15. 5. 2003
tisková zpráva CME Společnost Central European Media Enterprises Ltd. (CME) oznámila, že švédský odvolací soud potvrdil arbitrážní výrok Mezinárodního arbitrážního tribunálu v kauze CME vs. Česká republika a neposkytl ČR možnost dalšího odvolání. Navíc musí Česká republika uhradit náklady odvolacího řízení před švédským soudem ve výši 4,2 milionu USD. Celá částka 354 943 542 USD včetně úroků byla podle dohody obou stran převedena Českou republikou 4. dubna 2003 na vázaný účet. Tato částka včetně bankovních úroků bude tedy vyplacena ve prospěch společnosti CME nejpozději 19. května 2003. Úrokový výnos vázaného účtu je proměnný a pohybuje se kolem 1,2 % p.a. Citujeme z tiskové zprávy společnosti CME (vynecháváme sebereklamu). V odborných právních kruzích na Západě existoval už dávno názor, že Česká republika bude nakonec muset platit a že veškeré tanečky, včetně odvolání, jsou irelevantní. - Shrnutí historie arbitráže, jak o ní publikoval článek časopis American Lawyer v březnu 2002 vyšlo v BL ZDE |
Jako by to byla metafora toho, že komunismus zbavil národa řeči, udusil svou ideologií možnost racionálního diskursu, schopnost rozumně hovořit o problémech, které ovlivňují náš život, a hledat inteligentní řešení, jedním z charakteristických problémů, jimiž po pádu komunismu proslula Česká republika doma i v zahraničí, byly právě problémy s jejími - nedokonalými - sdělovacími prostředky.
Svým způsobem na české scéně zapůsobily dva protichůdné faktory: jednak to, že po dobu dvaceti normalizačních let setrvávalo Československo v téměř naprosté izolaci od vnějšího světa a bylo tedy v roce 1989 komunismem kulturně o hodně víc zdevastováno než srovnatelné středoevropské země, jednak to, že navzdory tomu se česká vláda pokusila rychle zemi pozápadnit a protože neměla se Západem řádné zkušenosti, dopustila se při tom celé řady spektakulárních chyb. Televize Nova byla v roce 1994 první komerční televizní stanicí, která začala vysílat v postkomunistické Evropě, a taky to podle toho vypadalo.
Žádná jiná středo- či východoevropská země nezažila, aby při příležitosti návštěvy jejího premiéra ve Washingtonu publikovaly dva hlavní americké deníky celostránkový inzerát, v němž varoval americký podnikatel, aby lidé do České republiky neinvestovali, protože se tam "kradou mediální podniky". Charakteristickou ikonou českého televizního vysílání se stalo Počasíčko. Ale problémy měla i ČT. Vánoční rebelií v České televizi na přelomu roku 2000-2001, pouhým interním pracovním sporem, byli někteří západní reportéři, neznalí českých poměrů, natolik zmateni, že začali z Prahy posílat zprávy, že je tam nutno znovu bojovat proti "totalitě" a "cenzuře"...
Bylo vždycky zklamáním, že se v České republice nepodařilo vytvořit žádný skutečně profesionální a schopný sdělovací prostředek. Dodnes se pořád - dost bezmocně - hovoří o tom, jak nedokonalá jsou česká média. Dobrá televizní a rozhlasová praxe, jak ji najdeme v mnohých anglosaských médiích, je českému prostředí tak vzdálená - a možná i finančně a kvalitativně tak nedosažitelná - že se nikdy nestala pro česká elektronická média vzorem. Škoda.
Česká televize se sice za posledních třináct let do značné míry zbavila své někdejší komunistické topornosti, ale, paradoxně, hlavním modernizačním příkladem pro ni byla bulvární televize Nova, která do českého prostředí zavedla některé moderní televizní techniky, ale většinou v pokleslé formě.
Nejzákladnějším problémem českých elektronických médií byla vždycky nedostatečná regulace a vynutitelnost zákonů. Hovořilo se v této souvislosti často o údajné zkorumpovanosti českého politického prostředí, v němž se prý dobré zákony a kvalitní regulace neprosadí. Uvidíme dlouhodoběji, zda mají cynikové, šířící tyto názory, skutečně pravdu.
Ten, kdo sledoval peripetie nejcharakterističtějšího českého "mediálního podnikatele" Vladimíra Železného, je možná překvapen, že všechno jeho kličkování, výmluvy a demagogie a mediální manipulace nakonec nyní končí jeho pádem.
Není to ovšem domácí český úspěch. Nelze říci, že nad kontroverzním "podnikatelem" nakonec zvítězilo české právo. Pád Železného je důsledkem vnějších tlaků. Posuzuje-li nyní britská Rada pro komerční televizní vysílání zpravodajství americké televizní stanice Fox News, které je v Británii dosažitelné na digitálním satelitu, pro jeho údajnou nevyváženost, mohu čtenáře ujistit, že kdyby se pokusila v Británii vysílat své pořady stanice, jako je televize Nova, obávám se, že značná část jejích pořadů by pro svou nevyváženost či nízkou kvalitu u britského televizního regulátora neuspěla.
