Tabáková víra je nejrozšířenější praktikované náboženství na zeměkouli. Denně vykouříme podle statistik, které zjevně nepostihují všechny tabákové výrobky, 14 000 000 000 cigaret. Průběžně napříč státoprávními zřízeními kouří nejméně miliarda lidí. Vzhledem k době expozice tabákem lze hovořit o tom, že je hlavní integrovanou součástí naší biologické stavby a součástí myšlení.

Důkazní prostředky obžaloby

Ve výsledku lze říci, že tato malá rostlina, tedy její informační složka moderuje chod lidských dějin asi tři století. Přestože je už mnoho desetiletí popsána jako hlavní zdroj světové úmrtnosti a nemocnosti, naprosto ovládá celou společnost. Důkazní prostředky: a) Tabákové výrobky požívají naprostou imunitu, způsobily takové patologické jevy na stvoření, že přestože jsou už dlouho prokázány jako multitoxiny a kancerogeny, chrání je snad každá státospráva.

Přestože jsou hlavním známým zdrojem nemocnosti a úmrtnosti, jsou v civilizované společnosti obhospodařovány jako zemědělská plodina, převážně spolu s potravinami. Přitom se na ně nevztahuji a nebo se vůči nim nedodržují platné zákony. Tabákové výrobky jsou do společnosti distribuovány skrze děti, působí každý třetí nádor na světě, třetinu nemocniční obsazenosti, ale přesto státní správy považují obchodování touto drogou nejen za legální, ale převážně na této genocidě vlastních občanů i sami vydělávají, aby tedy měli na část nákladu na léčbu a kremaci, která se ale platí ze stejných, komunitních rozpočtů. Tento rozpor není alarmující primární konstatací ani funkčnosti, ale ve svých konsekventních důsledcích. Následuje totiž otázka, kde se vzala tabáková imunita?

U tabáku můžeme hovořit o překvapivé inteligenci. Tedy schopnosti iniciovat vznik logických staveb struktur. Tato rostlina si zajišťuje prostředí ve kterém se Boží stvoření stává prakticky jejím hostitelem. Slouží jí, chrání státem i obětí, robotizuje lidstvo ke své službě. Paradox této situace, kdy tabák nakonec zpochybní všechny známé civilizační a ekonomické systémy je ten, že tato rostlina se nabídla lidem jako lék, přičemž má podle velmi nedostačujících ale tedy verifikovaných statistik na svědomí více obětí, než válečné konflikty.

Můžeme hovořit o naprosto neuvěřitelném úkazu, kdy tabák nastoupí k lidem jako zázračný lék z objeveného nového světa a do doby, než se přijde na to, že je to smrtící chemická zbraň a sterilizující prvek, má už vybudovanou takovou distribuční síť i závislost, že není efektivní obrany proti jeho genocidním účinkům. Je tabák opravdu inteligentní?

Inteligence v zažitém smyslu slova je zpracovávání informací za dosažením určitého cíle. Inteligence naprosto nepředpokládá základní složku života, tedy iracionální faktor, emotivitu. Inteligence je tedy vlastností věcí více, než lidí. Protože se pohybujeme v prostředí, které není v žádných hodnotách absolutní, dostali jsme se do systému věcí, neboť v neduchovní komunikaci právě na věcech je zjevná kontinuita lidského bytí. Hovořme o dvou základních druzích řádu, o řádu duchovním a řádu systému věcí, nebo též New world order, nebo-li světovému řádu. Pojďme se podívat na to, co je to vlastně teorie spiknutí, co jsou to nejrůznější zednářské lóže a tajemná mystika věcí. Pojďme odbourat některé mýty.

Nejprve tedy k inteligenci. Nabídnu Vám tu tabákovou, abych posléze dokončil tuto zlomovou přednášku. Takže tabák je zabudován v každé známé státosprávě. Naprosto deklasoval všechny ekonomy, neboť se ukázalo, že jako nejúspěšnější tržní spotřební prostředek se ve všech známých státosprávách vygeneroval právě tabák. Pokud je nejúspěšněji obchodovaným zbožím 21. století nemoc s 50% mortalitou a 100% poškozením zdraví, dostáváme se tak do perverze lidského bytí a střetů dvou kvalit. Kvality systému a kvality ducha.

