15. 5. 2003
Co může znamenat odvolání Vladimíra Železného |
Jako by to byla metafora toho, že komunismus zbavil národa řeči, udusil svou ideologií možnost racionálního diskursu, schopnost rozumně hovořit o problémech, které ovlivňují náš život, a hledat inteligentní řešení, jedním z charakteristických problémů, jimiž po pádu komunismu proslula Česká republika doma i v zahraničí, byly právě problémy s jejími - nedokonalými - sdělovacími prostředky. Svým způsobem na české scéně zapůsobily dva protichůdné faktory: jednak to, že po dobu dvaceti normalizačních let setrvávalo Československo v téměř naprosté izolaci od vnějšího světa a bylo tedy v roce 1989 komunismem kulturně o hodně víc zdevastováno než srovnatelné středoevropské země, jednak to, že navzdory tomu se česká vláda pokusila rychle zemi pozápadnit a protože neměla se Západem řádné zkušenosti, dopustila se při tom celé řady spektakulárních chyb. Televize Nova byla v roce 1994 první komerční televizní stanicí, která začala vysílat v postkomunistické Evropě, a taky to podle toho vypadalo. Žádná jiná středo- či východoevropská země nezažila, aby při příležitosti návštěvy jejího premiéra ve Washingtonu publikovaly dva hlavní americké deníky celostránkový inzerát, v němž varoval americký podnikatel, aby lidé do České republiky neinvestovali, protože se tam "kradou mediální podniky". Charakteristickou ikonou českého televizního vysílání se stalo Počasíčko. Ale problémy měla i ČT. Vánoční rebelií v České televizi na přelomu roku 2000-2001, pouhým interním pracovním sporem, byli někteří západní reportéři, neznalí českých poměrů, natolik zmateni, že začali z Prahy posílat zprávy, že je tam nutno znovu bojovat proti "totalitě" a "cenzuře"... Bylo vždycky zklamáním, že se v České republice nepodařilo vytvořit žádný skutečně profesionální a schopný sdělovací prostředek. Dodnes se pořád - dost bezmocně - hovoří o tom, jak nedokonalá jsou česká média. Dobrá televizní a rozhlasová praxe, jak ji najdeme v mnohých anglosaských médiích, je českému prostředí tak vzdálená - a možná i finančně a kvalitativně tak nedosažitelná - že se nikdy nestala pro česká elektronická média vzorem. Škoda. Česká televize se sice za posledních třináct let do značné míry zbavila své někdejší komunistické topornosti, ale, paradoxně, hlavním modernizačním příkladem pro ni byla bulvární televize Nova, která do českého prostředí zavedla některé moderní televizní techniky, ale většinou v pokleslé formě. Nejzákladnějším problémem českých elektronických médií byla vždycky nedostatečná regulace a vynutitelnost zákonů. Hovořilo se v této souvislosti často o údajné zkorumpovanosti českého politického prostředí, v němž se prý dobré zákony a kvalitní regulace neprosadí. Uvidíme dlouhodoběji, zda mají cynikové, šířící tyto názory, skutečně pravdu. Ten, kdo sledoval peripetie nejcharakterističtějšího českého "mediálního podnikatele" Vladimíra Železného, je možná překvapen, že všechno jeho kličkování, výmluvy a demagogie a mediální manipulace nakonec nyní končí jeho pádem. Není to ovšem domácí český úspěch. Nelze říci, že nad kontroverzním "podnikatelem" nakonec zvítězilo české právo. Pád Železného je důsledkem vnějších tlaků. Posuzuje-li nyní britská Rada pro komerční televizní vysílání zpravodajství americké televizní stanice Fox News, které je v Británii dosažitelné na digitálním satelitu, pro jeho údajnou nevyváženost, mohu čtenáře ujistit, že kdyby se pokusila v Británii vysílat své pořady stanice, jako je televize Nova, obávám se, že značná část jejích pořadů by pro svou nevyváženost či nízkou kvalitu u britského televizního regulátora neuspěla. A přísné mezinárodní zákony "imperiálně" nyní do České republiky už zasáhly: Železný byl nucen odejít, protože ČR čelí odškodnému deseti miliard korun za televizi Nova, kterou odňal americké firmě CME, o tom není sporu. Nakonec jeho pád od prohrané arbitráže netrval zase tak dlouho. Kdopak asi určoval politickou a programovou linii televize Nova v posledních měsících? Bylo známo, že je Železný poslední dobou v Nově už velmi malý pán - zdání o tom, že je stále ještě v sedle, nepříliš přesvědčivě potvrzovaly asi už jen jeho pořady Volejte řediteli. Změní se po jeho odchodu politická orientace Novy či její programový obsah? Odvoláním Železného se nynější majitelé televize Nova úzkostlivě vyslovili v tom smyslu, že nechtějí být spojováni ani s Železného kontroverzní osobu, ani s jeho (podnikatelskou) politikou. Budou-li tedy chtít očistit svou televizi od nánosu kontroverzní historie v době ředitelování Vladimíra Železného, znamená to, že se pokusí Novu nyní řídit alespoň trochu směrem k serióznosti? Byl by to jistě zajímavý experiment. Mohlo by to napovídat, že se - pomalu, ale jistě - Česká republika přece jen vydává směrem do Evropy. |