Nejvýznamnější šiitský duchovní v Iráku, velký ajatolláh Ali al-Sistani, hrozí, že zvýší nátlak na Spojené státy prostřednictvím protestů a stávek, pokud nebude předána moc irácké správě prostřednictvím všeobecných voleb.

Hojat Al-Islam Ali Abdulhakim Alsafi konstatoval v dopise Georgi Bushovi a Tonymu Blairovi, že má politický plán na předání moci Iráčanům víc společného s americkými volbami než s iráckými zájmy. Varoval, že to bude mít vážné následky, pokud bude Amerika ignorovat irácké požadavky.

Příběh o povolání Izaiáše za proroka, který jsme četli, máme přesně datovaný: odehrává se v Jeruzalémě roku 740 před Kristem v roce, kdy zemřel judský král Uziáš. Je to doba pohnutých dějin Předního Orientu, doba přeskupování sil zejména mezi Asýrií a Babylonem, velmocemi tehdejšího světa, doba, která hrozila malým státům, jako bylo Judsko a severní Izrael, že budou semlety jako zrnka obilí v událostech velké, "světové" politiky. Všichni židé se toho báli, všichni však současně spoléhali na to, že je ochrání jejich Bůh, Hospodin - zejména spoléhali na zachraňující moc chrámové bohoslužby. Těšili se, že Hospodin díky bohatým obětem v chrámě odsoudí všechny jejich nepřátele a potrestá je.

Náš text však říká, že na rozdíl od obecných lidských představ, že za všechno mohou ti druzí, má soud začít od domu Božího (1Pt 4,17). Jinými slovy si nejprve Židé mají udělat pořádek doma.

Od jara minulého roku provází službu ADSL větší či menší technické problémy. I proto uživatelé také prostřednictvím našeho sdružení podali již několik stížností především na kvalitu této služby adresovaných ČTÚ, ÚOHS i ministru Mlynářovi. Kromě jediné se však státním úředníkům podařilo vždy stížnost nějak "vyřešit", bohužel ne zrovna ke spokojenosti zákazníků. Pouze otevřený dopis ministru Mlynářovi a masová nespokojenost uživatelů při prvním spuštění agregace přinutily Telecom ustoupit a agregaci dočasně pozastavit.

Na poslední stížnosti na kvalitu ADSL adresované ČTÚ a ÚOHS jsme už sice obdrželi v zákonné lhůtě odpovědi, bohužel skutečného řešení problému (důsledky agregace a dodnes nevyřešený spor o propojení) se asi jen tak brzy nedočkáme. Před několika dny však uživatelům svitla naděje, když se jednoho jejich problému ujala advokátní kancelář Haládik & partneři a hodlá celý spor dotáhnout do vítězného konce.

Především bych chtěl ujistit, že Datart po bývalých zákaznících řetězce Electrocity nebude při reklamačním řízení vyžadovat žádné dokumenty nad rámec zákonné úpravy. V tomto případě vznikla celá věc tím, že v tiskové zprávě o pomoci zákazníkům Electrocity, která vznikala v hodinách po oznámení konce tohoto řetězce, jsme zaměnili slovo "nebo" za "a" (správné znění TZ přikládám). Uznávám, naše chyba, ale překvapuje mne, že jste si tuto informací neověřil přímo u zdroje, tedy společnosti Datart, potažmo u mne.

Otevřeně rasistické výroky v dopisech dvou čtenářek publikujeme raději anonymně, abychom jim nedělali veřejně ostudu. - Ano, mají pravdu: Byl jsem včera v Glasgowě ve své místní pobočce Bank of Scotland. Obsluhoval mě perfektně zdvořilý, zcela profesionální a vzorně oblečený bankéř s kultivovaným anglickým přízvukem. Teprve při odchodu z banky jsem si povšiml na potvrzení v rubrice Jméno pracovníka, který Vás obsluhoval: počítačem vytištěné jméno Alam Islam. Lituji, že jsem jeho barvě pleti nevěnoval dostatečnou pozornost a že jsem se dostatečně nepohoršil...:) Na levé ruce měl bankéř snubní prsten. Jistě jsem se ho měl zeptat, zda si také dovezl manželku z Pákistánu... A stěžovat si u ředitele pobočky, že banka už není dostatečně bělošská... :) (JČ)

Reakce na tento a tento článek.

75 procent televizních diváků prý souhlasilo s moderátorem Robertem Kilroy-Silkem, který napsal v novinách, že "Arabům nevděčíme za nic. Co kromě ropy, kterou objevil, těží a platí Západ, kdy Arabové vytvořili? Jsou to sebevražední atentátníci, amputují lidem končetiny a utlačují ženy."