Tyto kvality mohou existovat pouze při primariátu kvality duchovní. Tedy řád systému věcí může být prospěšný pouze pokud do něj lze aplikovat duchovní objevy, inspirované poznání. Pokud ale nestačí tomuto systému statisíce odborných popisů hlavní složky jeho obchodování jako multitoxinu, nemoci a dezintegračního prvku rodiny, komunity, je tento systém mrtvý.

Budeme si muset přiznat velmi nepříjemné věci. Bojovali jsme za tabák. Tvořili jsme tabáku. Inspirovat jsme se nechali iluzorním prostorem, tedy neinteligentním, generovaným pacifikující, sterilizující drogou, která nám odebrala soudnost, emoce a rozvrátila svět. Svět ve kterém se vydají miliardy na hledání neexistujících chemických zbraní, ale ve kterém naprosto není možná integrace základní ochrany zdraví. Svět, ve kterém si hlavní nemoc a sterilizátora, iniciaci robotizace stvoření hýčkáme jako důkaz úspěšnosti trhu.

Posuďte prosím sami. Zodpovězte si v duchu následující otázky: Kdy jste naposledy viděli, nebo slyšeli o tom, že by některá ze statisíců ekologických organizací kupříkladu obsadila symbolicky tabákové pole, nebo alarmovala společnost proti tomuto nebezpečí. Kdy jste naposledy viděli v médiích, nebo četli opravdu nezkreslené a důkladné informace o tabákových rostlinách a důsledcích jejich nesprávného užívání kouřením nebo žvýkáním? Kdy jste naposledy viděli film, ve kterém by cigareta nebyla propagována obětí, či záměrem producenta, nebo scénáristy? Ve velkých městech naší civilizace kouří až polovina dětí ve věku 12-14 let. Kouření je přitom označeno jako nemoc, fatální nemoc.

Již s první cigaretou se snižuje každému novokuřákovi periferní krevní oběh o jednu pětinu až celou třetinu, což má opravdu mnoho fatálních důsledku zdravotních. Tabák je mimo jiné, tedy jedna z jeho složek při kouření také neurotoxin, tedy působí patologicky na zpracovávání informací. Je to modifikátor a regulátor neurotransmiteru. Tedy jednoduše řečeno, odvádí pozornost. Takzvaně uklidňuje, což se vysvětluje mimo jiné tím, že inhibuje mozkový enzym cholinacetylasu. Proto tabák dostávají vojáci, aby mohli zabíjet, dříve jej dokonce dostávali zdarma, fasovali jej do válek. Aby byli neteční. Aby jim nevadil pohled na utrpení své i druhých, aby nepřemýšleli nad tím, proč jdou zabíjet. Tabák má absolutní úroveň robotizace člověka na všech úrovních a to jak přímo, tak i v mutaci člověka jako druhu s mnohageneračním přesahem.

Války tabáku velmi svědčí. Kupříkladu během roku 1914 vykouřili obyvatelé USA 18 miliard cigaret, v roce 1918 už 47 miliard cigaret. Po první světové válce došlo k velkému nástupu produkce cigaret a kouření se začalo rozšiřovat i mezi ženami. Ženy jsou přitom na tabákové výrobky mnohem vnímavější a jejich organismus je rychleji náchylný k fatálnímu poškození. Ovšem ve druhé světové válce došlo k ještě většímu rozmachu kuřáctví ve světě. Ve válce se snad naučil kouřit každý, svou "vášeň" tedy smrtící závislost si přinesli potom domů, kde byli obdivováni a napodobování. Tabák si začal podrobovat svět.

Už po mnoho staletí se mnozí lékaři a vědci bránili tomu, že by tabák byl všelék, ale jejich hlasy nebyly vyslyšeny. Za zlom lze považovat rok 1927, kdy anglický lékař F. L. Telecote v lékařském časopisu The Lancet napsal, že v téměř v každém případě plicní rakoviny, který viděl na vlastní oči nebo o něm slyšel, pacient kouřil. Odborných vyjádření přibývalo a rok 1950 lze považovat za zlom a v podstatě taky jedinou svobodnou informaci, kterou nám tabák dovolil slyšet. Po zveřejnění ve Spojených státech, že tabák způsobuje rakovinu, přestávali kouřit statisíce lidí. Zisky tabákových producentů začaly strmě klesat a stala se tragická chyba dějin. Místo, aby se ctí tabákoví podnikatele odešli ze scény, sešla se New Yorku schůzka předních producentů a sjednal se společný postup. Vznikla nejdražší PR, reklamní kampaň všech dějin. Na svět přišel filtr a "bezpečné" kouření. Ze světa jak přišly, tak zmizely informace o skutečných účincích tabákových drog.

