Pouhé propojení jednotlivých údajů předpokládá zrušení závazku mlčenlivosti! Vyvstává otázka, kdo bude spravovat obrovskou novou databázi, která musí shromažďovat údaje více jak po dobu 50 let! Databázi, která musí být každodenně k dispozici pro výpočet např. nemocenských dávek, pro výpočty důchodů aj. Jen sjednocení těchto registrů je superdrahý »špás«. A počítat s platností tohoto systému od 1. 1. 2010 je zcela mimo realitu. Stačí jen vzpomenout problémy při zavádění kmenové evidence na ČSSZ či při zavádění nového systému sociálních dávek a služeb na MPSV.

Jestliže je dnes vláda odhodlána předat správu spotřebních daní a výběr pokut z celních úřadů na finanční úřady, mám dojem, že případná úspora pracovních míst povede jen ke zvýšení šedé ekonomiky a nižším příjmům do státní pokladny. Zjednodušení je sice na místě, ale nikoli za každou cenu. Ministerstvo financí může začít u toho, že jednotlivé daně občané nebudou muset poukazovat na různé účty, neboť se často pletou. Už úspěšné vyřešení takovéhoto problému v kompetenci jednoho ministerstva si zaslouží větší zamyšlení a pozornost.

Nový navrhovaný systém hrozí znepřehledněním i ztrátou či zpomalením toku informací. De facto se systém vrací před r. 1993 a je jen otázkou, zda není předpokladem pro zavedení rovného důchodu a převedení nemocenského pojištění pod správu a dozor zdravotních pojišťoven, zda se nepřipravuje změna z pojistného na zabezpečovací systém státu, a to na nejnižší úrovni. A ekvivalentní pojistné pak bude jen ve správě privátních společností.

Rozumím tomu, že fungující ČSSZ, která spravuje přes 300 mld. Kč ročně za necelé 2 procenta nákladů, je někomu, kdo si chce odkrojit podíl pro sebe, nepohodlná. Obdobně, jako u správy úrazového pojištění, kde jsou problémy s včasnou a úplnou informací zaměstnavatelů o počtech svých zaměstnanců a tím o jejich pojištění u Kooperativy či České pojišťovny, lze předpokládat i složité získávání dat pro správce nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění po avizovaných změnách.

V případě přeměny dnes tzv. superhrubé mzdy na novou mzdu hrubou a nové povinnosti zaměstnance odvádět z této nové hrubé mzdy veškeré odvody - superdaň (dnes zaměstnavatel + zaměstnanec) vyvstává závažný problém. Zmizí trestní odpovědnost zaměstnavatele za neodvedené pojistné a připadne tato na zaměstnance, který neodvedené peníze neobdrží? A kdo bude hradit náklady na finanční transakce mezi státními institucemi či bankami? Zaměstnanec nebo stát? Dnes je jediný důchodový systém zatížen náklady na administraci, které snižují vybranou částku na důchodové pojištění, a důchodci si rovněž hradí náklady na doručení svých důchodů domů.

Další neznámou je, jak bude probíhat kontrola. Finanční úřady provádějí kontrolu právnických osob každé tři roky (v Praze ještě pomaleji) a na fyzické osoby jim už nezbývá sil. ČSSZ provádí kontrolu zaměstnavatelů každé dva roky. U nově vzniklých již po roce a při přeměně nebo zániku firmy ihned. Hlášení dostává měsíčně. Proto je tak úspěšná ve výběru kolem 100 procent. Chceme se snad vrátit do 90. let, kdy se nám nakumulovalo přes 60 mld. Kč téměř nedobytných pohledávek za nezaplacené pojistné?

A kdo vlastně bude vymáhat dlužné částky a jak se bude dělit jen částečně vybraný odvod? Kdo bude mít přednost? Daň či některé pojistné? Kdo bude řešit výběr, dovýběr a vyrovnání? A kdo bude provádět metodickou pomoc pro občany – klienty, když nikdo za přepážkou či na telefonu nebude schopen pojmout celou daňovou a pojistnou legislativu? Průzkumy dnes ukazují, že si v této oblasti nejlépe vedou OSSZ a nejhůře FÚ. Totéž se týká kontrolního systému. Už sloučení kontroly nemocenského s důchodovým pojištěním přineslo odborné problémy. Natož vše rozšířit ještě o daně a zdravotní pojištění. Zase by muselo vyjet více kontrolorů.

Velký počet nejasností vyvolává řadu otázek. Je možné, aby ministrem avizovaný systém fungoval, a to již od 1. 1. 2010? Kolik to vše bude stát na vstupu? Již jednou poslanci vyhodili ze státního rozpočtu četné milióny za technickou i personální přípravu nemocenského pojištění, kterou nová vláda zastavila. Ušetří se vůbec nějaká pracovní místa? Kdo pomůže občanům s problémy, které změny přinesou? KSČM je pro efektivnější státní správu a její zjednodušení pro klienty. Je také pro omezení byrokracie a úspory ve státním rozpočtu. Avšak urychlených a málo uvážených projektů a změn jsme měli možnost zažít dost.

Proto varujeme před zrušením toho, co funguje, a zavedením toho, co nemá ani podporu řady odborníků! Nebylo by to sice poprvé, ale dopady by byly značné. Lidem to komfort neposkytne a úředníky neušetříme. Špatné poučení můžeme nalézt například v Maďarsku.

Autor je odborný mluvčí pro sociální politiku a místopředseda sboru odborných mluvčích KSČM pro sociální strategii, místopředseda parlamentního výboru pro sociální politiku.