8. 3. 2004
Můj článek o Benešovi nebyl pro historiky, pane Browne!Brown: Je to skutečně bulvární, velmi lidově napsané. Kahoun: Tak to Vám opravdu děkuji za poklonu. Chtěl jsem to napsat přesně tak, aby si to přečetl ten nejprostší lid, který má někdy i rád bulvár a "lidový" styl. Aby si to přečetli přesně ti, kteří často nečtou články historiky psané nebo historiky čtené, ale zato si možná někdy přečtou "lidový bulvár". Dle Vaší reakce se mi to opravdu povedlo. Nepředpokládám, že bych někdy chtěl psát články pro historiky, ale pokud by se tak stalo, samozřejmě je napíšu zcela nebulvárním a nelidovým stylem a rád Vám je pak zašlu. |
Brown: ...a ani si nemyslím, že by to bylo zrovna dobře napsáno. Kahoun: Neumím si představit, jak byste si to myslet mohl. Jan Čulík by musel být překladatelský génius, aby dostal do angličtiny mou poetiku typu "Edík Benešů" a to ještě tak, aby se to líbilo někomu, pro koho nebyl článek určen. Brown: ...a žádné ty myšlenky nejsou nové. Kahoun: Kde bych je k už milionkrát přežvýkanému tématu vzal? Nový jsem se snažil být pouze a PRÁVĚ JEN v tom, dokázat, aby si "staré" myšlenky přečetli lidé, kteří by si nikdy o historii nic dobrovolně nepřečetli, tedy nový (přesněji řečeno jiný) jsem se snažil být jen záměrně v té, jak vy říkáte, "lidové bulvárnosti", čemuž já zase říkám "nenapsat to suše a nudně", tedy tak, aby mi to patnáctiletý člověk s totálním nezájmem o historii nepřestal číst po první "suše historické" (rozumějte, pro něj "nudné") větě. Víte, on ten článek nebyl ani původně psán pro tak vážně zaměřené noviny, jako jsou Britské listy (nicméně samozřejmě jim děkuji, že článek nakonec vydaly). Brown: Ano, on říká, že není historik, ale ta celá věc "měli jsme bojovat", to je diskuse, která už proběhla před časem. Opakuje názor, že to bylo všechno Benešova chyba ... Kahoun: Nepíšu, že to byla všechno Benešova chyba a opravdu nechci vyvolat další diskusi, ale kdo jiný než Beneš by měl hlavní vinu na tom, že armáda nesměla bojovat, přestože, i po Mnichovu (za který Beneš nemohl), bojovat a bránit zemi, třeba i proti přesile, chtěla. Brown: Jako většina ostatních hovoří o tancích... Kahoun: Díky, vidím, že nejsem jediný, kdo tak dobře hodnotí naše tehdejší lehké tanky. I pan Hitler měl přece takovou radost, když je pak nakonec díky Benešovi dostal všechny bez boje a nepoškozené. Nechci si zde hrát na vojenského historika, ale nevyrábělo tehdy Německo ještě nedlouho před tím jen jakési karikatury tanků na podvozcích snad původně určených pro traktory? Brown: Československá armáda byla jednou z nejlépe vybavených a vycvičených v regionu... Kahoun: No vidíte, v tom se spolu stoprocentně shodujeme. Brown: ...ale letectvo nemělo moderní letadla (tak jako dneska), takže v podstatě, jak to vidím já, země byla pevností beze střechy. Kahoun: To jistě ano. Četl jsem pár knih od našich letců z období druhé světové války. Některý z nich, možná pan Fajtl, napsal (cituji po paměti) ... viděli jsme, že jejich (tedy německá) letadla nejsou z papundeklu... Nicméně, nemyslíte, že právě skutečnost, že Edvard Beneš nemohl způsobit předání bez boje OPRAVDU MODERNÍCH letadel Hitlerovi, byla jednou z nejšťastnějších věcí? Představte si, kdyby Československo mělo např. 1500 letadel třídy a kvality Me109, Hurricane nebo dokonce Spitfire. Tato československá letadla by byla později s hákovými kříži na trupech použita proti Vaší zemi v letecké bitvě o Anglii. Díky bohu a statečnosti Vašich (a i pár našich) letců, jste tu bitvu vyhráli a možná tak zachránili svět. Kdyby Göring měl proti Vám o 1500 moderních letadel více, mohlo to, bohužel, dopadnout i jinak a třeba bychom teď oba byli za tím Uralem a vzájemně se honili do práce při těžbě rudy pro Velkoněmeckou říši. Brown: Kromě toho, Beneš nemohl důvěřovat Slovákům, takže zadní brána pevnosti byla otevřená. Kahoun: To jistě ano. Já osobně nemám vůbec nic proti Slovákům, právě naopak, nicméně většina výroků mého dědy, prvorepublikového důstojníka, na adresu některých (tehdejších) Slováků je zcela necitovatelná... Brown: Jedinou zemí, která nabízela pomoc (a to samo o sobě bylo velmi složité) byl Sovětský svaz a to Beneš věděl, že nemůže přijmout. Kahoun: Nevím, nemám o této otázce dostatek informací, v článku jsem o tom také nepsal, armáda chtěla bojovat i bez pomoci zvenčí. Brown: Československo si mohlo pouze dovolit bojovat, pokud by ho spojenci podpořili, a protože to odmítli, neměl jinou možnost v roce 1938 než kapitulovat. Kahoun: Tak to tedy ne. Beneš měl (možná přeneseně přes parlament) mandát od lidí, aby je zastupoval. Beneš měl nikoli možnost, ale povinnost, zachovat se podle přání lidí a dovolit jim bránit svou zemi se zbraní v ruce. A to jsme v těch rukách měli vesměs nejmodernější zbraně. V Habeši to udělali a měli někde jen luky a oštěpy. Nevím ovšem, jak na tom Habešané byli s letadly... Brown: Celkem vzato, obviňovat Beneše za rok 1938 a 1948 je docela běžné, ale je to chybný přístup. Kahoun: O roce 1938 se asi neshodneme, Vy jste měli svého Churchilla a v (kladném) názoru na něj se s Vámi rád shodnu. V názoru na našeho Beneše se Vy se mnou neshodnete. Co se týče roku 1948, tak o tom jsem v článku nepsal ani psát neplánoval. Brown: Pokud vím, udělal v daných podmínkách všechno, co se udělat dalo, a ještě se mu podařilo v roce 1945 znovu vytvořit československý stát - což nebylo zrovna lehké. Kahoun: To muselo být těžké zvláště pro člověka, který před válkou ABDIKOVAL a jako prezident byl - myslím - náležitě potvrzen znovu až po tom vytvoření státu. Brown: samozřejmě, je daleko lehčí svalovat vinu na někoho jiného, než ji přijmout sám (v orig. "of course it's far easier to blame someone else that take any responsibility yourself.") Kahoun: Tak teď Vám nerozumím. Nicméně velice Vám děkuji, že jste si dal práci napsat komentář k mému článku. |