Z kumulovaných peněz z tabáku nebylo problémem investovat do sdělovacích prostředků, často do jejich vlastnictví. Kromě občasných neposlušností tabák projevil a inicioval největší totalitní systém v lidských dějinách. Kumuluje tak obrovské prostředky, že droga dál měla čas nám doslova vygumovat vnímání. K tomu přispívali důmyslné reklamní kampaně a instalace kupříkladu herců, kteří pracovali ve velkých studiích, které tabák drží dodnes ve světě, do politiky. Citujme za všechny Ronalda Reagana "Nechutná to špatně", propaguje budoucí prezident tři roky po prokázání ničivosti cigaret, Chestrfieldky v časopisecké reklamě.

Lidé se rozdělili ve studené válce, ale "hot" Ameriky, tedy krásně malované krabičky s touto chemickou zbraní se prodávaly jak na Východě, tak na Západě. Bylo to velmi prestižní být viděn ve společnosti, když jste usedli a před tím ležérně pohodili na stůl krabičku amerických cigaret. V této souvislosti je opravdu hrůzné zjištění, že podle mnoha expertu na zprostředkované i přímé komunikace stačí šestiletému dítěti k iniciaci celoživotního nekouření 12 hodin informací o tabákových výrobcích. U 12 až 14 letých dětí potom je potřeba v součtu asi týdne intenzivních a zajímavých informací o tabáku, aby 97% z nich kouření jen na základě této iniciace nikdy nevolilo a naopak by zde došlo k tomu, že by iniciovali odchod od kouření u rodičů, kteří začali v době, kdy ještě nebyla třeba známá účinnost tabákového dýmu na lidské zdraví. Tragedií mnoha národů tedy je, že už několik generací dětí nemuselo s cigaretou začít.

Smrt přichází z Hollywoodu

Hlavním iniciačním zdrojem kouření, ale obecně chování "civilizovaných" komunit je film. Ten tabák ovládl naprosto beze zbytku skrze největší studia. Bezpočet důkazů o tomto fenoménu je na internetových stránkách akademické obce Smoke Free Movies na adrese: http://smokefreemovies.ucsf.edu/index.html. Díky důmyslnému systému brždění přirozené selekce a obrovským zdrojům z tabáku kapitálovým se ve filmu prakticky bez úlitby tabáku nedal natočit film. Vznikla tabáková kultura.

Tabáková kultura

Tabákový průmysl je jediný výrobek na světě, který se dominantně propaguje buď klamavou reklamou, ale vzhledem k návykovosti této drogy tedy nereflexí, censurou. Tabák sterilizuje nejen intimní život člověka a státu, ale taky jeho kulturu. I zde je tabákovým průmyslem bržděna přirozená selekce, opět dominantně v takzvaných "vyspělých" státech. Hovořme o vyspělosti člověka, nikoliv státu, to je velmi vágní termín, nic neříkající.

Tedy už po padesát let dochází k tomu, že naprosto cíleně tabák má hlavní vliv na sponzoring umění. Podporuje muzikály. Pracuje opravdu agenturně. Nepotřebuje si budovat hvězdu, i když i to se děje. Počká si, až se objeví talentovaný umělec a tabák selektuje. Buď získává a podporuje skrze bezpočet fondů na podporu kultury. Vybírá si pečlivě mezi oběťmi a nebo si ohlídá koncepci scénáře. Dochází k tragické válce proti dětem. Jeden úspěšný film znáboruje (BBC) nejméně 600 000 dětí do tohoto návyku. Začínají nejčastěji opět mezi 12 a 14 rokem svého věku. A dostáváme se do mašinérie, která udělala z národních kultur iluzi. Celý princip je jednoduchý. Tabákový producenti buď přímo, nebo zprostředkovaně zajišťují propagaci svých výrobků takto. Rozhodují o přijetí scénáře. Tedy si dříve, dnes už jsme tak zdegenerováni, že přijímáme i filmy opravdu nesdělující nic, tedy v počátku docházelo k takovéto dělbě práce. Nadšený scénárista napíše kvalitní scénář. Producent do něj zaistaluje reklamu na cigarety a dochází k neuvěřitelné zvrácenosti. Protože vizuální složka je nejsilnější, kouření je také vizuální infekt, napodobení vzoru. Pláčeme nad krásnými filmy a přitom netušíme, že jsou v prvé řadě reklamou na tu nejničivější drogu naší historie, která nás sterilizuje, zbavuje libida a emoce nám nechává tak akorát do kina.