A přísné mezinárodní zákony "imperiálně" nyní do České republiky už zasáhly: Železný byl nucen odejít, protože ČR čelí odškodnému deseti miliard korun za televizi Nova, kterou odňal americké firmě CME, o tom není sporu. Nakonec jeho pád od prohrané arbitráže netrval zase tak dlouho.
Kdopak asi určoval politickou a programovou linii televize Nova v posledních měsících? Bylo známo, že je Železný poslední dobou v Nově už velmi malý pán - zdání o tom, že je stále ještě v sedle, nepříliš přesvědčivě potvrzovaly asi už jen jeho pořady Volejte řediteli. Změní se po jeho odchodu politická orientace Novy či její programový obsah?
Odvoláním Železného se nynější majitelé televize Nova úzkostlivě vyslovili v tom smyslu, že nechtějí být spojováni ani s Železného kontroverzní osobu, ani s jeho (podnikatelskou) politikou. Budou-li tedy chtít očistit svou televizi od nánosu kontroverzní historie v době ředitelování Vladimíra Železného, znamená to, že se pokusí Novu nyní řídit alespoň trochu směrem k serióznosti? Byl by to jistě zajímavý experiment. Mohlo by to napovídat, že se - pomalu, ale jistě - Česká republika přece jen vydává směrem do Evropy.
15. 5. 2003
Ve čtvrtek dopoledne kasační soud ve švédském Stockholmu potvrdil rozhodnutí rozhodčího arbitrážního řízení z letošního března rovněž ve Stockholmu o tom, že Česká republika musí zaplatit mezinárodní společnosti Central European Media Entrerprises (CME) v přepočtu na českou měnu více než 10 a půl miliardy Kč za neochránění investic CME do českého televizního kolosu TV Nova. Dalo se to čekat a přisouzená suma v amerických dolarech bude proto v nejbližších dnech do CME převedena. Mezinárodní právo tak rozhodlo, že v Česku si svými penězi a jiným majetkem nikdo nemůže být jistý, respektive že tuzemská často až právní zvůle je zřejmě bezbřehá. Na tohle je ovšem mezinárodní právo značně citlivé. I když uvedené arbitrážní rozhodnutí bylo k ČR i vcelku dost ohleduplné, přesto je značně citelné -- což je zřejmě též záměrem konečného výsledku. Odškodnění za bezpráví musí totiž vždy být pro viníka takového bezpráví velmi citelné, jinak hrozí, že ten viník se ho v budoucnu bude dopouštět znova a znova. Tohle si ale česká vláda a především celé tuzemské právní prostředí pořád jakoby nechtějí uvědomit. Stát to prostě zaplatí, ovšem přímou hmotnou odpovědnost nenese nikdo. |
15. 5. 2003
Uživatelé datových služeb v mobilních sítích jsou vystaveni riziku přesměrování na linky se zvýšenou tarifikací. Nejohroženější jsou uživatelé paušálních datových tarifů Eurotelu a T-Mobile.
|
14. 5. 2003
Majitelé televize Nova, totiž finanční fond PPF a skupina MEF Holding, právě odvolali Vladimíra Železného z funkce generálního ředitele TV NOVA. O okamžitém odvolání Železného rozhodli jednatelé společnosti CET 21 Jiří Šmejc a Petr Dvořák. Britským listům to nezávisle potvrdily dva zdroje. Televizi povede dočasně Libuše Šmuclerová. Prozatím se čeká na oficiální vyjádření. Za odvoláním je obava ze ztráty licence, neboť nově jmenovaná Rada není TV NOVA nijak nakloněna... Ministr kultury Pavel Dostál v nedávném rozhovoru pro LN řekl, že jakmile sněmovna zvolí novou Radu pro vysílání, vypracuje stížnost, na jejímž základě by Nova mohla přijít o licenci. Poslanci prozatím zvolili 11 z celkového počtu 13 radních, z toho osm kandidátů vládní koalice. Pokud by se podařilo do Rady zvolit devět zástupců vládní koalice, byl by to počet dostatečný k tomu, aby nová Rada mohla televizi Nova hlasováním odebrat licenci. "Se znepokojením sledujeme snahu některých společenských skupin o spojování problémů týkajících se soukromých záležitostí doktora Železného a problémů českého státu vzniklých na základě prohrané arbitráže s fungováním televizní stanice," prohlásil podle Lidovek Dvořák. Podle něho se majitelé Novy snaží odvoláním Železného tyto snahy eliminovat. "Hlavním cílem tohoto opatření je ochrana naší investice," uvedl Dvořák pro