V době, kdy toto vyšlo 4. ledna v listě Sunday Express, se Kilroy-Silk opaloval na španělských plážích. Mohl se ve Španělsku podívat do Granady v provincii Andalucia a navštívit tam snad nejkrásnější architekturu v Evropě. Je to arabská architektura, kterou naplánovali, postavili a nádherně vyzdobili ti podřadní Arabové, píše v listě Guardian Derek Brown, který v arabském světě žil několik let jako novinář:

V rychlé a veřejné výměně zpráv, izraelský prezident Moshe Katzav pozval syrského prezidenta Bashar Al-Assada do Izraele - a Assad pozvání odmítl . Katzavovo pozvání přišlo uprostřed sílící debaty mezi izraelskými vládními představiteli o tom, jak reagovat na nedávná mírová gesta z Damašku. Syrští vůdcové od prosince opakovaně tvrdili, že jsou připraveni pokračovat v jednáních s Izraelem tam, kde rozhovory skončily v roce 2000 - u požadavku na návrat téměř veškerého území Golanských výšin, anektovaných Izraelem za války v roce 1967.

Izraelské bezpečnostní zdroje jsou znepokojeny z Mordechaje Vanunu, kterému je nyní 49 let a má být propuštěn z vězení 21. dubna. Mohl by totiž prozradit další informace z utajovaného izraelského jaderného zbrojního programu. Dřívější jaderný technik v atomovém výzkumném reaktoru Dimona pracoval 9 let na výrobě plutonia pro nuklearní hlavice. Byl odsouzen na 18 let vězení poté, co v říjnu 1986 dal britským novinám Sunday Times informace o reaktoru, doprovázené šedesáti snímky.

Tisícistránková zpráva lorda Huttona o okolnostech smrti vládního poradce dr. Davida Kellyho bude v Británii zveřejněna ve středu 28. ledna. Potvrdilo to ve čtvrtek britské ministerstvo ústavních záležitostí - bude to den poté, co bude muset premiér Tony Blair čelit poslaneckým rebelům ze své strany při hlasování o tom, zda povolit výrazné zvýšení univerzitního školného.

Ubohý George Bush. Tak hrubě se s ním nakládá ve dvou zprávách z letošního ledna. Carnegie Endowment for International Peace (CEIP) uveřejnila vyčerpávající studii o zbraních hromadného ničení v Husajnově Iráku a zjistila, že "nebyly aktuálním nebezpečím," tedy pravý opak toho, co tvrdil Bushův režim. A Mezinárodní měnový fond (MMF) vydal Zprávu o rozpočtové politice USA, která podrobně popisuje "rozklad" financí USA a říká, že "těžce dosažené úspěchy předchozího desetiletí byly ztraceny a namísto rozpočtových přebytků jsou kam oko dohlédne plánovány deficity."

Televize BBC rozzuřila konzervativní deník Daily Telegraph. Natočila seriál Alan Clark's Diaries, podle deníků nedávno zemřelého, konzervativního ministra vlády Margaret Thatcherové, pozoruhodného samorosta, ultraeuroskeptika, výstředníka a šarmantního milovníka žen, který bydlel na vlastním soukromém hradě. Daily Telegraph by si přál, aby seriál o tomto konzervativním excentrikovi, s jehož euroskeptickými názory se většinou ztotožňoval, mohl sledovat "celý národ" na terestrickém televizním okruhu. Po celé Británii teď najdete na nový seriál BBC v ulicích billboardy. Potíž je - BBC se ho rozhodla záměrně vysílat na digitálním kulturním okruhu BBC 4, aby zvýšila jeho sledovanost. Daily Telegraph zuří...

1328 hodin digitálního televizního vysílání, tedy 55 dní, odvysílaných na pěti televizních okruzích BBC mělo tak malou sledovanost, že podle oficiálních údajů "se na ně nedíval nikdo".

Nejméně sledovaný televizní kanál byl zpravodajský okruh BBC News 24, který odvysílal "do zdi" 472 hodin televizních pořadů, i když většina z nich se vysílala v pozdních nočních hodinách.

Ve středu 7. ledna 2004 náhradní server Britských listů - který používáme po nedávném kolapsu našeho dosavadního serveru - spektakulárním způsobem přestal fungovat. Přesně řečeno, fungoval, jenže mu trvalo velmi dlouho, než zvládl obrovské množství požadavků na články. Bohužel, ten server je slabý a nezvládne 157 přístupů za vteřinu - což je jinak za normální situace běžný špičkový provoz BL. Britské listy byly tak po většinu dne čtenářům nepřístupné. Učinili jsme některá radikální opatření, takže v osekané formě by Britské listy měly být dnes k dispozici.

Ovšem, nevyhneme se zásadnímu problému. Britské listy jsou server s vysokou čteností a s rozsáhlou, silně využívanou databází archivních článků. Jsou netypickou anomálií: pracují jen s naprosto minimálním rozpočtem, přitom mají velký počet čtenářů a jejich databáze je silně využívána. Čtenáři využívají služby Britských listů zcela zadarmo. Absolutně nemáme finanční prostředky na technický provoz takto silně využívaného serveru.