Dnes je situace už taková, že si cigaretě prakticky jen dopíše dějové prostředí. V roce 2 003 je zaznamenána nejagresivnější reklama filmem cigaret a tabákových výrobků za 50 let znalosti genodicního účinku cigaret. Cigarety jsou nám podsouvány důmyslnými útoky na podprahové i běžné vnímání. Kouří krásné mladé dívky. Tabák dál pokojně vládne světu a politici marně kroutí hlavou nad tím, jak ušetřit peníze do rozpočtů zdravotnictví, neboť primární příčinou úmrtí mužů v produktivním věku samostatnou je také tabák.

Za nejodpornější válečný zločin této drogy proti lidstvu považuji infiltraci tabáku do prostředí nemocnic a policie. Zde musím uvést příklad naprosté perverze. Analyticky jsem rozebíral film 27 dní, kdy produkce zašla tak daleko, že propaguje konkrétní značku cigaret prostřednictvím terapeuta na závislosti. Ostatně základní strategií tabákového průmyslu je kouřící policista, lékař, detektiv. Vzpomenete si na hrdinu, onoho v podstatě hrdinu, který je ale moc svůj na to, aby se mu ostatní vyrovnali, tak má někdy potíže, žije, je svůj, nekonformní. Tito hrdinové mají jedno společné - kouří. Propagují nejhorší nemoc našich dějin. Jistě nemohou si uvědomovat hrůzu tohoto činění, protože by pak byli vědomými vrahy. Film je iluze k odpočinku, nebo dokument ke vzdělání, neměl by být nositelem nemoci číslo jedna a bezesporu, přes mnohé prosby odborníků, WHO, i institucí jako je akademická Smoke Free Movies jím nadále je.

Reklama nyní je opravdu drastická z jednoduchého důvodu. Tabák ví, že přijde omezení reklamy. Tabák také ví, že efektivní je systém iniciace, nikoliv jednorázové akce "proti" kouření. Ty jsou spíše horší, než lepší, neboť navozují pocit, že se proti této pandemii, která z nás dělá mrtvé a nebo robotické bytosti něco děje. Tabáku zákaz reklamy naprosto nevadí. Citujme usměvavého J.P.Belmonda z filmu Zvíře: "Ještě jsem nevykouřil svou poslední cigaretu". Ten film se natáčel asi třicet let po známosti smrtícího účinku. Jen tento slavný film inicioval kouření 2 000 000 dětí lze se domnívat a asi by šlo i kauzálně prokázat. Proč tak nevnímáme?

Tabák platí jednotlivcům i skupinám. Naprosto všechny šokovala herečka Nicole Cidmanová, když si na tiskové konferenci filmového festivalu v Cannes zapálila. To svědčí o naprosté absenci soudnosti, nevnímání v této věci. Odhaduje se že takový krok, tak známé herečky má cenu statisíců dolarů. Silvestr Stalone přiznal, že bere 500 000 USD za kouření ve filmu. Taky Arny, hrdinný zachránce světa Arnold Schwarzeneger propaguje kouření a opravdu většina herců nejen v USA. Je vypracován důmyslný systém, kdy festivaly po světě sponzorují a přímo, nebo skrze dceřiné firmy podporují a financují tabákové koncerny. Filmy pak dostávají zelenou podle získávání dětských kuřáků. Tabákový průmysl je opěrným bodem této spotřebitelské genocidy a to přes desítky let upozorňování.

