V mimořádném pořadu televize BBC o kontroverzi mezi BBC a britskou vládou ohledně oficiální britské vládní zprávy o Iráku a o smrti zbrojního experta dr. Davida Kellyho vstane ve středu večer dr. Kelly z mrtvých: BBC se rozhodla odvysílat dosud nepoužitý rozhovor s ním. V něm dr. Kelly na otázku, zda se domnívá, že irácké zbraně hromadného ničení zosobňují bezprostřední hrozbu, odpovídá: "Ano. I kdyby nebyly naplněny a použity dnes, existuje možnost je naplnit a použít jich během několika dnů a týdnů."

Investigativní reportér pořadu BBC Panorama John Ware vytvořil mimořádný pořad, o němž se očekává, že znovu obnoví kontroverzi ohledně střetu mezi BBC a britskou vládou. Podle zpráv bude pořad Panorama obsahovat ostrou kritiku televize BBC v celé této záležitosti. Televize BBC dala tvůrcům mimořádné množství redakční volnosti. Podle předběžných zpráv bude film obsahovat údaje o nepořádných redakčních procedurách uvnitř BBC, bude se zabývat tím, že BBC neodstranila rozpory v připravovaných reportážích Andrewa Gilligana. Pořad bude kritizovat i generálního ředitele BBC Grega Dyka, který včas nereagoval, protože si neuvědomil, že vzniká krize.

O pořadu budeme v BL informovat zítra.

Zdá se, že britský premiér Tony Blair prohrává v boji o podporu veřejného mínění ve dvou klíčových otázkách: ohledně okolností smrti vládního poradce dr. Davida Kellyho a ohledně kontroverzního plánu povolit zvýšení univerzitního školného.

Z průzkumu veřejného mínění, provedeného pro deník Guardian, vyplývá, že 48 procent Britů si myslí, že Blair lhal, když tvrdil, že neschválil prozrazení jméno zbrojního poradce dr. Kellyho sdělovacím prostředkům. Téměř dvě třetiny všech voličů, včetně 42 procent voličů Labouristické strany, je přesvědčeno, že by Blair měl odstoupit, pokud zpráva lorda Huttona o smrti dr. Kellyho dospěje k závěru, že Blair lhal ohledně okolností kolem prozrazení Kellyho jména médiím.

Z průzkumu veřejného mínění také vyplývá, že se britské vládě dosud nedaří přesvědčit veřejnost, aby souhlasila s radikálním zvýšením univerzitního školného až na 3000 liber ročně. V pondělí večer se v té věci Blair účastnil televizní debaty, jejíž podrobnosti přineseme v zítřejším vydání BL.

Příští týden bude pro Blaira zvlášť kritický: jednak bude zveřejněna zpráva lorda Huttona a jednak se bude v parlamentě hlasovat o univerzitním školném. Blair má nyní v Británii osobní hodnocení od voličů -15: 54 procent voličů je nespokojeno s tím, jak vládne, 39 procent voličů je s jeho prací spokojeno.

Po havárii serveru obdržely v období od 5.1. do 19. 1. 2004 Britské listy doposud 96.690,15 Kč od čtenářů na to, aby si mohly pořídit nový server, informuje tajemnice Občanského sdružení Britské listy Markéta Sulovská. Těm čtenářům, kteří přispěli, mnohokrát děkujeme a doufáme, že tímto podpora ostatních neskončila. Nejsme totiž list, který by byl financován z dotací státu či grantů nadací, a nejsme ani financováni z reklamy. Možná je to šílené, ale spoléháme se na vás... Přesto se snažíme přinášet informace pro 5 - 7000 čtenářů každý všední den. Daří se nám to už od roku 1996.

Globální podnikatelé musejí ztrojnásobit své nynější úsilí, mají-li být kdy splněny široce schválené rozvojové cíle. To je závěr nezávislé analýzy, kterou si objednalo Světové hospodářské fórum v Davosu. Je to první pokus o zhodnocení toho, jak plní světová podnikatelská komunita cíle, obsažení v Deklaraci tisíciletí.

