4. 3. 2009
Medveděv jednoduše odmítl stát se rukojmím TeheránuNejde však o žádný negativní zlom v rusko-amerických vztazíchTvrzení, že ruský prezident v úterý 3. března "odmítl Obamovu nabídku na zrušení protiraketového systému" je mírně řečeno nepřesné. Medveděv v jasné návaznosti na předchozí vyjádření Moskvy dal jasně najevo, že odmítá učinit požadavek na zrušení evropské základny amerického národního protiraketového systému předmětem obchodu, protože jde zkrátka o strategicky důležitou věc, kterou Moskva nebude za nic měnit. Zatvářil se přitom jakoby "nechápavě" a vysvětlil, že americkou vstřícnost oceňuje a že hodlá také nadále spolupracovat v íránské otázce, ale "to přece nemyslíte vážně, že bychom tyhle dvě věci spojovali". |
Medveděv měl koneckonců k podobnému postupu dobrý důvod, protože nabídka byla pro jeho zemi dost nevýhodná: Splnění zásadního požadavku vůči USA by totiž záviselo na vstřícnosti Teheránu, který má vlastní agendu a není vůbec jisté, do jaké míry Moskvě opravdu vyjde vstříc. Přitom jistě platí, že Rusko má na Írán velký vliv a může pomoci -- nicméně sotva jde o vliv tak velký, aby případně sám o sobě převážil opačný názor tamních vládnoucích kněží. Idea "náš protiraketový systém za íránský jaderný program" také koneckonců není nijak nová; americký ministr obrany Gates, kterého Obama "zdědil" po Bushovi, přece na únorové ministerské konferenci NATO v Polsku prohlásil, že tímto způsobem věci Moskvě prezentoval už před rokem. Jestliže se nyní Moskva tváří, že "čeká na konkrétní nabídku", neznamená to žádný zlom v jednáních, která budou nepochybně pokračovat už v pátek při setkání ministrů zahraničí obou zemí v Ženevě - a poté na summitu G20 2. dubna v Londýně, kde se mají poprvé setkat oba prezidenti. |