Tabák je droga útrpná, sterilizační, významně rituální. Běžný kuřák otec straví s tabákem při jedné krabičce cigaret denně asi 3 hodiny, ale zpravidla více, neboť na drogu se těšíme, takže stav před přijetím dávky již není stavem koncentrace na jakékoliv jiné střední podněty. Ze svými dětmi potom kuřák tráví až 16x méně času. Tabák tedy má přednost před rodinou jak na úrovni oběti, tak i státosprávy. Fascinujícím úspěchem tabákové byliny je také to, že ač má tato nemoc epidemický, ale daleko spíše pandemický výskyt, neuplatňují se vůči ní běžné postupy, byť často zákonem požadované, kdy hygienici nařizují speciální režimy v případě epidemie, neřku-li pandemie, které nepomíjí, dokud se nemoc nevyřeší. Ale nejen hygienici. Pojďme do televizních zpravodajství. Pokud někde ohrozíte na zdraví nekvalitním jídlem v provozovně strávníky, nastoupí jak zpravodajci, či hygienici, ale tabák, který působí každé 4 úmrtí a každou třetí nemoc v kauzálním přepočtu nás nechává v poklidu. Všichni se divíme kolik je zde respiračních chorob, rozebíráme důsledky rakovin, ale jejich primární příčina žije svůj jeden rok v téměř absolutní imunitě. Ve školách se zavádí kuřárny. Děti kouří o přestávkách. Zde dochází k tragické věci. Návyk podle zdrojů Světové Zdravotnické Organizace vznikne u dětí dívek již za týden, dva, u chlapců o něco déle. Přitom z návyku se odchází velmi těžce, zvláště za nedostatku systémově podávaných objektivních informací a jedná se o abstinenci, nikoliv vyléčení. Mnoho kuřáků, zvláště v exponovaných chvílích svého života se k droze alespoň na několik měsíců, často ale úplně vrátí. Přitom jsou popsány efektivní a jednoduché prevence. Jak je to možné?

Jak je možné, že když někde vidíme v zpravodajské relaci kamion plný cigaret, slyšíme zpravidla tuto větu: "Kdyby celníci kamión nezachytili, stát by přišel na daních o milióny Eur". Proč neslyšíme větu: "Toto množství cigaret stačí na invalidizaci a zabití dvou set lidí"?

Co tedy operovává stát, když už ne lidské zdraví? Proč kupříkladu Evropská Unie vydává ročně 1 miliardu Euro na podporu tabáku jako zemědělské plodiny. Přitom v Evropě ročně tabák zahubí 400 000 lidí. Je to shodou okolností stejné číslo, kolik lidí tabák přímo i nepřímo podle odhadů v Evropě zaměstná. Pěstitelé tabáku argumentují tedy tím, že by lidé přišly o zaměstnání, ale že přichází o život, že se rozvrací rodina, kultura, zdraví? Kolik vydává EU na skutečnou, tedy systémovou informovanost o účincích tabáku?

Viděli jste někdy reportáž o tom, že by reportér zašel do trafiky a zeptal se: "Uvědomujete si prosím, že tady prodáváte lidem, nejčastěji dětem vážnou nemoc, na kterou polovina z nich zemře?" Tabák nás naprosto sterilizoval. Odnaučil nás myslet. Odebral nám cit a soucit. Zaměstnává nás, my mu sloužíme a odměnou jsou nám tabákem vytunelované peníze na zdraví lidí. Náklady na léčbu v násobcích překračují "daňové" výnosy.

Tabák je také drogou startu. Učí děti perorálnímu vstřebávání, inhalaci drogy, aby tak byl vstupní branou přímo pro marihuanu a nepřímo, díky ovlivnění myšlení pro další experimenty s drogami. Naprosto mizivá část narkomanů, kteří přešli na jiné drogy nezačínalo, či souběžně neužívá cigarety. Což nám opravdu na těch dětech nezáleží.

Nikde na světě není zákonná norma, která by zakazovala dítěti kouřit a efektivně zajistila dohled, proč?

Tabák se totiž rozhodl, že bude kontrolovat sám sebe. Další sci-fi představa v tomto absurdním divadle smrti, ale věrně popsaném. V současné době se iniciují dohody o takzvané kontrole tabáku. V praxi to znamená, že v delegacích zemí jsou špičkový pracovníci tabákového managementu a sjednávají tabáku další stupeň imunity. V praxi to znamená věc zcela neuvěřitelnou, kdy pracovníci pro léčbu a prevenci, lékaři odmítají zákaz dětského kuřáctví, nejčastěji s tím, že zakázané ovoce nejlépe chutná. Toto je velmi absurdní věc a důkaz zmatenosti naší populace tabákem. Zde nemá být diskuse o tom, zda mají děti kouřit legálně, ale o tom jak co nejefektivněji jim tabákové drogy nejen neprodat, ale učinit takové zákonné normy, aby dítě muselo asistovaně cigaretu uhasit.

A jsme u problému. Mezi policisty kouří opravdu mnoho lidí. Statisticky mezi nejvýznamnější kuřáky podle profesí patří: Kazatelé a faráři, policisté, lékaři, umělci.....