To je deklarace, kterou podepsalo v roce 2000 všech 189 členských států OSN. Podpořily všeobecné cíle, jako že je nutno zlepšovat zdravotnictví, školství, bezpečnost a lidská práva, avšak kdyby si mělo možnost tuto analýzu přečíst 104 milionů dětí, které na světě nemají možnost chodit do školy, byli by dost zdeprimovány.

Tisková zpráva České televize

Generální ředitel České televize Jiří Janeček se dnes sešel s tvůrci pořadu Klekánice a zástupci ostravského studia ČT. Informoval je o záměru zaslat dopis představitelům akciové společnosti Sazka v souvislosti se zpravodajskými a publicistickými reportážemi z let 2000 a 2001. Reportáže byly věnovány obsáhlé problematice hospodaření a.s. Sazka a informovaly také o obvinění vztahujícím se k transakci s akciemi České spořitelny. Později v roce 2002 státní zástupkyně tuto věc zhodnotila jinak a trestní stíhání jako nedůvodné zastavila.

Kým posledné predvianočné dni utlmili zákonodarcovia v Európe i Spojených štátoch svoju činnosť na nevyhnutné minimum, ich kolegovia v Pekingu usilovne cibrili pripravované znenie ďalšej novelizácie čínskej ústavy. Nepôjde o nijaké maličkosti. Ochranu najvyššieho zákona krajiny má okrem iného dostať aj súkromné vlastníctvo pôdy. Tieto i ďalšie závažné zmeny demontujúce revolučný socialistický charakter ústavy zvažovali 22. decembra v rozprave členovia Stáleho výboru čínskeho parlamentu. Celočínske zhromaždenie ľudových zástupcov, ako znie plný názov čínskeho zákonodarného zboru, má zasadať v marci a očakáva sa, že pripravované úpravy schváli.

Sedí vrana na konári a v zobáku drží syr.

Beží okolo líška a pýta sa jej:

- Vrana, pôjdeš na referendum?

- Nie! - odpovie vrana.

Syr jej vypadol, líška ho uchmatla, odbehla a vrana ďalej sedí a dumá:

- ... keby som bola odpovedala Áno, zmenilo by sa niečo...?

(Lidový cynismus z internetu.)

Rád bych poznamenal k článku "Informačná spoločnost - globálna výzva v novom miléniu" ZDE, že potvrzuje motto vašich stránek o tom, že se věnujete tématům, o kterých se v Česku příliš nepíše či nemluví. Chtěl bych upozornit, že na českých stránkách OSN je k informačnímu summitu řada materiálů ZDE, upozorňuje Michal Broza z Informačního centra OSN v Praze, www.osn.cz.

Autor by měl pochopit, že neexistuje žádná Evropa (ani EU), o které píše. Proto také nemohou existovat její zájmy v protikladu k zájmům USA. Jsou tu pouze zájmy Francie, Německa atd. Například Francie a Německo měly zájem na tom, aby se režim Sadáma Husseina udržel, protože si od toho cosi slibovaly. Naopak USA chtěly, aby Saddám padl, neb si od toho též něco slibovaly. To "něco" a "cosi" mohu (pracovně) označit u Francie a Německa jako mix hospodářských a politických zájmů a na straně USA bych k nim přiřadil ještě zájmy bezpečnostní. A můžeme též diskutovat o zájmech planetárních (geopolitických). Je otázka, kdy se zájmy ČR (a ostatních) spíše kryjí se zajmy Francie či Německa a nebo USA. Nebo planety.

Logická snaha "velkých" evropských států je tedy "stmelit" Evropu "dohromady", aby pak za ni "mluvili jedním hlasem". Tím by se samozřejmě předešlo tomu, že některý z menších států "promešká příležitost, kdy je nejlépe mlčet". To zajisté poněkud připomíná spíše vztah koloniální než kolegiální. A proto i toto je třeba zahrnout do úvah o NAŠICH a evropských zájmech. S ohledem na to co jsem zde uvedl mi připadá úvaha autora poněkud zjednodušená, míní Karel Rydlo.

