Migrace se stala v poslední době ústřední otázkou tradiční politické debaty v Británii i v Evropě. Zčásti je tato prominentnost výsledkem domácích politických faktorů. Ale je také výsledkem skutečného vzrůstu globální migrace, obzvláště při masivním zvýšení množství osob, požadujících azyl tak před pěti lety. Přes veřejný profil debaty o migraci, staly se otázky pohybu obyvatel po kontinentě zmatené a mytologizované. Zpráva se snaží ozřejmit důvody pohybu obyvatel z jiných zemí a posunout veřejnou diskuzi tím, že umožní dát nakonec vyzrálou, životaschopnou a správnou politická odpověď.

Nedávné údaje ukazují na stoupající tendenci v mezinárodní migraci, včetně zvýšeně různorodosti. Celkové množství lidí, kteří žijí v jiné zemi, než v které se narodili, bylo 175 miliónů v roce 2000, oproti 105 miliónů v 1985. Většina z tohoto navýšení se vyskytovala v severní Americe a Evropě. 16 miliónů uprchlíků v roce 2000 tvoří jen 9 procent globální migrace; nejvíce je jich v rozvojových zemích, pouze 3 milióny v zemích vyspělých . Na rozdíl od jiných způsobů stěhování, trend v globální migraci v minulých 10 letech byl klesající . Naopak, růst v nedokumentované, ilegální migraci byl zvláště silný v posledních letech, odrážel zvýšenou krutost režimů, odkud lidé prchali. Stále rostoucí skupinou migrantů jsou ženy.

Cílem britské imigrační politiky musí být podle autorů dosažení životaschopného a správného systému řízeného stěhování, který maximalizuje výhody pro vyspělé i rozvojové země stejně, jako pro samotné migranty. K tomuto závěru, který autoři nabízí EU a britské vládě, by mělo přispět přeformátování jejich migrační politiky , integrace sociálního a ekonomického rozvoje v mateřskýc hzemích migrantů s usnadněním vstupu a integrací v hostitelských společnostech. Navíc autoři dali pro britskou vládu specifická doporučení pro řešení problémů tak chudých zemí, jako je Albánie.

• Británie by se měla držet politiky řízení ekonomické migrace nekvalifikovaných pracovníků, kteří vytvářejí legální cestu vstupu pro další minimálně gramotné ekonomické migranty.
• Kritéria vstupu by měla být dost pružná, dovolující migrantům přizpůsobit se trhu práce a sociálním podmínkám v Británii, a umožňující realizaci jejich stěhování .
• Britská vláda by měla poskytovat pracovní příležitost i pro neodborné sezónní pracovníky s možností začlenit je tak po uplynutí rozumného období plně do britského života .
• Britská vláda by měla zajistit úplnou podporu a systém vzdělání pro migranty při příjezdu do Spojeného království, snažit se o vzdělávání migrantů o britském trhu práce, zákonech, pracovně právních púředpisch, závazcích plynoucích ze zaměstnaneckého poměru. Měla by radit a podporovat migranty v nalézání zaměstnání, v otázce zpřístupnění sociálních a zdravotních služeb, podat imigrantům informace o kultuře a zvyklostech v Británii, a vyučovat je angličtinu.
• Britská vláda by měla začít řešit problém nepravidelných či sezónních pracovníků bez právního postavení, přebývajících v Británii tím, že legalizuje jejich postavení a dá jim pracovní povolení na jeden rok.
• Státní orgány, zabývající se bojem s neoficiální ekonomikou by měly dát větší důraz na kontrolu zaměstnavatelů, kteří využívají sezónní pracovníky, spíše než na sezónní pracovníky samotné.
• Britská vláda by měla stvrdit Úmluvu OSN o právech sezónních pracovníků a jejich rodinách.
• Je extrémně důležité, že EU , Británie a vlády mateřských zemí imigrantů začínají konzultovat situaci se sezónními pracovníky a organizacemi, které je zastupují. Důležité je, že hlasy sezónních pracovníků a jejich rodin mohou být slyšeny v diskuzích okolo vývoje imigrační politiky.
• Evropská unie by měla přehodnocovat a měnit své strategie vůči jednotlivým zemím, aby to odráželo jejich rozvojové potřeby.
• EU by měl podporovat vlády mateřských zemí imigrantů v rozvoji legislativy a splnění podmínek rozvojových programů, které by pak pomohly k přístupu k úvěrům a ke startu nových podniků v těchto zemích.
• Mezinárodní dárcovské organizace a země poskytující rozvojovou pomoc by ji měly směrovat do nejzaostalejších oblastí .

komentář v Guardianu - v angličtině ZDE