V době, kdy vzniklo "lobby", spojující země různých kontinentů, budou jejich představitelé ode dneška stát před soudem v Haagu, aby posoudili nezákonnost této stavby z právního hlediska, ve světle utrpení palestinského lidu, kterou jim způsobuje. Oproti tomu nevzniklo "lobby", které by chtělo obhajovat izraelskou zeď. To však neznamená, že Izrael vyklidil pole. Snaží se rozpoutat boj, ve kterém omlouvá zeď prostřednictvím světových médií, s kterými má dlouholeté zkušenosti, ale zeď se v nich nedá popřít. Stačí zveřejnění jejího snímku, aby tím byla vyjádřena celá krutá skutečnost, kterou představuje. Mezinárodní veřejné mínění se dívá na tuto zeď se znechucením, i přes pochopení izraelské výmluvy terorismu. Veřejnost se však nedá přesvědčit pohnutkami, vedoucími k pokračování izraelské okupace palestinské půdy a ovládání jejich hospodářství a života.

Proč Američané a Evropané nesouhlasili s podáním této záležitosti k mezinárodnímu soudu, přestože v oficielních postojích odmítli stavbu zdi, podle čehož se dalo usoudit, že se šlo o názory jejich vlád? Snad hlavní příčinou je to, že poprvé od adoptování Izraele, je jejich stoupenec vystaven právnímu procesu, který je zaměřen proti němu. Avšak to, že to došlo až do takové míry, je důkazem toho, že nejsou schopni ho nijak usměrnit, ani se s ním nedokáží domluvit, jak v prováděném násilí, agresi a okupaci, tak v mírových iniciativách. Izrael nebrání svou bezpečnost, ale brání okupaci a své řízení, chce od svých západních spojenců konečné a úplné uzákonění okupace.

Američané a Evropané zaujali postoje, ve zkratce řečeno: Ne zdi, ne mezinárodnímu soudu, ne terorismu, ne odporu proti okupaci, ano pro řešení "Cestovní mapy". Ale Šaronova banda, která se snažila znemožnit proces u mezinárodního soudu a neuspěla, dokončí stavbu zdi a je připravena zlikvidovat "Cestovní mapu". V každém případě evropský postoj není pochopitelný, kromě toho, že straní Izraeli. Předložení žádosti u mezinárodního soudu není terorismem, následné jeho bagatelizování znamená pokračování izraelských zločinů porušujících právo. Americký postoj k Izraeli je známý, vůči němu závazný a nic se na něm neměnní. Prapodivná je však výmluva, že předložená záležitost ohledně zdi u mezinárodního soudu, i kdyby to bylo jen z poradenského důvodu, uškodí úsilí aplikace "Cestovní mapy", to vyznívá jako čirá fantazie. Kde je to vynaložené úsílí, slyšel o něm někdo něco nového? Amerika je zaneprázdněná volbami a Evropa je slabá, Šaron staví zeď a navrhuje iniciativy, které nemají nic společného s mírem, ba ani s vyjednáváním.

Palestinci a Arabové by měli začít pracovat s tím, co bude po vynesení rozsudku v Lahai. To je jen krok omezených výsledků. Důležitější je, aby se Arabové seriózně opírali o sílu mezinárodních zákonů, aniž by to bylo jediné, na co by spoléhali. Pokud válka s Izraelem nepřipadá v úvahu, odpor proti okupaci je zakazáný (podle amerického zvykového práva), tou nejmenší možností zůstává to, aby neprošel den, aniž by Izrael pociťoval, že jeho zločiny a okupace nepředstavují jakékoli obvinění nebo odsouzení. Neexistuje žádné jiné řešení, nebo aspoň jeho začátek, jen když ho mezinárodní společnost zaručí. Proto je potřeba aktivovat dohody v Ženevě, které ochraňují občany pod okupací, je potřeba trvat na mezinárodní ochraně palestinského národa a pokračovat ve sledování prostředků, aby válečné zločiny izraelské války byly odsouzeny.