12. 3. 2009
Stalin prohrál druhou světovou válkuBritské listy uveřejnily informaci o nové knize Viktora Suvorova. Při té příležitosti upozornily: "Podle Suvorova byl Stalin zastáncem teze, že bezpečnost SSSR je možno zajistit pouze neustálým rozšiřováním území. Tuto tezi prý hlásal už Lenin. (Stalin byl ovšem např. trockisty soustavně kritizován za svou teorii socialismu v jediné zemi - právě s poukazem na ústup od "leninismu". Naopak mnoha tzv. buržoazními autory byl za tento přístup oceňován, v předválečné ČSR mezi jinými Ferdinandem Peroutkou. Tyto skutečnosti Suvorov, kterého často kritizují za práci s prameny, v zásadě ignoruje -- KD.)", komentuje překladatel Bruno Solařík. |
Jako překladateli řady knih bezpochyby kontroverzního V. Suvorova mi zde nejde o obhajobu nebo obžalobu jeho názorů, nýbrž - pro objektivitu a pro zajímavost - o věcný, "technický" poukaz na drobný omyl BL: Suvorov toto buržoazní oceňování + trockistické kritizování Stalina nejenže neignoruje, nýbrž mu naopak věnuje velkou pozornost. Jaké ty náhledy Suvorova konkrétně jsou a jestli jsou správné či nesprávné, to nechť posoudí čtenář. -- Ve většině svých prací Suvorov trpělivě vysvětluje Stalinovo "budování socialismu v jedné zemi" jako grandiózní podvod, jehož účelem bylo, aby mu Západ v poklidu dodával zbraně a technologie bez obav z rudého nebezpečí. Suvorov sice nemluví o Peroutkovi a ČSR, upozorňuje však zcela dostatečně na totožný "prostalinský" postoj Západu jako celku. -- Pokud jde o trockisty, Suvorov dokonce přichází s hypotézou, že Stalin Trockého vyhnal na Západ (místo aby ho dal doma v SSSR pohodlně popravit) právě proto, aby tam Trockij mohl upřímně hlásat Stalinův odklon od světové revoluce -- Stalin prý tedy vlastně Trockého využil jako bezplatnou podporu svého podvodu se "socialismem v jedné zemi". Přikládám dvě stručné citace ze Suvorovových knih Poslední republika I a Poslední republika II:
"Jejich [bolševický] režim prostě nemohl existovat v soužití s normálními zeměmi. A tak bylo nezbytné proměnit sousední země v sesterské republiky. Jenže pak by vznikly nové hranice, za nimiž by zase existovaly normální země. Ty bude samozřejmě také nutno proměnit... a tak dále. Právě k tomu měl sloužit "požár světový". Ale ten ne a ne se rozhořet. Když tedy nedokázali nepřátelskou zemi (nebo země, respektive celý svět) zabrat -- a když přitom není myslitelné, aby na takovéto zábory rezignovali, pak existují dva způsoby, jak pokračovat: a) vyvolávat neplodné pokusy o pokračování útoku; b) přerušit útok, podepsat příměří, dobře se připravit a potom útok zopakovat. V ruské komunistické straně se neprodleně objevili zastánci jak prvního, tak druhého způsobu. První způsob prosazoval Trockij s myšlenkou permanentní revoluce. Za druhý způsob se postavili Lenin a Stalin. [...] Trockij: je nezbytné prorážet zeď hlavou, bez přestávky. Lenin a Stalin: ať se kapitalisté porvou mezi sebou, no a my počkáme. A mezitím nashromáždíme síly. [...] Stalin naprosto chápal Leninovu myšlenku a po smrti vůdce obhájil leninismus v boji proti stoupencům prorážení zdí hlavou. Stalinova cesta byla jednoduchá a srozumitelná: dočasně přerušit útok, upevnit moc komunistů uvnitř Ruska, s pomocí Západu