Státní zástupkyně JUDr. Andrea Ulvrová souhlasí ve svém usnesení s argumenty zmocněnce poškozené, zejména je podle ní ve stížnosti důvodně poukazáno na skutečnost, že "nebyly vyslechnuty veškeré osoby na obvodním oddělení se nacházející a rovněž na mnoho dalších důkazů, které nebyly provedeny, a to jednak ke skutku samotnému a jednak důkazy k osobě Vladimíra Pechy".

Vzhledem k těmto důvodům požaduje po inspekci, aby znovu jednala a rozhodla. Podle zmocněnce poškozené a právního koordinátora Občanských právních hlídek (OPH) Jiřího Kopala, který nadále požaduje objektivní šetření události, se brněnské policejní orgány dopustily při šetření tohoto případu takového množství pochybení a prohřešků proti trestnímu řádu, že by měly být z dalšího šetření tohoto případu vyloučeny. V právním státě by měl následovat i spravedlivý postih zodpovědných osob. Na nezákonné postupy policejních orgánů inspekce a skupin stížností a kontroly, kteří si mezi sebou bez transparentní zákonné předlohy přesunují případy, upozorňují OPH bezúspěšně již více než dva roky.

OPH vznikly jako lidskoprávní projekt Ekologického právního servisu, monitorují případy nezákonností a porušování lidských práv ze strany policie, informují mezinárodní organizace a instituce a v nejzávažnějších případech poskytují také právní pomoc.

Stejně tak na tuto skutečnost poukazují nejvýznamnější mezinárodní instituce, jejichž doporučení česká vláda nerespektuje. Výbor pro lidská práva dohlížející na dodržování závazků z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech měl být již v červenci ze strany vlády informován o zřízení nezávislého orgánu pro prošetřování všech stížností na policisty. Tedy na policii nezávislého orgánu kompetentního pro vyšetřování trestných oznámení i obyčejných stížností. Výboru se podle textu jeho doporučení z minulého roku "zdá, že současný systém zajišťuje policistům beztrestnost". Obdobně na nezákonosti v jednání policie poukazovali ve svých hodnotících zprávách za rok 2001 dokonce i Evropská komise, vláda USA i Výbor proti mučení zasedající při OSN v Ženevě.

Vladimír Pecha zahynul v úrazové nemocnici dne 19. června 2002 v ranních hodinách, po neobjasněném pádu z okna policejní stanice Malátova v Brně - Králově poli 18. června večer. Případ od počátku šetřila jako věcně nepříslušný policejní orgán skupina kontroly a stížností, ačkoli na místě byla přítomna od počátku zástupkyně brněnského pracoviště inspekce ministra vnitra. Právě inspekce představuje policejní orgán, který by měl podle zákona zjišťovat skutečností, zda byl policisty spáchán trestný čin. Skupina kontroly a stížností tak úvodní šetření prováděla v rozporu s trestním řádem s podezřením na trestný čin účasti na sebevraždě podle § 230 trestního zákona.

Ovšem s tím, že okamžitě vyloučila, že by cokoliv zavinili policisté na policejní stanici. Tedy postupovala nelogickým způsobem, jako kdyby k údajnému pokusu o sebevraždu mohl napomáhat někdo jiný mimo policie, ačkoli se na policejní stanici v době činu nacházeli právě jen policisté.

Inspekce ministra vnitra případ začala šetřit až po podání trestního oznámení ze strany pozůstalých. V rámci jejího více než čtyřicet dní trvajícího šetření provedla jen stručné výslechy pouhých tří policistů, kteří již byli ve stejném duchu vyslechnuti orgánem vnitřní kontroly a nechala přidělat tři fotografie z místa činu až pět dní po činu, aby poté případ po skončení šetření, jež nemohlo zabrat více než 3 hodiny pracovní doby, ledabyle odložila!

Ještě daleko závažnější jsou ovšem faktická pochybení policejních orgánů. Nepříslušná brněnská skupina kontroly a stížností vyšetřující své brněnské kolegy se nezabývala základními náležitostmi vyšetřování, z nichž uvádíme jen ty nejdůležitější.

1. Z celého vyšetřovacího spisu se není možno dozvědět nic o poloze těla zesnulého po pádu z okna. Byl sice několik minut poté ještě převezen do nemocnice, ale na místě bylo spoustu policistů, nikdo nezaznamenal a nikdo ani z kontroly ani z inspekce se nezeptal v jaké poloze ležela osoba, která upadla po skoku hlavou přímo na beton do hlubokého bezvědomí, z něhož se již neprobrala.

2. Mimo několika policistů nebyl dále nikdo vyslechnut, ošetřující lékaři v nemocnici, osoby, které přijeli ve voze záchranné služby atp.

3. Z vyšetřování také není známo nic o ošacení pana Pechy, případných roztrženích a místech poškození tohoto ošacení. Nikdo nepovažoval za náležitou část šetření sejmutí otisků prstů na těle či ošacení zesnulého a jejich porovnání s otisky prstů policistů na policejní stanici, stejně tak se nepříslušnou osobou nařízená pitva - vedoucím policejní stanice, na níž k události došlo - nezabývá skutečností, zda lze vyloučit předešlé působení násilí ze strany policistů.

4. V tomto případě nebyla provedena dokonce ani podle trestního řádu naprosto samozřejmá rekonstrukce nejasného a těžce vysvětlitelného činu.

5. Policejní orgány se také nezabývaly motivem zesnulého, který neměl v těle alkohol ani drogy, ani je neužíval, čekal čerstvě dítě a k trestnému činu krádeže se doznal. V romské komunitě je navíc intence k páchání sebevražd vzhledem k většinové populaci prakticky nulová.

Zmocněnec poškozené - družky a nastávající matky dítěte zesnulého - si nedovede představit, že by za normálních okolností při podezření z trestného činu ze strany nepolicisty mohl být případ šetřen tak, že se neprovedou základní důkazní procedury, které by mohly vést k objasnění činu a sami eventuální pachatelé, kteří byli při skoku zesnulého v jeho bezprostřední blízkosti jsou bez dalšího okamžitě vyloučeni jako možní podezřelí. OPH nadále nepovažují za smysluplné platit z daní občanů tak nekompetentní policejní orgán jaký představuje z hlediska zásahů do lidských práv a zjišťování trestných činů s následkem smrti inspekce ministra vnitra. Způsob jejího šetření spočívající pouze v čekání na stížnosti poškozených, doporučení státního zástupce a "nátlak shora" nahrává beztrestnosti policistů, neboť pokusy o regulérní šetření začínají mnohdy až v době, kdy už je většina důkazů v nedohlednu.