevo, že radar v Česku bude, i kdyby ztroskotaly rozhovory USA s Polskem o protiraketové základně." Je zřejmé, že radar plánovaný v Brdech by byl důležitější součástí systému americké protiraketové obrany než raketová sila v Polsku. Pokud by ze stavby základny na polském území sešlo, mohou být interceptory odpalovány třeba z námořních plavidel. Antirakety mohou během letu svojí dráhu měnit, a tak dokáží vyrovnat odchylky způsobené kymácením lodě při startu na rozbouřeném moři. Přesně zaměřit útočící hlavici radarem na lodi je ale obtížné, protože plavidlo se pohybuje a musí určovat i vlastní pozici, což snižuje výslednou přesnost měření a prodlužuje dobu potřebnou k získání výsledku. Brdský radar by stál na precizně zaměřeném místě a mohl by rychle poskytnout mnohem přesnější údaje. |
Americký protiraketový deštník je oficiálně konstruován jako obrana před útokem zemí jako je Írán či Severní Korea. Je ale zřejmé, že by mohl oslabit či zneškodnit i čínský atomový útok. Bulletin of the Atomic Scientists uvedl, že v roce 2006 Čína disponovala 130 raketami a bombardéry se strategickými hlavicemi. Dalších 70 hlavic by mohlo být skryto ve skladech, jiné zdroje odhadly počet čínských strategických náloží na 300 kusů (Vladimír Pitschmann v knize Atomové zbraně: nejvyšší forma zabíjení), ale jen 20 raket mohlo po startu z čínského území doletět nad USA. Podle údajů Federace amerických vědců mělo být na území Spojených států v roce 2005 rozmístěno 20 protiraketových střel, v roce 2007 jich mělo být 100 a mezi léty 2010 -- 2015 by mělo Ameriku chránit 250 interceptorů.
K tomu je třeba připočítat střely proti raketám krátkého a středního doletu námořního systému Aegis, kterými je vyzbrojeno 15 torpédoborců a 3 křižníky (údaje dostupné přes web českého Ministerstva zahraničních věcí). Zavádění prvků protiraketové obrany do provozu se proti původnímu plánu zpožďuje a spolehlivost amerických interceptorů je zatím diskutabilní (zdroj: Federation of American Scientists a Bulletin of the Atomic Scientists). Přesto protiraketová obrana donutí Čínu výrazně urychlit rozvoj strategických zbraní, jinak její arzenál ztratí odstrašující účinek.
Ruský nesouhlas s protiraketovým štítem se dnes může jevit jako pouhá politická hra, protože 250 interceptorů v USA a dalších 10 protiraketových střel v Polsku by nedokázalo Spojené státy ochránit proti útoku tisíců ruských hlavic, ale situace se může v budoucnosti změnit, pokud Američané zvýší počet protiraketových střel. Prezident USA George W. Bush vydal 16. 12. 2002 rozhodnutí (National Security Presidential Directive/NSPD-23), kde oznámil: ,,Protiraketová obrana Spojených států nebude mít neměnnou podobu. Rozmístíme výchozí sestavu (protiraketových) zařízení, která se bude vyvíjet v závislosti na měnících se hrozbách a technologickém pokroku. Počet a poloha systémů protiraketové obrany se bude měnit v čase..." Podle stanoviska ministra obrany v tomtéž prezidentském rozhodnutí mohou být mimo jiné dodatečně rozmístěny další interceptory startující ze souše i z moře a baterie Patriot. Nevíme, jaké plány mají Američané s radarovou základnou v Brdech, ani kolik interceptorů bude uloženo v polských silech třeba za 20 let. Rusko i Čína v protiraketové obraně zatím za Američany zaostávají. Dorovnání náskoku jim bude trvat mnoho let, vyžádá si hodně úsilí a peněz. Handicap však mohou okamžitě alespoň snížit -- stačí vypracovat plán na ochromení amerického protiraketového štítu.
Právě zařízení jako brdský radar by představovala ideální cíl takového útoku. Radar musí mít volný výhled na oblohu a nelze ho skrýt do bunkru jako protiraketové střely. Zničením pozemního radaru by se snížila přesnost navádění interceptorů a tím i účinnost protiraketového štítu.
Souhlasit se stavbou radarové základny znamená uvalit věcné břemeno na území České republiky, jež by se dalo přirovnat k přání dobrého souseda, který by si chtěl na vašem domě postavit hromosvod. |