server Lidovky. Železný podle téhož zdroje své odvolání přijal. "Vzhledem ke zničující kampani vedené proti TV Nova v poslední době rozhodnutí akcionářů chápu a plně ho akceptuji," prohlásil. Zoufalý krok majitelů je signálem, že jakékoliv vyjednávání s "antinováky" selhalo a je to důkazem úspěšnosti silové strategie ministra kultury. Otázkou zůstává, jestli tento KPZ (nikoliv skautská krabička, ale krok "poslední záchrany") jim ještě pomůže licenci obhájit. Faktická likvidace konkurence nemusí pomoci ani vítězstvím opilé České televizi, kde se tak budou petrifikovat veškeré nahromaděné organizačně výrobní i lidské nedostatky. Po čase už nebude co s čím srovnávat... |
15. 5. 2003
"Vaše reportáž o masových hrobech v Iráku byla dojemná, ale, což je přirozené, chyběl jí historický kontext," píše David Ranier. "Zaprvé, šiitské povstání na konci první války v Perském zálivu otevřeně požadoval George Bush senior. Zadruhé, vyšetřování amerického Senátu v březnu 1991 zjistilo, že Spojené státy a Velká Británie úmyslně dovolily Saddamovým jednotkám povstání potlačit. Ano, Saddám odložil útok na to povstání až do té doby, než dostal jasné důkazy, že Spojené státy nechtějí, aby lidové povstání zvítězilo. Reportér John Simpson z BBC publikoval v srpnu 1991 v konzervativním týdeníku Spectator článek, v němž informoval, že jsme také odmítli pomoci vzbouřeneckým iráckým generálům. Dokonce jsme šli tak daleko, že jsme zničili skladiště munice v zázemí vzbouřeneckých jednotek. Argumentací bylo, že silný, světský diktátor v Iráku je vhodnější pro západní zájmy než islámský stát. Váš reportér Stephen Sacchur vyjádřil naději, že ti, kdo nesou odpovědnost za tyto zvěrstva, budou pohnáni k spravedlnosti. Mezi nimi by měli být i Bush senior, John Major a Norman Schwarzkopf." Citujeme z názorů posluchačů, jak je vysílal ve středu v podvečer pravidelný publicistický pořad "PM" rozhlasové stanice BBC Radio 4 (která právě získala cenu firmy Sony za nejlepší rozhlasovou stanici v Británii): |
14. 5. 2003
Americký generál Tommy Franks, který naplánoval vojenský útok proti Iráku, je obviňován z válečných zločinů. Trestní oznámení na něho u soudu v Belgii podal jeden tamější právník za užívání tříštivých bomb. Trestní oznámení také tvrdí, že americké jednotky střílely na civilisty. Washington na to reagoval hněvivě. Předseda spojených štábů americké armády generál Richard Meyers varoval, že by mohlo být Belgii odebráno právo být hostitelem zasedání organizace NATO. Uvedl to ve středu v podvečer rozhlas BBC. |
14. 5. 2003
Humanitární organizace kritizovaly americkou armádu, že dovolila přátelům a příbuzným osob, zavražděných Saddámem Husajnem, soukromě provádět vykopávky v nedávno objeveném hromadném hrobě, kam byly umístěny oběti masakrů po poraženém protisaddámovském povstání v roce 1991. Humanitární organizace varují, že dochází k likvidaci důležitých důkazů a že to může znemožnit potrestání pachatelů masakru. Američtí vojáci přihlížejí tomu, jak místní lidé vykopávají mrtvoly, ale jinak zůstávají v nečinnosti. Organizace Human Rights Watch apeluje na americké a britské jednotky, aby na sebe vzaly odpovědnost za zdokumentování toho, co je v takovýchto masových hrobech nalezeno. Její představitel u hromadného hrobu zdůraznil, že Spojené státy a Velká Británei mají odpovědnost jako okupační mocnosti za to, že budou důkazy uchovány, aby bylo možno posléze vysvětlit, k čemu na místě masového hrobu došlo. Uvedl to ve středu v podvečer rozhlas BBC. |
15. 5. 2003
V roce 2000 existovaly velké rozdíly v nákladech na pracovní sílu v průmyslu a ve službách v jednotlivých členských zemích Evropské unie i v kandidátských zemích. Mezi členskými zerměmi EU byly hodinové náklady na pracovní sílu nejnižší v Portugalsku (8,13 euro), v Řecku (10,40 euro), ve Španělsku (14,22 euro) a v Irsku (17,34 euro), nejvyšší byly ve Švédsku (28,56 euro), v Dánsku (27,10 euro) a v Německu.