pozdvihnout průmysl, přezbrojit armádu. [...] Dnes je nám vysvětlováno, že Stalin prostě myšlenku Světové revoluce zavrhl. Dokazuje se to následovně: při zveřejnění filmu Křižník Potěmkin se na závěr objevilo heslo "Ať žije Světová revoluce!" A Stalin nařídil, aby to heslo bylo z filmu vystřiženo... To je přece zcela evidentní důkaz! Já to za žádný důkaz nepovažuji. Pokud se doopravdy a zcela vážně připravujete na rozdrcení Západu, k čemuž ovšem potřebujete vojenskou technologii Západu, pak musíte onu technologii získat. Mávat rudým hadrem sousedům před nosem -- to by uměl každý hňup. K tomu není zapotřebí obzvláštní inteligence." Viktor Suvorov, Poslední republika, kniha první, Naše vojsko 2008 "Trockij byl fanatickým stoupencem Světové revoluce. Poté, co byl zbaven moci, s hněvem odsuzoval Stalina. Trockij před celým světem prohlásil, že Stalin zradil věc komunismu a Světové revoluce. Trockij ovšem nechápal, že tato jeho obžaloba je pro Stalina... krajně výhodná. Ba dokonce nezbytná. Svými odhaleními totiž Trockij uspával bdělost Západu. A Stalin pak v Sovětském svazu za pomoci Západu budoval nejmohutnější válečný průmysl na světě -- a připravoval svou armádu i stát ke zničení západní civilizace. -- A Trockij? Ten všude prohlašoval, že Stalina není zapotřebí se bát, že Stalin představuje šedivou průměrnost, že Stalin je naprosto neschopný a že se jeho režim brzy sám zhroutí. "Stalinova osobní diktatura se zjevně chýlí k závěru", tvrdil Trockij v listopadu 1931 (Bjulletěň oppozicii /boľševikov-lenincev/, č. 25-26, str. 11). Západní politici si dobře pamatovali Trockého úlohu v revoluci a v občanské válce. Všichni věděli, že právě on utvořil Rudou armádu. A jeho názor nebrali na lehkou váhu. Trockij představoval roznětku Světové revoluce. Nyní však byla tato roznětka zneškodněna. A pokud se má Trockému věřit, tak Stalin takovou roznětku nepředstavuje. Stalin nejenže vypustil Trockého ze Sovětského svazu, ale také mu zajistil reklamu na celý svět. V každém politickém procesu v Moskvě byl Trockij zmíněn. Své nepřátele mohl Stalin nazývat jakkoliv, ale on je tvrdošíjně nazýval trockisty, čímž přidával Trockému na politické váze. Pokud by Trockij říkal opak, pokud by prohlašoval, že Stalin připravuje agresivní válku, pokud by Trockij varoval Západ před nebezpečím, které představuje Stalinova zákeřnost, pak by mu nikdo nedovolil opustit Sovětský svaz -- a zvučnou ránu cepínem by Trockij dostal už roku 1927. [...] Těsně před druhou světovou válkou a na jejím počátku Trockij najednou přestal psát o tom, že Stalin zradil věc Světové revoluce. Proto se Trockij stal nepotřebným. Svou misi už splnil. Trockij přestal být užitečný. Teď už může být odklizen. Ba co víc: Trockij začal být... nebezpečný. Trockij totiž zjevně pochopil Stalinovu hru -- a vystoupil s novými odhaleními. [...] Už v červnu 1939, když v Evropě jen málokdo tušil, že za pár měsíců vypukne druhá světová válka, psal Trockij s naprosto ohromující předvídavostí, že Hitler udeří na Západ -- a Stalin že toho využije. [...] A toto Trockého osvícení se Stalinovi strašlivě nelíbilo. A tak učinil rozhodující krok, aby Trockého přinutil... mlčet." Viktor Suvorov: Poslední republika, kniha druhá, Naše vojsko 2008 |