Organizace Open Society Praha vyhlásila mimořádný program na podporu kulturních organizací, postižených povodněmi, upozorňuje Jan Paul. Podpora je určena pro kulturní organizace, které svojí činností přispívají k rozvoji současného umění a kultury všeobecně a jejich činnost byla přerušena, znemožněna či znehodnocena v důsledku srpnových povodní.

Podpořeny budou především organizace menšího a středního typu, se zvláštním zřetelem na nestátní a neziskové organizace.

V oblasti muzejnictví, knihovnictví a kulturního dědictví budou podporovány pouze specifické projekty, které napomohou získat finanční prostředky pro postižené subjekty jako např. zorganizování benefiční akce, veřejné sbírky apod.

Termín odevzdání žádostí je 15.října 2002.

Žádosti odevzdejte na adresu:
Nadace Open Society Fund Praha
Seifertova 47
130 00 Praha 3

Žádosti zaslané faxem či e-mailem se nepřijímají, přílohy se nevracejí.

Vedoucí programu: Marta Smolíková, telefon 02/22540979 e-mail: marta.smolikova@osf.cz

Sběr podpisů pod petici "Město pro lidi" zahájilo občanské sdružení Oživení, koalice SOS Praha a Pražské Matky. Občané mohou podepsat petici u mobilního stánku Oživení, který se objeví v příštích měsících v různých částech Prahy. Petiční archy si lze stáhnout na internetové adrese: www.greenways.cz.

Zde je článek o tom, že budou v Londýně automobilisté od února 2003 platit za vjezd do centra každý den poplatek 250 Kč.

Fuj tajxl, to je ale věta. Josef Zelenka má ve svém článku "Trvale udržitelný rozvoj regionu" takových perel víc. Uvedená ukázka jen naznačuje, jak vzdálená je akademická teorie udržitelného rozvoje od občana, kterému by měla zkvalitnit život.

Začal školní rok a možná stojí za to nahlédnout jinam do školních lavic - nebo tašek - tak, jak jsem to učinil já u své mladší dcery. Myslím si, že docela hodně o způsobu práce a myšlení v britských školách vypovídá tato drobná úvaha o strachu, napsaná v hodině angličtiny. Takto píší žáci ve škole, kam chodí moje dcery, každý den. Autorce tohoto textu, který publikujeme v mém českém překladu i v anglickém originálu, je 12 let, v ČR by chodila do šesté nebo do sedmé třídy základní školy. Publikuji ho proto, abych ukázal způsob práce v britských školách i s relativně mladými žáky - samozřejmě ho nelze považovat za projev dospělého člověka. (JČ)

Když se podařilo předsednictvu Občanského sdružení Britské listy dne 2. září 2002 konečně získat přístup ke kontu OSBL, zjistilo závažné skutečnosti, které Tomáš Pecina nevysvětlil. V nejbližších dnech zpřístupníme sponzorům i čtenářům Britských listů veškeré výpisy z bankovního konta OSBL a budeme je zveřejňovat i nadále. Veřejnost tak bude mít přímou, otevřenou kontrolu nad naším kontem.

Já jsem své daňové přiznání jako většina národa podal. Kdybych to býval neučinil, porušil bych zákon.

Britské listy jsou časopis, který proslul tím, že bojuje proti všem ve sdělovacích prostředcích, na politické scéně i obecněji ve společnosti, kdo jednají proti všeobecně přijímaným normám etiky a poctivosti.

Ve chvíli, kdy se jeden (bývalý) člen redakce začal chovat způsobem, který Britské listy neúnavně kritizují, pocítil jsem povinnost jako novinář to zveřejnit.

Předsednictvo Občanského sdružení Britské listy na svém zasedání v Praze dne 9. září 2002 konstatovalo, že bývalý jednatel Britských listů Tomáš Pecina nereagoval na konečnou výzvu OSBL ze dne 2. září 2002, aby do 9. září 2002 předal Občanskému sdružení Britské listy účetnictví a další dokumentaci Občanského sdružení, od jeho založení začátkem roku 2001. Proto se předsednictvo Občanského sdružení Britské listy rozhodlo podat na Tomáše Pecinu trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle par. 125 odst. 1. tr. zákona a též z trestného činu zpronevěry podle par. 248 odst. 1, 2, 3a trestního zákona, případně porušování povinnosti při správě cizího majetku dle par. 255 odst. 1, 2a trestního zákona.