V kandidátských zemích první vlny byly nejnižší náklady na hodinu pracovní síly v Lotyšsku (2,42 euro) a v Litvě (2,71 euro), nejvyšší na Kypru (10,74) a ve Slovinsku (8,98)., V Bulharsku byly náklady na hodinu pracovní síly 1,35 euro a v Rumunsku 1,51 euro. Velké rozdíly byly také v zatížení zaměstnavatelů sociálním pojištěním a dalšími poplatky. V členských zemích EU činil plat zaměstnance ve Švédsku pouhých 66,5 procent celkových nákladů, v Dánsku 87,7 procent. Mezi země s vysokým zatížením zaměstnanců sociálním pojištěním patří Maďarsko (tam tvoří zaměstnancův plat jen 67,1 procent celkových nákladů na zaměstnance) i Česká republika (zaměstnancův plat v ČR tvoří jen 72 procent nákladů na zaměstnance). Viz tabulka: Tyto informace publikoval před několika týdny Eurostat, Statistický úřad Evropských společenství v Lucembursku. viz ZDE |
15. 5. 2003
Dobrý den,
jen malý podotek k Vašemu článku o panu Pečínkovi, viz ZDE. Musím s vámi nesouhlasit, co se týče pana Štětiny a spol. Těžko se něco hodnotí, když člověk něco nezažil. Proto nemůžeme hodnotit postoj lidí, co dělají válečné novináře. Vím, že je špatné, když novinář není objektivní. Váleční novináři jsou ale poměrně zvláštní sorta lidí a práce, kterou dělají, je natolik nezvyklá, že objektivita zde jaksi ustupuje do pozadí. Podle mne není možné zůstat objektivní za každých okolností. Člověk bez názoru neexistuje, a ten názor vždy vyjde najevo - někdy víc, někdy míň. Zde se nejedná jen o lidi z Člověka v tísni, ale třeba i o CNN, al-Džazíru, atd. Každé médium bude informovat tak, jak se mu to hodí do krámu, a je jenom na adresátovi, jak si to přebere. Nechci tím nijak obhajovat Štětinu nebo Procházkovou, sám nemám dobré mínění ani o Čečencích, ani o Rusech (myslím tím vojenské nebo polovojenské kruhy), nejvíc to stejně vždycky odnesou normální lidi. Ale bez urážky - chtěl bych vidět vás (anebo třeba sebe), jak byste informoval, kdybyste se ocitl někde na froně, vedle vás by umírali lidi, atd. K tomu poznamenává Jan Čulík: |
15. 5. 2003
Ústředí firmy Microsoft popřelo, že připravuje pro velké hudební festivaly na volném prostranství přenosný záchod s připojením na internet s tím, že prý šlo o aprílový vtip. Potíž je, že britská kancelář firmy Microsoft vydala 30. dubna tiskovou zprávu, v niž inzeruje nový internetový záchod (iLoo) zcela vážně. Seriózně toto tiskové prohlášení vzaly deník Wall Street Journal, tiskové kanceláře Associated Press, Reuters, časopis Internet Magazine a další listy. Tiskové středisko firmy Microsoft ve Velké Británii však posléze znovu trvalo na tom, že internetový záchod není vtip. "Jde o britskou strategii firmy Microsoft přivést internet k co největšímu počtu lidí v Británii a povzbuzovat debatu o tom, jakým způsobem může internet ovlivňovat náš život nyní i v budoucnosti," praví se v jeho prohlášení, které pokračuje: "Tiskové prohlášení bylo britskou zprávou o iniciativě pro britský trh a přirozeně bylo zaměřeno na britskou kulturu a britský humor. Byl to však seriózní projekt, který přišel poté, co projekt MSN Internet Bench zaznamenal podstatný úspěch. Pozornost, kterou tato informace vyvolala, nám dala najevo, že šlo o hodnotný projekt, ale vzhledem k tomu, že došlo k určitému nechopení ohledně kontextu této iniciativy, projekt nyní nebude realizován."
Podrobnosti v angličtině např. ZDE
|
15. 5. 2003
Nejpozději od roku 1968 se lední hokej stal v Československu sportovně-politickou záležitostí. Zápasy proti SSSR se staly jakýmsi náhradním bojištěm, na kterém o výsledku nerozhodovaly tanky nýbrž sportovní umění jednotlivých mužstev a jejich vůle po vítězství. Zároveň tyto dvě hokejové hodiny, ve kterých se vylidnily ulice a národ seděl svorně před televizními obrazovkami, suplovaly zejména v 70. letech do jisté míry jeho chybějící občanskou odvahu. V proudu polistopadové normality pozbyly zápasy s "Rusy" jejich politickou brizanci, abdikací na Československo se ovšem zároveň z hledišť hokejových stadionů vytratil pokřik "Čé-eS-eR, do-to-ho!". Dlužno dotat, že českému a slovenskému hokejovému umění to na kvalitě neubralo, alespoň doposud ne. Z bývalých spoluhráčů se stali soupeři a samozřejmě se vzájemná utkání stala prestižní záležitostí.
|
15. 5. 2003
K svému otevřenému dopisu, adresovanému Václavu Klausovi, viz ZDE, a k sloupku Jana Čulíka, který se ho týká, viz ZDE, dodává J. Tichý:
Podstatou mého dopisu nebyly faktory zaváděné do extrému, že Evropa nás chce zničit, obsadit a skoupit, jak je lehce zmiňujete a odkaz na můj veřejný dopis jste zařadil právě mezi ně. Pokud si mohu dovolit, tak bych něco doplnil. Z celého dopisu jde požádáním prezidenta zejména o tyto styčné body : 1) Žádám Vás ve jménu svém, své rodiny, svých dětí a českého vlastenectví, abyste se svou autoritou prezidenta naší vlasti zasadil o zachování alespoň zbytků naší demokracie a svým vlivem a osobností zajistil vyrovnané a rovnoprávné vedení referenda a stanovisek odpůrců i příznivců vstupu ČR do Evropské unie ve všech mediích a rovnoprávně rozdělenými prostředky a prostoru ve sdělovacích prostředcích všeho typu. |
15. 5. 2003
Tak ako pred rokom som bol na nám. SNP privítať "zlatých" bronzových slovenských hokejistov. Nálada bola obrovská. Udržať viac ako desaťtisícový dav vo vare počas niekoľkohodinového čakania na prílet hrdinov nie je jednoduchá vec. Moderátor sa o to usiloval, chvíľami síce aj trochu menej inteligentne a vkusne, ale pri takejto príležitosti nemožno očakávať od udržiavača atmosféry perly ducha. A tak vyzýval dav k volaniu mohutného súhlasu otázkami typu: Je Bondra najlepší?, Sme majstri?...
