3. 4. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 4. 2008

Immanuel Wallerstein: "Wall Street je opravdu založen na chamtivosti"

se svolením autora přeložil Rudolf Převrátil

Že je Wall Street opravdu založen na chamtivosti neříkám já, ale Stephen Raphael. A kdo je Stephen Raphael? Bývalý člen správní rady Bear Stearns, banky na Wall Streetu, která se zhroutila minulý měsíc. A kde to Raphael říká? V interview pro Wall Street Journal, což jsou víceméně domácí noviny Wall Streetu. A o co Raphaelovi šlo? Chtěl vysvětlit (nebo snad omluvit?) zhroucení firmy. "To by se mohlo stát každé firmě," řekl na jednom místě.

Ano, samozřejmě mohlo. A také se stalo. Zatím co se firma hroutila, předseda její správní rady Jimmy Caynes hrál na jednom turnaji nonšalatně bridž. Na chamtivého bankéře to nebylo moc šikovné. Následkem toho přišel o většinu osobního majetku a jiná chamtivá firma jménem JPMorgan Chase vyrazila jako dravec a udělala mimořádně výnosný obchod. A ano, mimochodem, nějakých 14 000 zaměstnanců Bear Stearns přišlo o práci nebo o ni zakrátko přijde.

Není tedy kapitalismus nic jiného než chamtivost? Ne, jsou na něm i jiné věci, ale chamtivost hraje velmi velkou roli. A chamtivost už ze své definice pracuje pro některé na úkor jiných. Takže dnes některé firmy bankrotují – na Wall Streetu i jinde ve světě – a jiné ne. Spojené státy jako země bankrotují a jiné státy ne. Spojené státy tomu tak neříkají, ale taková je pravda.

Je tomu tak odjakživa? Nikoli, po celou dobu ne. Jen asi po její polovinu. Posuďme, jak se Spojené státy a Wall Street dostaly do tak katastrofálního kouta. V roce 1945 všechno začalo dobře – pro Wall Street i Spojené státy. Bylo po válce. Po vyhrané válce. A Spojené státy byly jedinou průmyslovou mocností, jejíž továrny stály nedotčeny, nepostiženy válečným ničením. Všude jinde byla rozbitá města a v Evropě a Asii skutečný hlad.

Spojené státy měly dobré vyhlídky a skutečně se jim vedlo dobře, velmi dobře. Svou produkcí dokázaly překonat celý svět a sklidily odměnu. Uzavřely dohodu se Sovětským svazem – rétoricky jí říkáme Jalta, aby nebylo jaderných válek, které by mohly způsobit Spojeným státům skutečnou škodu. A doma se velcí výrobci dohodli s velkými odbory, aby nedocházelo k ničivým stávkám, jež by poškozovaly tak ziskovou výrobu. Na obzoru byly růžové časy a životní úroveň dramaticky stoupala. Ve skutečnosti byla poválečná léta růžovou dobou pro většinu světa. Byl to okamžik největšího růstu produkce, zisku, obyvatelstva, ale také všeobecného blahobytu v dějinách kapitalistické světoekonomiky. Francouzi tu dobu nazvali „třicet slavných let“.

Musí všechno dobré jednou skončit? Ano, přichází to v cyklech a obávám se, že tomu tak bylo po celých pět set let moderního světosystému. Když začne z hospodářského růstu těžit každý, míra zisku musí klesat. Zisky z výroby závisejí na relativní monopolizaci vedoucích oborů. Ale jestliže má ocelárny nebo automobilky (tehdejší vedoucí obory) příliš mnoho zemí, je příliš mnoho konkurence. A konkurence přes všechna nesmyslná hesla kapitalistům nesvědčí. Snižuje zisky.

Když dostanou zisky příliš velkou ránu, světosystém vstoupí do jednoho ze svých periodických období stagnace. To se stalo přibližně roku 1970. Pokud jste si toho už nevšimli, od té doby věci nevypadají růžově, opět přes všechna ta nesmyslná hesla. Co se děje v období celosvětové hospodářské stagnace? Továrny se začínají stěhovat ze svých dosavadních míst (jak je tomu ve Spojených státech, ale také Německu, Francii, Velké Británii a Japonsku) do jiných zemí (jako Jižní Korea, Indie, Brazílie a Tchaj-wan), kde hledají nižší výrobní náklady. Pro nové oblasti výroby oceli a automobilů to vypadá dobře, ale znamená to propouštění ve starých centrech výroby.