Česká biskupská konference se "důrazně ohrazuje " proti tvrzení Britských listů, že projev papeže k Světovému dni míru 2004 byl vydán "pouze pro vnitřní potřebu" ČBK. Úsměvná reakce tiskového mluvčího Hermana však dodává, že je "na všech publikacích vydaných sekretariátem ČBK, vytištěno upozornění 'Pro vnitřní potřebu'" a totéž upozornění bylo uvedeno i na zmíněném papežově projevu.

Nedávno jsem poslouchal na Českém rozhlase 6 zajímavý komentář zjevně dost pravicového redaktora -- o situaci na francouzské levici. Nesmírně zajímavé. Jospinova socialistická strana byla donedávna u moci a pěkně poblairovsku dělala v podstatě liberální, pravicovou politiku. Ale členstvo strany a voličstvo rozhodlo jinak. Podpořilo levicové frakce, Revoluční komunistickou ligu založenou kdysi Alainem Krivinem a Dělnický boj.

Zdá sa, že otázka "akého ste vierovyznania?" pre veriaceho človeka nie je problematická. Väčšina ľudí na ňu odpovie jednoznačným spôsobom: som kresťan, budhista, mormon, moslim... Vierovyznanie a náboženské rozdiely sa pritom definujú podľa doktríny, zodpovedajúcej tomu alebo inému posvätnému textu. Ale jednota veriacich je len zdanlivá. Nech je náboženská doktrína akokoľvek presná a vyčerpávajúca, teologicky nekorektné názory sa vždy nájdu: sväté písma sa totiž dajú interpretovať najrozličnejším spôsobom.

Írske predsedníctvo má pred sebou politicky citlivú otázku - sprostredkovať výber nástupcu Romana Prodiho na čele Európskej komisie. 64-ročný profesor ekonómie z Bologne sa po uplynutí svojho päťročného mandátu na jeseň tohto roku vráti s najväčšou pravdepodobnosťou do domácej politiky, aby sa postavil proti vláde Silvia Berlusconiho v čele opozičného bloku strán ľavého stredu. Podľa správ svoj záujem o post už diskrétne naznačilo niekoľko bývalých a súčasných premiérov členských krajín únie.

Egypťané vnímají izraelské pokusy o nalezení alternativ k Suezskému průplavu jako hrozbu.

Tak vidí vztahy Egypta a Izraele komentátor listu Arab view Hassan Tahsin.

U Mezinárodního soudního dvora v Haagu se má tento týden začít projednávat kauza izraelské "železné opony", na základě rezoluce VS OSN, pro kterou hlasovalo 90 států při 74 abstencích a 8 hlasech proti.

Rok 2004 sa už niekoľko dní hlási o slovo. Tí, ktorí brali svoje predsavzatia zo Silvestra 2002 vážne, už pravdepodobne majú bilanciu uplynulého roka za sebou. A nielen oni. Veď záver roka doslova zvádza k rekapitulácii toho, čo sa udialo, a k vyslovovaniu (i odvážnych) prognóz či prehľadov očakávaných udalostí. Rovnako ako mnohí politici a štátnici aj pápež Ján Pavol II. využil prelom rokov na svoje tradičné novoročné posolstvo, v ktorom vyzval na vybudovanie "nového medzinárodného poriadku", ktorý by svetu zaistil koniec konfliktov a udržanie mieru. Redakcia týždenníka SLOVO pripravila anketu, v ktorej sa pýta na hodnotenie uplynulého roka, na splnené či nesplnené očakávania na jednej strane a na očakávania do roka 2004 na druhej strane -- to všetko na pozadí súčasného politicko-spoločenského diania na Slovensku. Oslovený široký okruh osobností z kultúrneho, spoločenského a politického života vo svojich odpovediach potvrdil, že rok 2003, ktorý definitívne odplával do dejín, bol bohatý na udalosti. Zdá sa však, že zlých správ bolo viac než dobrých.