A ľudia, v nejednom prípade podporení aj konzumáciou alkoholu, revali: ááááno! A potom v tej istej sérii otázok prišiel nečakane, ako blesk z jasného neba podraz: Prídete hlasovať za vstup Slovenska do Európskej únie? Dav zareval akosi automaticky áno. |
14. 5. 2003
Jedno z hlavních témat českých médií v poslední době je přesun čečenských uprchlíků z Polska do České republiky. Přístup novinářů k tomuto problému je v mnohém povrchní. Ukazuje se sice do jisté míry pochopitelný, leč nedbalý přístup redakcí v tomto směru: narozdíl od většiny jiných oblastí často nemají specialisty na uprchlickou, cizineckou a spřízněnou problematiku. Exody lidí z míst ozbrojených konfliktů, kvůli jinému ohrožení života a zdraví, z důvodu pronásledování či diskriminace nebo kvůli špatné sociální situaci v zemi původu se přitom stávají jedním ze stěžejních témat světových i evropských fór, počínaje konferencemi OSN, Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a konče iniciativami nevládních organizací.
Původně vyšlo na vulgo.net ZDE |
14. 5. 2003
Minulý týden jsem dostal od britského státního zdravotnictví ve Skotsku tento dopis:
Vážený pane Čulíku ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ZUBAŘSKÉ PÉČE VE SKOTSKU Většina zubařské péče v rámci britského státního zdravotnictví ve Skotsku je prováděna ve vysoké kvalitě. Naším cílem je udržovat tuto kvalitu a zajistit, abyste vy i vaše rodina i nadále dostávali prvotřídní zubařskou péči. Potřebujeme, abyste nám pomohl tohoto cíle dosáhnout tím, že se dostavíte na Scottish Dental Reference Service (skotskou zubařskou inspekční službu) abychom mohli zkontrolovat kvalitu zubařské péče, kterou jste obdržel. Vybíráme ke kontrole náhodným způsobem každoročně od každého zubaře ve Skotsku nejméně čtyři pacienty. Prosím dostavte se ke kontrole dne... v hodinu... Podpis- inspekční služba státního zdravotnictví ve Skotsku, viz ZDE Z Prahy se mi dostalo reakcí, že je taková praxe fízlování a že by každý slušný Čech považoval pod svou důstojnost se takové kontrole podrobit. Dověděl jsem se také, že možná státní britské zdravotnictví chce prozkoumat, jestli na mě můj zubař příliš neplýtvá finančními zdroji a jestli není zubařská péče, které se mi dostalo, příliš kvalitní. "V ČR dokonce ani pojišťovna nemá právo hodnotit kvalitu poskytované péče. Může kontrolovat, zda byl výkon udělán, anebo ne - to je všechno," napsal nám ve středu jeden zubař z ČR. |
15. 5. 2003
Známa ruská novinárka Anna Politkovskaja, ktorá si získala značnú reputáciu ako kritička politiky prezidenta Vladimira Putina v Čečensku, publikovala v moskovskej Novej Gazete článok odhaľujúci pozadie teroristického útoku v moskovskom divadle na Dubrovke v októbri minulého roka. Podľa nej bola akcia, počas ktorej zahynulo 129 ľudí a niekoľko desiatok ďalších zomrelo neskôr v dôsledku použitia jedovatého plynu, výsledkom provokácie ruských špeciálnych služieb.
|
15. 5. 2003
Michaela Marksová Tominová
Vrelá vďaka poslancovi Karasovi! (členovi Poslaneckej snemovne Českej republiky za KDÚ-ČSL, poznam. redakcie). Z jeho názorov usudzujem, že sa chce stať čestným členom feministického hnutia. Vo svojej honbe za zrušením práva žien na interrupciu totiž mimo iného presadzuje povinný súhlas otca, čím vlastne usiluje - rovnako ako feministky -- o odbúranie tzv. genderových stereotypov.
|
15. 5. 2003
Slovenská verejnosť s napätím očakáva aprílové rozhodnutie Ústavného súdu vo veci súladu tzv. interrupčného zákona s Ústavou SR. Stúpenci rovnako ako odporcovia zákazu interrupcií uplatnili v médiách i mimo nich širokú škálu argumentácie v prospech obhajoby svojich stanovísk.