Útěk továren ale není celý příběh. Co učiní velcí kapitalisté, když chtějí dělat velké peníze v dobách nižších zisků z výroby? Začínají přesouvat své peníze z výrobních podniků do finančních. To znamená, že začínají spekulovat. A v dobách spekulace nezná chamtivost hranic. A tak máme rizikové obligace (junk bonds) a převzetí a rizikové hypotéky a „ochranné“ investiční fondy (hedge funds) a všechny ty podivné věci s podivnými jmény. Zdá se, že dokonce i Robert Rubin, jedna z opravdu velkých postav finančního světa, nedávno přiznal, že neví, co je to „liquidity put“.

Příběhem v pozadí počínaje 70. léty jsou dluhy, pořád větší a větší dluhy. Půjčují si korporace i jednotlivci, půjčují si státy. Všichni žijí nad své skutečné příjmy. A jestliže máte možnost půjčovat si (říká se tomu kredit), můžete žít jak se říká na vysoké noze. Dluhy ale mají malou nevýhodu. Očekává se, že je v určitém okamžiku splatíte. Pokud to neuděláte, přijde „krize ze zadluženosti“ nebo „bankrot“ nebo, pokud jste země s vlastní měnou, prudký pokles směnného kurzu.

Právě tomu říkáme bublina. Jestliže nafukujete balón příliš dlouho, v určitém okamžiku praskne, ať předtím vypadal jakkoli hezky. Teď právě praská. A všichni mají strach, ať jsou jak chtějí bohatí. Když bublina doopravdy praská, doopravdy to bolí. Věc je v tom, že je obvykle pro některé bolestivější než pro ostatní, i když trpí všichni.

V tomto okamžiku se může ukázat jako nejbolestivější pro Spojené státy jako zemi a pro jejich kapitalisty, ale především pro jejich obyčejné občany. Vypadá to, že Spojené státy utrácejí nikoli miliardy, ale bilióny dolarů na nějaké války na Středním východě, které prohrávají. A zdá se, že ani nejbohatší země světa nemá v pokladně bilióny dolarů. Takže si je půjčuje. A zdá se, že její kredit není v roce 2008 tak dobrý, jako byl roku 1945. Zdá se, že se dnes věřitelům nechce vyhazovat zbytečně peníze. Zdá se, že by Spojené státy mohly zbankrotovat jako Bear Stearns.

Skoupí Spojené státy Čína nebo Katar či Norsko, nebo všichni dohromady, jednu akcii za dva nebo dokonce za deset dolarů? Co se stane s těmi velmi drahými hračkami, které si Spojené státy pořád kupují, jako jsou vojenské základny ve stovce zemí, a s těmi letadly a loděmi a senzačními bouchačkami, které si neustále objednávají, aby nahradily včerejší hračky? Kdo nasytí lidi žijící v chudobě?

Přijďte v příštím desetiletí a dejte mi vědět.

Zdroj ve všech jazycích: FERNAND BRAUDEL CENTER
Binghamton University, USA
© Immanuel Wallerstein 2007

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.

                 
Obsah vydání       3. 4. 2008
3. 4. 2008 Finanční krize Západu a svět
3. 4. 2008 Immanuel Wallerstein: "Wall Street je opravdu založen na chamtivosti" Immanuel  Wallerstein
3. 4. 2008 Balistická hloupost Jiřího Paroubka Štěpán  Kotrba
3. 4. 2008 Ponižující slouhovství české vlády
3. 4. 2008 Šikovná šaškárna šarmantního šlechtice aneb Nilnisi rectum Štěpán  Kotrba
3. 4. 2008 Firma propuštěného radarového lobbisty Klvani sponzoruje filmový festival Febiofest Štěpán  Kotrba
3. 4. 2008 Na jedné lodi: ateistická interpretace mýtu o babylónské věži František  Marčík
3. 4. 2008 Parlament: zahraničním výborem otřásalo Kosovo Andrea  Cerqueirová
3. 4. 2008 Audit? Nejen s křížkem po funuse! Miloš  Dokulil
3. 4. 2008 Bohdan Sláma: "Buďme na sebe hodní, nic jiného nemáme" Jan  Čulík
3. 4. 2008 Když vidím ty stále zacpanější pražské ulice, plné dusivého smradu Jan  Čulík
3. 4. 2008 Rozvojové země drasticky omezují vývoz potravin
3. 4. 2008 Michael  Marčák
3. 4. 2008 ■ ■ ■ Hana  Tomšů
3. 4. 2008 Vládě se nelíbí svěrací kazajky Ivan  David
3. 4. 2008 Proč omezovat omezující prostředky ve zdravotnictví a proč Britské listy dávají prostor pro vytváření virtuální reality? David  Zahumenský
3. 4. 2008 Ještě lebku a zkřížené hnáty Boris  Valníček
3. 4. 2008 Brácha velkýho bráchy už tu je
3. 4. 2008 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 31. března 2008
3. 4. 2008 Islámský přístup ke světu je civilizačně katastrofální
3. 4. 2008 Kde to autor sebral?
3. 4. 2008 Isaac Newton Boha potřeboval
2. 4. 2008 Politické školení mužstva a pánbu v troubě Karel  Dolejší
2. 4. 2008 Klvaňa: Jaký pán, takový kmán Jan  Neoral
1. 4. 2008 Bývali Čechové... Egon T. Lánský
2. 4. 2008 Britské listy by měly vědět, na co mají Martin  Škabraha
2. 4. 2008 Chovejte se jako vláda suverénního státu
2. 4. 2008 Hromadná sebevražda novinářské individuality Ivo  Šebestík
21. 3. 2008 Hospodaření OSBL za únor 2008

