Je lepší soustředit se na zlepšení kvality lidí, kteří jdou do parlamentu, než na reformu ústavy. Voliči chtějí, aby jejich volení zástupci byli poctiví, efektivní a soustředili se na záležitosti národního zájmu. Chtějí, aby nepáchali korupční a finanční podvody, aby debatovali o věcech, o něž skutečně jde, a aby se věnovali tématům, která jsou důležitá, namísto toho, aby se snažili navzájem se podrazit.

Do parlamentu je možné dostat nezávislé kandidáty prostřednictvím intenzivního využívání digitální technologie: servery, emaily, mobilními telefony, stránkami, jako jsou Facebook, MySpace, Twitter, blogy, elektronickými novinami, internetovou reklamou. Barack Obama během svého pochodu do Bílého domu mistrovsky využíval internetu.

Tento týden oznámila organizace, která si říká Jury Team a kterou vytvořil Sir Paul Judge, že začne prostřednictvím svých stránek, juryteam.org, koordinovat celostátní proces, který v primárních volbách vybere soubor nezávislých kandidátů pro všeobecné volby. Budeme hlasovat mobilními telefony. A pak při všeobecných volbách budou mít takto vybraní nezávislí kandidáti plnou podporu Jury Teamu, která jim dá k dispozici digitální technologii ve všech jejích formách.

Tento obtížný, průkopnický způsob by nebyl nutný, kdyby politikové pochopili, jakým zklamáním je to, jak se ve funkcích chovají, a kdyby byli ochotni s tím něco udělat. Kdykoliv dojde k nějakému katastrofálnímu selhání britské státní politiky, vždycky si myslím, že se z toho politikové konečně poučí. Ale pokaždé politikové dojdou jaksi k názoru, že katastrofa byla lokální, netypická a nebyla charakteristickým rysem existujícího systému. Nikdo nikdy neidentifikuje skutečný problém - nekompetentnost ministrů a nedostatečný dohled od Dolní sněmovny.

Proto lze usoudit, že parlament není schopen se sám zreformovat. Budeme to muset udělat sami. Prostředky k tomuto účelu existují. Příští britské všeobecné volby se musejí konat před koncem roku 2010. Jsem přesvědčen, že existuje velké množství talentovaných lidí mimo politické strany, kteří by ve volbách kandidovali, kdyby si mysleli, že mají šanci zvítězit. Povzbuzením pro ně by měl být vznik digitální technologie, který rozbije diktaturu existujících politických stran.

Samozřejmě, dnešní parlament by se měl mít schopnost zreformovat sám. Je zapotřebí čtyř podstatných změn:

Zaprvé musí být posílena schopnost parlamentu kriticky zkoumat návrhy vlády a pohnat za přijatá řešení vládu k odpovědnosti. Zadruhé, musí být požadován vyšší standard pro přípravu vládní politiky. Zatřetí, musí vzniknout řádná rovnováha mezi centrem vlády, odpovědných za rámec celkové vládní politiky, a ministerstvy, jejichž úkolem je vytvářet politiku a poskytovat služby ve svých specializovaných oblastech. Začtvrté, dodavatelé služeb, jako například státní zdravotnictví či místní úřady, by neměli být řízeni ministerstvy či premiérem. Měly by se jim určit jasné cíle, a jejich výkon při dosahování těchto cílů by pak byl monitorován.

Kdyby se do parlamentu dostal větší počet nezávislých kandidátů, změnilo by to podstatnou měrou politické kariéry. Je paradoxní, že vzrůstající profesionalizace politiky, kdy poslanci nedělají celý život nic jiného, než že slouží té či oné politické straně, vedla k všeobecnému poklesu úrovně.

Doufám, že iniciativa organizace Jury Team toto všechno změní. Nezávislí kandidáti mohou být dosavadní podnikatelé, či pracovníci z dobrovolného sektoru, nebo státní úředníci, zemědělci, vojáci, učitelé, novináři, lékaři či inženýři. Ani by si neměli myslet, že zůstanou v parlamentě do konce života. Být poslancem na jedno či dvě funkční období a pak se vrátit ke svému původnímu zaměstnání by se mělo stát obvyklou praxí.

Je to všechno nerealistické? Nemyslím si. Zajímavá novinka nezávislých kandidátů a plné využívání digitální technologiie by zřejmě přesvědčily hodně lidí, kteří se dosud neúčastní voleb, aby k volbám šli.

Jinými slovy, jde o všechno. Nejdůležitějšími britskými volbami za posledních 70 let byly volby r. 1945, kdy Labouristická strana zvítězila nad vítězným válečným vůdcem, Winstonem Churchillem a jeho Konzervativní stranou, a r. 1979, kdy Margaret Thatcherová zlikvidovala poválečný politický konsensus. Volby r. 2010 by mohly mít stejný epochální význam - mohl by to být rok, kdy unavený politický proces bude odstraněn revolucí komunikační technologie.

Podrobnosti v angličtině ZDE