Zdá sa, že konsenzus v tejto otázke nie je možný. |
15. 5. 2003
Na otázku prípustnosti umelého prerušenia tehotenstva sú nielen na Slovensku, ale všade vo svete rozdielne názory. Ak rešpektujeme pluralitu názorov, tak musíme rešpektovať aj pokus zástancov zákazu interrupcií -- ktorí sú podľa výskumov verejnej mienky u nás v zjavnej menšine -- vyvolať zmenu platnej právnej úpravy. A to aj cestou konania pred Ústavným súdom.
Ústavný súd SR (ÚS) nebude prvý ani posledný, ktorý sa bude musieť k tomuto ústavnoprávne zložitému a ľudsky mimoriadne citlivému problému meritórne vyjadriť. Obviňovať sudcov ÚS z toho, že sa vyjadrujú k tejto otázke, ktorá by podľa názorov väčšiny mala patriť do výlučnej autonómnej sféry tehotnej ženy, nie je namieste. Ak totiž ústavou ustanovený počet poslancov parlamentu predloží ÚS návrh na začatie konania o súlade právnych predpisov, ktorý spĺňa všetky zákonom predpísané náležitosti, je ÚS povinný o ňom rozhodnúť. |
15. 5. 2003
EÚ - Ako to bude po vstupeARGUMENTY Nezamestnanosť v Slovenskej republike predstavuje jeden z najzávažnejších sociálno-ekonomických problémov. Miera registrovanej nezamestnanosti na úrovni 17,4 percenta v roku 2002 je jednou z najvyšších v rámci členských a kandidátskych krajín Európskej únie. Oproti posledným rokom to predstavuje mierne zníženie, táto úroveň je však ešte stále vyššia ako miera nezamestnanosti v roku 1998. Navyše je veľmi nerovnomerne rozdelená v rámci jednotlivých regiónov Slovenska. |
15. 5. 2003
Michael Ehrke
Z Politik und Gesellschaft preložil Ľubomír Tokár
Štúdia Michaela Ehrkeho vznikla dávno pred vypuknutím vojny v Iraku. Svojím analytických charakterom prekračuje dátum svojho vzniku. Možno povedať, že mieru jej aktuálnosti prestavuje množstvo nastolených otázok, ktoré nepoznajú stále odpoveď. Odpovede, ktoré naopak štúdia poskytuje, patria k tomu najlepšiemu, čo sa o tejto vojne stihlo dodnes povedať. I po jej "víťaznom" ukončení... O čo ide vo vojne USA a následnej okupácii Iraku? Ako pri každej vojne stoja proti sebe ospravedlňujúca rétorika a skutočné ciele vojny. Naozaj ide o odstránenie hrozby, ktorú predstavujú iracké zbrane hromadného ničenia pre USA a ich spojencov? Ide vôbec o demokratizáciu diktatúry alebo odstránenie budúcich teroristických útokov? |
15. 5. 2003
Matúš Ritomský
Bratislava Dekriminalizácia marihuany a ľahkých drog je téma, ktorá sa medzi slovenskými politikmi neteší veľkému záujmu a aj v slovenských médiách sa objavuje iba sporadicky. Vďaka nedostatku serióznych informácií je pohľad veľkej časti slovenskej spoločnosti na drogový problém skreslený zastaranými myšlienkovými stereotypmi a nepravdivými mýtmi. Problematika užívania drog je zároveň oblasť, kde najsilnejšie cítiť generačnú priepasť medzi ustráchanými rodičmi vychovanými spoločnosťou, ktorá všetky problémy riešila zákazom, a novou generáciou mladých, rozhľadených a slobodomyseľných ľudí, ktorí môžu porovnávať situáciu u nás s tým, ako sa k drogám pristupuje v západných krajinách. |
2. 5. 2003
Děkujeme všem, kteří dále podporují provoz Britských listů finančními dary. Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.
Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. ZMĚNA BANKY:
Prosíme ty čtenáře, kteří na provoz BL přispívají trvalým příkazem, aby ho z bývalého účtu OSBL v e-bance převedli na nový účet OSBL v Raiffeisen Bance. Číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.
Hledáme další spolupracovníky-dobrovolníky pro mediální monitor - samostatné vyhledávání, analýza a shrnutí, překlady z jazyků: španělština, portugalština, italština, francouzština; obory: politika v daném jazykovém okruhu či zemi; problematika EU a jejích institucí; sociální vědy; makroekonomika; vizuální kultura; litaratura; technologie - přehled; armáda - technologický přehled, strategie, koncepce. Frekvence spolupráce: dle dohody, minimálně však jednou týdně. Požadovaná kvalifikace: naprosto suverénní ovládání jazyka či rodilý mluvčí, terminologický přehled v daném oboru, nezávislost na vlivových skupinách, exkluzivita.
Hledáme profesionální fotografy i fotoreportéry, vybavené vlastními digitálními fotoaparáty i vlastní konektivitou do internetu, kteří by byli schopni a ochotni přispět k rozšíření tématické pestrosti o reportáže ze zajímavých akcí či vzdálených míst, a přinášet tak prostřednictvím Britských listů aktuální zpravodajství či pohled do exotických míst. Podmínkou je pofesionalita zpracování snímků a jejich umístění v plném rozlišení ve formátu JPG na vlastní URL, jejíž odkaz nám spolu s náhledovým obrázkem a doprovodným textem zašlete.