Globalizace RSS 2.0      Historie >
3. 4. 2008 Immanuel Wallerstein: "Wall Street je opravdu založen na chamtivosti" Immanuel  Wallerstein
14. 10. 2007 Čulíkova potřeba poučovat, aneb globální politikum paniky Štěpán  Kotrba
10. 8. 2007 Jak důležitá je pro ČR ochrana práv k duševnímu vlastnictví? Ludmila  Štěrbová
9. 8. 2007 Čína hospodářsky hrozí Spojeným státům   
6. 8. 2007 Zjednodušená víza do USA - kdo o ně stojí? Štěpán  Kotrba
2. 8. 2007 Základna USA a výpověď smlouvy o důvěře Ruskem Miroslav  Polreich
24. 2. 2007 Putin: "Systém vztahů, to je jako matematika - nemá osobnostní rozměr" Vladimír Vladimirovič Putin
17. 1. 2007 Rusko a globalizace Georgij  Veljaminov
16. 1. 2007 Vějička evropské lidskoprávní politiky a vějička boje proti terorismu Štěpán  Kotrba
12. 12. 2006 Paradigma o civilizaci jako velkém rozcestí Josef  Skála
6. 12. 2006 Základem světové bezpečnosti nemohou být jaderné ponorky ani střely Štěpán  Kotrba
27. 11. 2006 Multipolarizace zahraniční politiky pokračuje Miroslav  Polreich
25. 11. 2006 Ti mrda, ne? Štěpán  Kotrba
22. 11. 2006 Veselé globálne Vianoce Radovan  Geist
14. 11. 2006 Nastává smrt demokracie? Michal  Černík

Immanuel Wallerstein: Commentaries RSS 2.0      Historie >
3. 4. 2008 Immanuel Wallerstein: "Wall Street je opravdu založen na chamtivosti" Immanuel  Wallerstein
21. 3. 2008 Immanuel Wallerstein: Když Henry Kissinger vyjádří názor Immanuel  Wallerstein
18. 2. 2008 Immanuel Wallerstein: Odejít: nejméně špatná varianta Immanuel  Wallerstein
2. 2. 2008 Immanuel Wallerstein: 2008: konec neoliberální globalizace Immanuel  Wallerstein
24. 1. 2008 Immanuel Wallerstein: Keňa: stabilní demokracie nebo rozpad? Immanuel  Wallerstein
4. 1. 2008 Immanuel Wallerstein: Čeho dosáhli zapatisté? Immanuel  Wallerstein
19. 12. 2007 Immanuel Wallerstein: Velký obrat? Zpráva NIE o Íránu Immanuel  Wallerstein
17. 12. 2007 Immanuel Wallerstein: Čo chce Putin Immanuel  Wallerstein
7. 12. 2007 Immanuel Wallerstein: Falešné alternativy neboli mediální pasti Immanuel  Wallerstein
20. 11. 2007 Immanuel Wallerstein: Japonsko, Spojené státy a světoekonomika Immanuel  Wallerstein
19. 11. 2007 Immanuel Wallerstein: Poslední výzva pro řešení se dvěma státy? Immanuel  Wallerstein
17. 11. 2007 Immanuel Wallerstein: Co chce Putin? Immanuel  Wallerstein
5. 10. 2007 Immanuel Wallerstein: Irák a volby v USA Immanuel  Wallerstein
19. 9. 2007 Immanuel Wallerstein: Je na programu útok na Írán? Immanuel  Wallerstein
10. 9. 2007 Immanuel Wallerstein: Vítězové a poražení v Palestině Immanuel  Wallerstein