Ministr informatiky ve spolupráci s ministrem kultury předložil do vlády "aktualizaci" Koncepce přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání v České republice, kterou vláda ČR vzala na vědomí svým usnesením č. 696 ze dne 9. července 2001. Zpracování aktualizace Koncepce, ve které by byly zohledněny změny, ke kterým došlo od doby zpracování původní Koncepce, bylo uloženo ministru informatiky ve spolupráci s ministrem kultury usnesením vlády č. 159 ze dne 12. února 2003 s termínem do 31. května 2003 a s následným prodloužením do 31. ledna 2004. Je březen 2004. Změny zohledněny nebyly, připomínky také ne. Ke dni vstupu ČR do EU na 1. máje má být ale k dispozici vládou schválená národní strategie přechodu na digitální vysílání (viz COM 2003-541 ze září 2003). To ministr Mlynář neví, nebo ignoruje? Co všechno a jak dlouho ještě bude Mlynář ignorovat? Zítra, 10. března 2004 bude Mlynářův dokument projednávat vláda, pokud jej sám ministr z jednání iniciativně nestáhne a zásadně nepřepracuje.

Jeden vědec vypočítal, že je 67 procentní pravděpodobnost, že existuje Bůh.

Říká se, že lidovci musejí být v každé vládě. Já si myslím, že jak kteří, protože není lidovec jako lidovec. Například takový jejich předseda, pan Kalousek; vypadá jako protřelý pragmatik, působí trošku arogantně, tak to má být. Nebo třeba ministr zahraničí, Cyril Svoboda, věrně oddaný mnoha myšlenkám a politikům. Zejména těm zahraničním. A potom tu je typ klasického lidovce, takoví si říkají "konzervativní," Jan Kasal. Jako jeho ostřejší názorový derivát pak funguje třebíčský poslanec Jiří Karas. Právě jeho přítomnost 5. března prozářila pořad Kotel, moderní to obdobu diskusního lynče.

Proč Izrael dal přednost bojkotu zasedání mezinárodního soudu ohledně zdi? Hlavní důvod je ten, že odmítá být obviněným, to ale na něm ulpívá, jestli se jich bude účastnit nebo ne. Vždy ignoroval mezinárodní zákonost a její instituce, pohrdal rezolucemi, za podpory Spojených státu je negoval.

Zákon o tom, že Edvard Beneš se zasloužil o stát je 1) v rozporu s principy svobodného historického bádání a 2) v rozporu s principy otevřené společnosti, na nichž prvně uvedené principy závisí.

Názor pana Josefa Klasa se zdá být ovliněn velmi silně převládající "tradičním názorem" na Beneše, který slyšíte velmi často. Beneš byl zjevně osobou, kterou lidi neměli moc rádi a prožil svůj život ve stínu TGM, ale byl to hodně nadaný politik a mně vždycky připadaly záporné postoje vůči němu poněkud podivné. Pokud vím, neexistuje v ČR jediná socha Edwarda Beneše a jen málo ulic a náměstí je po něm pojmenováno.

Součástí celého problému je to, že většina Čechů si myslí, že obnovení Československa po druhé světové válce bylo nevyhnutelné, ale ono nebylo. Británie to nikdy během války neschválila, schválili to jen Sověti. Tím se Beneš dostal do velmi nezáviděníhodné situace, protože se musel rozhodovat mezi obnovou Československa se sovětskou pomocí, a mezi spolehnutím se na zrádný Západ, který mu neposkytl záruku, že bude Československo obnoveno. To nebyla zrovna příjemná volba, ale protože byl Beneš dobrý nacionalista, rozhodl se podporovat projekt obnovy československého státu bez ohledu na politické následky - stát se sice v roce 1948 stal komunistickým, ale Československo existovalo dalších 40 let. To byl Benešův cíl a toho se mu podařilo dosáhnout.

"Edvard Beneš se zasloužil o stát" A TO JE ZÁKON! Naši zákonodárci schválili minulý týden zákon obsahující tuto JEDINOU větu. Oni nemají za peníze z našich daní na práci nic důležitějšího, než schvalovat zákony, obsahující jedinou -- a podle mne ještě škodlivou -- větu, že Edík Benešů se nám zasloužil o stát. Kdo že byl Edík? Já to vím, vy to víte a poslanci, kteří jsou (bez ironie) vzdělaní lidé, to vědí také.