Hledáme i nadané karikaturisty se smyslem pro komičnost politických i civilizačních souvislostí. Předpokladem spolupráce je pravidelnost, schopnost samostatné a rychlé reakce na aktuální témata. Samozřejmostí je zasílání karikatur v elektronické verzi (JPG, PNG, GIF, případně SWF) e-mailem. |
5. 2. 2003
Byla zrušena stará mailová adresa Jana Čulíka z roku 1995, jcu2@cableol.co.uk, prosím, pište na adresu J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk, případně na adresu redakce@blisty.cz, nebo culik@blisty.cz.
Štěpán Kotrba má svou hlavní adresu stepan@kotrba.cz. Adresa kotrba@blisty.cz je dočasně nefunkční. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 5. 2003 | ČR prohrála s CME, odpovědnost nenese nikdo | Karel Mašita | |
15. 5. 2003 | Co může znamenat odvolání Vladimíra Železného | Jan Čulík | |
15. 5. 2003 | Mají právo váleční novináři být neobjektivní? | Milan Krčmář, Jan Čulík | |
15. 5. 2003 | "Vinu za irácké masakry nesou i západní politikové" | ||
15. 5. 2003 | Cena pracovní síly v EU a v kandidátských zemích | ||
15. 5. 2003 | Interupcie na Slovensku - Filozofická a etická otázka sa stala otázkou politickou | Sylvia Porubänová | |
15. 5. 2003 | Boj o potraty: nekonečný príbeh | Michaela Marksová Tominová | |
15. 5. 2003 | Očakávané rozhodnutie slovenského Ústavného súdu o umelom prerušení tehotenstva a jeho možné dôsledky | Ladislav Orosz | |
15. 5. 2003 | Mlčanie okolo Dubrovky: Bol teroristický útok na divadlo provokáciou ruských tajných služieb? |
Evropská unie | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 5. 2003 | Teror z EU: Fízlování nebo služba veřejnosti? | Jan Čulík | |
14. 5. 2003 | O spravování nemovitostí v Belgii | Jaroslav Pour | |
14. 5. 2003 | EUrokraté, KOMUkraté a občané - tři procitnutí | Vladimír Rott | |
13. 5. 2003 | Bude mít ČR ze vstupu do EU prospěch? | Jan Čulík | |
13. 5. 2003 | Vstup do EU ohrozí existenci českého národa | Jindřich Tichý | |
13. 5. 2003 | Občané proti EU kritizují Vladimíra Špidlu | ||
13. 5. 2003 | Jak nám probíhá propagace EU | Miloš Dokulil | |
13. 5. 2003 | Evropská unie a odborníci na všechno | Štěpán Kotrba | |
13. 5. 2003 | Účast v referendu o vstupu ČR do EU hlasy pro a proti |
||
12. 5. 2003 | Důležitá NE ke vstupu do EU | Michal Rusek |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 5. 2003 | Ropa a stratégia: K politickej ekonómii ohlásenej vojny | Michael Ehrke | |
15. 5. 2003 | "Vinu za irácké masakry nesou i západní politikové" | ||
14. 5. 2003 | Humanitární organizace kritizují USA, že dovolily iráckým civilistům soukromě kopat v masovém hrobě | ||
12. 5. 2003 | O motivaci útoku na Irák | ||
12. 5. 2003 | BBC a Guardian byly během útoku na Irák nejpopulárnějšími britskými servery v Americe | ||
11. 5. 2003 | USA a Británie: zoufalá snaha najít zbraně hromadného ničení sílí | ||
10. 5. 2003 | USA a Británie budou ovládat iráckou ropu | ||
9. 5. 2003 | Dvojí Donald Rumsfeld | ||
8. 5. 2003 | Búrlivé osudy starovekého Blízkeho východu | Peter Greguš | |
8. 5. 2003 | Víťazstvo zbraní, prehra propagandy | Leopold Moravčík |
Americká strategie národní bezpečnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 5. 2003 | Ropa a stratégia: K politickej ekonómii ohlásenej vojny | Michael Ehrke | |
12. 5. 2003 | O motivaci útoku na Irák | ||
30. 4. 2003 | Vyslanci virtuální reality v Iráku | Mojmír Babáček | |
30. 4. 2003 | Konec NATO právě začal - začala vznikat evropská armáda | Štěpán Kotrba | |
25. 4. 2003 | Válka v Iráku skončila - proboha, zapomeňte! | Petr Baubín, Štěpán Kotrba | |
4. 4. 2003 | Jsou britští vojáci "civilizovanější" než Američané? | ||
28. 3. 2003 | Ropa je príčinou, ekológia alternatívou | Martin Nevada | |
25. 3. 2003 | Blesková válka s.r.o. | Oskar Krejčí | |
12. 3. 2003 | Irák a invaze: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa | Petr Baubín |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 5. 2003 | Mezinárodní konference Hašek a Švejk -- humor tisíciletí | ||
