Po zprávách z posledních měsíců se cítím, jako bych teď obcházel blok sám. Sledovat desintegraci globálního kapitalismu v přímém přenosu je závratná zkušenost.

Na jedné straně ustavené struktury moci přetrvávají. Kongres debatuje, bankéři svědčí a populární prezident v hlavních zprávách ujišťuje, že je vše v pořádku.

Na druhé straně se vliv těchto struktur vytrácí. Většina lidí má za to, že záchranný balíček pomůže spíše bankéřům než obyčejným Američanům. Vždy, když se ministr financí pokusí uklidnit trhy, index Dow Jones spadne; v pátek 13. února padlo více bank než za celý rok 2007. To jsou opravdu špatná znamení.

Takové situace jsou obrovskou příležitostí pro levici. Ne proto, že cítíme závazek vůči lidské bídě, ale protože máme soudržné a důsledné vysvětlení toho, kdo koho ožebračil a co se s tím dá dělat. Okamžiky ekonomické krize vytvářejí publikum nakloněné alternativám. Když se základní protiklady kapitalismu samy odhalují, úkol vytvořit rámec pro spravedlivější svět se stává jednodušším.

Ale víra, že lepší svět je možný, by nám neměla zabránit v nahlédnutí, že je také možný svět mnohem horší. Populismus je zrádná síla. Bez ohledu na agendu, sociální základnu a organizační soudržnost může přivést lidi do ulic. Ale jakmile tam jednou jsou, nedovede říci, co by měli dělat. Globální kapitalismus je cenným, nicméně prchavým cílem. Židé, Romové, muslimové nebo "cizinci" se pak stávají dostupnými, i když nepřiměřenými obětními beránky. Když to naposledy vypadalo tak zle, skončilo to nacismem, fašismem a válkou.

Rovnováha sil je vratká. Z ideologického hlediska je levice silná. Kritiku této periody globálního kapitalismu jsme připravovali přinejmenším dvacet let, a přinejmenším deset let nám lidé naslouchali. A na rozdíl od 30. let nás netíží morální závaží a strategická hádanka stalinismu.

Ale z organizačního a volebního hlediska jsme slabí. Obecně řečeno, nemáme velké strany, naše sociální hnutí byla zdecimována a naše odborová hnutí jsou v rozkladu.

Šíří se sociální nepokoje. V prosinci Kreml poslal do Vladivostoku pořádkovou policii, aby potlačila demonstrace proti novým daním na importovaná auta. V únoru poslal Elysejský palác pořádkovou policii na francouzský karibský ostrov Guadeloupe, kde déle jak měsíc probíhala generální stávka, při níž protestující žádali snížení cen a vyšší mzdy. V Litvě, Řecku, Chile a na Islandu jsme viděli obrovské protesty. V tuto chvíli většina akcí probíhá mimo hlavní jeviště. Je ale pouze otázkou času, kdy se rozšíří z okrajů do centra.

Nejpravděpodobnější bezprostření odpovědí bude masivní státní útlak. Nedávno přijely tři tisíce čínských úředníků do Pekingu na školení, jak předcházet tomu, aby se manifestace a stávky změnily v "masové události".

V Rusku Genadij Gudkov, bývalý plukovník KGB a nynější předseda bezpečnostního výboru Státní dumy, řekl: "Očekáváme masovou nezaměstnanost a masové protesty. Nebudeme mít dost policistů, abychom to potlačili silou." Rusko tedy místo toho zavádí nové zákony. Jeden z nich prohlašuje účast na masových nepokojích za zločin proti státu, za nějž půjde obviněný před bezpečnostní trojku.

To ale nebude fungovat. Deprese je drsná, hluboká a vytrvalá, a její důsledky nelze odklidit obušky. Lidé demonstrují za své životy. V takovýchto těžkých časech obtíže samy nezmizí. Ale kdo z této krize vyjde posílen, to je dosud nerozhodnuto. Vezměme například Británii. Policie říká, že se připravuje na "letní zuření" - nepokoje bílých límečků proti ekonomické krizi. Pokusy krajní pravice využít divokých stávek k šíření xenofobie zdá se selhaly. Nicméně ekonomická nejistota tvoří jistě dobrý základ pro to, aby krajně pravicová Britská národní strana letos získala první křeslo v Evropském parlamentu. Mezitím největší prospěch z krize sklidili opoziční konzervativci, kteří to zřejmě labouristům v příštích volbách, které musejí být napřesrok v červnu, pořádně natřou.

Skutečnost, že extrémní pravice může využít krizi ve svůj prospěch, je dalším důvodem pro to, aby se levice angažovala. Ale naše požadavky musejí být strategické a při volbě spojenců musíme být opatrní. Jak vám řekne ruská majitelka psa: To, že jdou lidé společně do ulic, ještě neznamená, že jdou stejným směrem.

Zdroj: ZDE