1. Ak by ste mohli z uplynulého roka (2003) "odstrániť" jednu udalosť, ktorá by to bola? A naopak, čo sa nestalo, ale podľa vás sa stať malo?
2. Predstavte si, že máte možnosť "vložiť" do slovenskej politickej scény nejakú osobnosť zo zahraničia alebo minulosti, ktorá nám tu a práve teraz chýba. Kto by to bol a prečo?
3. Čo by sa muselo v roku 2004 stať v slovenskej politike, aby ste ho označili za úspešný?

Organizácia Worldwatch Institute vydala nedávno správu o stave spotreby na svete. Podľa nej sa svet pomaly prejedá k veľkým problémom. Na svete sa dnes produkuje oveľa viac konzumných tovarov ako kedykoľvek predtým. Prispieva k tomu rast spotreby bohatšej časti ľudstva, no zároveň rozširovanie "globálnej triedy" konzumentov. V súčasnosti k nej patrí asi štvrtina ľudstva -- 1,7 miliardy. Od roku 1960 do roku 2000 sa hodnota osobnej spotreby, peňazí minutých domácnosťami na tovary a služby, zvýšila štvornásobne, na 20 biliónov dolárov.

Britský bulvární deník The Sun včera věnoval svou titulní stránku, stranu 4 a 5 a redakční komentář na str. 11 speciální investigaci svého reportéra z Kežmaroku na Slovensku, který předvídá, že po vstupu zemí ze středovýchodní Evropy zaplaví Britání "statisíce Romů, kteří tam žijí v chudobě a v útlaku".

Mezinárodní organizace, o které se v Čechách mnoho neví - Fabiánská společnost, vydala na sklonku roku 2003 ve spolupráci s rozvojovou agenturou Oxfam analytickou publikaci, vyvolanou nedávnými komentáři Davida Blunketta nad britskou imigrační politikou. Fabiánská organizace spoluurčuje britskou politiku už od samého vzniku Labour Party - v současnosti podporuje Tony Blaira a jeho koncept "new labour".

Čtyři z deseti Britů si nepřejí mít člověka z Asie či z Afriky za souseda. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla organizace MORI pro britský časopis Prospect. Průzkum také zjistil, že jsou Britové silně znepokojeni "nebezpečím přistěhovalectví" a mají o něm přehnané, neinformované představy. Například si myslí, že v Británii žije 23 procent přistěhovalců první generace. Ve skutečnosti jich tam žije 6 procent.

...Česká republika patří k zemím, kde je příjmová diferenciace podle vzdělání výrazná. Máme z toho dělat nějaké závěry o tom, jak těžké je u nás dostat se na školu, která míří až k univerzitnímu vzdělání? Máme se ptát, která skupina obyvatel u nás vlastně zařizuje, aby bylo gymnaziálních studentů tak málo? Mohli bychom se ptát, kdo bude vydělávat na podporu v nezaměstnanosti pro ty, kteří "zkejsli" v špatně vedené základní škole? ...

... Z hlediska národního hospodářství by bylo asi vhodné, kdyby se dlouhého a vysokého vzdělání dostalo co největšímu počtu lidí. Z hlediska těch, kteří už teplé místečko mají, by to ovšem znamenalo konkurenci a nutnost více se snažit. Ale možná jde o to, abychom měli dost domácích "manuálů" a nemuseli sem pouštět na otrocké práce ubohé Ukrajince?...

... Naši politici a političky se mohou vesele handrkovat o státní rozpočet -- ale pokud nebude v národě dost vzdělaných lidí, kteří ten HDP vytvoří, nebude brzy dost peněz ani na úplatky, nebude čím platit výhody slibované při lobování zájmových skupin. Možná teprve pak se chytnou za nos ti, kteří rozhodují o vývoji školství?

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2003 na jejich provoz celkovou částkou 7274 Kč 20 osob. Příspěvky tří čtenářů ze zahraničí prostřednictvím konta www.paypal.com dosáhly kromě toho částky 282.61 amerických dolarů.

Dokončili jsme placení finanční firmě za vypracování účetních zpráv za léta 2001 a 2002, nyní částečně hradíme výrobu knihy Jak Češi bojují.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.