9. 5. 2003 | Hašek and Švejk -- Humor of the Millennium | ||
9. 5. 2003 | Mušle vylovené z oceánu času | Kathryn Murphy | |
9. 5. 2003 | Shells fished out of the ocean of time | Kathryn Murphy | |
7. 5. 2003 | Včely | Jaroslav Hutka | |
30. 4. 2003 | Nová kniha Michala Viewegha: Už absolutní rutina | Jan Čulík | |
24. 4. 2003 | Zrazuji lidi, firmu nebo vlast? | Jaroslav Vejvoda | |
24. 4. 2003 | Lidství na skřipci | Jan Čulík | |
24. 4. 2003 | Verše z pohledu POHLEDU. Aneb "jarní připravenost sestry v Karviné k hubení plevele zahrady Světa" | Jaroslav Pour | |
18. 4. 2003 | Stesk jako paměť domova | Svatava Urbanová |
Milan Kundera | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
18. 4. 2003 | Stesk jako paměť domova | Svatava Urbanová | |
3. 1. 2003 | Milan Kundera a jeho Nevědomost: Láska a odpor k vlastnímu hnízdu | Jan Čulík | |
20. 12. 2002 | Milan Kundera jako "didaktik komiky"? | ||
3. 12. 2002 | O české exilové literatuře: Problém identity mezi domovem a cizinou | Martin Pilař | |
25. 10. 2002 | Byla éra stalinismu dobou "naivní bezstarostnosti"? | Jan Čulík | |
23. 10. 2002 | Neohrabaná nová Kunderova novela | ||
21. 10. 2002 | Kundera, Nevědomost: Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže země | ||
21. 10. 2002 | Kundera zkoumá exil a návrat |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 5. 2003 | Očakávané rozhodnutie slovenského Ústavného súdu o umelom prerušení tehotenstva a jeho možné dôsledky | Ladislav Orosz | |
15. 5. 2003 | Boj o potraty: nekonečný príbeh | Michaela Marksová Tominová | |
15. 5. 2003 | Interupcie na Slovensku - Filozofická a etická otázka sa stala otázkou politickou | Sylvia Porubänová | |
9. 5. 2003 | Den matek se nám v postmoderním světě zkomplikoval? | Ivo V. Fencl | |
7. 5. 2003 | Memento 7. aneb maličko o "rovnoprávnosti" žen |
Miloš Dokulil | |
5. 5. 2003 | Dostane se ČR na úroveň Polska a Irska? | Jan Čulík | |
17. 4. 2003 | Heldt Prize in Women Studies | ||
10. 4. 2003 | Prítomnosť žien v politike prináša iný pohľad na svet | Jana Matúšová | |
10. 4. 2003 | Peniaze, ženy a EÚ | Oľga Pietruchová | |
17. 3. 2003 | Kontrola ministerstva zakrýva násilnú sterilizáciu | Martina Ferenčíková |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
14. 5. 2003 | Svět naruby: Jsou britští konzervativci marxisté? | ||
12. 5. 2003 | FREINET 2003 - soutěž o nejlepší školní časopis | ||
12. 5. 2003 | Iniciativa "Počítejte s námi" - druhá fáze boje o peníze | ||
7. 4. 2003 | Zákon o učitelích je naprostý paskvil | Radek Sárközi | |
2. 4. 2003 | Petra Buzková o problémech ve školství | Radek Sárközi | |
2. 4. 2003 | Jak Petra Buzková reaguje na petici "Počítejte s námi" | ||
12. 3. 2003 | Počítejte s námi! | Petr Bilík | |
12. 3. 2003 | Maturity bez "matiky" | Miloš Dokulil | |
10. 3. 2003 | Tabu, tabula rasa a ta buranská povaha | Ondřej Hausenblas | |
27. 2. 2003 | Za co se udělují zápočty na škole, kde učí Jan Sokol a Zdeněk Pinc | Jan Čulík |
Názory a argumenty ze Slovenska | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 5. 2003 | MMM 2003 - Stojaté vody drogovej politiky na Slovensku | Matúš Ritomský | |
15. 5. 2003 | Ropa a stratégia: K politickej ekonómii ohlásenej vojny | Michael Ehrke | |
15. 5. 2003 | Na boj s nezamestnanosťou môžu z EÚ plynúť miliardy, podmienkou sú projekty | Miroslav Šipikal | |
15. 5. 2003 | Dôchodková reforma, alebo dôchodková lúpež? | Robert Žanony | |
15. 5. 2003 | V čom pramení europesimizmus? | Radovan Geist | |
15. 5. 2003 | Mlčanie okolo Dubrovky: Bol teroristický útok na divadlo provokáciou ruských tajných služieb? | ||
15. 5. 2003 | Očakávané rozhodnutie slovenského Ústavného súdu o umelom prerušení tehotenstva a jeho možné dôsledky | Ladislav Orosz | |
15. 5. 2003 | Boj o potraty: nekonečný príbeh | Michaela Marksová Tominová | |
15. 5. 2003 | Interupcie na Slovensku - Filozofická a etická otázka sa stala otázkou politickou | Sylvia Porubänová | |
15. 5. 2003 | Ak vylúčiť, tak koho? | Pavol Fabian |