A jsme opět u tabáku. Tabák prostě umí lidi zabavit. Odvést pozornost. Jak je možné, aby kouřil lékař, nebo policista? Voják? Ten, kdo praktikuje sebepoškozování a ještě si za něj platí jistě nemůže efektivně rozhodovat o zdraví druhých. Pokud děti vidí kouřit lékaře, policisty, umělce, o to více potřebují nejen ony, ale i výše jmenovaní pravidelné a pravdivé informace o tabáku. Místo toho jsme nadnárodním systémem zpravodajských informací strašeni kde čím, ale příčinu hlavní světové nemocnosti, cenzury a skepse, téměř nikdo neuvádí a nebo v naprosto nedostatečných kampaních, které dělají často stejné firmy, které dělají reklamu i cigaretovým výrobkům.

Tabákoví producenti dostávají nejrůznější ceny za humanitární akce. Ano tento hlavní genocidní prvek společnosti je oceňován. Sponzorují dobročinnost. Mimochodem také sport a to dominantně. Je další perverzí, když ve skryté reklamě se točí šot o horolezci, který si po slezení kopce zapálí dobrou cigaretu. Děti netuší, že jsme tak znecitlivělí, obdivují vzory a přpodobní se jim tím, co je nejdostupnější a to je cigareta.

Tedy zpět k prevenci. Prevence u tabáku zatím neexistuje. Řízená prevence totiž ukončí kouření u dětí v řádu měsíců, tedy nástup nových kuřáků, u dospělých by informace o skutečných důsledcích tabákové pandemie měly také velký účinek. Ta nejhorší nemoc našich dějin lze odinstalovat velmi rychle a efektivně, ale my jí nevnímáme. Nápis na tabákové krabičce "Cigareta způsobuje rakovinu" není postačující ze dvou důvodů. Jednak tabákové výrobky způsobují nejméně 70 fatálních chorob našeho organismu, některé jako obstrukční chorobu a rakovinu plic dominantně, ale hlavně informace se započítává od jejího přijetí osloveným. Tato věta tedy skutečně chrání, ovšem jen tabákové producenty od individuálních i skupinových žalob proti tabáku. Proto ji také prolobovali do mnoha systémů. Tato věta je jen důkazním prostředkům absence jakékoliv obranné strategie společnosti, kterou tabák prakticky ovládá. Generuje zde takové prostředí, kdy nevnímáme ta nejpodstatnější nebezpečí. Lékař, který má mít na starosti prevenci kouření Vám nejčastěji řekne, hlavně to těm dětem nezakazujte, to by kouřili ještě více? Ale zákaz se počítá opět až efektivní kontrolou a vůbec nemusí být represivní.

Je to podobné, jako bychom řekli, nezakazujte dětem hrát si s kulometem, to by pak měli ještě více zbraní. Ale tak to opravdu nemůže být, pokud nemáme vyhynout. Je to tím, že tabák platí zprostředkovaně i přímo lidem, kteří ho mají preventovat zájezdy. Je to taková cestovka. Vybere si ve státě nejvlivnější "preventisty" a vozí je po zasedáních a po světě, kde složitě rokují o tom, jak pomalu ukončit tuto opravdu strašnou chorobu. Nejsou zlí, jenom nevnímají. Tabák máme v genech, v DNA, tabák žijeme, tabák moderuje náš život tak, že do něj instaluje nemoci a smrt a my to taktně přehlížíme.

Přitom tabákové podnikání je ve většině státospráv v rozporu už ze základními zákonnými normami, často ústavou. Ale tady jde o obrovský přesah té drogy. Učinila z nás své pokusné králíky, jednoletá bylina ovládá po staletí dominantně naši komunitu, naši nemocnost. No a prodává se v potravinách, hned u pokladny, aby tak asociovala, že přece není na nás tak zlá. Toto prostředí negenerují nějací zlí lidí, ale systém, který tato droga produkuje. Sterilizuje, blokuje přirozenou selekci a zabíjí. Ale kde jsou rodiče, kteří by měli tlouci na ministerstva zdravotnictví, kde jsou novináři, kteří by každý den měli přinášet opravdu a po právu poplašné zprávy o stavu této genocidy, této partizánské války. Kdy na jedno straně jsou miliardy na straně drogy a strategie jejího instalování do společnosti skrze nejzranitelnější prvek a na druhé? Kdo je na druhé straně. Oslovil jsem při mé práci na tomto fenoménu opakovaně a doložitelně 6 000 novinářů. Tabák je přitom i velmi atraktivní téma publicisticky. Nezískal jsem jediného spolupracovníka. Pominu-li to, že občas napíšeme článek na den nekuřáků, nebo zveřejníme nějakou dílčí zprávu.