(Kliknutím sem zvětšíte vlevo uvedenou fotografii změti papírů, politých kávou, které mají zdokumentovat, co se stalo s cca 550 000 Kč, na které se vztahuje povinnost daňového přiznání.)

Začátkem roku 2001, těsně po televizní krizi, jsme se obrátili na čtenáře s prosbou o finanční pomoc pro práci Britských listů, pod heslem "Financujte si vlastního investigativního novináře, Tomáše Pecinu". Na základě předchozí Pecinovy kvalitní novinářské práce jsme argumentovali, že by bylo potřebné, aby v českém prostředí existoval alespoň jeden nezávisle financovaný novinář, který by se dlouhodobě, nezávisle a analyticky, zabýval důležitými kauzami. Sbírku jsem se rozhodl jako šéfredaktor Britských listů uspořádat zejména na naléhání Tomáše Peciny, který - z mého hlediska věrohodně - argumentoval, že má-li pokračovat ve své dosavadní kvalitní novinářské práci, musí se jí věnovat na plný úvazek, a je tedy zapotřebí, aby pro ni měl rozpočet.

Velmi rychle se vybralo cca 430 000 Kč, což jsem osobně já považoval za nesmírně zavazující mandát. Příspěvky přicházely i nadále. Aby celá záležitost byla na řádné právní bázi, založil Tomáš Pecina - známý svou právní erudicí - Občanské sdružení Britské listy, sám vypracoval stanovy Sdružení a stal se jeho jednatelem. Pobýval jsem po většinu času ve Velké Británii, proto spravoval konto Občanského sdružení i veškerou jeho administrativu Tomáš Pecina.

Peníze, které nám zaslali sponzoři během roku 2001, využil Tomáš Pecina podle svých slov jednak k financování vlastní novinářské práce: zpracoval a publikoval během roku 2001 celou řadu důležitých novinářských kauz, dále pak penězi, vybranými od sponzorů, financoval vytvoření zcela nového redakčního systému Britských listů, který jsme začali využívat od října 2001.

Přibližně od počátku roku 2002 se však v Pecinově spolupráci s Britskými listy začínaly objevovat problémy. Už během roku 2001 jsem ho jménem předsednictva Občanského sdružení opakovaně vyzýval, aby Tomáš Pecina zpřístupnil Občanskému sdružení údaje o kontu Britských listů. Tyto informace jsme nikdy nedostali.

V květnu 2002 se Tomáš Pecina rozhodl z Britských listů odejít. Informoval tehdy Občanské sdružení, že hodlá na nejbližší Valné hromadě odstoupit jako jednatel.

Když jsme v roce 2001 zahájili sbírku na práci Britských listů, opakovaně jsme konstatovali, že způsob, jakým bude naloženo s vybranými prostředky, bude zcela veřejný a že budeme po ukončení každého finančního roku zveřejňovat podrobné finanční zprávy. Za to jsem se zaručil vlastním jménem a pověstí.

Od počátku roku 2002 jsme urgovali Tomáše Pecinu, aby jako jednatel finanční zprávu o hospodaření Britských listů vypracoval. Reakce, které jsme od něho dostávali, byly mnohoznačné. Byli jsme mlhavě ubezpečováni, že Tomáš Pecina na finančním přiznání za rok 2001 pracuje.

Teprve když se předsednictvo Občanského sdružení Britských listů rozhodlo dotázat se na příslušném Finančním úřadě, zda jednatel Sdružení podal v řádném termínu za OSBL finanční zprávu, informoval nás Tomáš Pecina, že finanční přiznání nepodal. Argumentoval, že je prý "bezpředmětné", protože Sdružení nevykázalo žádný zisk, a tedy nevznikla daňová povinnost.

Tímto vysvětlením jsme byli šokováni. Tomáš Pecina totiž toto tvrzení nepodložil žádnými dokumenty. Od počátku roku 2002 jsme opakovaně požadovali na Tomáši Pecinovi, aby finanční zprávu vypracoval a po odchodu z Britských listů v květnu 2002 jim předal veškerou, tedy i finanční dokumentaci. Výsledkem bylo, že Tomáš Pecina předložil Občanskému sdružení v červenci 2002 svou Zprávu o činnosti OSBL za rok 2001, obsahující i určité finanční údaje, avšak tento svůj finanční rozbor nezdokladoval žádnou dokumentací. Čekali jsme tak dlouho, protože Tomáš Pecina vždy vystupoval korektně a do poslední chvíle jsme doufali, že příslušná podání, jak nás ubezpečoval, vypracuje.

