12. 9. 2002
Proč musím platit předvolební kampaň ODS?Bydlím v centru Ostravy - v Moravské Ostravě - a přiznám se, že se mi tu líbí. Líbí se mi místní architektura i možnosti, které s sebou obecně bydlení v centru města přináší. Jsou však věci, které mne dokáží velmi pozlobit, neřku-li naštvat. Jednou z nich je i poslední výmysl místní radnice, respektive jejího vedení reprezentovaného starostou Karpíškem (ODS), který se v poslední době stále více snaží o zviditelnění místostarosty Antončíka. Zatímco ten to hraje před volbami na mladé - ukazuje se na Stodolní (slavné ulici se spoustou rockových a nezávislých klubů), takzvaně spolupořádá hudební festivaly, do Ostravy zve kinematograf bří Čadíků a otevírá jedno dětské hřiště za druhým (i když to má asi jiný význam...), občanskodemokratické vedení radnice se snaží oslnit "svými" úspěchy v renovaci budov. Svědčí o tom právě otevřená výstava, ukazující v jarmarečním párty stanu s kobercem na náměstí Kuří rynek v samém srdci města úspěchy v budování Moravské Ostravy a Přívozu za poslední roky. A to podle mého názoru dost páchne...
|
Celá ta legrace by se klidně vešla do foyeru ostravské radnice, kde by jistě splnila svůj účel, a to informovat občany - ovšem zřejmě jen ty, kteří by o to měli skutečný zájem, čímž by ovšem nesplnila svůj skutečný účel, kterým je nalákat nerozhodnuté voliče na svou stranu. To všechno vyšlo obvod, upřesňuji - nás obyvatele a daňové poplatníky - podle starosty Karpíška na 663 000 korun. Tedy zhruba o půl milionu víc, než kolik je obvyklá cena, za niž by šlo výstavu pořídit v již zmiňovaném foyeru radnice. Ušetřil by se plat hlídače, ušetřilo by se za párty stan i koberce, a protože radnice svůj vlastní výstavní fundus má, ušetřilo by se i za něj. A hovořím-li o fundusu, uráží mne nakonec i jiná věc. Jako fotografa kvalita barevných snímků rekonstruovaných budov, které snad vznikaly bakelitovým automatem, a jako kurátora výstav jejich adjustace - neboli zarámování. I když o zarámování se nedá hovořit v případě, kdy je fotografie nalepena tak, že se jí ohýbají rohy a odlupuje se ze stěn. Přiznám se, že na místě ostravského fotografa Miloše Poláška, který poskytl několik svých černobílých snímků jako dokumentaci života v našem městě, bych podobně zaadjustované snímky omlátil vystavovatelům o hlavu. Být tím, kdo platí - což ve své podstatě jsem, ovšem bez práva o svých prostředcích rozhodnout - práci bych nezaplatil. Vedení úřadu na to mělo jiný názor - za tuto službu zaplatilo agentuře 400 000 korun. Agentura si přitom za jednu fotografii (a to z nich polovina pochází ze zápůjček z městského archivu) účtovala tisíc korun. Není ovšem pravda, že bych byl k stávajícímu vedení obvodu negativně nakloněn, naopak, mnohé jeho kroky oceňuji. Jdu-li po městě, vidím měnící se tvář, vidím nový park u červeného kostela, vidím (nebo spíše slyším) informační audiotabuli tamtéž, oceňuji víkendový noční zákaz vjezdu na Stodolní ulici, dokonce souhlasím i s regulací parkování v centru města. A právě proto musím s podobnými předvolebními tahy nesouhlasit - nejenže vedení radnice tak utrácí a mrhá našimi prostředky, které jistě mohly být zužitkovány efektivněji, ale ještě z nás dělá hlupáky. Myslí si totiž, že se lidé kolem sebe neumějí dívat, myslí, že si lidé všimnou odvedené práce, až když jim ji někdo naservíruje v zmiňovaném pouťovém stanu na náměstí. Pokud si to myslí, že obyvatelé Moravské Ostravy a Přívozu tak hloupí jsou, pak se mýlí a já doufám, že je o tom za několik týdnů ve volbách přesvědčí. Autor je šéfredaktorem deníku Ostravskénoviny.cz.
|