Nevím, co si o tom mám myslet. Je to skutečně bulvární, velmi lidově napsané a žádné ty myšlenky nejsou nové (a ani si nemyslím, že by to bylo zrovna dobře napsáno). Ano, on říká, že není historik, ale ta celá věc "měli jsme bojovat", to je diskuse, která už proběhla před časem. Opakuje názor, že to bylo všechno Benešova chyba a že Československo mělo bojovat v roce 1938, jako většina ostatních hovoří o tancích - a tím dokazuje, že neví, o co šlo.

Brown: Je to skutečně bulvární, velmi lidově napsané.

Kahoun: Tak to Vám opravdu děkuji za poklonu. Chtěl jsem to napsat přesně tak, aby si to přečetl ten nejprostší lid, který má někdy i rád bulvár a "lidový" styl. Aby si to přečetli přesně ti, kteří často nečtou články historiky psané nebo historiky čtené, ale zato si možná někdy přečtou "lidový bulvár". Dle Vaší reakce se mi to opravdu povedlo. Nepředpokládám, že bych někdy chtěl psát články pro historiky, ale pokud by se tak stalo, samozřejmě je napíšu zcela nebulvárním a nelidovým stylem a rád Vám je pak zašlu.

Při čtení vašeho sloupku ZDE o rozhovoru s Václavem Klausem, míní J. Kastl: Především nevím, kde se v novinářích bere ona nadutost, že mají někoho provokovat, řídit, zesměšnovat a podobně.

Globalizace se se může a musí změnit, říká obsáhlá zpráva s názvem Spravedlivá globalizace: Vytváření příležitosti pro všechny, kterou vydala Mezinárodní organizace práce (ILO) a která nutí čtenáře chápat spravedlnost a globalizaci jako celosvětové priority. ILO volá po naléhavém promyšlení si běžných politik a institucí globálního vládnutí. Zpráva byla vydána Světovou komisí pro sociální dimenzi globalizace, která je spluřízena prezidentkou Tarja Halonennovou z Finska a prezidentem Benjaminem Williamem Mkapou z Tanzanie.

168 stránková zpráva přiznává globalizaci "ohromný potenciál pro dobro" a to, že "otevře dveře mnoha výhodám ..."nebo že "podpořila otevřenou občanskou společnost a otevřené ekonomiky a povzbudila volnější směnu zboží, myšlenek a znalostí ...". Zpráva tvrdí, že "opravdově globální myšlení začne být citlivé na nespravedlnost chudoby, genderovou diskriminaci, dětskou práci a environmentální degradaci, kdekoli tyto problémy mohou nastat ".

• Není už nepředstavitelně daleko ten čas vzbuzené nepaměti?
• Umožňuje nám dnešní svět přiměřeně hledět tak daleko zpět?
• Aspoň jeden citát z Masarykova díla
• Pár střípků k dalšímu případnému zamyšlení

Autor, profesor Masarykovy univerzity v Brně, předal počátkem roku do tisku své "Masarykovské návraty". Kniha vyjde díky Nadaci Universitas Masarykiana, snad koncem léta.

Více než dvě třetiny konvenčních plodin jsou nyní ve Spojených státech kontaminovány geneticky modifikovaným materiálem. Znamená to, že je tam konec organickému zemědělství a vyvolává to vážné budoucí riziko lidskému zdraví -- uzavírá nová zpráva.

Tato zpráva, která přichází v době kdy se britská vláda chystá schválit pěstování první geneticky modifikované plodiny v Británii, kukuřice, varuje, že tradiční odrůdy semene jsou "vysoce kontaminovány" DNA, pozměněnou genetickým inženýrstvím. Americký biotechnologický průmysl konstatuje, že těmito zjištěními "není překvapen".

Admirál sir Michael Boyce, který vedl loni v březnu britské jednotky do útoku na Irák, dramatickým způsobem promluvil o právní krizi, která vznikla touto dobou před rokem v britské vládě ohledně války proti Iráku.

Boyce potvrdil, že odmítl dovolit, aby britská vojska proti režimu Saddámu Husajna bojovala, dokud nedostane písemně od britského generálního prokurátora, že je taková válka legální.

Admirál Boyce vznesl požadavek na toto oficiální ujištění dne 10. března 2003, když už byla britská vojska na irácké hranici, a dostal ho až 15. března, pouhých pět dní před útokem na Irák.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 zareagovali čtenáři velmi rychle na náš apel o finanční pomoc na koupi nového serveru. Za leden 2004 celkově přispěli čtenáři částkou 139 691,65 Kč. Za finanční pomoc upřímně děkujeme. Pořídili jsme nový server a nyní ho postupně zprovozňujeme. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte úplně přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.