Ta droga nás zabíjí v systému. V systému věcí. Tedy v systému, kdy věci nespravují lidé, ale my jsme spravování věcmi. Nesvědčí to o naší malé inteligenci. Ale o dobrém chemickém koktejlu, který do nás nicotiana tabacum dostává. Hledáme po světech teroristy a přitom není větší teroristické organizace a rafinovanější, než je tabákový průmysl. Co o něm víme? Co víme o tabáku, který mimochodem inicioval otroctví? Který inicioval obě války? Nepřímo, odvrácenou stranou, odnaučil komunitu do které se integroval vnímat, individuálně myslet, rozpoznávat dobré a zlé.

Žijeme staletí tabákové kultury a vlády a bojujeme mezi sebou. Nepřítelem zde není člověk, ale droga. Ta droga nás zabíjí několika způsoby a všechny. Generovala zde takové prostředí, že nevnímáme ani individuálně, ani státosprávami další nebezpečí. Navíc abyste mohli podnikat smrtící nemocí, musíte být buď sadisté a nebo nesoudní. Předpokládám to druhé, tedy lidi bez citu, bez emocí, tedy biologičtí roboti. No a pokud peníze přinášejí i moc správní, politickou, potom ta droga vypadá skoro jako vyslanec naší země, kterou tady drancujeme a ničíme. Jako by si nás planeta připravovala na vyhlazení druhu.

Jde o takové prostředí, kdy tabák má už i svého velmi zdatného nástupce. Nikoliv z ohledu ke spotřebiteli. Inteligence nemá cit, má jen schopnost generovat, produkovat. Přeci jen tabák potřebuje určité investice a pracovní sílu. Jsou zde lepší krabičky, které budeme házet na stůl, abychom byli obdivováni. Jsou zde mobilní komunikace. Lze se domnívat, že důsledky nesprávného užívání mobilních telefonů dokončí dílo zkázy, které započala tato malá rostlina, která nám vládne. Dnes máme mobilní telefony. Tyto malé mikrovlnné trouby si dáváme k očím i mozku a kdo se ptá jaká expozice je už ta, která škodí? Vyvolal jsem ve veřejnoprávním rozhlase diskusi na toto téma. Dozvěděl jsem se mimo jiné šílenosti, že teplota mozkové tkáně po šesti minutách se sama reguluje. Takže není problém telefonovat déle.

Je to velký problém telefonovat déle. Je to velký problém neužívat věci tak, aby nám sloužili, ale tak, abychom mi sloužili jim. Nevnímáme nebezpečí a hledáme ta iluzorní, ta, kterou přináší skupinové halucinace, které iniciují drogy obecně, zcela primárně potom ta tabáková. Závěrem zmíním další nebezpečí. Mnoho podnikatelů v tabákovém průmyslu zároveň podniká i ve farmaceutickém průmyslu. Jaký zájem obecně v systému věcí, tržním, má mít farmaceut na efektivní léčbě, je-li jeho ziskem profit z nákladného léčení. Jaký zájem má mít na prevenci právě nemoci z drog, té hlavní z kouření, pokud mu přináší třetinu pacientů. Na závěr systému věcí jsme se dostali k naprosté perversi hodnot. Navíc nad sebou máme zákony, které jsou natolik provázané a natolik iniciované tabákovou kulturou, že mají generační přesah v řešení.

Jsme ve válce, nikoliv mezi sebou. Jsme ve válce s drogou a s důsledky, s prostředím, které zde ta droga generovala. Prohráváme mnoho. Prohráváme tělo i duši, neboť sebepoškozování je sebevražda, která neotevírá cestu do věčného života. Jsme v iluzorním prostoru. Zkoumáme důsledky, praktikujeme vykrádání hrobů a říkáme tomu vědecké poznání. Na jakém stupni poznání je ale komunita, která nedokáže aplikovat do správního systému velmi jednoduché kroky vedoucí k vypořádání se s hlavním zdrojem nemocnosti a úmrtnosti?