Jsme samozřejmě ochotni poskytovat veřejnoprávní službu Britských listů bez nároku na jakoukoliv finanční odměnu za redaktorskou práci i nadále, protože jsme přesvědčeni, že je hlas BL v českém prostředí užitečný. Nejsme však nyní schopni financovat ani hardware ani systematickou technickou údržbu, bez níž Britské listy nemohou být k dispozici. Zajímavé je, že velké množství lidí BL rádo čte, avšak na jejich finanční provoz nepřispívají. Jenže už není socialismus... :)

Máme-li obnovit provoz Britských listů po havárii našeho serveru v plné míře, potřebujeme bezodkladně jednorázovou částku ve výši přibližně 100 000 Kč na koupi nového serveru (ta nezahrnuje náklady na pravidelnou technickou údržbu a rozvoj systému). Z pravidelných 6000 - 7000 čtenářů, kteří čtou Britské listy denně (včetně 2000 čtenářů BL emailem - jejichž rozesílání je ovšem nyní nefunkční) přispělo na jejich provoz v prosinci 2003 23 osob, celkovou částkou 7274 Kč a 282,61 dolarů.

Udělejte si z toho prosím, vlastní závěry. Rozhodněte si sami, zda vám Britské listy přinášejí informace, které jsou pro vás užitečné, a jednejte podle toho. Bez technického zázemí můžeme těžko tuto službu dál efektivně provozovat.

čtvrtek 15.00: Na havarijní situaci Britských listů a apel o finanční prostředky na koupi nového serveru zareagovalo od rána celkem více než 15 čtenářů. Většina z nich přislíbila přispět částkou nejméně 1000 Kč, někteří už přispěli, největší jednotlivý přislíbený příspěvek je 5000 Kč. Stav našeho korunového konta je v současnosti 11 821 Kč, zahraničního 340,20 dolarů. Příjem mnohých přislíbených částek banky dosud nezaznamenaly. Všem dárcům mnohokrát děkujeme a doufáme, že se nám podaří sebrat potřebnou částku.

Příspěvek na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. Rádi dárcům pošleme potvrzení.

Ze zahraničí je možno posílat příspěvky prostřednictvím úvěrové karty po internetu na stránce www.paypal.com na adresu redakce@blisty.cz

V sobotu 17. ledna 2004 od 15:00 proběhne před rezidencí velvyslance Mexika v Praze -- Troji protest organizovaný Československou anarchistickou federací. Cílem protestu bude dát najevo naši sounáležitost s hnutím mexických zapatistů a zapatistek, které již deset let bojuje proti mexické vládě za uznání svých požadavků na svobodu a důstojnost, a zároveň připomenout, že ekonomický neoliberalismus není pouze problémem Mexika, ale celého světa včetně České republiky.

Rád bych v této práci napsal něco o iniciačních prvcích tvoření infrastruktury ve společnosti. Blížíme se totiž ke konci systému věcí a nevyhnutelný střet kvalit na zemi přijde ve velmi brzké době.

Rád bych rozebral možné příčiny současné duchovní krize ve světě a dovolte mi jako modelovou použít rostlinu tabáku virginského nicotiana tabacum, která dramaticky ovlivnila poslední dvě století života na Zemi.

Policie ČR právě informovala, že loni zahynulo na českých silnicích zahynulo 1319 osob. Česká policie si neví příliš rady, jak tomuto masakrování zamezit. Ve Velké Británii umírá ročně na silnicích 3600 osob. Potíž je, že Británie má šestkrát víc obyvatel než Česká republika, na 10 milionů obyvatel tedy v Británii na silnicích umírá "jen" 600 osob ročně. I to je však hodně. V Británii se nyní rozpoutala velká kontroverze o tom, zda je přípustné, aby byli řidiči, kteří nedodržují předepsanou rychlost, "terorizováni" rychlostními policejními kamerami.

Už prvních několik odstavců naznačuje, že odkud vítr vane, když pan Formánek vyzývá k přeměně zastupitelské demokracie, v našem republikovém systému tradičně uplatňované, na jinou "demokracii"- jak ji nazývá "participativní". Za tímto termínem se může skrývat cokoliv. Není to první atak proti zastupitelské demokracii, taktika je stejná, pozoruhodné je spíše, jak tito "demokraté" více nebo méně šikovně chodí kolem horké kaše hlavního problému - jak tuto změnu státního systému realizovat.

Na článek Theo Formánka (13. 1.) o přímé demokracii a knize manželů Tofflerových, jako jedné z mála,¹ v níž může český čtenář nalézt alespoň nějaké informace o tomto rychle se rozvíjejícím modelu přímého rozhodování občanů o jejich vlastních záležitostech, reagoval (14. 1.) Antonín Kosík vášnivým napadením uvedené knihy (Nová civilizace.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2003 na jejich provoz celkovou částkou 7274 Kč 20 osob. Příspěvky tří čtenářů ze zahraničí prostřednictvím konta www.paypal.com dosáhly kromě toho částky 282.61 amerických dolarů.

Dokončili jsme placení finanční firmě za vypracování účetních zpráv za léta 2001 a 2002, nyní částečně hradíme výrobu knihy Jak Češi bojují.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.