Zpětně se ukázalo, že původní Stanovy Občanského sdružení Britské listy jsou napsány tak, že bylo dosti obtížné - z různých procedurálních důvodů - (zejména v důsledku toho, že žiji ve Velké Británii a v České republice pobývám sice často, ale jen krátkodobě) svolávat schůze předsednictva OSBL i Valnou hromadu OSBL. To vedlo k zdržení, Valná hromada OSBL se nakonec mohla konat až začátkem srpna 2002 (zvukový záznam z ní je k dispozici v příslušném vydání Britských listů) a Tomáš Pecina byl odvolán z funkce jednatele a byla přijata i jeho rezignace na člena OSBL.

Teprve v pondělí 2. září 2002 však schválilo ministerstvo vnitra nové stanovy Občanského sdružení Britské listy, v nichž jsme zrušili funkci jednatele a v němž jsme rozhodovací pravomoci jsme rozdělili mezi členy předsednictva OSBL a vypracovali jsme nové inspekční struktury.

Nadále jsme opakovaně vyzývali pana Tomáše Pecinu, aby bezodkladně podal finanční přiznání za rok 2001, za něž byl jako jednatel OSBL odpovědný, a aby předsednictvu Občanského sdružení poskytl veškeré finanční podklady i dokumentaci.

Ani na poslední výzvu, datovanou 2. září 2002, aby Tomáš Pecina předal finanční podklady a dokumentaci OSBL nejpozději do 9. září 2002, Tomáš Pecina nereagoval.

Podáváme tedy dnes na Tomáše Pecinu v této věci trestní oznámení.

Jan Čulík

šéfredaktor Britských listů

Protože z textu vyčnívalo slovo Subterra, netrvalo dlouho a...

Vladimír Pecha zahynul v úrazové nemocnici dne 19. června 2002 v ranních hodinách, po neobjasněném pádu z okna policejní stanice Malátova v Brně - Králově poli 18. června večer. Případ od počátku šetřila jako věcně nepříslušný policejní orgán skupina kontroly a stížností, ačkoli na místě byla přítomna od počátku zástupkyně brněnského pracoviště inspekce ministra vnitra. Právě inspekce představuje policejní orgán, který by měl podle zákona zjišťovat skutečností, zda byl policisty spáchán trestný čin. - Toto je tisková zpráva Ekologického právního servisu.

Je samozřejmé, že fóra BL neukazují nějaký reprezentativní vzorek české populace. Spíše zde platí pravidlo, že moudrý mlčí, zatímco hlupáka je všude slyšet. Prázdné sudy prostě nejvíce duní. Přesto jsou fóra BL zrcadlem, některých tendencí v české společnosti, byť pokřiveným. Omlouvám se, prosím, všem, kterým jde o věcný a konstruktivní dialog. Nebojím se kritiky, můj minulý text si jí zasloužil, především proto, že jsem svá tvrzení nepodepřel žádnými konkrétními fakty. Bylo to proto, že neměl k dispozici svou knihovnu a archiv což jsem ale uvedl.

V dnešním pokřiveném světě nastává situace, kdy se schyluje k válce. Válku nikdo nechce - jedni ji nemohou vyhrát, protože technicky nestačí, a druzí ji nemohou vyhrát, protože co s vítězstvím, které by mohlo (opravdu) nastolit mír.

V minulé válce v Zálivu se odešlo od vyhrané války tak nějak jako Prusko od Prahy v roce 1866. Jak daleko je z Hradce Králové do Prahy ? Nyní se po letech relativního klidu dovídáme, že JIŽ DVA ROKY se plánuje útok a probíhají simulace válečných her. Jedna divize ještě ani nenastolila "Nekonečnou Spravedlnost", natož pak "Trvalou Svobodu" kolem budoucích tras ropovodů a druhá divize už nacvičuje "Výzvu Tisíciletí" kolem terminálů s naftou.

Proč se celá kampaň nejmenuje třeba "Černé zlato", "Dobrá listopadová volba", nebo "Štafetový kolík rodiny B." ?