Můžeme hovořit o dvou správních systémech. Duchovním a systému věcí. Systém věcí pomalu končí. Málokdo z nás to přežije. Systém duchovní předpokládá přijímání a sdílení duchovních hodnot. Tedy v podstatě obléci přes tělo fyzické tělo duchovní, uvažovat prostorem. To je krok budoucnosti. Jenže naše tělo s námi nebude spolupracovat, pokud jej necháme na starosti droze, která nám bere cit, sexualitu, chuť, emoce, která nás řadí do New World Order, tedy do pořádku věcí. Do logické struktury, která počítá s nehybností prvků, tedy ze smrtí. Jejím symbolem je po právu pyramidová stavba. Neboť kámen úhelný je zakončením logického sledu struktury, kterou lze vystavět i zbořit.

Pokud začnete stavět pyramidu, můžete zemřít, odejít, ale přijde kdokoliv a dokončí jí, protože je to zjevná struktura. Struktura neživá. Můžeme se ohánět Zednářskou loží, teorií spiknutí a čím vším chceme, ale svět není sužován lidmi, lidi jsou sužování světem. Žijeme věcem. Žijeme vnitřním prostorem, tedy iluzí. Ta je jistě dobrá pro pobavení, ale jinak se s ní nic dělat nejde. Říká se jí též ideologie, nebo-li snaha o robotizaci člověka. Pro systém věcí je potřeba vypočitatelných jedinců, kteří se přizpůsobí neživé, logické struktuře, která vykazuje vysokou inteligenci technologie, ale je mrtvá, protože oživuje duch.

Proto je cigareta tak chráněná. Působí opravdu zhoubně na naše vnímání. Dělá z nás ovce, které si jdou pro další drogu, nebo se začlení do systému, aniž by do něj jakkoliv mohli aplikovat individualitu a ochranné prvky pro jednotlivce i komunitu. Na prvním místě tabáková droga v generačním přesahu způsobuje zmrtvení naší schopnosti duchovní komunikace s Bohem. Je to opravdu velký problém. Ten největší dnes. Po staletích masírování tabákem budeme velmi překvapeni, že neplatí ani ekonomické poučky, ani jiná dogmata, že tak tak doběhneme k duchovním hodnotám.

Měli bychom si to přiznat. Děti umírají na naší netečnost. Tabák sponzoruje časopisy a televizní akce, kdy se vybírá na léčebný přístroj, na léky, a my jsme dojati. Ten tabák ale zabije více, než těch deset miliónů obyvatel světa, jak předpokládá WHO a hodně podceňuje ročně. Ten tabák zabíjí ducha a tak nevstupujeme do skutečných rozměrů bytí. Do inteligentního prostoru, který je založen na iracionálním prvku. Jak praví Bůh "Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným" . Bylo by velmi dobré přestat mluvit a schůzovat v této věci, ale postavit se tabáku a také pravdě, protože pro nás všechny bude velmi nepříjemné, až uvidíme, kdo tady vládl a jak tady vládl.

Systém věcí. Ti, kdož se domnívali, že ho spravují byli jen jím samým "odstředěni" do míst, kde je potřeboval. Systém věcí zaměstná každého, ale nikoho neživí. Bůh živí všechny a makat se nemusí, tedy ne tolik, jako, když se dře na neživé modly pod drogami, které ovládly naši mysl docela. Lepidlem světa ale naštěstí není absolutní prvek, prostor protéká opravdu všude, je inteligentní. Ti, kteří si Ty dary uvědomují, jej znají. Je to Duch Svatý. Konečnou konfiguraci tedy bude dělat on. Z toho co uctíváme zůstane opravdu málo. V posledních letech tabák a systém věcí generují pokusy o jaderný konflikt. Setkání s pravdou je nevyhnutné, co nám zbude, pokud stavíme na lži a nevnímání. Budeme se opravdu radovat, až nám opadne z očí ten závoj, to anestetikum, až se vrátí pravda. Jaké budou naše emoce? Umíme je ještě mít?

Bezpochyby. Jen se těžko uplatňují při globalizaci sytému věcí. Naplňuje se syn Hitlera, Stalina, Bushe? Nikoliv. Nikdy se nenaplňovaly sny, naplňovala se jen pravda. Ten systém je od počátku prázdný a Ti kdo věří v něj budou mít opravdu problémy. Bůh slíbil, že se vrátí dříve, než bychom byli tím systémem zničeni. Patříme Bohu a nikoliv věcem. Ta zpráva se jmenuje Evangelium, dovolte mi, abych Vám jí připomněl.